Sisssi

Profil

Poslat zprávu

(žena) · statistiky

Aktivní: dnes v 04:34·poprvé 06.08.2016
Body:708·18 autorů·65 knih
Palce:160 za komentáře·8 ostatním
Hodnocení v bazaru:0/0

Kdo jsem

Zajímavé, vtipné, poučné či nezapomenutelné úryvky:

Edward St. Aubyn - Patrick Melrose II (str. 403 - doslov Ladislava Nagye):
...pentalogie o Patricku Melroseovi nabízí kritický portrét hned tří společenských skupin: britské aristokracie, americké oligarchie a moderního "duchvního" společenství. Všechny jsou stejně odporné, povrchní a kruté. Aby si tuto skutečnost nemusely přiznat, každé z nich volí jinou rétorickou strategii, která toto skrývá. Je zajímavé, že v případě všech tří mají tyto rétorické strategie elitářský, exkluzivní charakter. Na základě různých atributů vyčleňují ze světa jedince, kteří tvoří uzavřenou skupinu, vzájemně se posilují ve svých přesvědčeních, vzájemně se zrazují a zneužívají. Právě tento charakter dotyčných uskupení ovšem umožňuje nahlédnout, jak klaustrofobní jsou.

Edward St. Aubyn - Patrick Melrose II (str. 190):
Patrick byl dost starý, aby si pamatoval, kdy do britské angličtiny začalo pronikat "Mějte hezký den", a tak mohl jen se zděšením přihlížet hyperinflaci rozkazovacího způsobu slovesa "mít". Kde jen tahle Výmarská republika šikanující veselosti skončí? "Teď máš hluboký a smysluplný den," zamumlal si pro sebe, když se s obřím kelímkem potácel po kavárně. "Měj požehnaný den," vyštěkl, když usedl ke stolu. "a vy všichni dbejte na to, abyste měli celotělový orgasmus," zašeptal s jižanským přízvukem, "a ať je dlouhej."

Edward St. Aubyn - Patrick Melrose II (str. 156):
Má ho snad charitativně vykouřit?

Edward St. Aubyn - Patrick Melrose II (str. 152):
"Věděl jsi," obrátil se Patrick znovu na Seamuse, "že u laponských pastevců karibu musí nejvyšší šaman vypít moč soba, který sežral magický houby, jeho pomocník potom vypije moč nejvyššího šamana a tak dál, až po ty nejnižší, kteří se rvou ve sněhu a prosí o kapku dvanácté generace sobích chcanek?"

Margaret Atwoodová - Svědectví (str. 219):
Tak takhle se ženám daří ledacos prosadit, pomyslela jsem si. Když jim není proti mysli vemlouvat se, lhát a nedržet slovo. Připadala jsem sama sobě odporná, ale uvidíte, že mě to nezastavilo. Znovu jsem se na něj usmála a podkasala jsem si sukni, aby mi při nasedání vykoukl kotník.

Margaret Atwoodová - Svědectví (str. 176):
Přátele si drž blízko, nepřátele ještě blíž. A protože přátele nemám, musím si vystačit s nepřáteli.

Margaret Atwoodová - Svědectví (str. 173):
Lepší je splynout s davem, povinně pochvalným, farizejským davem, v němž se číří nevole. Lepší je házet kameny, než je na sebe nechat házet. Rozhodně tak má člověk větší šanci přežít.

Helena Lehečková - Žárlivý rytíř a tichá nevěsta (str. 108):
\\\"Tahle kronika příkladně líčí vítězné tažení pro spravedlivou věc a tamta zase mluví o zákeřném napadení mírumilovného lidu. tady se píše o velkorysém šíření duchovních statků, zatímco tamhle o ničení a drancování. Přitom se podle všeho jedná o tutéž událost. Tak které líčení je správné?\\\"
\\\"S tím si nelámej hlavu, Polyglote. Do toho nám nic není, to ať si jednou vyřeší smrtelní dějepisci.

Helena Lehečková - Žárlivý rytíř a tichá nevěsta (str. 102):
Lidi dělají všechno halabala, takže je těžké rozlišit hotové od rozdělaného a jedinečné dílo od nepovedeného zmetku.

