Candide

Mladý, nezkušený a „čistý“ Candide je vychováván na zámku barona Thunder-ten-Tronckha filozofem Panglosem. Když ale nevinně políbí ruku baronovy dcery Kunhuty, je vyhnán z ráje kopanci pana barona a fackami paní baronky. Na cestách Evropou, Novým světem, k národům civilizovaným i primitivním postupně nabývá zkušenosti, setkává se s... celý text

Mladý, nezkušený a „čistý“ Candide je vychováván na zámku barona Thunder-ten-Tronckha filozofem Panglosem. Když ale nevinně políbí ruku baronovy dcery Kunhuty, je vyhnán z ráje kopanci pana barona a fackami paní baronky. Na cestách Evropou, Novým světem, k národům civilizovaným i primitivním postupně nabývá zkušenosti, setkává se s četnými formami zla – ať už je působí jednotlivec, společnost nebo příroda. Přesto se Candide nevzdává optimismu, jemuž ho Panglos naučil. méně textu

https://www.databazeknih.cz/images_books/66_/661/candide-661.jpg 3.9282
Originální název:

Romans, édition complète (1759)

Žánr:
Literatura světová, Humor
Vydáno:, XYZ
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (40)

Přidat komentář
Adelajda_4
17. července

Tahle knížka, kterou jsem si vzala jako další nudné maturitní čtivo předčila mé očekávání. Voltaire psal velmi nadčasově a na svou dobu i vtipně, moc se mi to líbilo, Candide zažil vskutku neuvěřitelné příhody.

nikca0568
24. května

Na povinnou četbu do školy velmi čtivé, krátké a celkem zajímavé.

roman9739
21. května

Ačkoliv byla kniha publikována v roce 1759, mnoho z jejích témat a postřehů je platných i dnes, o 258 let později:)

Isew
15. dubna

Kdysi na střední škole jsem po knize sáhla v rámci studia osvícenství. Voltaire mi připadal nějak bližší než Rousseau, i když o obou jsem nevěděla téměř nic. Čekala jsem nějaké nudné filosofické pojednání, které budu muset přetrpět. Už u prvních stránek mi spadla brada a já se začala nesmírně bavit. Všechny absurdní cesty Candida, jeho filosofické průpovídky a neuvěřitelné situace, které by byly možné jen v mexické telenovele, se mi čas od času vybavily. Vždy, když jsem uklízela svou knihovnu a vzala tu útlou knížečku do ruky, tak jsem si říkala, že si jí zase přečtu. Nepřečetla, ale poslechla. Tímto děkuji Českému rozhlasu za úžasné dramatizované zpracování. Ani za tu poměrně dlouhou dobu neztratil Candide svůj optimismus, já se znovu vrátila do studentských let a bavila se jak tenkrát.

SeverusSnape
29. března

Zajímavé dílo na tehdejší dobu..Kniha byla velice čtivá a místy mě i velmi pobavila

Ema22
10. března

Na svou dobu velmi odvážná kniha, absurdita střídá absurditu. Nemáme se dobře? Upálíme kacíře! Postavy umírají, a po několika stranách je vše úplně jinak. Nebojte se Voltaira, jeho kniha je nadčasová a opravdu čtivá.

Kraken84
18. ledna

Nedávno jsem přečetl Komenského labyrint, a proto mám s čím srovnávat. Nevím proč se musí jmenovat hl. hrdina "prostoduchý". Je jen zvědavý a není o nic víc neznalý světa jako např. Buddha před vyjížďkou mezi obyčejné lidi. Nereaguje ani tak šokovaně, jen je překvapený a začíná prvně zpochybňovat svého učitele-když vidí vraždy, války, znásilňování a ideální svět (ten, který ho měl čekat venku) je zcela jasně pohádkový a to jen proto, že je naprosto odříznut od okolí. "neboli optimismus" se nám vysmívá - nejklidnější postavou je ta nejpesimističtější.

Aggie.
15.12.2016

Četla jsem to kvůli maturitě a čekala jsem tedy něco jinýho. Sice si myslím, že jsem pochopila, co jsem pochopit měla, ale... Ten příběh je příšernej, a to tak moc, až mi to pak přišlo skoro vtipný. Ale aspoň je to krátký.

laepus
24.11.2016

Dnes už pochopitelně spíše svědek své doby, než převratné a zábavné literární dílo, přesto jsem se při čtení často zasmál, protože Candidova naivita je někdy neuvěřitelná. Osvícenství z toho teče všemi směry - ta víra v člověka, v jeho schopnosti a pobírání zkušeností, snaha dosáhnout nedosažitelného. Pokud člověk toto opravdu chce dočíst a zajímá ho to, bude více než spokojen.

