Hra na vraždu

Příjemně prožité dva podzimní večery při čtení detektivky od Agathy Christie. Opět nepřekonatelná dedukce Hercule Poirota. Velmi dobré, ba skvělé čtení.

Velmi pěkný Poirot.
Velmi uspokojivé.

(SPOILER) Spisovatelka, píšící detektivky, Ariadna Oliverová je pozvána na sídlo jedné bohaté rodiny, aby tam zorganizovala hru na vraždu. A protože z toho nemá úplně dobrý pocit, přizve si k tomu také Hercula Poirota. Celý princip mu vysvětlí - samozřejmě půjde o to, že zde bude určitá osoba zdánlivě zavražděná, a také zbytek je pevně určený. Děvče, které se má stát obětí, se dokonce na svou vlastní smrt těší, protože jde přece o pouhou hru. Jenomže potom se opravdu něco zvrtne, a v loděnici, kde měla dívka pouze čekat, je nalezena mrtvá. Přičemž její smrt je - jak je ostatně jasné hned - násilná. A tak bude mít Poirot plné ruce práce případ vyšetřit. Podezřelých je sice víc, ale motiv a pachatel zůstávají hodně dlouho zahaleni tajemstvím. A ani Poirotovi se dlouhou dobu nedaří vraha vypátrat...
Knihu je nutné číst pozorně, jak už bylo uvedeno v několika komentářích níže, jinak se totiž nezorientujete v jednotlivých postavách. Ovšem odměnou vám bude vynikající detektivka - jak už bývá u autorky obvyklé, kterou přečtete doslova jedním dechem - stejně jako já ;-).

(SPOILER) Spisovatelka detektivek paní Oliverová má za úkol připravit pro bohatou rodinu v jejich sídle „hru na vraždu“, kde bude ústředním prvkem jakože mrtvola ležící v jejich domě a oni budou mít za úkol podle indicií uhodnout, kdo ji zabil. Hercule Poirot, pozvaný jako čestný host „z oboru“, má předávat cenu vítězi. A myslím že to byl on, který ke snažící se paní Oliverové v době, kdy měla plné ruce práce s přípravou, poznamenal, jen aby se něco nestalo doopravdy. A samozřejmě, co se asi tak stalo. Mrtvola ve hře byla skutečná, a nikdo o tom nic nevěděl. Ani organizátorka.
Tohle je jeden z těch románů Agathy Christie, kdy je ústřední situace až přehnaně dramatická a účelově komplikovaná. Místy knížka působí až jako parodie na detektivní žánr, čemuž napomáhá kromě mrtvoly umístěné do společenské hry na vraždu také postava paní Oliverové. Ta je jako zrcadlo, které Christie nastavuje čtenářům, ale i sobě samotné. Paní Oliverová je karikatura spisovatelky detektivek, která si někdy vymýšlí až absurdní zápletky, stěžuje si na své postavy a na to, jak čtenáři neustále hledají nelogičnosti. Jako by Christie skrze ni říkala, že ví, že to někdy přehání – a baví ji to.
K zápletce - Christie mám docela načtenou a připadá mi neobvyklé, že se v tomhle jejím románu stala obětí teprve čtrnáctiletá dívka. Motiv je ale na druhou stranu poměrně běžný, vyslechla, co neměla. Zjistila, že jeden ze členů rodiny není tím, za koho se vydává, což se v poirotovských knížkách taky opakuje. Detektivovy šedé buňky mozkové nám pak opět ukážou, jak to všechno bylo, kdo je podvodník, který nemá v rodině co dělat, a jak se tam vetřel. Fajn knížka, ale ty dřívější mám radši.

Znám filmové zpracování a zjistila jsem, že je přesně podle knihy. Skvělá Agatha, jako vždy.

03.03.2025

Moc se mi líbí komentář od konicekbily:
"Čtěte pomalu, jinak se ztratíte v ději a bude vám připadat zmatený nebo nudný."
Tak jest. Já sice poslouchala (Lukáše Hlavicu, bez kterého si už audioknihy od Agathy Christie sotva dovedu představit), ale bez opakovaného poslechu některých spletitějších situací a dedukcí bych se neobešla.
Množství osob a rozevlátá letora paní Oliverové orientaci také nenapomáhají. :)
Zápletka je složitější, než se na první pohled zdá, atmosféra úžasná a rozuzlení překvapivé - co víc si přát?