Helena Lehečková - Žárlivý rytíř a tichá nevěsta (str. 80):
Někdy si říkám, jestli študovaný čert není ještě horší než čert tupec.

Helena Lehečková - Žárlivý rytíř a tichá nevěsta (str. 79):
\\\"Jsem právě na stopě vzrušujícího objevu. Chystám se dokázat, že praseverština a pragermánština byly příbuzné jazyky.\\\"
...\\\"A k čemu to bude, až to dokážeš?\\\" zeptal se Lucifer s líčeným zájmem.
\\\"No, asi k ničemu, ale je to zajímavé, ne?\\\"

Helena Lehečková - Žárlivý rytíř a tichá nevěsta (str. 37):
I Sofia byla z pohledného rytíře jako očarovaná. Obdivovala jeho sílu a rozhodnost. Toužila být mu nablízku, pomáhat mu a třeba s ním sdílet život.

Helena Lehečková - Žárlivý rytíř a tichá nevěsta (str. 26):
\\\\\\\"Donašečůl není nikdy dost\\\\\\\", tvrdil pekelný pán, \\\\\\\"a na zpravodajské službě se nesmí šetřit. Zapište si za uši, že kdo má informace, ten má moc.\\\\\\\"

Zajímavé, vtipné, poučné či nezapomenutelné úryvky:

Umberto Eco - Foucaultovo kyvadlo (str. 655):
Není rozdíl, jestli něco napíšu, nebo ne. Stejně by v tom vždycky hledali nějaký skrytý smysl, stejně jako ho hledají v mém mlčení. Jsou prostě takoví. Slepí vůči jakémukoliv odhalení.

Umberto Eco - Foucaultovo kyvadlo (str. 653):
Kdo to jen řekl, že klid a mír vyvěrá z rozjímání nad řádem, z pochopení řádu, jemuž se těšíme a beze zbytku jej naplňujeme, v tom je radost, vítězství, konec veškerého usilování?

Umberto Eco - Foucaultovo kyvadlo (str. 647):
... autor musí zemřít, aby si čtenář uvědomil pravdu.

Umberto Eco - Foucaultovo kyvadlo (str. 635):
Ale někdo jiný (že by Chesterton?) zase řekl: od té doby, co lidé přestali věřit v Boha, tak ne že nevěří ničemu, naopak věří všemu.

Umberto Eco - Foucaultovo kyvadlo (str. 634):
A čím víc komplotů si vymyslíš, aby sis nějak zdůvodnil vlastní nechápavost, tím důkladněji se do nich zamiluješ a budeš si je brát za vzor pro vlastní komplot.

Umberto Eco - Foucaultovo kyvadlo (str. 581):
Umírám, protože jsem své buňky přesvědčil, že neexistují žádná pravidla, že s každým textem si kdokoli může dělat, co se mu zlíbí.

Umberto Eco - Foucaultovo kyvadlo (str. 546):
Když pochopím, že jsi hloupý, budu si jistá, že tě mám opravdu ráda, přestože jsi hloupý. Neposkytuje ti to pocit bezpečí?

Umberto Eco - Foucaultovo kyvadlo (str. 514):
... žena nahá je žena ozbrojená.

Umberto Eco - Foucaultovo kyvadlo (str. 460):
Okultní znalosti Egypťanů přešly z Herma Trismegista na Mojžíše, který si dal dobrý pozor, aby je nepředal svým trhanům přecpaným manou - pro ně sestavil deset přikázání...

Umberto Eco - Foucaultovo kyvadlo (str. 442):
...ale osmnácté století se prostě vyznačovalo nadměrnou důvěřivostí.

Umberto Eco - Foucaultovo kyvadlo (str. 387):
Ale kdybyste tam místo toho vložil pár desítek vět z rukopisů naich ďáblologů, třeba že templáři uprchli do Skotska nebo že Corpus Hermeticum se dostal do Florencie roku 1460... mohli bychom získat zajímavé objevy... Přinejhorším vymyslíme neznámou kapitolu dějin magie.