Setapouch
07.11.2016

"Proč byl vlastně stvořen svět?" řekl Candide.
"Aby nás mělo co přivádět k zuřivosti," odvětil Martin.

hellena1523
05.11.2016

Milé překvapení! :-) Měla jsem trochu vítr z pana Voltaira a knihy vydané v polovině 18. století, ale zbytečně. Je velmi čtivá a musím říct, že jsem se opravdu bavila. Myslím si, že se k ní určitě někdy vrátím.

dearkiki
02.07.2016

Tato knížka mne příliš nenadchla. Ano, pochopila jsem její smysl, ironii a kritiku, ale ten příběh, ve kterém se toto vše ukrývalo, byl dost strašný. Měla jsem potíže dočíst to do konce, ale vytrvala jsem. Jsem ráda, že jsem tedy alespoň něco od Voltaira přečetla, ale opakovat tento zážitek již nemám zájem.

anntine
18.04.2016

Překvapivě zábavná a čtivá knížka. Měla jsem za to, že tak stará literatura bude hůř čitelná, navíc když jde o Voltaira. Nakonec jsem byla spokojená hned od začátku. Knížka je rozdělená do krátkých kapitol, jazyk upraven do novější podoby a příběh je poučný s často vtipnými scénami. Co se týče filozofického kontextu, Voltaire se vyjadřuje často spíše implicitně, tudíž plánuju přečíst knížku ještě jednou, abych z ní vytěžila co nejvíce.

lampernaqui
16.03.2016

Na to, jak jsem se zprvu bál, když jsem zjistil, že jdu číst Voltaira, jsem se výborně bavil. Žádné zbytečné řeči kolem, prostě jen pouhý příběh o putování hlavního hrdiny se svými společníky po světě křížem krážem. Trochu mi to stylem vyprávění připomínalo tvorbu Arto Paasilinna. Nečekal jsem, že se budu tolik usmívat nad některými úvahami a výroky. Tohle bylo velké překvapení Světové četby.

barynka15
18.02.2016

Místy mi to připomínalo Angeliku. Ale ten příběh není jen pohádka pro dospělé, ale velice poučné čtení se zajímavým závěrem. Vřele doporučuji k přečtení.

ElfkaEleanor
29.12.2015

Po prvním přečtení jsem se smála, po druhém přemýšlela a po třetím nechápala, jak je možné, že to Voltairovi v jeho době prošlo? Úžasně vypíchnuté dobové nedostatky a jejich krásné, byť leckdy smutné zesměšnění...

MMZ
21.12.2015

Ačkoliv se dílo fyzicky tváří, že má stránek 208, tak brzy zjistíme, že jsme na omylu a stránky se virtuálně "zhustí", protože Voltair je mistr "meziřádků".

Plútarchos
08.11.2015

Roztomilé povídky a vyprávění o Candideově putování a dobrodružstvích. Úsměvné, poučné, neuvěřitelné, filosofické, nadčasové, povznášející, zesměšňující, ironizující a karikující lidskou společnost, morálku, mravy, osudy, neštěstí, bídu, moudrost. Doporučuji k přečtení už jen pro tu skrytou ironii a humorný pohled na lidské trápení. Seznamte se s osudy Cosi-Sancti, Bababeka, Candidea, Kunigundy, Panglose a dalších postaviček, které se objevují, mizí a zase se zázračně objevují...
"Račte vyzvat některého cestujícího, aby vám vyprávěl, co ho v životě potkalo a najde-li se jeden, který nebude nadávat, že měl mizerný život, a který si ani jednou neřekl, že je nejnešťastnějším člověkem pod sluncem, hoďte mě po hlavě do moře."

ELMA
09.05.2015

Když zjistíte, že musíte opravdu číst mezi řádky a dílo si přečíst nejlépe dvakrát, abyste ho pochopili, zjistíte, že je to velmi fascinující příběh

Ctv
21.11.2014

Aby z této knihy člověk něco měl tak musí umět číst mezi řádky. Musí pochopit, že když je napsáno "a" tak ne vždy do znamená "a". Mě se tato kniha velice líbila a musím říct, že poslední věta knihy mne dostala úplně. Podle mě úplně - ale krásně - popřela Panglosovo učení, které se táhne celou knihou jako červená nit. Musíme obdělávat svoji zahradu ...

