kiki11 přečtené 261

Čas odejít 2015, Jodi Picoult

Jodi Picoult je mistryní nečekaných a šokujících rozuzlení, která mě vždy překvapí v každé její knížce - a jinak tomu nebylo ani tady. Opět jsem koukala jak puk, co si to pro nás čtenáře autorka vymyslela. Tohle jsem teda nečekala. Vyprávění o slonech bylo velmi zajímavé a poučné. Začátek byl pro mě trochu zdlouhavější, ale když se příběh rozjel, jeden zvrat střídal druhý a já se nedokázala odtrhnout. Jodi Picoult je prostě sázka na jistotu. Jsem zvědavá na její další dílo.... celý text

Utrpení mladého Werthera 1999, Johann Wolfgang Goethe

No, popravdě jsem ráda, že je to za mnou, protože místy pro mě bylo čtení této knihy opravdu utrpení. Hrozně zdlouhavé pasáže, kdy se neustále omílá dokola to samé, nejsou nic pro mě. Nebýt čtenářské výzvy, nikdy jsem se k této knize nedostala. Na jednu stranu jsem ráda, že jsem si přečetla další klasické dílo, na druhou stranu vím, že už to znova číst nikdy nebudu.... celý text

Zimní lidé 2017, Jennifer McMahon

Zajímavé, napínavé od začátku do konce a tématicky hodně podobné Řbitovu zvířátek, což mi ale vůbec nevadilo, protože to je moje oblíbená Kingovka. Další knížka z řady duchařských klišé, s mnoha stokrát použitými motivy (deník, fotky, mapa, atd.), které mě ale asi nikdy nepřestanou bavit. Očekávala jsem, že budou Zimní lidé patřit mezi fakt děsivé knížky, díky kterým se budu bát jít v noci na záchod, ale nakonec tam nic tak extra strašidelného nebylo. Jo, užila jsem si to.... celý text

Sociální fobie a její léčba 2017, Ján Praško

Čtyři dohody – Kniha moudrosti starých Toltéků 2001, Don Miguel Ruiz (p)

Moje první kniha o osobním rozvoji. V poslední době jsem zažívala dost těžké a psychicky náročné situace a potřebovala jsem nějaké to nakopnutí, takže jsem sáhla po dosud mnou neprobádaném žánru. A jsem nadšená! Tolik moudrých a motivujících myšlenek v tak útlé knížce. Zvedla mi náladu a ukázala jiný pohled na svět, který moc ráda zkusím aplikovat v běžném životě. Čtení jsem si neskutečně užívala, bylo to takové milé a příjemné pohlazení po duši. Určitě se k ní moc ráda vrátím až mi bude zase těžko.... celý text

Duchové rodiny Folcroftů 2020, Darcy Coates

U knížek Darcy Coates se prostě neumím bát, ač to jsou horory, mně děsivé vůbec nepřipadají. Pro mě to jsou strašidelné pohádky na dobrou noc. :D Ale skvělé pohádky! :) Knížka opět jak přes kopírák stejně jako ty předešlé, ale mně to vůbec nevadilo, strašidelné domy jsou mé oblíbené téma, které si klidně přečtu ještě stokrát. :D... celý text

Dneska už se tomu směju 1990, Adina Mandlová

Po biografii Adiny Mandlové jsem sáhla jen díky čtenářské výzvě, nebýt jí, asi bych se k této knížce vůbec nedostala. Určitě jsem ale ráda, že jsem se o životě této významné české herečky dozvěděla víc. Adina mi sice nebyla moc sympatická, myslím, že kdybych ji znala osobně, určitě bychom kamarádky nebyly, ale na jednoho člověka toho prožila strašně moc, vytrpěla si své a její život byl opravdu jako jízda na horské dráze. Až jsem se divila, jak dobře si pamatovala všechny detaily. Sympatičtější mi začala být až na samém konci, kde se se vším už tak nějak smířila. Rozhodně to ale bylo zajímavé čtení.... celý text

Proměna 2007, Franz Kafka

Do této povídky jsem se pustila proto, že jsem si chtěla přečíst úplně jiný žánr, než na co jsem zvyklá, a popravdě, čekala jsem větší nudu (tohle bylo docela čtivé). Moc nechápu, že je Proměna považována za jedno z nejhumornějších Kafkových děl - mně na tom nepřišlo humorného vůbec nic, naopak je celá povídka dost depresivní. Můj šálek kávy to nebyl, ale nakonec jsem celkem mile překvapená.... celý text

