mrkvivit
přečtené 160
Jako pára nad Texasem
2004,
Garth Ennis
K Preacherovi jsem se dostal ještě před jeho přeložením do češtiny, když si právě tenhle kousek přivezl kamarád z Británie. I se svou chatrnou angličtinou jsem se ale do příběhu ponořil a nechal okouzlit. Jako komiksový analfabet nemám srovnání, ale dovedu si představit, proč je tohle dílo považováno za jeden z milníků žánru. Je to rouhačské, je to ultra-násilné, je to sprosté a je to velmi zábavné. Hrdinové jsou banda okouzlujících špinavců, antihrdinové jsou skuteční "zlouni". Krása! Jak jsem byl rád, když konečně začal Preacher vycházet i v ČR, to se ani nedá popsat...... celý text
Případ pro exorcistu
2012,
Michal Sýkora
Jelikož jsem bývalým studentem UP, potažmo přímo posluchačem přednášek a seminářů páně Sýkory, zvědavost mi nedala a knihu jsem si zakoupil už pro připomenutí důvěrně známého prostředí olomoucka. Musím říct, že se detektivka panu učiteli povedla, přečetl jsem ji jedním dechem (možná dvěma dechy) a dobře se bavil. Docela mě bavilo hledat charakteristické autorovy vtípky a odbočky. Je to řemeslně velmi dobře odvedená práce a vcelku se nelze divit, že záhy došlo i televiznímu zpracování, protože i téma je neobvyklé, dalo by se říci šokantní.... celý text
Sebeovládání
2013,
Karel Nešpor
Poutavá a poučná publikace sepsaná mně velmi sympatickým člověkem. Schválně nepíšu lékařem (psychiatrem), protože Karel Nešpor si přez všechnu odbornost a celoživotní pitvání se v temných stránkách lidské psýchy uchovává hlubokou lidskost, která se promítá i do jeho (populárně naučných) knih. Knížka sebeovládání je čtivá, plná příkladů "ze života" a praktických rad pro krizové situace. Myslím, že časté opakování není mínusem publikace, ale naopak jejím kladem. Opakování je totiž jedním z hlavních principů úspěšné terapie - člověk si pak prostě určité procesy a mechanizmy zautomatizuje a o to jde. Určitě se k Sebeovládání budu vracet.... celý text
Muži, kteří nenávidí ženy
2008,
Stieg Larsson
Tak jsem se neudržel a taky si první Millenium přečetl. Musím hned přiznat, že jsem ke knize přistupoval s podezíravostí až despektem, ale nakonec jsem byl velmi spokojen (a i přes celkem sestupnou kvalitu přelouskal i další díly). Stieg Larsson napsal poutavý, napínavý příběh velice čtivým stylem. I přes značný počet stránek se čte kniha sama, tempo vyprávění je leckdy přímo vražedné. Zápletku se autorovi podařilo dobře vypointovat a samotný děj taky není úplná fantasmagorie. Zároveň se Larssonovi podařilo do díla šikovně zakomponovat dost švédských reálií a historických faktů. Rozhodně taky nezpaře svou dlouholetou novinářskou praxi. Co mi vadilo je značná schematičnost postav. Zejména mě irituje Lisbeth Salanderová - psychotická fenomenální hackerka s fotografickou pamětí, anorektická přebornice v kickboxu a špičková čmuchalka, která na co sáhne, to se jí daří (asi jsem muž, který nenávidí superženy).... celý text