Umberto Eco - Foucaultovo kyvadlo (str. 378):
Tisíc let v tom všem hledali bůhvíjaké poselství, a přitom stačilo podívat se do zrcadla... Tenkrát večer jsme pro své milostné chvíle poprvé použili označení\\\\\\\"dělat archetypy\\\\\\\".

Umberto Eco - Foucaultovo kyvadlo (str. 376):
Ale náboženství se nevymýšlela na počítači, dělali je samí slušní lidé, co jaksepatří souložili, takže ty trinitální struktury nejsou žádná záhada, naopak, vyprávějí o tom, co děláš ty, co dělali oni.

Umberto Eco - Foucaultovo kyvadlo (str. 373):
Mou vědeckou zásadou bylo ničemu nevěřit, jenže teď jsem přestal věřit i těm, kteří mě učili ničemu nevěřit.

Umberto Eco - Foucaultovo kyvadlo (str. 344):
... protože najednou mi v žilách nekolovala krev, ale med - ne, ani neukáplo, tohle bylo něco mnohem strašnějšího a velkolepějšího -,a po návratu jsem se šel vždycky hned vyzpovídat... Myslím, že tohle je ten pravý hřích, láska a sláva...

Umberto Eco - Foucaultovo kyvadlo (str. 278):
... mám dojem, že ten Levi je nějaký antropolog.

Umberto Eco - Foucaultovo kyvadlo (str. 274):
Zjistil jsem, že lidé spolknou cokoli, jen když je to hermetické, jak jste říkal, jen když je to opak toho, co je učili ve škole.

Umberto Eco - Foucaultovo kyvadlo (str. 217):
Nějaký neopatrný posluchač vstal a zeptal se Bramantiho, jak je možné, že jeho řád se prohlašuje za autentický, když potom porušuje zásadu mlčení, závaznou pro každého skutečného adepta Velkého Bílého bratrstva.

Bramanti povstal a řekl: „Nevěděl jsem, že i sem pronikli placení provokatéři, agenti ateistického materialismu. Končím pednášku.\\\\\\\" A odešl jako uražený majestát.

Umberto Eco - Foucaultovo kyvadlo (str. 215):
... výzdobu představovaly tantrické miniatury s hadem ztělesňujícím Kundaliní, kterého templáři probouzeli líbáním zadku.

Umberto Eco - Foucaultovo kyvadlo (str. 213):
Díky tomu, že neexistují, jsou rozenkruciáni všude.

Umberto Eco - Foucaultovo kyvadlo (str. 210):
Myslím, že právě tohle jejich mlčení všechny nejvíc vzrušuje. Jestliže neodpovídají, znamená to, že opravdu existují.

Umberto Eco - Foucaultovo kyvadlo (str. 210):
Mezi sedmnáctým a devatenáctým rokemrokem dá Fludd do tisku celkem čtyři knihy - je plodnější než Barbara Cartlandová...

Umberto Eco - Foucaultovo kyvadlo (str. 204):
Už celá dvě století je totiž v módě všechno, co přichází z Východu, hlavně když tomu není moc rozumět.

Umberto Eco - Foucaultovo kyvadlo (str. 121):
Crede firmiter et pecca fortiter (pevně věř a statečně hřeš).

Umberto Eco - Foucaultovo kyvadlo (str. 119):
Filip Sličný by měl radši upálit dnešní ezoteriky, ne tehdejší chudáky.

Umberto Eco - Foucaultovo kyvadlo (str. 99):
Stylita byl svatý Simeon,... a podle mě žil na tom sloupu, aby mohl plivat na lidi pod sebou.

Umberto Eco - Foucaultovo kyvadlo (str. 89):
Chceme s Diotallevim navrhnout reformu lidského vědění. Fakultu srovnávacích bezvýznamností, na které by se studovaly zbytečné nebo nemožné předměty. Vědci, kteří by z ní vyšli, by pak donekonečna množili počet bezvýznamných učebních předmětů.

Umberto Eco - Foucaultovo kyvadlo (str. 79):
Hlupák může klidně taky dostat Nobelovu cenu.

