Anasa
přečtené 777
Neptunův trojzubec
2007,
Fred Vargas (p)
V záplavě současných thrillerů ojedinělá detektivka. Opravdu detektivka, netuctové postavy, časově posloupný děj, vypravěči se nestřídají. To jsem si jako čtenářka mohla vysloveně užít. Jak příběh pokračoval a zamotával se, nechtělo se mi knihu odložit, byla jsem zvědavá, co ze vší té nepravděpodobnosti povstane. Vady na kráse, ale nacházím také. Především mi prostředí kanadské policie bylo mnohem sympatičtější v románech L. Pennyové. Jazyk, který kanadským policistům vložila do úst autorka zde, budil pocit, no ... asi omezenosti a frajeřiny (nebo je to překladem?). Také toho vznášení se v oblacích bylo trošku moc, jako kdyby mimo realitu nebyl jen Adamsberg. Ovšem po Muži s modrými kruhy, který mne před lety moc nenadchl, mne teď Vargas přesvědčil/a, že bych měla sáhnout i po další její knížce.... celý text
Tiché roky
2019,
Alena Mornštajnová
Zase mi chybí, že nemohu dát čtyři a půl hvězdičky. Vysoké hodnocení si kniha zaslouží za dojmy, které zanechala, za tu lítost, již jsem nakonec cítila s postavami, které prožívaly každá své trápení. Spolu a každý sám. Naprosto v souladu s tím bylo také střídání kapitol a návaznost poslední a první věty. Ale jedno mi vadilo - až do zlomového okamžiku v životě Svatoplukovy rodiny mi připadalo, že děj sleduji z nadhledu, teprve poté jsem mohla začít vnímat emoce, které oněmi tichými roky přímo lomcovaly. Pěkná knížka.... celý text
Katalánec
2008,
Noah Gordon
Tak čtyři a půl. Události, na které Josep vzpomíná byly dramatické, přitom byly vylíčené z odstupu, nechaly mne naprosto v klidu. Teprve práce na vinicích, těžký život Katalánců na venkové, to mne chytilo, tady jsem už "šla" s Josepem. Asi tu byla v souladu denodenní těžká dřina s tempem vypravování.... celý text
Ritmatik
2014,
Brandon Sanderson
Báječně jsem si u Ritmatika odpočinula. Děj mne většinou plynně unášel, i když se našla chvilka, kdy mi přišel moc popisný. Taky jsem si musela zakázat přemýšlet o tom, kde se vzali první kříďáci. Co mne ale mrzí, je zakončení. V doslovu sám autor přiznává, že konec k pokračování vybízí, přesto je Sanderson přímo neslibuje, takže mi to nepřijde úplně domyšlené.... celý text
Kaštánek
2019,
Søren Sveistrup
Výběr byl jasný - dánská detektivka s výborným hodnocením. Zklamání propastné. Už začáteční morbidita mne odrazovala, v půlce knihy jsem přemýšlela o tom, jak dlouho to bude autor natahovat, i když příběh sám nebyl špatný. Provázelo ho však spousta minusů: Hlavní vyšetřovatelka byla neskutečně nesympatická, navíc jsem do konce knihy nepochopila, proč se stále zmiňuje její inteligence a vyšetřovatelské kvality, nějak to nevyplynulo. Nejen ona, i další postavy mi přišly sotva načrtnuté. Velmi zvláštní styl psaní, který tu už dost čtenářů zmínilo. Občas stránka "suchého" textu, s krátkými větami, spíše reportážní, pak přešla v text se sáhodlouhými souvětími, ve kterých byly občas věty připojené špatným spojovacím výrazem. Velmi mi vadilo neodůvodněné střídání minulého a přítomného času, někdy se to přihodilo i v souvětí. Je to prazvláštní styl autora, nebo je to překladem? Knihu jsem dočetla, vzala jsem si totiž na krátkou dovolenou jen ji, po další od stejného autora asi nesáhnu.... celý text
Odposlechy aneb Já na bráchu
,
Ondřej Suchý
