Yunnan
komentáře u knih
Poslední aristokratka
Evžen Boček
Moc se mi to líbilo. Už dlouho jsem se u knihy tak nenasmál, jako zde nad Aristokratkou. První třetinu jsem četl ve vlaku cestou do Jižních Čech a vlak byl naštěstí poloprázdný, protože smát se potichu, či v duchu prostě nešlo :o)).
Divočina
Cheryl Strayed
Velice zajímavá kniha, která ke mně přišla v naprosto dokonale pravou chvíli. V době, kdy jsem si řešil lehce podobné rodinné a osobní záležitosti (ne, heroin a jiné drogy, to opravdu nebyl :o)) a díky ní si uvědomil pár, pro mne, velmi důležitých věcí. Mimo jiné to, jak jsem vlastně šťastný a bohatý. A kdyby nic jiného, tak u mne tato kniha zafungovala na 120%. A za to patří Cheryl můj neskonalý dík.
A kromě toho jsem se u čtení moc bavil a prožíval její cestu, radosti a útrapy. Asi ve mně nevyvolala takovou chuť vyrazit na pouť, ale to v mém případě nevadí.
Raději zešílet v divočině. Setkání s šumavskými samotáři
Aleš Palán
Úžasná kniha! Nádherné, excelentní fotky. Pan Šibík je skutečně Mistr a pan Fotograf! Silný čtenářský zážitek. Zajímaví lidé, s některými bych se rád potkal. Každý mě svým způsobem obohatil a někteří mi byli velmi blízcí. Knihu, jsem měl rozečtenou jako první, ale pak se mi od kolegy z práce dostala k přečtení druhá kniha Jako v nebi..., takže jsem ji vlastně dočítal až nyní. Hodně silné příběhy...
Jako v nebi, jenže jinak
Aleš Palán
Úžasná kniha! Nádherné fotky. Silný čtenářský zážitek. Zajímaví lidé, s některými bych se rád potkal. Každý mě svým způsobem obohatil a někteří mi byli velmi blízcí. Děkuji...
Už nikdy pěšky po Arménii a Gruzii
Ladislav Zibura
Moje druhá kniha od Ladislava, paradoxně ságu zakončím jeho první knihou 40 dní pěšky.... Bylo to hodně příjemné počtení, i když je to pořád více méně stejné. Rozhodně obdivuji jeho odvahu, výdrž a játra :o). Musím říct, že Arménie a Náhorní Karabach se mi líbila mnohem víc než Gruzie a docela mě to tam nalákalo.
Levandulový pokoj
Nina George
Výborná kniha! Čte se úplně sama. Příběh volně plyne a těšíte se na každou další stránku až se dozvíte víc. Mně, coby knihkupci, byla ještě o to bližší :o). Nebylo by špatné mít schopnost Jeana Perdua, nahlédnout do duše zákazníka a dokázat odhadnout jaká kniha je pro něj nejlepší :o). Ovšem tu situaci s dopisem bych zažít nechtěl. Jak už bylo v jedné recenzi napsáno, občas kniha čte vás :o). A navíc, je z mé oblíbené Francie a dokonce Provence, takže jsem si příjemně vychutnal. Obálka knihy je příjemně sametová, takže se velmi příjmně drží v ruce :o).
Čekání na Bojanglese
Olivier Bourdeaut
Uff, to byla jízda! Něco tak nádherného a zvláštního už jsem dlouho nečetl. Nina Simone mi zněla v hlavě i ve sluchátkách a já se bavil, tančil i plakal spolu s postavami knihy. Děkuji vám pane Bourdeaut...
Kafka na pobřeží
Haruki Murakami
No, tak to byl mazec! Ještě teď asi 14 dní po přečtení se z toho vzpamatovávám. Můj první Murakami a hned taková síla! Nemá smysl opakovat, co zde již mnohem lépe popsali ostatní. Ale jsem naprosto uchvácen stylem psaní pana Murakamiho. A moc se mi stýská po slečně Saeki, panu Óšimovi, Kafkovi a panu Nakatovi. Mohlo to být klidně delší :o)). A už se těším, až se do toho začtu znovu...
Tancuj, tancuj, tancuj
Haruki Murakami
Nádhera! Naprostá dokonalost. Děkuji pane Murakami, za tuto čtyřdílnou nádheru, kterou jsem měl to potěšení přečíst (první dva díly jen ve slovenštině, ale ve výborném překladu Dany Hašimoto). A děkuji rovněž za dokonalý překlad Tomáše Jurkoviče a jeho doslov.
