Sisssi - Profil

Poslat zprávu

(žena) ·

Aktivní: dnes v 10:32 offline (poprvé: 06.08.2016)

339 bodů (přidáno 11 autorů a 31 knih)

Získané palce za komentáře: 40, udělené: 2

Právě čtené knihy

Tristram a Izalda
03.06.2018
Tristram a Izalda 1980, neznámý

Kdo jsem

Zajímavé, vtipné, poučné či nezapomenutelné úryvky:




Miroslav Skála, Svatební cesta do Jiljí (str. 134):
Vytanula mi na mysli slova jejího autora o manželství, který říká, že v lásce jde vždy o souboj, jehož cílem je citové zotročení partnerovo. Každý z obou, ať vědomky či nevědomky, bojuje o to, aby sám byl v postavení dominantního a jeho partner se dostal do postavení submisivního.

Petra Hůlová, Stručné dějiny Hnutí (str. 169):
... co nesnáším skoro tak jako pokrytectví, jsou ženy, co dělají divadlo kolem svojí měsíční periody.
... ženská krev, s kterou se jednu dobu šermovalo jako s nějakým nablblým mytologickým fetišem,...

Petra Hůlová, Stručné dějiny Hnutí (str. 134):
" Dokážete si představit, že se muži neztopoří, protože je "jenom úča" s podprůměrným platem? Nebo že se muži naopak postaví, když si to ta ženská přihasí posledním volvem?"

Petra Hůlová, Stručné dějiny Hnutí (str. 122):
Protože přirozeným stavem světa je nespravedlivě hierarchizovaný chaos,...

Petra Hůlová, Stručné dějiny Hnutí (str. 122):
...hlava rodiny... dávala Hnutí týden, měsíc, maximálně rok života, než budou "jejich idiotské požadavky" definitivně zesměšněny,...

Petra Hůlová, Stručné dějiny Hnutí (str. 73):
A i když starosvětské výstavy moderního umění mě nikdy nezajímaly ("pokud to nechápeš, jdi idiot,"), krásu novosvěta ocenit umím.

Petra Hůlová, Stručné dějiny Hnutí (str. 37):
... pochopení neměli ani takzvaní "progresivní učitelé" waldorfských škol...

Petra Hůlová, Stručné dějiny Hnutí (str. 23):
Zlem byla neschopnost starosvěta domýšlet věci do důsledků, zatímco do nejmenších detailů promýšlel technologie...

Petra Hůlová, Stručné dějiny Hnutí (str. 21):
Korespondenci s klienty monitorujeme pro jejich vlastní dobro, stejně jako je pro to mé monitorována ta vaše, a pro to vaše ta má, na tohle jsme si zvykli už dávno. Ono tajit není co.

Roman Holec, Marián Bovan, V službách cisára Františka Jozefa:
Lebo najväčším poučením dejín je skutočnosť, že sa z nich eště nikto nikdy nepoučil!

Roman Holec, Marián Bovan, V službách cisára Františka Jozefa:
Spoznávať dejiny prostredníctvom ľudskích príbehov je súčasne tým najkrajším poznávaním seba samého.


Romain Sardou, A odpusť nám naše viny...:
Co se naučil? Co pochopil...? Možná... Tu bolest mu způsobil jen text... Ne, text ne...To ta představa...Představa z textu...To zlo schované za textem...Jeho tělo se samo rozhodlo, že bude trpět... Samo tělo... Aniž se zeptalo rozumu...

Jiří Hájíček, Zloději zelených koní:
Seznámili jsme se s jedním dealerem zahraničních automobilů, říkali mu Drahoš, byl světaznalý, nosil červené sako a kravatu se stříbrnou jehlicí,...

Torey L. Hayden, Tygřice:
"Mně se líbí, když se můžu k někomu prostě přitulit. Víš, co myslím? Když mě někdo obejme a nečeká nic na oplátku, ale myslím, že něčeho takového se nedočkám..."

Torey L. Hayden, Tygřice:
"Torrey, po nějaké době si zvykneš, že takhle to prostě je. Nemá smysl s tím bojovat."

Torey L. Hayden, Spratek:
"...Vždycky se budeme milovat. Odejít je potom snazší, protože pokaždé, když si připomeneš ty, kdo tě milují, cítíš trochu jejich lásky."
"Ne, necítíš. Jen se ti po nich stejská."