Umberto Eco - Foucaultovo kyvadlo (str. 78):
Hlupák může tvrdit i něco správného, ale vychází z nesprávného úsudku.

Umberto Eco - Foucaultovo kyvadlo (str. 63):
Bude to asi záviset na vztahumrzi žízní po moci a impotentia coeundi. Marx mi byl sympatický, protože se určitě se svou Jenny miloval s chutí a potěšením. Je to cítit z poklidného rytmu jeho spisů a z jeho humoru. Kdežto když někdo musí jako Lenin spávat s Krupskou, ...nemůže z toho vzejít nic jiného než Materialismus a empiriokriticismus.

Edward St Aubyn - Patrick Melrose I (str. 378):
\\\\\\\"U ženských člověk nikdy neví, na čem je. Chci říct, že jsem četl o takovém ruském průvodci manželstvím z 16. století, a tam se psalo, že člověk prý má vlastní ženu s láskou bít tak, aby trvale neoslepla a neohluchla. Kdybys něco takového řekl dneska, tak tě pověsí. Přitom je na tom hodně pravdy, aspoň v takový mírnější rovině. Je to stejný jako to starý rčení o domorodých nosičích: Bij je bezdůvodně, a nedají ti důvod je bít.\\\\\\\"

Edward St Aubyn - Patrick Melrose I (str. 378):
\\\\\\\"... je divné, že OSN nemá nějakou organizaci, která by se jmenovala OSINA, protože když přijde na věc, jsou jak osina v zadku.\\\\\\\"

Edward St Aubyn - Patrick Melrose I (str. 169):
K heroinu choval stejné pocity, s jakými ostatní nahlíželi na lásku, a na lásku nahlížel stejně jako ostatní na heroin: že to je nebezpečná a nepochopitelná ztráta času.

Edward St Aubyn - Patrick Melrose I (str. 120):
Lidé si nikdy nepamatují štěstí s takovou péčí, jakou věnují uchování každého detailu svého utrpení.

Edward St Aubyn - Patrick Melrose I (str. 112):
\\\\\\\"Můj drahý, etika nestuduje to, co děláme, ale co bychom měli dělat,\\\\\\\" oponoval mu Victor.

Edward St Aubyn - Patrick Melrose I (str. 14):
Podvolit se, dokonce i takhle absurdně, představovalo pro Eleanor skutečné pokušení. Obětovat věci, kterým stejně nevěří - zásady stolování, důstojnost, hrdost -, pro něco, v co věřit chce: v obětování se. Prázdnota toho gesta, skutečnost, že to nikomu neprospěje, tomu tehdy dodávala jakouzi ryzost.

Karel May - Žhavé slunce Mexika, 2. část (str. 158):
\\\\\\\"...Tvůj obraz mě doprovázel v bdění i ve spaní. Ty jsi moje nebe, můj svět, a nad tebe znám jen Boha!\\\\\\\"

Karel May - Žhavé slunce Mexika, 2. část (str. 118):
\\\\\\\"... Nejsem hloupější, než ti ostatní, a za ministry se obyčejně nevolívají ti nejchytřejší...\\\\\\\"

Karel May - Žhavé slunce Mexika, 2. část (str. 37):
\\\\\\\"Ach, ženské uvěří všemu, mají-li zlomených několik žeber, jinak věří ale po čertech málo, to ti mohu říci.“

Karel May - Žhavé slunce Mexika, 1. část (str. 60):
\\\\\\\"...Budu předstírat migrénu.\\\\\\\"
\\\\\\\"Učinila jsi již také tento krásný vynález?\\\\\\\"
\\\\\\\"...Každá hezká paní má právo dostat migrénu, kdykoliv se jí zlíbí. Cítím ji již teď.\\\\\\\"
\\\\\\\" To tedy raději uprchnu!\\\\\\\"

Karel May - Žhavé slunce Mexika, 1. část (str. 55):
\\\\\\\"To nejdivnější při tom je, že tě pořád miluji, že v mém srdci nevzniká ani stopa nenávisti, ani jediná myšlenka na pomstu; mohla bych zemřít u tvých nohou jako pes; kterého jeho pán zabíjí, a jemuž on ještě v posledním okamžiku líže ruku...\\\\\\\"

Karel May - Klikaté stezky vášní (str. 33):
Kromě poštovního úřadu provozval také nálev pulque; sbíral totiž šťávu ze zvláštního druhu agáve, nechal ji vykvasit ve špinavých hrncích a džbánech, a prodával ji za drahé peníze cestujícím, kterým se nehnusilo hasit svou žízeň touto bryndou.