Klarv
07.10.2014

No nic pro mne. Chápu, že kniha poukazuje na spoustu problémů v té době, chudoba, postoj žen ve společnosti, naivita,.. Ale pro mne, jako čtenáře byla kniha utrpením. Nemám ráda, když je v knize tak moc skrytých, nebo poučných věcí, až se zcela vytratí nějaký pohodový příběh. Nerada u knih přemýšlím, chci jen číst a pochopit, o čem to bylo během 2 minut. Ale tato kniha, u mě nepochodila. Několik postav zemře, pak se znovu objeví na scéně, pak znovu zemřou, pak se znovu objeví, co to mělo být? Každá postava vypráví svůj osud, až jsem se v tom ztrácela. Candide byl naivní až moc na můj vkus. Filozofii nemám v lásce obecně, takže asi tak. Prostě jsem očima hypnotizovala strany, aby sami ubíhaly.

Honey0105
04.10.2014odpad!

Jsou knihy, které uchvátí svojí jedinečností a jsou knihy, které čtenáře naopak odradí. Tato kniha pro mne spadá do druhého případu. Stačilo jen pár vět a věděla jsem, že i když se knihou prokoušu, tak to bude opravdu bolet. Bolelo. Je mi líto, že nemohu toto dílo ocenit, ale prostě to nejde.

MayB2
09.08.2014

Neuvěřitelně moderní knížka. Musela ve své době opravu vzbudit poprask, strefuje se do všech možných nešvarů nejen své doby a není v opozici jen k Leibnitzově filosofii, ale ke všem, kteří ve jménu dobra páchají zlo. Stylem mi Candide trochu připomíná Krvavý román.

Kapis
07.11.2013

Konfrontace a výsměch Leibnizovi je velmi svěže a vtipně podán bajkovým až pohádkovým způsobem, díky čemuž se kniha čte sama. Taky lze vidět Voltairovy životní přesvědčení a názory - příčína a následek, osud, propojenost všech událostí, přirozená víra v Boha bez fanatických a nebezpečných dogmat, nesmyslnost válek, svoboda vyznání jako základní princip atd. Candide je prostě úžasné čtení, strašně se mi líbílo jak třeba Panglos popisuje jak únik z oprátky a přitom nazývá inkvizici "slovutnou a ctihodnou", jak je zkrátka nejlépe na tomto světě zařízena. Podobně, když naši hrdinové dojdou do Eldoráda a s údivem se dozvídají, že u nich nikdo nikoho nepřesvědčuje o svém pohledu na boha, nenaráží na kůl a neupaluje za jiné názory apod. Taktéž s jakou lehkostí se píše o rozpáraných břiších, krvavých jatkách, rozšmelcovaných mozcích nebo že je znásilňování, plenění a vraždění zcela běžné, tak je to holt na tom světě zařízeno válečnými zákony. No zkrátka úžasné satirické a inteligentní počtení, kterému by jeden neřekl ani náhodou, že mu je cca 250let.

ladyfromskye
05.10.2013

Zhodnotit knihu Candide a jiné povídky (Lidové nakladatelství, 1970) jako celek vlastně nejde. Povídky a hlavní filosofické dílo Voltaira se podle mého názoru od sebe dosti liší.
Filosofické povídky se autorovi vskutku vydařily, jejich hlavní předností je, že na malém prostoru dokážou srozumitelně a jasně odevzdat čtenáři své poselství, takže je pak jen logické, že je čtenář doslova hltá. Zároveň si z nich ale bere i ponaučení. Za mě 5*.
Co se týče Candida neboli Optimismu, tady je to podle mého názoru horší. Což o to, myšlenkami, a to hlavně dobrými myšlenkami, to tu jen překypuje. Dalším plusem je nenáročný jazyk, přístupný takřka všem (Tedy pokud máte vydání bez poznámek, jako je toto, a můžete si o Candidovi udělat vlastní názor.). Jenže to, co se na myšlenky staví, to je... Co jsem to vlastně četla? Horor? Erotický román? Satiru? Nebo dokonce sci-fi? Nebo všechno dohromady? Kdepak, tohle mi moc přes nos nešlo. Takže Candide za 3*.

fauxthum
07.08.2013

Není to filosofický spis, nýbrž řekněme filosofická románová satira. Je to text podobného ražení, jako např. Cesty Binjumina Třetího od M. M. Sforima, či jako známější a rozsáhlejší Gulliverovy cesty. Navíc je to satira chytrá, vtipná, strohá a sympaticky nekompromisní. Polemický odkaz k Leibnizovu "nejlepšímu ze všech možných světů" je v textu na konci snad i zbytečně explicitně uveden, když Panglos praví, že "Leibniz přece nemohl nemít pravdu".