Také mám bratry Suché ráda, tudíž jsem čekala víc. Čekala jsem vzpomínání na osobnosti, setkání, příběhy. Dost otázek však směřovalo k tomu, aby Jiří Suchý vyjádřil názor na to či ono, což se pak na několika řádcích stalo. Kdyby se jednalo o dvoustránkový rozhovor, zhltla bych ho, víc než sto stránek knihy mi přišlo zdlouhavých.... celý text
Byla jednou jedna řeka
2020,
Diane Setterfield
Před lety jsem četla Třináctý příběh, na rozdíl od mnoha jiných knih mi utkvěl v paměti, i když nemám dojem, že by mne přímo oslnil, takže jsem si u další knihy řekla: Proč ne? Přesto mi chvíli ležela na nočním stolku a sahala jsem po jiné četbě. Pak jsem knihu otevřela. Nic určitého jsem nečekala, takže jsem nebyla otrávená tím, že se příběh nerozbíhá. Užívala jsem si ho. Klidné, jednoduché vypravěčství, které nepostrádá poezii. Přijímala jsem různé postavy a střídání děje, prostě řeka přinášela příběhy. Pak autorka přímo oznámila, že tady se osudy setkávají. Řeka, pardon - vypravování, nabralo spád a nakonec se četlo jak detektivka. Nemohla jsem se odtrhnout. A řeka se zachovala spravedlivě. Přinesla zakončení šťastná i zakončení spravedlivá. Také konec, který jsem mohla uchopit různými způsoby, s tím jsem spokojená. A držím se toho Byla jednou jedna ... Pohádka? Magický realismus? Krásná kniha! (A jsem moc ráda, že jsem se předem neseznámila se škatulkováním. Historický román nebo historická detektivka? Pak jsou asi čtenáři opravdu překvapeni, viď, Ticháčku!)... celý text
Tajemství rukopisu
2009,
Veronica Stallwood
Tak nějak klidné a pohodové, člověk by řekl, že i ta vražda je vlastně přirozená a pohodová. Všechno jaksi klouzalo po povrchu. Kniha se nečetla špatně, ale skoro bych ji ani neřadila k detektivkám Zcela chybělo napětí, dokonce jsem ani neměla potřebu odhadovat vraha. Určitě rychle zapomenu, o čem vlastně příběh byl.... celý text
Světla zimní noci
2018,
Pam Jenoff
Příběh mne zaujal, postavy byly životné, kniha se dobře četla. Úplně mi nesedla linka s Lucem, zdála se mi popisná a nepříliš věrohodná. Také Theo by si zasloužil víc prostoru než to, aby si ho některá z žen přitiskla na prsa nebo ho políbila na hlavičku. Zřejmě to byl záměr, pozornost byla soustředěná na vztah hlavních hrdinek, ale pro mne to oslabilo opravdovost příběhu.... celý text
Provokatér
2005,
Ed McBain
Stránky ubíhaly a já jsem na chvíli zauvažovala, že detektivku odložím. Nějak jsem měla chaos v tom, co zrovna dělá Carella, co řeší Meyer a co s tím má společného partička u karet. Pak se nitky propojily a příběh už mne nepustil, výborný. Navíc mne příjemně překvapily poetické popisy v detektivce. Líčení dubna by si užil každý čtenář básní. Stále mi chybí, že nemohu ubírat půl hvězdičky, dala bych čtyři a půl.... celý text
Byt v Paříži
2019,
Guillaume Musso
S počtem hvězdiček váhám a váhám. Kniha byla velice čtivá, ale ... A teď to ale naskakuje. Zhruba v polovině došlo k nalezení toho, co oba hrdinové původně hledali. Tehdy jsem si řekla, že to by stačilo. Příjemné a celkem reálné, i když mi ke schovávání obrazů chyběl motiv. Jen hra? Příběh bohužel pokračoval. Nabíral obrátky, dramatičnost, ale také nevěrohodnost. Navíc musím dodat, že jsem celou dobu doufala, že se autor vyhne závěru, který na začátku vyplýval z toho, že podivínského alkoholika a naštvanou ženu umístil do stejného bytu. Bohužel nevyhnul, naopak překonal má očekávání. Když jsem se rozepsala, vyjasnilo se mi - tři hvězdičky postačí.... celý text