Radous přečtené 243

Motýlek 2. díl 1991, Henri Charrière

Pokud něco splňuje definici dobrodružné literatury, pak je to tento román. Přežít uvedené peripetie, to už chce nějakého člověka. Sepsáno velice sugestivním stylem, přišlo mi to něco na způsob syntézy deníku (což je svým způsobem pravdivý odhad, jak se čtenář dozví v dodatečné knize Banco). Jediné, nad čím jsem se několikrát pozastavil, byla popsaná benevolence dozorců k světu, který si vězni v trestaneckých koloniích vytvořili. A na druhou stranu – brutální systém káznic (porušení disciplíny v kolonii). Tak jako tak, čte se jedním dechem, nutné dávkovat!... celý text

Motýlek 1. díl 1971, Henri Charrière

Temný vzorec 2020, Andrew Mayne

Napínavé jako všechny předchozí, jenom je to zase o kus víc přitažené za pačesy. Sériový vrah sem, sériový vrah tam.

Ženský 2013, Charles Bukowski

Podle mého další z řady Bukowskiho brutálů. Snad tam bylo méně vtipu (ne že bych se párkrát nezasmál), ale nemění to nic na tom, že je to síla. Nic podobného jsem dosud ani nečetl, no vždyť to bylo bezmála porno. Popravdě jsem to vůbec nečekal. I když u ChB by mě už snad ani nic překvapit nemělo.... celý text

Teorie vraždy 2019, Andrew Mayne

Nějakým způsobem mi stále leze na mysl, že se jedná o detektivku, nicméně román je spíše akčňákem – což plně odpovídá označení „thriller“ na přebalu. Dvě třetiny knihy však solidní detektivkou jsou, no v dost moderním hávu. Zbylá část je taková podivně uspěchaná. Navíc se tam zapojí nové postavy, které to celé lehce shazují do horší uvěřitelnosti. A hlavní hrdina se proti mému gustu také začíná profilovat jako všeznalý superhrdina. Respektive se to kolem nějdost „klišovatí“. Nicméně se kniha čte velmi dobře, je to napínavé až do konce.... celý text

Hollywood 1992, Charles Bukowski

Další z řady top-strop děl. Když se chce člověk odreagovat, jasná volba. Bukowski jede (jel) neskutečný bomby. Skvělý překlad (opět- zajímal by mě originál).

Kmen Andromeda 2008, Michael Crichton

Číst více než padesát let starý katastrofický sci-fi román (přestože to svým způsobem ani za sci-fi být považováno nemusí) je zajímavé už samo o sobě. Popis hi-tech komplexu z konce šedesátých let zkrátka stojí za to - když to člověk porovná z dneškem. Čte se to velmi svižně, krátké kapitoly nahrávají napínavosti. A rozuzlení je také dost překvapivé. Film jsem kdysi viděl (alespoň myslím), stálo by za to si ho připomenout.... celý text

Hračkář 2019, Andrew Mayne

Přečteno s odstupem od dílu prvního. Detektivka rozhodně čtivá, krátkost kapitol vás nutí otáčet stránky dál a dál. Nemám nic zásadního, na co bych si mohl nějak stěžovat. Snad jen mi přijde, že v knize není nijak vysvětleno pozadí kolem zloducha (měl bych hned několik proč). To mi přijde jako škoda. Ale třeba se víc dozvíme v dalších dílech?... celý text

Tahle země není pro starý 2007, Cormac McCarthy

Tenhle titul mi kdysi uvízl v hlavě, těžko říct, kdy to bylo či z čeho to vzešlo. Nicméně v pořadníku už je to kupu let. Popravdě jsem ale zaraženej, že je to relativně "mladá" záležitost (alespoň tak vnímám vše, co je kořenama po roce 2000)! Tak jako tak, byla to kvalitní volba. Je to skutečně, jako když člověk sleduje film. Krátké kapitoly to neskutečně čtivým, stejně tak samotný překlad, respktive jeho forma - s přímou řečí bez uvozovek celý text tak nějak zajímavě splývá a zrychluje. S tím jsem se asi ještě nesetkal. Proklady úvahami jednoho z hlavních protagonistů mají taky hodně do sebe. A nečekejte klišé (přiznám se, přeci jen to jedno bych tam uvítal). Top kvalita!... celý text

