1. Domů
2. Autoři
3. Jiří Hanibal
4. O autorovi

• O autorovi
• Knihy 29
• Bazar 40
• Životopis
• Citáty 1
• Diskuze 4

Populární knihy

/ všech 29 knih

Nové komentáře u knih Jiřího Hanibala

Johana z Rožmitálu - Bouřlivý život s Jiřím z Poděbrad

„Historii Jiřího z Poděbrad znám postupně od autorů ze 3.století - Jirásek, Říha a Vondruška. A vždycky jsem fandil této umírněné nefanatické straně husitů. A Lipany neberu jako národní tragédii. Zajímal mě proto i pohled na tuto dobu očima jeho katolické manželky. Pokud jde o historickou část, byl jsem s knihou spokojený. Horší už to bylo s tou literární. často mi to připadalo jak lepší slohová práce. Bohužel.“... celý text
— hanzmb

---

Nebezpečné křižovatky

„Jiří Hanibal je autor historických knih, ale občas si odskočí i ke společenským románům, které jsou určeny především ženám. Hlavním představitelem příběhu je profesor matematiky Bedřich Kasal. Ze žárlivosti zabil milence své ženy a dostal se na deset let za mříže. Po odpykání trestu vychází z vězení s prázdnými kapsami. Je bez peněz, bez střechy nad hlavou a bez práce. Naštěstí se vše pro něj našlo, i když si své živobytí představoval úplně jinak. Shodou okolností se mu ve stejnou dobu připlete do cesty jeho bývalý spoluvězeň Jirka a zláká ho k pochybné práci. Bedřich se nebezpečně ocitá na šikmé ploše. Od autora jsem doposud žádnou knihu nečetla a nejspíš ho už nebudu znovu cíleně vyhledávat. Jiří Hanibal píše sice čtivě, ale pro o něco starší generaci než jsem já. Což by ani tak nevadilo - knih se staršími postavami čtu (už) vcelku pravidelně a také pomalejší styl vyprávění si také občas přečtu. Jenže, co mi na čtení vadilo, byl hlavní hrdina. A to je trochu průšvih. V příběhu vystupoval jako vážený profesor. Avšak jeho chování tomu neodpovídalo. Přišel mi na svůj věk naivní, bez jiskry. Znám spoustu padesátníků a žádný z nich se nechová jako on. Navíc se později ukáže, že se mu líbí o hodně mladší ženy. Proti takovým vztahům nic nemám. V tomto případě to na mě ale nepůsobilo věrohodně, spíše komicky. A já si v duchu říkala, co na něm ty holky vidí. Co se mi naopak líbilo, bylo prostředí, ve kterém se příběh odehrával. Ta pražská část mě až tak neohromila, ale jeho pobyt v Paříži a dovolená v Andalusii měla svoje nezaměnitelné kouzlo a vonělo exotikou. Ale říká se „všude dobře, doma nejlépe“. Jeho stěhování do rodné vesnice mu přineslo vytoužený klid a životní rovnováhu. Zajímavě také působily flashbacky do minulosti. Čtenář se dozvěděl něco z minulosti Bedřicha Kasala, i to, jak došlo k zabití milence Bedřichovy ženy. Tímto způsobem vznikly mikropříběhy. Nebezpečné křižovatky patří mezi odpočinkovou a oddechovou literaturu, které však neurazí, ale ani příliš nenadchne. Chyběla tam gradace příběhu, vyvrcholení děje, které by mě nějak zasáhlo. To všechno se dá odpustit. Kniha je vhodná pro jinou cílovou skupinu a jistě se bude líbit někomu jinému. Co však beru jako opravdu nemilou záležitost, byly chyby. Kdyby se objevily jedna či dvě, mávnu nad tím rukou. Jsme jenom lidé. Ale tady ve slovech chyběla písmenka, vynechávala se slova a dokonce docházelo k záměně jmen. Všimne si toho i běžný čtenář, který není zatížený potřebou hledat překlepy. Navíc to tentokrát při čtení opravdu rušilo. Komu je kniha určena? Spíše ženám, které nehledají náročnou literaturu a nechtějí nad příběhem příliš přemýšlet.“... celý text
— MartinaF