Torey L. Hayden, Spratek:
Hluboko za těma nepřátelskýma očima je malá holčička, která už zjistila, že se život doopravdy s nikým moc nemazlí a nejlepší způsob, jak se vyhnout dalším odmítnutím, je stát se co nejnesnesitelnější. Potom ji už nikdy nepřekvapí zjištění, že ji nikdo nemá rád.

Irena Dousková, Hrdý Budžes:
To bych radši žádný děti neměla než se nechat od někoho bouchat. Já nemám ráda, ani když se na mě křičí, natož tohle.

Irena Dousková, Hrdý Budžes:
A kdyby voni milovali mě, tak bych jim určitě nedělala takový pitomý věci, ale pěkně bysme si popovídali.

Torey L. Hayden, Zvíře:
"...Jenže někdy se stává, že hlupáci stojí u kormidla. Bývá to tak spíše častěji než naopak. Protože ti chytří, obětaví a tolerantní mají příliš mnoho práce, než aby se věnovali řízení."

Torey L. Hayden, Zvíře:
Celá tahle věc byla jeden neuvěřitelný podvod. Což platí možná o většině psychologie.

Torey L. Hayden, Sebranka:
"Nechápu, proč se lidi namáhají o něco starat. Akorát to nakonec bolí. Tys mě donutila, abych tě měl rád, a teď toho lituju, protože nechci, aby se mi stejskalo. Mně se kurva celej život po někom stejská. Už nikdy nebudu mít nikoho rád."

Torey L. Hayden, Sebranka:
"Myslela jsem, že se to dělá prostě proto, že se to musí, aby tě kluk měl rád a nerozešel se s tebou kvůli jiné. To jsem fakt nevěděla, že to má být pěkné, když to děláš."

Daniel Klabal, Isidorias:
Od oněch dob vidím za ctnostnými slovy a vzletnými myšlenkami jen potoky krve a marnost nad marnostl naplní mé srdce, když mi někdo promlouvá do duše líbeznými slovy o lepším životě. Pokud jeden pocítí na vlastní kůži,jaké plody rodí nenávist a čeho je člověk schopen činit druhému člověku, pak i oči vyschnou jako potok za parného léta a srdce ztvrdne na kámen.

Takaši Hiraide, Kočičí host:
Ušlechtilí lidé se o své místo na slunci neperou, ale řeka jménem čas plyne stále rychleji a strhává s sebou právě ty nejušlechtilejší.

David Lodge, Výkvět mužství:
"...sloup z krve, jeden ze zázraků přírody, zázrak hydrauliky."

Byl to nejnemorálnější příběh, jaký kdy napsal, ale Britové jej spolkli bez jedného nesouhlasného hlásku, protože v něm nebylo ani slůvko o sexu.

Pomyšlení, že zbytek odpoledne stráví v nakvašeném tichu, se mu vůbec nelíbilo, a tak nechal uběhnout jen několik minut a povídá: "Pojď se pomilovat, E."

Benedict Wells, Na konci samoty:
Existují lidé, kteří mají pořád jenom smůlu, kteří postupně ztrácejí všechno, co milují.

Viktor Pelevin, Helma hrůzy:
Víš, koho mi to připomíná? Vzteklého šamánka, kterému se zachtělo trápit koťátko. Vleze si někam do co nejtmavšího sklepa, uplácá si tam to koťátko z hlíny, oživí ho a pak bác hlavičkou o zeď! A takhle to dělá každý vídend, vždycky dobře sto kusů. A aby se ze sklepa neozývalo mňoukání, šamánek naučil koťátka uvažovat stoicky - prach jsem a v prach se obrátím. A donutil je, aby se po těch několik vteřin, na které sem přišla, modlila k němu.

Viktor Pelevin, Helma hrůzy:
Proto také ve skutečnosti žádná interaktivita neexistuje - ta je jen zdánlivá. Nebo je, jinak řečeno, přípustná jen v onom úzkém pásmu, kde jakákoli naše volba nemění podstatu věci. Hlavní problém spočívá právě v tom, abychom se svobody volby zbavili, byli tvrdě nasměrováni k potřebnému vyústění a přitom si uchovali jistotu, že šlo o naši svobodnou volbu.