Jiří Dynda - Slovanské pohanství ve středověkých latinských pramenech (str. 101):
Sv. Vavřinec, který zemřel r. 283, byl podle legendy upečen na železném rožni. Dodnes je Vavřinec patronem grilování.

Zajímavé, vtipné, poučné či nezapomenutelné úryvky:

Karel May - V osidlech temných intrik (str. 205):
Starost dělá z člověka samotáře, i já jsem se vzdaloval od lidí a hledal útěchu a poklid jen v srdci přírody. (Kurt z Rodensteinu)

Michal Ajvaz - Města (str. 693):
...chvíli jsem vůbec nechápala, jak někdo může takovým nesmyslům věřit - ale pak jsem si uvědomila, že lidé věří nesmyslům ještě daleko větším.

Michal Ajvaz - Města (str. 400):
A kdy ve vztahu staršího muže k mladé ženě není nic erotického? Ale jsem si jistá, že nešlo o nějaké banální pobláznění pozdního věku - strýčkovi bylo v té době dvaašedesát, a dívka tedy byla ro čtyřicet let mladší. Ne, šlo o něco složitějšího a také důstojnějšího.

Gregory Matthew Lewis - Mnich (str. 205):
Když svět o našich radovánkách nebude vědět, budou bezúhonné a božské (...) a kdyby byla láska zločinem, Bůh by jí nikdy nepropůjčil tu líbeznost a neodolatelnost.

Gregory Matthew Lewis - Mnich (str. 189):
...tak usilovně si umiňovala, že už nikdy na Lorenza nebude myslit, až usnula, nemyslíc na nic jiného.

Gregory Matthew Lewis - Mnich (str. 182):
Krátce a dobře, vstoupit do literatury znamená dobrovolně se vystavit šípům netečnosti, posměchu, závisti a zklamání. Ať už píšeš dobře nebo špatně, haně stejně neunikneš (...) Ale když už se neubráníš před těmi občasnými poetickými záchvaty, dej si alespoň pozor, abys svoje verše neukazoval nikomu, kromě lidí, kteří ti drží palce, takže máš zajištěný jejich souhlas.

Gregory Matthew Lewis - Mnich (str. 178):
\\\"To zas chce milostný tvůj vznět mé staré srdce pokoušet?...\\\"

Gregory Matthew Lewis - Mnich (str. 95):
Ženě nemohlo být víc než třicet, ale duchem a živostí byla neskonale starší než její manžel.

Jaroslav Hašek - Osudy dobrého vojáka švejka za světové války (3. díl, str. 179):
Tato láska není jenom obyčejnou láskou, ale je to vlastně úcta, strach a disciplína.

Jaroslav Hašek - Osudy dobrého vojáka švejka za světové války (3. díl, str. 149):
Světová válka vybíjela lidské pokolení dokonce i kořalkou z hadů.

Jaroslav Hašek - Osudy dobrého vojáka švejka za světové války (3. díl, str. 137):
Vono je vůbec moc věcí na světě, který se nesmějí dělat, ale můžou se provádět.

Jaroslav Hašek - Osudy dobrého vojáka švejka za světové války (3. díl, str. 129):
Čím větší inteligent, tím větší hovado.

Jaroslav Hašek - Osudy dobrého vojáka švejka za světové války (3. díl, str. 127):
Lejna vojáků všech národností a náboženských vyznání ležela vedle sebe či vrstvila se na sobě, aniž by se mezi sebou poprala.