Egypťan Sinuhet 2013, Mika Waltari

Již po dlouhá léta nazpět jsem několikrát narazil na myšlenku, že je potřeba doplnit jednu z mnoha kulturních mezer, které jsem zanedbal, tím víc, že se jedna o mé tak nějak historicky oblíbené téma – starověk. No po přečetní musím říct, že to stálo za to. Dá se říct, že je to po době kniha, kterou jsem přelouskal takřka jedním dechem. Vůbec se nedivím, že se jedná o dílo světové literatury. Dost by mě zajímalo, na kolik autor vycházel z historických faktů (kultura, mravy, souvislosti), ale co si tak vzpomínám z hodin dějepisu, tak nám to bylo doporučováno pro udělání si představy. Rozhodně mě to vede k tomu, abych si to nějakým způsobem ověřil – obzvlášť právě otázku souvislostí (státní celky, rozkol v náboženství). Také mě vrtalo hlavou, zda samotná ústřední postava nějakým způsobem nereprezentuje autorovo politické smýšlení (beru to ve smyslu, že valná většina knih ze světa byla u nás v průběhu socialismu nedostupná, propuštěny byly jen ty „korektní). Vzhledem k vývoji postavy a jejímu postupnému prozření (pravdou je, že toto se děje nejen kolem této postavy) ohledně stavu tehdejšího světa. Otázkou samozřejmě je, zda by takové myšlenky mohly totiž tehdy vzniknout – to co není normální nyní, to bylo zcela prostým standardem tehdy. Tak jako tak, je to nadčasové, protože „takto věci byly a budou“ – pouze formy projevu nespravedlnosti a útlaku se mění. Lidská přirozenost touhy po moci se všemi průvodními projevy se za celé věky nezměnila. Čteno ve slovenštině (vydání někdy v osmdesátých letech).... celý text

Devadesátky! 2019, Johana Fundová

Sonda do rané minulosti... pár tematických okruhů, nad jejichž obsahem se musí člověk čas od času zasmát (to když vaše vzpomínka přesně odpovídá... což se mi na několika místech stalo), nebo podivit. Faktem je, že člověk, který tato léta plným uvědoměním nezažil, si to listování asi tolik neužije (a nebo bude právě podiven). Já jsem v první polovině devadesátek vlezl na základku, takže jsem z toho něco měl. Nicméně víc to přeci jen ocení ročníky o dekádu starší.... celý text

Cesta za poznáním 2006, Šrí Šrímad A. Č. Bhaktivédánta Svámí Prabhupáda

První náboženská literatura, která se mi kdy dostala do rukou. No, sice to bylo velmi nestandardním způsobem, ale za chyby se platí a morálnímu závazku se musí dostát! Faktem je, že mi východní filosofie přijde jako zajímavá a ze všech pánbíčkaření mi budd/hinduismus přijde jako nejpřijatelnější směr – když už. Takže nakonec, proč ne. Něco total nového. Po více než dvoutýdenním martyriu se mi to podařilo zvládnout - těžko, těžko jsem zvládal dvacet stran za sebou. I v překladu je to děsná hatmatilka (celé je to proloženo verši v sanskrtu, které jsem stejně skipoval) a i jinak se dá se říct, že se určitá témata opakují stále dokola. A když uvážím užitou hodně komplikovanou terminologii, často nebylo jednoduché se vyznat v rozvitém souvětí. Ale to je fuk. Nečekal jsem od této „brožury“ (jestli se dá takto 350 stran označit) žádné velké věci, no nemejlil jsem se. Snad jen mě překvapilo, jak radikální přístup k praktikování krišňáctví se tam napříč kapitolami předestírá a že jsou někteří lidé ochotní do toho zapadnout. Místy mi to přišlo hraničící s fanatismem. Několikrát jsem se také musel upozorňovat, že nečtu žádnou účelovou „románovou smyšlenku“, ale že tohle bylo napsáno seriozně, že tomu určitá skupina lidí opravdu věří. Tedy platí stará dobrá poučka – čeho je moc, toho je příliš. Něco jsem si z toho odnesl (co si má člověk pod tzv. nejčistším krišnáctvím představit, co to obnáší, jaké mají cíle a vize… a zároveň, že takto natvrdo praktikována je to magořina jako dnes každá jiná). Děkuji, nikdy více.... celý text

Hvězdy z hlubin 1998, Arthur Charles Clarke

Vyvrcholení celé hexalogie... no, přiznám se, na můj vkus to bylo víc než dost zmatené. Ale určité okamžiky byly docela zajímavé. Celkově však musím říct, že Zlatý věk Venuše mě příliš neuchvátil. Hlavní hrdinka Sparta nebyla nijak moc super, nicméně to snad platí pro všechny ostatní postavy - mimo jejího milence a vrchního vědátora. Čekal jsem Spartu jako něco na způsob T-X, ale ta by si ji dala k snídani. Jinak, celý ten sic-fi svět byl takový osekaný, člověk se v podstatě nic mimo příběh nedozví. Málo omáčky, jak bych řekl. Ale jsem rád, že jsem završil morální povinnost sérii přelouskat. Přeci jen - poslední dva díly se mi v knihovně válely už aspoň dvacet let a až v posledním měsíci jsem se konečně dokopal si sehnat ty předchozí čtyři. Konečně budu klidně spát.... celý text

Diamantový měsíc 1998, Arthur Charles Clarke

Podle mého názoru nejlepší díl ze série.

