1. Domů
2. Autoři
3. Šrí Šrímad A. Č. Bhaktivédánta Svámí Prabhupáda
4. O autorovi

• O autorovi
• Knihy 37
• Bazar 55
• Životopis
• Citáty 1
• Diskuze 2

Populární knihy

/ všech 37 knih

Nové komentáře u knih Šrí Šrímad A. Č. Bhaktivédánta Svámí Prabhupáda

Nauka o seberealizaci

„Hodně často se opakovaly stejné myšlenky a slova. Čtení bude bavit lidi, kteří hledají Boha, vesmír nebo něco, co je samotné přesahuje.“
— lucin_a

---

Bhagavad-gītā taková, jaká je

„Myšlenky Krsny a obsah Gity se mi líbí. Mám sice vlastní kosmologii, ale není nepodobá myšlenkám a hodnotám zde popsaným. Tedy mě to má možnost oslovit a asi se povedlo v jistém ohledu. Což, myslím, je ta pravá podstata díla. Nicméně s čím problém mám jsou komentáře a interpretace a evidentně v tom nejsem sám. Taková, jaká je - to je dost zavádějící podtitul. Od úvodu je čtenář vystaven dikci, že Krsna je středobod, nejen knihy, ale všeho. V některých momentech to jde oddělit, v některých moc ne, nicméně velmi mnoho veršů je v komentáři značně "převysvětleno" do odlišného kontextu. Často totálně zlomeného do potřebného vidění komentátora, to je kolikrát do očí bijící, kupříkladu verše osvětlující Om mantru jsou vtipně vysvětleny, že je tím samozřejmě myšleno hare Krsna... A to ještě způsobem, kdy je koment uveden stylem "Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá...", přičemž to z textu teda vůbec nevyplývá. Přijde mi to zbytečně agresivní a modelářské. Z Gíty se dá odnést mnoho velmi moudrého, ale nezaujatého čtenáře fakt odradí až do jisté míry klerofašistický narativ interpretace autora, který má potřebu přehlušit to dobré z Gíty. Tak jako tak, samotná Gita je mocné dílo, byť chápu, že pro evropského čtenáře z křesťanské společnosti to nemusí být vůbec nic přívětivého. Mě zase odrazuje Nový Zákon celoživotně. No nic, pokračuji dal v Mahábháratě.“... celý text
— _jukL

---

Život pochází ze života

„Jeden z typických kousků literatury dotýkajících se problematiky střetu vědy a víry, v němž svámí Prabhupáda válcuje „zcestné teorie slepé západní materialistické vědy“, které vyvrací nadčasovými poznatky pramenícími z védské mytologie. Se sebevědomou nadřazeností (hraničící až s arogancí) se svámí naváží do nejrůznějších vědeckých teorií, jimž vytýká jejich bludařství na poli skutečného poznání – které podle něj je možné dosáhnout jen prostřednictvím té víry, kterou praktikuje a reprezentuje on sám. Ve skutečnosti zde vychází najevo, že nejde o střet duchovních poznatků s vědeckými, ale že svámí Prabhupáda prozrazuje jeho úplnou neschopnost porozumět základním vědeckým teoriím a západnímu myšlení vůbec. Přitom to, co kritizuje, nejsou vědecké poznatky a teorie, ale jeho vlastní představy o nich – které odpovídají mentalitě středověkého inkvizitora. Už jen skutečnost, že se svámí zamotává do této problematiky ve snaze dokazovat svou pravdu, vypovídá o jeho základním mezikulturním neporozumění, ve kterém se nacházel. Dnešní optikou lze takové dílo číst jako dobovou výpověď pionýrského střetávání myšlení tehdejšího tradicionalistického hinduistického hnutí s moderním sekularizovaným světem (70. léta 20. stol.), jeho tradiční důraz na duchovní aspekty života v opozici vůči západnímu materialismu a vědeckému scientismu. Lze z toho (zejména z druhé poloviny obsahu knihy) čerpat určitou inspiraci pro duchovní život a etiku, ale rozhodně to nelze brát vážně jako pomůcku sloužící k lepšímu porozumění zákonitostem světa, života, kosmu, problematiky vývoje lidstva atd. – za což se přitom kniha vydává. V tomto ohledu totiž kniha svádí do stejné propasti neporozumění vyplývající z neschopnosti rozlišovat duchovní a vědecké pravdy, v jaké se tehdy nacházel svámí Prabhupáda a jeho stoupenci, a poskytuje tak na poli poznání bohužel jen medvědí službu. Je zajímavé porovnat myšlení svámíno Prabhupáda s jiným jeho indickým současníkem Paramahansa Jógánandou (viz skvělý Životopis jógina), který v době před Prabhupádou taktéž působil na Západě. Jógánana totiž na rozdíl od Prabhupáda porozuměl západní mentalitě a západnímu náboženství (křesťanství) a uměl tak adekvátně a srozumitelně pojednávat o podstatě indických duchovních nauk bez náboženského fundamentalismu.“... celý text
— stanlus

---

---

Vědecké poznání duše

„Na knize není vědeckého vůbec nic. Název je lživý a kniha samotná je tradiční snůška ezo a náboženských blábolů. Knihu jsem našel v knihobudce a zase ji tam vrátím. Nebo možná radši ne, ještě by to našel někdo, kdo by to mohl brát vážně, to si na svědomí nevezmu.“... celý text
— vlkodlaq

---

108 receptů od Góvindy

„Nejlepší vegetariánská kuchařka. S minimem ingrediencí, notnou dávkou koření si uvaříte úžasné jídlo. Vařím podle toho již léta.“
— bacouch