Smršť 2020, Jozef Karika

Byla jsem rozhodnutá dát 4*, ale za to sáhodlouhé filozofování na konci, kdy jsem už z nudy odpočítávala stránky, musím jednu hvězdičku ubrat. Karika je skvělý vypravěč, o tom jsem se přesvědčila už potřetí. Začátek byl zajímavý, během čtení záhad přibývalo, napětí gradovalo, jen ten konec, od kterého jsem očekávala nejvíc, se úplně nepovedl. Zatím tedy nejslabší knížka od něj. Rozhodně ho ale nezatracuji a ráda a s chutí si přečtu autorovu další tvorbu, protože vím, že umí, jen tentokrát to nebylo to pravé ořechové.... celý text

Modré z nebe 2003, Vlasta Javořická

Čteno v rámci ČV - kniha, kterou po přečtení někomu darujete. Vlasta Javořická je oblíbená autorka mojí mamky, ale tuto knížku od ní ještě nečetla, takže je to jasné. :) Toto byla moje první kniha od této autorky. Moc se mi líbila, i přes staročeštinu se četla lehce a rychle. Autorce se podařilo krásně vykreslit charaktery postav. Párkrát jsem se i zasmála - třeba když šla Marijánka nakupovat a místo karfiolu koupila karafiát. :)) Ráda si od Vlasty Javořické přečtu něco dalšího.... celý text

Listopád 2021, Alena Mornštajnová

V prvé řadě bych chtěla ocenit odvahu paní Mornštajnové, že se do takového složitého tématu vůbec pustila. Podle mého názoru se jí podařilo vykreslit období po roce 1989 opravdu bravurně, sugestivně, a kdyby tehdy komunismus nepadl, klidně by tohle mohla být naše realita. Člověk si při čtení uvědomí, jak dobře se dnes máme a taky má pocit, že by si toho měl víc vážit. MALÝ SPOILER Vytkla bych jen jednu věc. Přišlo mi, že Maja úplně zapomněla na svého syna, pořád řešila jen Lenku a Kubík jako by nebyl. To mi přišlo trochu zvláštní. Taky mi chyběla nějaká zmínka o tom, jak se mu vlastně v Americe dařilo. KONEC SPOILERU Jinak se mi ale knížka líbila, bavila mě a sice se budu opakovat, ale už se nemůžu dočkat další tvorby paní Mornštajnové.... celý text

O myších a lidech 2004, John Steinbeck

Zajímavá knížka, nicméně po přečtení komentářů jsem očekávala nějakou větší pecku. Celou dobu jsem byla zvědavá, co se stane tak závratného a nějakého zlomu v ději jsem se dočkala skoro až na konci. Na můj vkus až moc přeceňované dílo. Jinak se ale čte dobře a jako povinná četba k maturitě je určitě fajn. 3,5*... celý text

Strašidlo cantervillské 2004, Oscar Wilde

Příjemná a vtipná jednohubka na upršené odpoledne, která dokáže pobavit i přesto, že byla napsaná před tolika lety. Čteno v rámci ČV (kniha vydaná před více jak sto lety). Ráda se podívám i na českou verzi filmu.... celý text

Kroniky prachu 2019, Lin Rina

Naprosto úžasná knížka, jedna z mých vůbec nejoblíbenějších, kterou jsem si v rámci čtenářské výzvy (kniha, kterou nebudete číst poprvé) moc ráda přečetla znovu. Opět jsem jí úplně propadla a nemohla se odtrhnout tak dlouho, dokud jsem se nedostala na konec, takže jsem ji zvládla během dvou dnů. Celý příběh je prostě úžasně napsaný a i když je to možná klišé, mně to vůbec nevadí. Už tady mám přichystané pokračování a nemůžu se dočkat, až se do druhého dílu pustím.... celý text