---

Nebezpečné křižovatky

„Dlouhých deset let pobýval za mřížemi ve vězení. Nyní se před ním vrata věznice otvírají a on se ocitá konečně na svobodě. Jak těžké bude znovu vplout do běžného života? Co ho čeká, a jak se se vším vypořádá? Ostřílený český spisovatel Jiří Hanibal je autorem bezmála třicítky knih. Tou nejnovější je román s názvem Nebezpečné křižovatky, který vydalo brněnské nakladatelství Moba. V něm Jiří Hanibal představuje čtenářům třiapadesátiletého hrdinu, který právě začíná novou etapu svého života. Příběh je situován do současnosti a jeho hlavní postavou je bývalý profesor matematiky Bedřich Kasal, který se po deseti letech strávených ve vězení, kde si odpykával trest za zabití milence své manželky, konečně dostává na svobodu. Bedřich si zpočátku svůj životní restart maluje dosti „na růžovo“. Realita mu však velmi rychle dává ledovou sprchu a nutí ho přiznat si, že najít dobré zaměstnání i příjemné bydlení, nebude nijak snadné. Každý den přináší nové svízele a rýsuje život, se kterým Bedřich není ani trochu spokojený. Do cesty se mu navíc připlétá bývalý spoluvězeň, díky němuž se znovu ocitá na šikmé ploše. Do Bedřichova života vnáší občasný závan větru jeho bývalá žena Helena, jeden stárnoucí profesor, s nímž kdysi pracoval na překladech poezie, nebo syn Jakub, přicházející si pro otcovskou radu. Vichřici však nakonec způsobí, když Bedřichovi nechtíc, vinou sledu událostí, skončí v klíně balík „krvavých“ peněz. Situace se dramaticky mění a Bedřichova cesta dostává nový směr. Podaří se mu ukočírovat svůj život, vzít otěže konečně do svých rukou a se vším se vypořádat? Autor hovoří ke čtenáři nenáročným vypravěčským stylem. Jednoduchá linie příběhu odkrývá události chronologicky krok za krokem, bez výraznějších zaškobrtnutí. Děj plyne v pozvolném tempu a hrdinův osud zrcadlí reálie veskrze běžného života - starosti o bydlení, peníze, zaměstnání. Hlavní postava se také zmítá v nejrůznějších pocitech, ať už osamělosti, rezignace či touze po lepším životě. Samotná psychologie postavy má však spíše plošší záběr, autor se spokojí s velmi letmým a povrchním náhledem do Bedřichova nitra. Příběh obvykle plyne v klidných vodách, místy však přeci jen příval adrenalinu hladinu o trochu zvedne a vítaným způsobem rozvíří. Nebezpečné křižovatky jsou odpočinkovým čtením, v němž nechybí žárlivost, trest, útěk, ani láska, smrt a touha po životě.“... celý text
— evasamankova

