Neptunův trojzubec

09.01.2024

Tak tohle jsem slupla jako malinu. Svérázný komisař Adamsberg se svými nestandardními vyšetřovacími metodami a kolikrát nepochopitelnými myšlenkovými pochody se stal mým oblíbencem. Ale autorka se vyřádila i na jiných postavách v jeho okolí, neméně osobitými, kterým nechybí šmrnc, nadhled i zvláštní humor.
Adamsberg je přesvědčený o tom, že jisté specifické vraždy, které se odehrály v průběhu několika desetiletí, a za které byli odsouzení různí lidé, kteří si navíc na ty události nevzpomínali, má na svědomí jeden jediný, neuvěřitelně prohnaný pachatel. Když se navíc sám stane podezřelým z vraždy mladé dívky a dostane se do hledáčku kanadské policie, jeho další pátrání se velmi ztíží. Naštěstí má dostatek přátel, kteří se mu snaží pomoct. Vynikající čtení.

25.09.2023

"Adamsberg si pomyslel, že v tomhle Bůh pořádně pohořel a ještě štěstí, že mu takové Josetty v té jeho odfláknuté práci trochu pomůžou."

"Co říkáte tý šnábě? Že nemá moc ovocnou chuť, že ne? Ta dovede srovnat myšlenky, to mi věřte."
„Vynikající,“ potvrdil Adamsberg.
„Sám si ji pálím," vysvětlil André pyšně. „Ta nemůže uškodit." Šedesát stupňů, odhadoval Adamsberg. Provrtávala mu díry do zubů."

Tož tohle jsem Fred sežrala i s navijákem. Už dlouho jsem nebyla do příběhu ponořená až po uši a nevnímala okolí :o)
Jasně, přispěly k tomu i španělské pláže, ale i bez nich by to byla nadstandardní zábava! Zatím nejlepší, co jsem od Fred četla, naprosto nemá chybu.
A potom ještě hašlerka Josseta!

"Mám ti to říct?" pokračoval Laliberté. "Nejspíš i mezi polišema je potřeba někoho, kdo se přehrabuje v oblacích."
Plynule pokračuji k Záhadě mrtvých nohou - z Québecu do Londýna!
7/7

11.04.2023

Tak, a s Adamsbergem honem šetřit, resp. v nejlepším rovnou přestat, protože zdařilejší, než čtvrté (jeho velmi osobní) dobrodružství sotva co bude. Pár stránek by sneslo ubrat, kanadská žoviálnost spíše dráždila, pointa přespříliš fatální... Vida, už hledám hnidy, tzn. zbrkle udělit maximum, ať mě to odradí kazit reputaci dalšími kauzami. 8/23

16.12.2022

Adamsberg je exot jako prase. Chtě, nechtě, musím přiznat, je tak trochu moje dvojče. Rozhodně nejsme stádový jedinci a děláme si věci po svém. A ostatní to buď vezmou, nebo ať si...třeba koupí konzervu z Agrofertu. To jsem trochu odbočil, ale mám osýpky z představy možného prezidenta (viz jeho úvaha, že kráva používá svoje žaludky na výrobu mléka a Měsíc je planeta).
Jinak parádní počtení, takže rozhodně doporučuji!

02.12.2021

No tak za mě paráda, nápadité, svérázný humor i napětí... vy jste hackerka? Jo hašlerka je to.... :0))) Babky jedny šikovný :0)))

21.05.2021

Hodně specifické detektivky - tahle série. Podmanila si mne postupně. Když jsem náhodně padla v knihovně na jednu z nich, byla jsem dost na rozpacích. Komisař hodně divný pavouk, mně nepříliš sympatický. Neorientovala jsem se ve vzájemných vztazích týmu a docela se nudila. Nicméně po dočtení mi to leželo v hlavě a zjistila jsem, že to vůbec nebylo špatné, jen takové - jiné. Teď už se mi série líbí hodně. Napínavé zápletky, košatý děj a nechybí ani humor - živě si představuji komisaře, kterak se schovává mé oblíbené Violce pod županem! To prostě nemá chybu. V Kanadě bych se sice obešla bez luket, chumů apod., ale pokud to autorka pokládala za nutné, budiž. Prima detektivky, trochu neobvyklé, zajímavé, nápadité.