Tajemství sídla Craven Manor 2019, Darcy Coates

Knížky Darcy Coates jsem si opravdu oblíbila. Jsou to spíš takové strašidelné pohádky než horory, je tam plno milionkrát použitých motivů, ale mně to nevadí a vždycky si u jejích knížek odpočinu. Domy plné duchů jsou sice ohrané téma, ale přesto moje nejoblíbenější. Postavy byly opět sympatické, Daniel byl neskutečně naivní, ale hodný a jeho láska ke kočkám byla úžasná. Opět se knížka četla úplně sama, byla jsem napnutá od začátku až do konce, takže jsem ochotná zavřít oči nad nějakou tou logickou chybičkou, která se občas vloudila, a hodnotím plným počtem. Už se těším na další strašidelný dům.... celý text

Odvrácená tvář lásky 2016, Colleen Hoover

U knížek Colleen Hooverové mi vadí to, že se ve většině případů celý příběh točí jen kolem vztahu hlavních hrdinů a téměř nic jiného se neřeší. Opět tu bylo na můj vkus až moc sexu, na druhou stranu ale byly tyto scény popsány něžně a s citem. Co mě ale u Colleen vždycky dostane, je neuvěřitelně silný konec. To je taková nálož emocí, že to pokaždé prořvu. :) Díky tomu jsem se opět nechala zviklat na čtyři hvězdy, přestože jsem celou dobu byla rozhodnutá dát tři. Co však musím vyzdvihnout, tak je to linka z minulosti, ta mě hodně bavila a vlastně jsem se během čtení na tyto kapitoly těšila nejvíc. I když jsem očekávala, že vysvětlení bude smutné. Jako celek se mi tato knížka líbila a až budu mít někdy náladu na romantiku, klidně sáhnu po dalším díle této autorky.... celý text

Anežka 2015, Viktorie Hanišová

Viktorie Hanišová je skvělá spisovatelka, vztah matky a nevlastní romské dcery se jí podařilo zpracovat opravdu mistrně. Stejně jako u Houbařky je příběh zajímavě poskládán - některé kapitoly se odehrávají v přítomnosti a jiné jsou psány retrospektivně, kdy nám autorka předkládá úryvky vzpomínek a různých situací, které v průběhu vyprávění vysvětluje, takže se čtenář od knížky nedokáže odtrhnout a musí se dozvědět, jak to bylo dál. Vůbec bych neřekla, že se jedná o autorčinu prvotinu, protože je tato knížka opravdu velmi povedená. Už se těším na další dílo paní Hanišové.... celý text

Vrány 2020, Petra Dvořáková

Neskutečně silná kniha. Jedna z těch, od kterých se nemůžete odtrhnout. Bylo mi Báry hrozně líto, její rodiče by zasloužili ránu - nesnesitelná a vzteklá matka, neustále protěžující druhou dceru, a násilnický otec s chlípnými sklony. Nejhorší je představa, kolik dětí asi ve skutečnosti zažívá takové útrapy a nikdo to neví. Konec mě překvapil, čekala jsem nějaké racionální řešení celé situace. Knížka se mi ale četla moc dobře, protože autorka píše velmi čtivě, takže nemůžu jinak, než hodnotit plným počtem hvězd, i když jsem si zakončení představovala jiné.... celý text

Hlas kukačky 2019, Hana Marie Körnerová (p)

Nevím co říct. Nádherná knížka, prostě úžasná. Miluji tyto příběhy z pohledu několika generací, je to přesně ten žánr, který píše i třeba Alena Mornštajnová. Paní Körnerová píše neuvěřitelně poutavě, dokáže si čtenáře podmanit hned od první stránky. Podařilo se jí skvěle vykreslit charaktery postav, nejvíce jsem si oblíbila Irmu, celou dobu jsem obdivovala její nezdolnou sílu a statečnost. Hlas kukačky je moje druhá knížka od této autorky a díky ní ji řadím mezi oblíbené.... celý text

Chirurg 2019, Petra Dvořáková

Nemůžu se rozhodnout, jestli mi byla postava doktora Grábla sympatická či ne. Byl to slaboch, který si za všechny své problémy mohl jen a pouze sám, na druhou stranu v jádru nebyl špatný člověk a s trochou vůle by šlo některé věci změnit. Autorce se podařilo hlavní postavu vykreslit velmi autenticky a reálně. Hodně se mi líbil styl, jakým je knížka napsaná, četla se úplně sama a já ji zhltla za velmi krátkou dobu. Tuto knížku jsem si vybrala díky ČV a bylo to mé první setkání s Petrou Dvořákovou, ale jistě ne poslední.... celý text