Teorie vraždy

Knížku jsem kupovala "neslepo", ale jsem docela spokojená. Přijde mi zajímavý jiný pohled než jen z policejní stránky, ale chvli mi přišlo, že čtu učebnici biologie:Ddd

Je to pořád krásně čtivé, správně napínavé, ale nelíbí se mi, jakou změnou prochází Theo. Osobně se mi líbila poloha profesora, který se k případu "přichomýtl" a dal se na stopu sériovému vrahovi, protože postřehl něco co jiné nevidí. Z něj se však stává víc a víc akční hrdina (nebo šílenec), což mi připadá méně a méně věrohodné. Theo vlastně přišel o svou osobitost a uvěřitelnost, což dostatečně nevykompenzují ani (sice zajímavé) vědecké vsuvky.

Detektivky nejsou můj oblíbený žánr, ale Maynův dr. Theo Cray je můj oblíbenec už od perfektně přestřelené Šelmy, která mě fakt bavila. Temné pátrání po Hračkáři byl o trochu horší, ale stále dost dobrý. Teorie vraždy je kvalitou zas o stupeň horší. Autor se stále drží strategie krátkých úderných kapitol, které drží čtenáře v napětí a pozoru, ale oproti prvním dvěma dílům autor opustil zajímavé informace a valí na čtenáře velice vědecké myšlenky, které nejsou tak čtivé. Theo samozřejmě vyvádí při investigativním vyšetřování ještě větší nesmysly, které jsou do detailu opět perfektně vykonstruované. Aspoň v jeho mozku teda. Záporák je tentokrát dost slabounkej a ani způsob jeho vraždění mi nepřišel tak 'dobrý'. Samotné dopadení už je totální haluz. No nic určitě dotáhnu sérii i 4. dílem. 70%

Četla jsem celou sérii a musím říct, že tahle kniha ze všech čtyř byla nejslabší. Doslova jsem se nutila ji přečíst, příběh mě vůbec nezaujal, ale protože jsem chtěla dočíst celou sérii byla jsem nucena to přečíst. Pokud se vám však povede dočíst celou knihu určitě doporučuji pak navazující temný vzorec, který podle mě, byl nejlepším dílem série.

Na žánr thrilleru se jedná o netradiční počin a příběh zaujme když ne originalitou tak určitě jiným přístupem. Po přečtení mám pocit, že téměř patří do kategorie sci-fi. Theo je typický neotřelými postupy, má hodně široký záběr řešení a svojské vyšetřovací postupy. Tady všemu nasadil korunu - narafičení místa zločinu jak to udělal on se jen tak nevidí. Trošku mi chybělo více pocitů, propracovanější psychologie a lidskost některých postav. Autor posouvá hranice žánru, který se někdy zdá neměnný. A to je fajn.

No, tak tenhle dil me uplne nebavil. Takovy prumer, moc me to nezaujalo. Samotny napad zajimavy, ohledne viru a nakazeni, ale to provedeni bylo pro me moc okecavaci. Mooc omacky, az posledni 1/3 knihy me bavila a bylo to akcnejsi. Pustim se do posledniho dilu, ale musim rict, ze je to slabsi serie.

(SPOILER) No, co si tak vzpomínám na první dva díly, tak tohle bylo trochu jiný čtení. Na mě byl tento díl asi až moc absurdní. Předtím jsem to buď přehlížela, nebo to autor zvládl vykompenzovat něčím jiným, ale jak je možný že se Theo vždycky prostě trefí a vždycky přijde na všechno, ač je to podle mě úplně ale úplně nemožný. Jasně je to knížka, ale už mi to aji pak vadilo, že na všechno vždycky ale vždycky přijde.
Téma to jinak bylo velmi zajímavé, ale asi je pro mě možná obsaženo až moc vědeckých informací, který nechápu a nedokážu si to prostě pospojovat tak aby mi to dávalo smysl jako Theovi.
To že Jekyll střelí sám sebe mě teda upřímně překvapilo, protože to jsem nečekala, ale celkově i ten otevřený konec a příběh od začátku do konce mě nijak zvlášť nevytrhl.

První a druhá kniha série mne nadchly napětím, čtivosti a svým spádem. Hned jsem sáhla po třetím díle, ale trochu jsem se u něj zasekla, četla ho na můj vkus dost pomalu a nějak mi v hlavě nezůstávalo moc informací. Mnoho teorii a vědeckých linek. Ale s otevřeným koncem se nedá nic dělat a jdu na další čtvrtý díl..

K Theovi jsem se vrátila po delší době, mezitím jsem se zakousla do dalších dvou autorových sérií. Návrat mne zprvu trochu zklamal, první čtvrtina byla podivná, ale pak se to rozjelo. Spousta zajímavých vědeckých postřehů a informací, nejen o virech (vydáno 2019, ještě brzy na plnohodnotný covidový thriller, naštěstí), ale o technologiích a psychologii, samozřejmě rovněž kriminalistice. I když na konci mi dost zatrnulo, co to Theo provádí, a nesmířila jsem se s tím, napětí vydrželo do konce. 85% Autor píše čtivě, zajímavě, poučně, napínavě a hlavně přiměřeně krátce.