Zájemcům o hlubší náhled do knih od Haruki Murakamiho, doporučuji k přečtení knihu od Tomáše Jurkoviče "Izanagiovský motiv v románech Haruki Murakamiho", ovšem ideálně až po přečtení knih ze série Myšák (Poslouchej, co zpívá vítr / Pinball 1973, Hon na ovci, Tancuj, tancuj, tancuj), Kronika ptáčka na klíček, Konec světa, Kafka na pobřeží, Norské dřevo, 1Q84 a případně i dalších, protože tak trochu hrozí vyzrazení zápletky :o)).
https://www.databazeknih.cz/knihy/izanagiovsky-motiv-v-romanech-haruki-murakamiho-440019
Než vystydne káva
Tošikazu Kawaguči
Kniha jako stvořená coby společník k dobrému šálku kávy. Výborné a silné příběhy.
Norské dřevo
Haruki Murakami
Ach Haruki Haruki, co jsi mi to zase udělal...? Napřed Kafka a teď Tóru :o)). Nemá smysl zde opakovat to, co už mnohokrát a lépe napsali druzí čtenáři. Pro mne dokonalé. Stýská se mi po Tóruovi, Naoko, Midori a Reiko...
Bretaňské světlo
Jean-Luc Bannalec (p)
Jedním slovem "nádhera"! Po přečtení předchozích pěti knih s komisařem Dupinem, jsem si smutný říkal, kdy asi vyjde další díl a co budu dělat bez "mon commissaire a jeho Bretaně"? A najednou nový, další díl je tu a já se opět s chutí a radostí ponořil do jeho stránek. Příběh a popis opět bezkonkurenční a dokonalý, však si to přečtěte :o). Děkuji ti Jean-Lucu za Georgese Dupina, Claire, Nolwennovou, Riwala i Kadega!
Vetešnictví pana Nakana
Hiromi Kawakami
Ach, to byla zase krása a pohlazení mého srdce! Nádherně se to četlo a kdykoli jsem se začetl do stránek knihy, měl jsem pocit, že jsem doma a zároveň prožívám život hlavních hrdinů. Moc mi vyhovuje tento styl vyprávění, tak podobný mým oblíbeným japonským autorům jako jsou Kawabata, Tanizaki, Hiraide. A samozřejmě Haruki Murakami, kterého miluju, i když tohle je úplně něco jiného :o).
A rovněž musím velmi pochválit vynikající překlad pana Levory, doplněný o vysvětlivky.
Spolubydlící
Beth O’Leary
Ach drahá Beth, děkuji ti za tvou úžasnou knihu, která přišla přesně v době, kdy jsem ji tak moc potřeboval...
Hotýlek na Islandu
Julie Caplin
"Já bych ho strašně opila, počkala bych, až usne, a napsala bych mu nesmývatelným fixem na čelo kúkulabbi," ozvala se procítěně Hekla a zbylé dvě ženy zařvaly smíchy. :o))) Ano, je mi jasné, že asi úplně nejsem správná cílovka, ale já si to fakt dost užíval a celkem často se velmi dobře bavil :o)).
Bretaňská pýcha
Jean-Luc Bannalec (p)
Dokonalé! Líbily se mi všechny předchozí případy, ale třetí a tento čtvrtý zatím jasně vedou. Opět skvěle popsána Bretaň, její krásy, lidé a zvyky a k tomu, jakoby mimochodem, komisař Dupin řeší složitý případ mrtvoly, která zmizí.
Oznamuje se vražda
Agatha Christie
Vynikající (jako ostatně každá, kterou jsem doposud četl) detektivka. Jak už přede mnou napsali jiní, skvěle vykreslená atmosféra anglického venkova, člověk jako by tam přímo byl :o). A jak se to ke konci vystupňovalo, to bylo vážně něco.
Bretaňské poměry
Jean-Luc Bannalec (p)
První případ komisaře Dupina. Jsem moc rád, že jsem tuto detektivku objevil. Nemusím moc severskou krimi a tenhle styl, tak podobný anglické detektivce, mi velmi sedí. A moc mě těší, že mám před sebou ještě další čtyři knížky. Miluji Bretaň a popis krajiny a malých měst a okolí, jsem si vyloženě užíval. Jen škoda těch překlepů a drobných chyb v korektuře.
Sláma i hedvábí: Život na japonském maloměstě před sto lety
Džuniči Saga
Neskutečně nádherná kniha a to především obsahem, ale také zpracováním a obrazy v ní. Je to šílené, jak ti lidi měli extrémně těžký život a až neuvěřitelné, že to dokázali přežít. A nedělám si iluze, že to u nás v těch časech bylo snazší. Pro všechny milovníky Japonska povinná četba a pro mě hvězda navíc :).
Rok pod horou Boha štěstí
Eva Límanová
Velmi zajímavé čtení, občas velmi smutné. Často mi pukalo srdce nad námi jako lidstvem. A to není jen otázka Japonců, jen jsem si to při čtení více uvědomoval...