Díky Ježíškovi se mi podařilo zkompletovat celou sérii knih z černé edice, kterou léta vydával Knižní klub. Můžu říct, že v knihovně ta dlouhá řada vypadá krásně! Z radosti nad takovým úspěchem jsem sáhla po jedné z nově získaných knih.
Myslím, že jsem ji už kdysi četla nebo viděla filmové zpracování (anebo autorčiny myšlenkové pochody mám za ta léta prokouknuté), takže řadu indicií jsem uhodla, nicméně závěrečné rozuzlení bylo perfektní, promyšlené a pro mě tedy nečekané. Tentokrát nechyběl ani humor, paní Ariadna je prostě kouzelná a i Hercule Poirot měl řadu až jízlivých poznámek.

Byť mám knihu doma v tištěné podobě, nakonec jsem poslouchala jako audioknihu v podání skvělého Lukáše Hlavici a bavilo mne to hodně.
Zápletka knihy je zajímavá, vtáhlo mne to do děje hned od začátku. Hercule Poirot opět výborný, Ariadna Oliverová tomu dodala šmrnc a jiskru. Pachatele jsem vůbec neodhadla, což mám na detektivkách vždycky ráda, když mne autor(ka) dokáže přechytračit. Tuhle knihu za sebe řadím rozhodně k tomu lepšímu (resp. mému oblíbenějšímu) z pera autorky.
Do mých TOP děl od A. Christie se kniha sice nedostala, ale rozhodně mohu doporučit.

Tentokrát jako by měla detektivka Lady ACh dvě části. Poměrně nanicovatý průběh, který koření akorát paní Oliverová a její nápady - ta atmosféra zla byla tentokrát plíživá natolik, že jsem ji nijak zvlášť nevnímala. Ale rozuzlení je dechberoucí a příběh, zpětně vzato, silný.

Návrat ke klasice anglické detektivky jsem si naordinovala, abych si spravila chuť po zklamání s Cormoranem a společnými týpky. A bylo to fajn. Dobře vykreslené postavy, zajímavá zápletka a stále přítomný pocit toho, že už už víte, ale... Takhle to má být. ;)

Ďalšia z vydarených kníh od A.CH. Veľmi dobrá a zamotaná zápletka.
Keď chcem "vypnúť", knihy tejto autorky sú presne to, čo potrebujem:-)

Paní Oliverová docela dobře sekunduje Poirotovi. Lidé mají nejrůznější nápady a už neví, čím by se zabavili. Mohl to být dokonalý zločin. Byla to ale hezky zamotaná rodinná historie. Pointa byla dokonalá. Všechno do sebe perfektně zapadlo.

Venkovské sídlo, zahradní slavnost, všude spousta hostů a pro jejich pobavení zdánlivě nevinná hra na vraždu. Jenže, jak se říká, "s čím kdo zachází, tím také schází..." Podle zákona detektivní logiky se objevuje na scéně skutečná mrtvola. A nebude jediná. Adriane Oliverová, známá spisovatelka, která měla organizaci hry na starosti musí zavolat na pomoc svého přítele Poirota, aby společně dopadli pěkně rafinovaného a chladnokrevného pachatele, a navíc odhalili jedno ošklivé tajemství.

Další skvělá kniha a i když jsem zápletku věděla z filmu ( který jsem si jako obvykle po přečtení opět pustila a moc doporučuji, je přesně podle knihy!), tak kniha se mi líbila. Přiznávám, že jsem neobjektivní, protože Božskou Agathu a jejího Poirota prostě zbožňuji a až na pár výjimek jsem z knih nadšená :-). V této knize jsem navíc konečně "přišla na chuť" paní Oliverové ( raději mám Hastingse), ale zde byla ta sebeironie autorky tak zjevná, že mě opravdu pobavila. Jen těch zavražděných osob mi bylo dost líto - hlavně tedy jedné z nich :-(

Tady mě případ moc nezaujal.

Po delší pauze jsem měla opět chuť na detektivku s Herculem Poirotem a Hra na vraždu se zdála jako ta správná volba. A taky byla. Měla vše, co má správná detektivka mít. Příběh byl originální. Líbí se mi, že Agatha Christie vždycky přijde s novou a originální zápletkou. Napětí až do konce a překvapivé vyústění, jako obvykle.

Dobře čtivá kniha, kde chcete vědět, kdo je vrahem. Vrah vskutku nečekaný.

Velmi zajímavá zápletka. Vždy, když si potřebovuji odpočinout, sáhnu po knize od Agathy.
I tato nezklamala, ale na odhalení vraha musím počkat až na konec.

Od této autorky spíše průměrná kniha.