Jaroslav Hašek - Osudy dobrého vojáka švejka za světové války (2. díl, str. 281):
...házet hovny je víceméně věrohodná argumentace...

Jaroslav Hašek - Osudy dobrého vojáka švejka za světové války (2. díl, str. 274):
Redaktor vašeho listu zajisté uzná, že znám lépe svého ptáka, než ho může znát neodborník.

Jaroslav Hašek - Osudy dobrého vojáka švejka za světové války (2. díl, str. 261):
Je už taková teorie, že znásilňovat dívky jiné národnosti je nejlepší prostředek proti degeneraci.

Jaroslav Hašek - Osudy dobrého vojáka švejka za světové války (2. díl, str. 241):
Člověk by chtěl být gigantem - a je hovno...

Jaroslav Hašek - Osudy dobrého vojáka švejka za světové války (1. díl, str. 182):
Správně bylo řečeno, že že dobře vychovný člověk může číst všechno.

Jaroslav Hašek - Osudy dobrého vojáka švejka za světové války (1. díl, str. 78):
Pamatujte si, vy dobytku jeden, že jste lidi...

Jaroslav Hašek - Osudy dobrého vojáka švejka za světové války (1. díl, str. 34):
Jak říkám, moc pěkný to tam bylo a těch několik dní, který jsem strávil v blázinci, patří k nejkrásnějším chvílím mýho života.

Jaroslav Hašek - Osudy dobrého vojáka švejka za světové války (1. díl, str. 32):
Jestli by to všichni lidi mysleli s druhými dobře, tak by se potloukli co nejdřív navzájem.

Margaret Atwoodová - Penelopiáda (str. 121):
Tolik o tom, jak bohové nechtěli, abych se trápila. Všichni si z nás utahují. Klidně bych mohla být toulavý pes, po němž házejí kamení nebo mu jen tak pro zábavu podpálí ocas. Ne na zvířecím tuku a kostech, ale na našem utrpení, na tom si nejvíc pochutnávají.

Margaret Atwoodová - Penelopiáda (str. 86-87):
Netřeba říkat, že pěvci si tyto náměty vzali za své a náležitě je vyšperkovali. V mé přítomnosti vždy pěli ty nejvznešenější verze - v nichž byl Odysseus chytrý, statečný a vynalézavý, bojoval s nadpřirozenými nestvůrami a byl miláčkem bohyní.

Margaret Atwoodová - Penelopiáda (str. 17):
...vypravěčství je pokleslé umění. Věnují se mu staré báby, potulní žebráci, slepí zpěváci, služky a děti - lidé, kteří nemají co na práci.

Michal Ajvaz - Druhé město (str. 17):
V té době jsem také začal pozorněji naslouchat historkám, které v závodní jídelně vyprávěli knihovníci z výpůjční služby a které jsem předtím nebral moc vážně; byly to strašidelné příběhy o setkání s podivnými tvory v neprozkoumaných divokých koutech knihovny.

Michal Ajvaz - Druhé město (str. 27):
Také naše rozhodování, jakkoli nadlidsky těžké, bude zcela lhostejné; ať zvolíme to či ono, stejně nakonec budeme chodit s kovovou maskou psa na tváři po nekonečné betonové pláni...

Madeline Miller - Kirke (str. 173):
...konečně jsem si připadala taková, jakou mě vykreslila Medea: stará, opuštěná a osamělá, netečná a šedivá jako kamení.

Madeline Miller - Kirke (str. 167):
Vrátil se mi nepříjemný pocit, který jsem dobře znala, a sice že jsem byla po celý život za blázna.

Madeline Miller - Kirke (str. 137-138):
...Nestačí ani být krásná, protože když za někým z nich přijdeš, poklekneš a řekneš mu: \\\"Byla jsem hodná, pomůžeš mi?\\\", jenom se na tebe zamračí...