JeKa
19.07.2013

Jiskrně vtipná konfrontace s Leibnitzovou teorií nejlepšího možného světa...a i když to nevíte: poutavý román využívající syžetu helénského dobrodružného románu...skoro by se chtělo slovo "využívající" nahradit "parazitující", neboť všechny pro tento žánr typické prvky jsou vždy významově posunuty trochu jinam...je to vlastně parodie...parodie žánru, parodie Leibnitzovy teorie, parodie světa...a jako taková logicky musí vše dohnat do extrému...i proto se na první pohled může zdát jednoduchou...

Alice Chytra
06.07.2013

Také jsem byla zaražená nad komentářem zlovlka, ale nemám mu to za zlé.
Jak už napsala Antropa, toto dílo mělo být posměchem nad filozofií Gottfrieda Wilhelma Leibnize, protože ho prostě nesnášel a nesnášel jeho Theodiceu (Je přesvědčen, že Bůh stvořil náš svět jako nejlepší ze všech možných světů, plyne to přímo z představy Boha. Jak je ale potom možné, že v tomto nejdokonalejším ze všech možných světů je tolik utrpení, nedokonalosti a hříchu?).
Hloupý a naivní Candide má představovat hloupou a naivní teorii Leibnize.
Pokud víme toto, už se na dílo díváme samozřejmě jinak :-)
Je to povedená sranda na účet vážného filozofa. Dobrá je i zápletka a různé peripetie, kdy Candide pořád stojí za svým.
Zde je ale i poučení, které nevím, jestli Voltaire zamýšlel: člověk by měl věci dotáhnout do konce. Po přečtení pochopíte :-)

Atropa
24.02.2013

Wow, docela mě překvapuje komentář zlovlka. Takhle extrémní reakci bych u takovéhle povídky nečekala, ale rozhodně musím nesouhlasit.

Prvotním záměrem Volaira rozhodně nebylo natlouct někomu do hlavy, že by při nejbližší příležitosti měl skočit pod vlak, protože ho nic lepšího než neštěstí a křivdy nečekají... Původně šlo o reakci na jeden Leibnizův spis o nejlepším možném uspořádání světa, což by měl být ten náš. Takže se lze jen těžko divit, že se autor (příznačný svým nevybíravým humorem a svou ironií) s tímto výrokem vypořádal po svém. Co víc Voltaire byl zastáncem "praktického" užití filozofie, takže některá svá díla adresoval měštanské vrstvě v době, kdy teprve začínaly klíčit myšlenky na revoluci a lepší společnost.

Voltaire asi jen těžko hlásal, že víra je zlo - on sám byl deista (věřil v Boha). Ale ve vrcholné feudální společnosti, kdy masy lidí zmíraly na hladomor, ale první dvě vrsty dělaly, jako by se nechumelilo, bychom se asi jisté zášti proti církvi neubránili.

Co se "přesvědčivých argumentů" týče, není mi úplně jasné, jak by měly vypadat? Ale tehdy žíjící lidé nejspíš věděli, jak vypadá svět okolo nich, takže moc důkazů nepotřebovali, bud´ s ním souhlasili nebo ne.

Rozhodně tu nechci někoho peskovat za komentář, najde se asi spousta lidí, kteří budou se zlovlkem souhlasit. Nechtěla bych ale, aby takový odmítavý koment odradil případné čtenáře. I kdyby se vám tahle povídka neměla líbit, za předčtení rozhodně stojí. Když nic jiného, tak budete mít zábavu na jedno dvě odpoledne a pár podmětů k přemýšlení. Já jsem se u jejího čtení i dost nasmála...

zuzulique
12.03.2012

Napriek tomu, že kniha pochádza z obdobia klasicizmu, pobaví aj súčasného čitateľa...teda u mňa to vyšlo :-)



Štítky

humor 18. století

Autor a jeho další knihy

Francois Marie Arouet

Voltaire (p)
francouzská, 1694 - 1778

všechny knihy autora

Uživatelé mají knihu

v Právě čtených3x
v Přečtených434x
v Čtenářské výzvě8x
v Doporučených24x
v Knihotéce92x
v Chystám se číst85x
v Chci si koupit17x