"Jistý děsivý výzkum ukazuje, že některé případy obezity nejsou způsobeny chybou ve vašich genech, nýbrž tím, že se vaše střevní mikroby hlasitě dožadují právě té potravy, kterou byste neměli jíst.
Mám se na pozoru před příliš pohodlnými výklady nebo strašáky, které omlouvají naši lenost a špatná rozhodnutí, ale nedokážu popřít, že se objevuje stále více důkazů, že řada projevů a chorob nemusí být způsobena defektem v našich genech, nýbrž mechanizmy přežití, které si vytvářejí biomy v nás.
Fakt, že lidské tělo, stejně jako každý jiný živočišný systém, sestává z milionu menších systémů, z nichž některé s námi geneticky vůbec nesouvisejí, by neměl znamenat žádní převratné zjištění. ... Evoluci nezajímá, kde se nějaký dobrý nápad vzal, pokud vylepší šance druhu na přežití."

"Kdysi jsem slyšel argument, že kdyby se prostě zdvojnásobil rozpočet Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv, zachránily by se stovky tisíc životů, neboť by se urychlil schvalovací proces. Námitka proti tomu zní, že na základě historické zkušenosti zvýšení počtu zaměstnanců povede pouze k dalšímu zdržování a většímu zneužívání zásady předběžné opatrnosti, což povede k úmrtím více lidí."

Jakmile nastane období, kdy jsem zahlcená prací tak, že se nezvládám od myšlenkových pochodů spojených s ní odpojit takřka nikdy, jedinou čtecí jistotou jsou pro mě (nenáročné) thrillery, které svým tempem kopírují mé tempo pracovní.
A byť patří ty od Andrew Mayna dle mého soudu k těm slabším,
tak když už jsem si jednou celou sérii s bioinformatikem Theo Crayem pořídila, hodlám ji taky přečíst.
Já to jinak ani neumím.

Doktor Theo se tentokrát vrhá po stopě šíleného virologa, který se prostřednictvím patogenu podněcujícího u nakažených osob násilné chování, rozhodl stát největším sériovým zabijákem v historii.
Osa příběhu zůstala v porovnání s předchozími dvěma díly v podstatě nezměněna. Doktorovi jde po krku opět FBI, nerozumí totiž jeho vyšetřovacím metodám, i tentokrát se ale najde jeden prozřetelný detektiv, jehož důvěru si získá, a také se objeví pár obskurních postav, které mu na cestě k dopadení psychopata nadšeně pomůžou.
Ani přes přísun chemicko-biologických pouček knížka nikomu mozek nezavaří,
místy je to tak pitomé a přitažené za vlasy, že by se jeden dorval, a pro mě to bylo v tuhle chvíli přesně to, co jsem potřebovala.
Kdo nemá nějakou svou čtecí guilty pleasure, ať hodí kamenem.

Těch vírů a bakterií tu bylo až až. Dostat se do chorého mozku a předpokládat jeho další kroky není pro Thea žádný problém, vždyť i on je tak "trochu" šílenec. A ten otevřený konec vás nutí přečíst si další díl....

Opět čtivé s bonusem mnoha zajímavých informací a odkazů. Jen ty filozofické úvahy a myšlenky hlavní postavy už mi přijdou přitažené za vlasy, to věčné morální pitvání a etické rozbory jednání jsou únavné. Na další díl momentálně asi chuť nemám.

Tím koncem to zabije, achjo, musím tedy hned navázat, jelikož jsem si chtěl dát od p. dr pohov, ale takhle nemůžu. Kniha už nemá takový spád jako předešlé, ale to nevadí, i tak je to hned přečtené

Zase naprosto geniálně vymyšlená detektivka a skvělé pokračování série Naturalista od Andrewa Mayneho. Z tohohle dílu mě mrazilo po zádech více než u předchozích dílů. Velmi se mi líbilo, jak byla do příběhu znovu zapojena biologie - tentokrát hlavně virologie a mikrobiologie. Biologické poznatky a úvahy dodávají knize přidanou hodnotu. Naprosto šokující závěr a nemůžu se dočkat dalšího dílu. Theo Cray je jedinečná postava, která doslova udělá všechno proto, ať vraha dopadne.

Poslechnuto jako audiokniha. Zajímavý příběh napsaný trochu jinak než krimi co už mám za sebou. Hodně odborných termínů z oboru mikrobiologie a virologie což může někoho odradit, protože se v tom rychle ztratíte. Líbí se mi otevřený konec.

Šelma za mě lepší. Tady jsem se ztrácela ještě mnohem více než u prvního dílu. Moc odborných popisů a tím to v mém případě ztrácelo na atraktivitě. Myslím, že další díly nepotřebuji číst, ale když se mi dostane do ruky, tak zvládnu i další.

Šelmu jsem si oblíbila, Hračkář mě celkem zklamal ale tímhle dílem jsme zase zpátky!
Tento díl byl opět skvělý, vyšetřování dvojnásobné vraždy zajímavé, na scénu nastupuje "génius" a Theo ho chce opět zastavit, no člověk se u toho prostě nenudí a tím koncem si autor jednoduše pojistil, že sáhneme i po dalším díle.

Doporučuji a házím 4*.

Tak dobrý příběh zničený přemírou odborných teorií, škoda.

Audiokniha :
Jak už jsem psala u předešlých dílů. Zajímavé téma, ale moc odbornosti, která mě nebaví. Přistihla jsem se, že v těchto pasážích přestávám audioknihu vnímat. Tento díl byl trochu přitažený za vlasy, ale i tak to bylo dobrý.