Alexandre Dumas, Tři mušketýři ještě po deseti letech (2. díl):
Loret ve vší své novinářské naivnosti - novináři všech dob byli naivní - dával dohromady vylíčení slavnosti ve Vaux, dříve než se slavnosti započaly.

Alexandre Dumas, Tři mušketýři ještě po deseti letech (2. díl):
Ubohý blázne! Snils takto nahlas a veřejně před tváří svých přátel i nepřátel: a nyní přátelé truchlí nad bolestí a nepřátelé se tvému žalu vysmívají...
Mé neštěstí se stane velkou, veřejnou ostudou. Zítra si už na mne budou ukazovat prstem!

Alexandre Dumas, Tři mušketýři ještě po deseti letech (2. díl):
U stolu, v lenošce s vysokým opěradlem, spala asi třicetiletá žena s tváří kvetoucí zdravím a svěžestí. Na kolenou jí ležel schoulen s přivřenýma očima velký, hebký předoucí kocour a jako by říkal: Jsem dokonale šťasten!

G. R. R. Martin, Tanec s draky:
Žádný člověk není svobodný. Jen malé děti a blázni si myslí, že je tomu jinak.

G. R. R. Martin, Střet králů:

Měla ústa stejně vlhká a sladká jako kundičku, a takto alespoň nemusel naslouchat jejímu nesmyslnému tlachání.


Agatha Christie, Nemejský lev:

"Jste ženatý, pane Poirote?" zeptal se.

"Želbohu," řekl Poirot, "to štěstí jsem nepoznal."

"Hm," opáčil sir Joseph, "nevím, jestli je to štěstí, ale kdybyste je poznal, věděl byste, že ženy jsou zvláštní stvoření."


Agatha Christie, Dobrodružství claphamské kuchařky:

"Pamatujte, Hastingsi, chystáte-li se do exilu, dobrá kuchařka může potěšit víc než pěkná tvářička!"


Milena Holcová, Láska v moll:

Ten problém nestojí mimo ni, nosí ho celou dobu v sobě. Vždyť si o ty facky od života sama koleduje.


Milena Holcová, Láska v moll:

"Myslíš, že přitom může klepnout i kocoura?"

"Ty máš teda nápady!"

"Chlapa přece jo?"

"Ano, to se stává."

"Co bys dělala?"

"Co? No... resuscitovala, samozřejmě."

"To bych nechtěl. Byla by to krásná smrt."


Dumas:

Králík filosof seděl na bobku, škrabal se předními tlapkami po čenichu a zkoumal, zda za těmi lidmi, kteří ho vyrušili z úvah, hodů a lásky, neběží snad pes s křivýma nohama nebo nejsou-li ti lidé ozbrojeni puškami.


Dumas:

Ale Bůh je neobyčejně shovývavý k malým hříškům mládí každá láska, i hříšná, nachází snadno milost v jeho otcovských očích.


Dumas:
A tak tato slavnost celého dvora byla také slavností tajemných obyvatel lesa neboť v kapradí jistě poslouchala laňka, na větvi bažant a liška ve svém pelechu. Život všeho tohoto nočního neviditelného obyvatelstva se dal vytušit z občasných prudkých pohybů znenadání ve větvích.

Jill Murphyová, Čarodějnice školou povinné 3:
"Všechny žákyně akademie dostávaly na začátku prvního ročníku černá koťátka a bylo na nich vycvičit je, aby s nimi létala na koštěti. Loni však nebylo dost černých koťat, a tak Mildred dostala trochu přihlouplého mourka."

Dumas:
D´Artagnan: "Stáří se rádo vychloubá, Veličenstvo. Starcům se musí odpouštět, když se chválí sami, poněvadž už je nechválí nikdo jiný."

Schopenhauer:
Život je příliš krátký na to, abychom četli špatné knihy.

Štorch, Bronzový poklad:
Slabému není pomoci, musí trpět příkoří od
silných, a nikdo na světě se ho nezastane. Snad to tak musí být a
Velkému duchu se to tak asi líbí.



Tři sestry? Ale které?


a


Láska a krev? Ale která?

a



Chystám se číst:


Viktorija Krymova: Glazami koški Luši


Maciej Masłowski: Juliusz Kossak