04.11.2020

V záplavě současných thrillerů ojedinělá detektivka. Opravdu detektivka, netuctové postavy, časově posloupný děj, vypravěči se nestřídají. To jsem si jako čtenářka mohla vysloveně užít. Jak příběh pokračoval a zamotával se, nechtělo se mi knihu odložit, byla jsem zvědavá, co ze vší té nepravděpodobnosti povstane. Vady na kráse, ale nacházím také. Především mi prostředí kanadské policie bylo mnohem sympatičtější v románech L. Pennyové. Jazyk, který kanadským policistům vložila do úst autorka zde, budil pocit, no ... asi omezenosti a frajeřiny (nebo je to překladem?). Také toho vznášení se v oblacích bylo trošku moc, jako kdyby mimo realitu nebyl jen Adamsberg.
Ovšem po Muži s modrými kruhy, který mne před lety moc nenadchl, mne teď Vargas přesvědčil/a, že bych měla sáhnout i po další její knížce.

07.09.2020

Moje první kniha od této autorky a vůbec nevím jak ohodnotit. Detektivní zápletka byla skvělá, do poslední chvíle napínavá ale se stylem psaní jsem se vyloženě prala. Humor stylu lochneska a portál štrasbusrské katedrály mi vůbec nic neříkal a výše avizovaná jazyková komika v odlišnosti mezi kanadskou a evropskou francouzštinou mi hodně ale opravdu hodně vadila....takže hodnotím pouze těmi 3*. Nicméně vysoká hodnocení zde, mě nutí zkusit ještě alespoň jednu knihu této autorky

04.08.2020

Komisař Adamsberg je mi ze všech světových detektivů nejbližší, povahou i stylem práce. A jako jediný si dovede poradit s lochneskou, která ucpala portál štrasburské katedrály. :)

23.02.2020

Musím si začít tuhle autorku šetřit (stejně jako třeba Jaroslava Velinského, a vlastně i z podobných důvodů). Jenže minulý díl "A Seina teče" byl jenom taková čokoládička o třech čtverečcích. Jen mi zvýšila chuť na další – a vůle byla pryč. Neptunův trojzubec, to je čokoláda La Madeline au Truffle od Knipschildta! (prý nejdražší na světě). Fred Vargas píše tak skvěle! Trochu švihle, hodně vtipně, malinko absurdně, ale zároveň logicky - zatímco zápletka v některém z předchozích dílů nehrála pro mě roli nejdůležitější, zápletce v "Trojzubci" nevyčtu ani drobeček a byla rovnocenným partnerem humoru, který mě mnohokrát přinutil knížku sklonit, nahlas se smát, pak si nechat v hlavě těch pár vět doznít, znovu si je přečíst, znovu se zasmát, ale už číst dál, protože jsem i v té pobavenosti napnutá jako málokdy.
Cože, použila jsem dvě zvolací věty? To je na pováženou. Tak už jen jednu: knížky Fred Vargas místo antidepresiv!

22.08.2019

Autora čtu s chutí, v knihách se mísí napětí, tajemno, sem tam nadpřirozeno podané s lehkou nadsázkou, avšak přirozené vysvětlení se najde, má to fantazii, sympatické detektivy s lidskými přednostmi i chybami, kouzlo Francie - zlo bývá po zásluze potrestáno, zločinci odhaleni, čtenář potěšen a pobaven.

01.06.2019

Na rozdíl od dvou předešlých komentářů mi nevadil ani konec, ani komplikovaná zápletka, naopak! Komisař Adamsberg a jeho tým, především poručice Retancourtová a kapitán Danglard, mě i v tomto díle velmi mile překvapili. A to k nim přibyla ještě "hašlerka" Josette (i její spolubydlící Clementine) a kanadský šéf Legalité (tak mu říká divizní, on je to fakticky Laliberté, ale jednomu se ta hesla Velké francouzské revoluce zkrátka pletou).
Správně jsem měla číst nejprve Špetku věčnosti, trojzubec je další v pořadí, ale vůbec mi nevadilo, že se vracím v čase. Autorka si skvěle vyhrála se svým rodným jazykem, překladatelka za ní rozhodně nezaostala, takže číst komentáře kanadských policistů, to je opravdu bonbónek; mě nadchla především luketa. Půjčuju si z naší knihovny všechny knihy této autorky a moc se těším na prázdniny!

08.03.2019

Nebýt konce,dal bych plné hodnocení.