\\\"Berou si, co chtějí, a na oplátku ti nasadí okovy...\\\"

Madeline Miller - Kirke (str. 92):
\\\"Pověz mi,\\\" nadhodil, \\\"kdo podle tebe přináší lepší oběti - ubožák, nebo šťastný muž?\\\"
\\\"Samozřejmě, že šťastný muž.\\\"
\\\"Chyba,\\\" usadil mě. \\\"Šťastný muž má příliš mnoho práce s vlastním životem. Myslí si, že není nikomu zavázán. Teprve, když dokážeš, aby se před tobou třásl hrůzou, zabiješ jeho ženu a zmrzačíš jeho dít, obrátí se k tobě. Nechá svoji rodinu měsíc hladovět, aby ti mohl pořídit bělostné roční tele. Pokud si to může dovolit, koupí ti jich sto.\\\"
\\\"Přece ho ale nakonec musíš nějak odměnit,\\\" namítla jsem. \\\"Jinak ti nebude dál přinášet oběti.\\\"
\\\"Ach, divila by ses, jak dlouho to vydrží. Ale máš pravdu, je dobré mu nakonec něco dát. Pak bude opět šťastný. A ty můžeš začít zase od začátku.\\\"
\\\"Tím se tedy Olympané celé dny baví. Vymýšlejí způsoby, jak udělat z lidí ubožáky.\\\"

Sarah Perryová - Nestvůra z Essexu (str. 72):
... měl vždy slabost pro tyto malé pány v sametových kabátcích ...

Mary Westmacott (Agatha Christie) - Odloučeni zjara (str. 45):
...s ledovým klidem si ji změřil pohledem a pak zamyšleně poznamenal: \\\"Víš, t jsi ten typ ženské, co by se měla nechat znásilnit. Podle mě by ti to udlělalo dobře.\\\" A zatímco ona tam stála, neschopna ze sebe vzteky a ohromením dostat jediné slovo, ještě zvesela dodal: \\\"Nejradši bych tě znásilnil já sám, abych zjistil, jestli potom budeš vypadat aspoň trochu jinak.\\\"

Daniela Hodrová - Ta blízkost (str. 239):
Zapomněl, že hra jazyka hraje spíš nás než my ji?

Pat Barkerová - A dívky mlčely (str. 51):
\\\"Na všechno moc starý?\\\" dovolila jsem si zadoufat.
Uza, také z Tenedu, vyprskla smíchy. \\\"Tomu snad nevěříš! Staroušci jsou vždycky nejhorší, napadne je, jestli bys třeba nezkusila něco - no, něco jinýho, něco novýho - dost se nadřeš.\\\" ... Když skončili, pokaždé ležel s očima upřenýma do stropu, utopený v nekonečných a zmatených vzpomínkách na svou ženu Pénelopu, kterou nesmírně miloval. \\\"Všichni mluví o manželkách,\\\" prohlásila Uza s potlačovaným zívnutím.

Margaret Atwoodová - Alias Grace (str. 431):
Mít milenku (...) je horší než mít ženu. Odpovědnost s tím spojená je závaznější a zmatenější.

Margaret Atwoodová - Alias Grace (str. 433):
Laciná šlapka je laciná nikoli proto, že je škaredá či stará, ale protože je špatnou herečkou.
S Rachel je to však přesně naopak. Ona předstírá nechuť - na ní je, aby projevovala vzdor, na něm je, aby ho přemohl. Ona si přeje být svedena, zdolána, uchvácena proti své vůli. V okamžiku svého vyvrcholení - které se pokouší maskovat jako bolest - vždy říká ne.

Margaret Atwoodová - Alias Grace (str. 451):
Nechápe dosud, že vina nepochází z toho, co jste udělali, ale z toho, co druzí udělali vám.

Margaret Atwoodová - Alias Grace (str. 501):
Nic člověka nedokáže tak zasáhnout, jako když mu někdo dá naději a potom ho o ni připraví, to je skoro horší, než kdyby žádnou naději nikdy nedostal.

Margaret Atwoodová - Alias Grace (str. 543):
Není to viník, komu je třeba odpuštění, ale spíš oběť, protože právě ona je původcem všech těch potíží.

Tři sestry? Ale které?
a
Láska a krev? Ale která?
a
Chystám se číst:
Viktorija Krymova: Glazami koški Luši
Maciej Masłowski: Juliusz Kossak