Vyhoďme ho z kola ven

Neuvěřitelně strhující příběh. Film jsem viděla několikrát a nechápu, že ke knize jsem se dostala až teď. Rozhodně doporučuji jako povinnou četbu.

Také se mi do čtení moc nechtělo, když člověk zná mistrovské filmové zpracování Miloše Formana s tak legendárními a nezapomenutelnými hereckými výkony snad všech postav. Kniha je skvělá, výborně podtrhne a dokreslí to, co se do filmu nevešlo. Vřele doporučuji! Hrůzné setkání s manipulací v té nejstrašnější podobě, ale též s lidskostí, nezlomností, odvaze a síle ducha!

Říkejte v blázinci, že nejste blázen, to je asi stejné jako ve věznici, že jste nevinný. Jako mladý člověk jsem viděl film a zařekl jsem se, že ho už v životě vidět nechci. Sáhl jsem po knize a po přečtení pár stránek mi došlo, že vidět ne, ale číst ano. Knihu jsem dočetl a musím říct, že není tak drsná i když zanechá stejnou pachuť bezmoci. Pozorování světa za zdmi psychiatrické léčebny díky vnitřnímu hlasu jednoho z pacientů poutavé. Z vyprávění přímo čiší jistota nadvlády personálu nad pacienty. Můžete vzdorovat, ale nikdy nevyhrajete. Zvláštní, že některé situace mi připomínají i současný stav mimo zdi léčebny. Nelituju, že jsem knihu četl a zanechala ve mě mnohem lepší dojem než film.

Tak tohle byla perla.
Viděla jsem Formanův Přelet nad kukaččím hnízdem, viděla jsem divadelní zpracování a věděla jsem, do čeho jdu. A trochu se toho bála, těžká témata buď mohou být v knihách uchopena dobře, nebo taky ne. Zklamání se rozhodně nekonalo, naopak kniha se mi četla velmi dobře. Je to taková správná směs humoru a deprese, protože Randle McMurphy prostě jede. Doporučuji.

Po třiceti letech jsem se ke knize vrátil a pořád je to skvělé dílo

Jakmile jsem se ponořila do tohohle syrového chaosu, měla jsem pocit, že jsem se ocitla v aréně, kde se rozum pere s absurditou a člověk neví, jestli se má smát, nebo si radši dát studený obklad, protože intenzita každé scény vás zasáhne naprosto nečekaně. Celé to působí jako geniálně zkombinovaný koktejl vzpoury, ironie a hlubokého lidského vzdoru, který vás obejme tak pevně, že si až připadáte, jako by vám někdo rozsvítil v hlavě i v srdci zároveň. Jako žena, která oceňuje odvážné příběhy s mozkem i duší, jsem byla fascinovaná tím, jak brutální realita dokáže nést tak ohromnou dávku humoru, a přesto si uchovat eleganci, která neztrácí dech. Každý moment je nabitý energií, jež by klidně mohla pohánět menší revoluci, a vy se přistihnete, že fandíte každému výdechu, jako by to byl olympijský výkon. A právě tahle kombinace drzosti, inteligence a nečekané něhy vytváří zážitek, který vás donutí přemýšlet ještě dlouho poté, co dočtete poslední řádek

Kdo by neznal Randla McMurphyho. Film Miloše Formana je skvost. Proto jsem dlouho otálela se čtením této knihy. Zbytečně. Knižní předloha je ještě lepší. Vyprávění z pohledu indiána Bromdena otevírá nové obzory a já si moc vychutnala hloubku tohoto známého příběhu. I přesto, že jsem věděla, jak vše dopadne, mne kniha dojala až k slzám. Čte se to samo. Jsem ráda, že mám knihu ve své knihovně.

Kultovní věc o síle lidského ducha, svobodné mysli a mašinérii zrozené z nenávisti, nelidskosti a osobního pokřivení. Výborná, i když dosti děsivá a tragická, kniha i podle ní natočený film.

Rebelské evangelium o tom, že svoboda se měří hlasitostí smíchu i v přísně sterilní říši sestry Ratchedové. McMurphy je buldozer s charismatem, co do léčebny přiveze kyslík, poker a odvahu říkat nahlas, že „normální“ bývá často jen pohodlné. Silné, šibalské, nezapomenutelné. Literární elektroléčba, po který jsem hned živější.

Naprostej skvost. Tenhle příběh by si měl přečíst každej. Udělal jsem chybu, že jsem to četl až po filmu, takže jsem ve všech pasážích viděl Jacka Nicholsona, ale nutno uznat, že výběr Miloše Formana byl exkluzivní. Tohle je přesně ta knížka, kterou si rádi přečtěte víckrát. A pamatujete, jak jste nesnášeli Velkou sestru ve filmu? Při čtení knížky ji budete chtít zabít. A to ani nejste jedna z postav. Vřele doporučuji. A pokud máte rádi příběhy z prostředí pakárny, neváhejte. Budete nadšení.

Kdykoli čtu nějakou knihu o válce a jejích hrůzách, říkám si, jak něco takového může provést člověk člověku. I když ten člověk dostal rozkaz, i když se nemohl rozhodovat sám. Ale když jsem si přečetla Keseyho knihu "Vyhoďme ho z kola ven", napadlo mě "Ale jak by ne, když někteří páchají zlo dobrovolně, v každé době, a vydávají ho za dobro!"

I když jsem několikrát viděla film a byl to vždy silný zážitek, kniha na mě zapůsobila mnohem víc. Je dlouhá, možná se nimrá v detailech, což u filmu možné není, ale úděsnost systému, kterému Náčelník přezdívá "Kombajn" a který se netýká jen léčebny, vystupuje ze stránek knihy s mnohem větší naléhavostí.