---

---

Nebezpečné křižovatky

„Bedřich Kasal, profesor matematiky, zabil svého kamaráda Matěje Kubíka, milence jeho ženy Heleny. Za tento čin se dostává na 10 let do vězení. Po uplynutí výkonu trestu je propuštěn a najednou neví, jak dál. Je přesvědčen, že se za ním uzavírá nejhorší kapitola jeho života a zároveň spoléhá na pomoc bývalého ředitele Petra Hartla při hledání nové práce. Bohužel jeho flastr co by bývalého vězně mu situaci dost zhoršuje. Zpočátku bydlí u sestry Aleny, která je věcně nespokojená a neustále se hádá. Její manžel sežene Bedřichovi práci ve skladu a časem i jakési bydlení. Po nějaké době potká Bedřich Jirku Chmelaře, kamaráda z vězení, který nelení a nabídne Bedřichovi přivýdělek - měl by dělat řidiče. Jirka mu nechce říct, co by vozil, a tak se to Bedřichovi se moc nezdá - nerad by se zapletl do nějakého průšvihu. Nakonec ale kývne a brzy dostává od Jirky i pěkný byt. Bedřich je sám, dost často přemýšlí o životě a smyslu života. Rozhodne se skončit s přivýdělkem, ale celá záležitost se komplikuje - cestou ho zastaví Jirka, který ukradl velký balík peněz. Daleko ale nedojedou, protože je zastaví zbylí kumpáni. Dojde i na střelbu a Jirka umírá. Bedřich najednou neví, co dělat a tak odjíždí za bratrem do Paříže, i s ukradnutými penězi. Tam se seznámí s mladou dívkou, která mu pomůže alespoň na chvíli zapomenout na to, co se stalo v Praze. Cesta domů do Prahy ho ale nemine. Bedřich byl takřka bez přátel a tak byl často bez nálady, zoufalý a nevěděl, co dělat, zdál se mi znuděný životem. Nebavila ho práce, chtěl nějakou změnu. Po návratu z Francie se obával o svůj život, měl nervy na pochodu, nespal, stále nad sebou. Někdy mě tím negativním postojem až štval. Zpočátku se kniha jevila jako zajímavé krimi, ve které jsem čekala víc napětí (byla jsem zvědavá, kdy Bedřich "zaplatí" za ukradené peníze, ale bohužel nic takového nepřišlo), naopak poslední část se podle mě přehoupla spíš do romantické linky, kdy Bedřich začíná být spokojený se životem, má konečně práci, která ho baví, má nový vztah. Celkově na mě kniha působila spíš jako nenáročná oddechovka, která se dobře četla.“... celý text
— hanka_reading

---

Mrazné květy na skle

„První láska bývá odsouzena ke svému konci ještě dříve, než vůbec začne. Proč se tak stane, záleží na lidech, okolnostech, pomíjivosti a mnoha dalších věcech. I na době, ve které vykvetla… První lásku si zvolil za ústřední motiv ve svém nejnovějším románu s názvem Mrazné květy na skle i český spisovatel Jiří Hanibal. Ten, ačkoli je znám jako autor historických románů o českých panovnících a významných postavách domácích dějin, zabrousil tentokrát do vod mnohem bližších dnešní současnosti. Děj knihy Mrazné květy na skle je vsazen do období bezprostředně před zřízením Protektorátu Čechy a Morava a začátkem druhé světové války. Ocitáme se v Táboře v letech 1937 až 1939, kde poznáváme studenta reálného gymnázia a začínajícího klavíristu Tomáše Zlámala, jeho blízké, rodinu továrníka Steina a ještě několik dalších obyvatel městečka. Za soukolím prvních nesmělých polibků, hodin hudby a příprav na maturitu se tu pokradmu plíží strach a obavy z války. Co bylo včera, pro dnešek už neplatí… Takovým podtónem dýchá atmosféra a po většinu doby i samotný vztah mladého Tomáše a dcery židovského továrníka Steina - krásky Denisy. Tomáš je pro čtenáře poměrně dobře čitelnou - názorově i postoji ukotvenou postavou. Denisa je pak jeho pravým opakem. Občas vystupuje jako milé a empatické stvoření, jindy jako povrchní a ubližující potvora. Nálady mění s každým krokem, proto je jejich vztah jako jízda na horské dráze - jednou dole, jednou nahoře. Jiří Hanibal vypráví jasně srozumitelným a nenáročným jazykem. Tempo jeho příběhu je proměnlivé - některé situace a aspekty rozepisuje a řeší na více stranách, jiné naopak bez jakékoliv zmínky přeskakuje. Ačkoli samo téma vybízí k silnému dramatu a skýtá velký prostor pro hlubší rozpracování, spokojil se autor se zbytečným málem. Ke škodě své i čtenářově. Pokud to příběh jakýmkoliv způsobem ochuzuje, tak je potřeba přiznat, že epilogu to zase výborně svědčí. Mrazné květy na skle jsou sympatickou, dobře se čtoucí oddechovkou. Absence přesvědčivější reflexe doby i samotného milostného vztahu ale nejspíš způsobí, že silnější stopu tento příběh ve čtenáři nezanechá…“... celý text
— evasamankova