1. Domů
2. Autoři
3. Susan Elizabeth McClelland
4. O autorovi

• O autorovi
• Knihy 4
• Bazar 3
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

Nové komentáře u knih Susan Elizabeth McClelland

S každou padající hvězdou

„Síla, síla a ještě jednou síla. Příběh o chlapci který vyrůstal v "blahobytu" a nevědomosti, ale dostal se až na samé dno....“
— jaja10

---

S každou padající hvězdou

„„Sny jsou to jediný, co nám vláda nemůže sebrat.“ Sungdžu Lee No tak tohle byla vážně síla. A co je nejhorší? Že je vše pravda a krutá realita každého dne života v Severní Koreji… S každou padající hvězdou je autobiografie severokorejského chlapce jménem Sungdžu, který žil do deseti let v Pchongjangu, uctíval Kim Ir-sena, jak ho k tomu vedli ve škole, byl poslušný, chtěl se stát vojákem a bránit svou vlast před krutými Američany. Jednoho dne je ale jeho otec, voják, zbavený funkce a poslaný s celou rodinou na venkov. Dostanou přidělený starý dům bez elektřiny, vody, topení a malý Sungdžu zjišťuje, že asi život v Severní Koreji nebude tak pohádkový, jak si představoval. Přijde o rodiče, ocitne se na ulici a musí se postarat sám o sebe. Aby přežil, vytvořil s několika dětmi gang, naučil se krást, prát se, žebrat a schovávat se před policií. Autor barvitě popisuje svůj drsný příběh a ukazuje nám, jaké to je, když si musí vystačit jen se skupinkou „bratrů“ z ulice, jsou často všichni nemocní, hladoví, prožívají neustálý strach, že je sebere (něco jako) místní policie, která hledá právě děti ulice kodžebi a zavírá je do pracovních táborů, kde všichni pomalu umírají… Tyto vzpomínky ukazují čtenáři odlišnou kulturu, kde hromady věcí, co my považujeme za samozřejmé, vůbec neexistují… „To si děláš srandu, ne?“ řekl Čulho a vyfukoval do vzduchu kroužky dýmu. A už se nesmál. Ne, nedělám,“ řekl jsem tiše. „Děcka pohřbíváme pod kopcem každej den. Nepotrvá dlouho a nebude tam už vůbec místo. Můj brácha byl jenom jeden z asi tak čtyřiceti, který jsi za poslední měsíc zmeškal.“ Tato autobiografie je opravdu velice silný příběh chlapce, kterému se podařilo uniknout ze Severní Koreje. Jako bych četla o době před sto lety, období první či druhé světové války a ne o roce 1997 a později. Je to tak neskutečné, až z toho mrazí. Protože to je realita. Přítomnost a realita Severní Koreje. Pokud se chcete něco dozvědět o tamním životě, tak si rozhodně přečtěte tuto knihu! Dozvíte se, jak lidé běžně umírají hlady, nemají peníze, jídlo, léky, střechu nad hlavou, menším městům vládnou dětské gangy, které přepadávají, kradou, aby měly co jíst, jak všude jezdí hlídky a sbírají lidi, kteří se objeví mimo město nebo mimo povolený čas. Také sbírají děti a tyto gangy. Zavírají je prý do pracovních táborů, které jsou vlastně koncentrační tábory a jsou zde stejné podmínky jako v období holocaustu… Mrazivý, bolestný, hrůzu nahánějící… takový je příběh Sungdžu Lee, kterému se podařilo ze Severní Koreje uniknout. Tento statečný chlapec nikdy neztrácel víru a naději. A to ho zachránilo. Důležité je věřit v lepší zítřky a ono se to splní. Tak to i říkávala Sungdžuho maminka. Přečtěte si tento příběh, svět by ho měl znát! Moc děkuji KNIHCENTRUM.CZ za recenzní výtisk.“... celý text
— veronika0382

---

S každou padající hvězdou

„Přečetl jsem už více knížek o životě v KLDR. Z tohoto pohledu jsem nebyl v žádném šoku z toho, jak to tam vypadá. To už jsem dobře věděl z předchozích, minimálně pěti knih. Něco nového jsem v téhle knize objevil. Tedy to, že v Pchjongjangu se žije asi o mnoho lépe než za jeho branami, a pak pro mě byl zajímavý popis života sirotků, kterým nezbývá nic jiného než krást, aby přežili. Autor sám přiznává, že vše se odehrálo v době jeho dětství a mládí, tudíž leccos si již přesně nepamatuje, leccos musel tedy kvůli čtivosti trochu zaobalit. Přesně tohle jsem z té knížky cítil. Některé pasáže mi přišly ne příliš věrohodné, zjednodušené, zkreslené časem, nebo záměrem autora. Některé dialogy zrovna tak. Ale autor to v doslovu nijak neskrývá. Ale takový je můj pohled na tuhle knihu z toho důvodu, že jsem jich četl o KLDR více. V nejmenším nelituji, že jsem si tu knihu přečetl. Je v ní mnoho zajímavého a stoprocentně stojí za přečtení!!!“... celý text
— Modi666

---

---

S každou padající hvězdou

„Velmi zajímavý a bolestný příběh kluka a dospívajícího chlapce, který se stal opuštěným a musel se sám protloukat městečky a vesnicemi v Severní Korei. Stal se z něj zlodějíček, rváč a kluk ulice (kodžebi). Ale nic jiného mu nezbývalo, aby mohl přežít. Spojil se s partou kluků, se kterými je nakonec pojilo velké přátelství a stali se z nich až bratři.Je zde vidět velký kontrast mezi dětstvím v hlavním městě a v přežívání v malých městečkách. Po několika letech se hlavnímu hrdinovi nakonec poštěstí najít svého dědu a babičku. Poté "uprchne" do Jižní Koree, kde se shledá s otcem. Podaří se mu i přes "rasismus" a ponižování vystudovat. Nyní poukazuje na problematiku života v Severní Korei a snaží se uprchlým krajanům pomoct si získat rovné chování a respekt, aby se mohli začlenit do demokratické společnosti a být přijati.“... celý text
— Sarriii

---

Hvězdy mezi Sluncem a Měsícem

„Každý příběh útěku z KLDR je unikátní a rád jsem so přečetl další knihu na tohle téma. Příběh je samozřejmě strhující. Kniha je napsaná slušně, ale nic speciálního, často mě rušily zbytečné korejské výrazy (např. pro označení rodinných příslušníků). Kniha je pěkná, ale nejedná se o něco, co by mnou rezonovalo a co budu mít nutkání doporučovat lidem nebo číst znova. Osobně mám radši českou spisovatelku a koreanistku Ninu Špitálníkovou.“... celý text
— Willeslaw