V první chvíli si člověk oddechne, že není zavřený pod zámkem na oddělení Velké sestry spolu s Randlem McMurphym, Náčelníkem Bromdenem, Billem Bibbitem, Hardingem a dalšími. A pak najednou se vám v myslí zjeví Velká sestra, která ve skutečnosti ani sestrou být nemusí... profesionálka, paní nebo slečna dokonalá, s nacvičeným úsměvem, ale chladná jako kus oceli. Předpis a Systém jsou pro ni vším. Předpis se nesmí ohnout, člověk je ale něco jiného, to je plastická substance... Po letech mně došlo, že i v našem Ústavu řádí Velká sestra. Řádí a utahuje šrouby. Tváří se jako spasitelka, je mocnější než předchozí i současný ředitel dohromady, a bezpochyby přežije i budoucího ředitele. Ba co víc, přežije i existenci Ústavu, pokud jí nenabourá plány nějaký místní McMurphy...

Randle McMurphy je přesvědčen, že se mu právě povedl skvělý kousek a svou chytrostí vyzrál nad systémem, který ho chtěl napravit a zaškatulkovat. Netuší, že nástupem do ústavu pro duševně choré právě začal nejtěžší zápas jeho života - boj o zachování lidské důstojnosti a hrdosti. Síla mašinérie, proti které bojuje je ale příliš drtivá a boj předem marný. Naštěstí jeho poselství svobodné vůle a touhy po životě přežije.
Četla jsem několikrát, viděla film i divadelní představení – všechno skvělé!

Skvělý námět pro ještě lepší film, autorovi se podařilo upozornit na chyby v systému psychiatrického zdravotnictví a zejména na zneužívání moci vůči jednotlivci, který má jen málo možnosti se bránit. Postava vypravěče,,němého indiánského náčelníka,, by si zasloužila ještě více osobní výpovědi.

Je to napsané zvláštně, ale hezky se to čte. Opět mi přijde, že je tam málo přímé řeči. To co mě donutilo dočíst knihu, byl popis z psychiatrické léčebny a také rozdíly mezi zpracováním (já viděla hru v pražském divadle)

no kniha mě absolutně nebavila.. jen málo jich hodnotím negativně, navíc s tak vysokým hodnocením... je to psané velice zvláštně, špatně se mi to četlo a po 80 stranách jsem to bohužel vzdal.. knihu ale nehodnotím hvězdičkama, protože jsem ji nedočetl.. hold to nebyl můj šálek kávy

Skoro vždy, když čtu předlohu k filmu, který jsem už viděl několikrát, dojdu k závěru, že knížka sice není špatná, ale film mám mnohem raději. Přelet nad kukaččím hnízdem je jeden z mých nejoblíbenějších filmů vůbec a možná i proto jsem se knize Vyhoďme ho z kola ven dlouho vyhýbal, protože jsem se trošku obával zklamání. Nakonec to vůbec nebylo špatné, ale opět zastávám názor, že až film z toho udělal nesmrtelné dílo.

Trošku mi vadilo, že hlavní postavou, z jejíž perspektivy je příběh vyprávěn, je Náčelník, který je opravdu blázen. Dlouhé pasáže, v nichž byly popisovaný jeho vize, mi vyloženě nesedly. Takové to plácání pátého přes deváté, které ale příběh obohacuje jen naprosto minimálně. Naštěstí jich v knize není zase tolik, takže se to dalo jakž takž vydržet.

V podstatě všechny klíčové scény z knihy jsou i ve filmu, ale ve filmu trochu pozměnili jejich pořadí a zároveň je i poupravili. Díky tomu se podle mě podařilo docílit mnohem dramatičtějšího vyznění, které na mě zapůsobilo silněji než u Keseyho díla.

Co mi ale na knize vadilo nejvíce, byl předem jasný vztah mezi rebelem McMurphym a Velkou sestrou. V knize je díky Náčelníkovi jasně řečeno, že sestra je zlá, manipulativni mrcha, která nesnese žádný odpor. Zároveň je i líčeno, jak McMurphy její dominanci jednoznačně nabourává. Oproti tomu ve filmu nic takového patrné není. Sestra Ratchedová v podstatě po celou dobu zachovává chladnou hlavu a své království udržuje méně nápadně než v knize. O to intenzivněji pak na diváka zapůsobí finále celého příběhu, kdy definitivně vypluje na povrch její charakter. A díky skvělému ztvárnění Louise Flatcherové i Jacka Nicholsona se jedná o jeden z nejemotivnějších závěrů, jaký jsem kdy ve filmu viděl. V knize mi u finále takto silné emoce chyběly, i díky tomu, že sestra Ratchedová už v podstatě ztratila kontrolu nad oddělením.

Kniha Vyhoďme ho z kola ven je velice kvalitní a nebýt Přeletu nad kukaččím hnízdem, možná bych ji udělil i plné hodnocení. Ale to ponechám jen filmu, protože až ten z ní dokázal vyždímat absolutní maximum.

Zase něco, co není úplně můj šálek kávy. Knihu jsem spíš pročetl, asi proto, že znám film, což mi většinou nevadí, tady nějak jo.

AUDIOKNIHA - co dodat? Naprosto výborná kniha!

10.07.2025

Keseova kniha, Formanův film a Zařelova interpretace - to vše si zaslouží z pěti možných hvězd - hvězd ŠEST!