Střetnutí s medúzou 1997, Arthur Charles Clarke

Nejlepších byla cca poslední třetina knihy (Jupiter).

Smrt na Fobosu 1997, Arthur Charles Clarke

Malström 1996, Arthur Charles Clarke

No, myslím, že oproti prvnímu dílu je to zlepšení. Opět svým způsobem detektivní sci-fi, na jehož pozadí pomalu ale jistě vyvstává velice zajímavý motiv.

Napětí zlomu 1996, Arthur Charles Clarke

Dá se říct, že na přečtení této šestidílné série románů jsem si dal docela na čas. Bude to asi tak dvacet let. To je dost. Ale dostaňte se k tomu, když toho je všude taková kupa (tehdy byla určitě a stále ještě je) a vy dostanete od kohosi k něčemu právě 5. a 6. díl! Každopádně nadešel čas zúčtování. Tedy... co se týče prvního románu... je to vlastně detektivka zasazená do takových neurčitých sci-fi kulis. Sice zajímavý nápad - to nemůžu říct - ale nemohu si pomoci, na mě to působilo tak nějak béčkově. Mohl bych snad říct, že jsem od ACC čekal více, ale ono se to s tím vytvořením má docela jinak (Preuss). Jsem zvědavej, jak se to vyvine v dalších dílech. Každopádně v závěru knihy oceňuji rozkreslené detaily prvků, které se v knize vyskytly. To jsem dosud, pokud nepočítám mapky, mockrát neviděl.... celý text

Cirkus Humberto 1955, Eduard Bass (p)

Jedna z knih, které byly (ne mnou) náhodně vytaženy z domácí sbírky a které byly (mnou) zachyceny před odesláním do světa. Nechal jsem si ji na závěr, jelikož se mi do ní příliš nechtělo, ani nevím proč. No a nakonec se to tedy doslova proměnilo v pomyslnou třešinku na dortu! Takhle krásný, procítěný a atmosférou dýchající český román jsem v dlouhých letech nečetl. Těžko říct, kolik knih od českých autorů jsem za život stačil pročíst, nicméně tato se zcela jistě zařadí do top ten. Když jsem si ex post na netu zjišťoval nějaké rozšiřující informace o p. Bassovi, dozvěděl jsem se, že tento román sepsal pro povzbuzení národa v těžkých časech (vydáno 1941). A pod to se můžu podepsat. Takhle nevtíravě a přesto svým způsobem intenzivně vlastenecké dílo mi hezky zahrálo na struny. Pro mě skutečný klenot národní literatury. Zároveň mě stále hlava nebere, kde p. Bass načerpal tolik detailních informací o fungování cirkusu, o číslech, o práci se zvířaty, terminologie (dobová)... respekt! Co dodat závěrem? Snad že ano, i já se dokážu dojmout a že to bude zrovna zde, to mě před knihou rozhodně nenapadlo. Takže... sukces, Karásku, absolutní sukces!... celý text

Svět podle Garpa 2003, John Irving

Další namátková volba z bytové knihovny. Když jsem tu bichli bral do ruky, něco mi říkalo, že to není jen tak něco. A šestý smysl (možná relikty z hodin literatury na gymplu) mě nezklamal. Vždyť je to vysoký kus ze světové scény! Není to úplně snadné čtení, snad už kvůli délce kapitol, ale za to jsem se od toho nemohl odtrhnout. Svým způsobem mi to připomnělo příběh Forresta Gumpa (asi hlavně kontextem doby), nicméně s tím velkým rozdílem, že v tomto případě čtenář sleduje osudy inteligentní ho člověka a jeho blízkého okolí. Musel jsem se na konci shodnout s doslovem - těžko to přesně zařadit do kategorie. Bylo to vtipné i smutné zároveň. Knihu jsem zvládl asi za dva týdny. Nutno říct, že mě to dost navnadilo, rád bych od JI zkusil i něco dalšího.... celý text