YA-girl komentáře u knih

Směrování děje i některé "zvraty" včetně milostné zápletky mi přišly celkem očekávatelné, ale závěr mě mile překvapil. Nemyslím Zera, toho jsem jako většina čtenářů tušila, ale spíš Hideovy plány... To, co se nakouslo, mi svým poselstvím připomíná knihu Kruh a jsem zvědavá, jestli se tomu autorka bude věnovat i v druhém díle, nebo jestli se spíš zaměří na Zerovo tajemství a naznačené Emičino rozhodování. Hvězdičky zatím ubírám za tu předvídatelnost, i za takové to "klišé" hlavní hrdinky, která ať přijde kam přijde a ať udělá co udělá, všechny ohromí ;). Ale stejně jsem si to užívala, i ty situace, kam se hrdinka dostala. A bavil mě i ten popis toho budoucího světa, těch různých virtuálních vymožeností a vychytávek.

18.04.2021

Ušlo to, taková oddychovka; napínavé to bylo méně než jiné romány od autorky (možná proto, že už jsem na ten její styl psaní zvyklá). Opět to ale bylo zbytečné roztahané, a co mi vadilo ještě víc, bylo, že hlavní hrdinka Andy se chovala chvílemi dost nelogicky.

18.04.2021

Moc mě to nebavilo. Klidně lze vynechat prostředních 200 stránek, protože se opakoval pořád ten samý vzorec: něco se přihodilo - báli se o děti - ale zase je nechali samotné - zase další příhoda - zase se báli - zase je nechali samotné... Závěr byl předvídatelný.

4 18.04.2021

(SPOILER) Pro mě nádherný čtenářský zážitek. Dostala jsem přesně to, co od knih čekám - něco hodně silného, procítěného, něco, na co hned tak po dočtení nezapomenu. Kniha je psaná opravdu poutavě, citlivě; bavilo mě to, těšila jsem se na každý další odstavec. Závěr mě docela rozsekal, tak jaksi jsem se nechala unést dějem, že jsem popravdě takový konec nečekala... Asi mě na tom dostalo hlavně to uvědomění, že to není čistě fikce, ale že tento a podobné příběhy tolik lidí kvůli válkám opravdu zažilo. A že jsme coby lidstvo nepoučitelní, protože jsme úplně klidně schopní a ochotní dopustit to znovu.

13 18.04.2021

Za mě skvělé, bála jsem se, že to bude jenom takové teoretické poučování, ale přišlo mi to zajímavé, užitečné, konstruktivní - a každý si z toho může vytáhnout, co potřebuje.

18.04.2021

Myslela jsem, že to bude už jenom taková "nastavovaná kaše" po úspěchu s Dalajlamovou kočkou, ale protože díky seriálu The Crown královskou rodinu dost můžu, tak jsem to zkusila. Líbilo se mi to hodně, nádherně mě to hladilo po duši a občas to bylo až dojemné. Taky jsem tak nějak předpokládala, že postava královny nebude mít takovou "sílu" jako postava Dalajlamy, ale měla... Přišlo mi to méně poučné než Kočka, ale možná i proto, že už toho spoustu znám i z jiných knih; někomu, kdo se o tuto oblast nezajímá tolik, by to mohlo přinést nové informace.

18.04.2021

Za mě průměr, mám dojem, že jsem od autorky už četla lepší a napínavější knihy. Román zpracovával zajímavé, i když pro mě už ne originální téma ohledně Lauřiny psychické poruchy způsobené traumatem v dětství. A ačkoliv o dějové zvraty není nouze, cosi tomu chybělo - víc napětí, víc emocí. Myslím, že to bylo způsobené hlavně tím, že příběh byl vyprávěn v er-formě z pohledu mnoha osob, na můj vkus zde bylo málo přímých řečí a taky zde hodně rychle plynul čas; nebylo tedy kdy si ke komukoliv vytvořit nějaký vztah a všechno to víc prožívat.

1 26.06.2020

Dlouho jsem v knihovně váhala, zda si knihu z poličky "Novinky" vytáhnout nebo ne - lákal mě název, ale odrazoval trochu ten lov pstruhů včetně ryb na obálce ;). Nakonec ale nelituju, že jsem českému autorovi dala šanci! :-) Ano, ze začátku se mi román zdál přinejmenším zvláštní, zmatený a jakoby nudný a bavila jsem se především vesnickou mluvou hrdinů a autorovými obratnými a trefnými popisky všeho možného; celkově mi autorův vypravěčský humorný styl čímsi připomínal mou oblíbenou knihu Merde! (např.: "Byl horký den neurčitého roku..., pláty autobusové zastávky se přiblížily teplotě, jakou měly při zpracování v blízkých kovohutích..."). S postupem času se mi ale začaly jednotlivé střípky skládat do sebe a před očima se mi začal tvořit složitý, mnohovrstvý, umně namalovaný obraz těch pěti přátel a jejich rodin, lásek, kamarádů a sousedů... Kam se hrabou Bábovky! Tady navíc byly ty osudy Malohorských propletené nejen, co se týče osob, ale i napříč časem...
Zhruba od půlky knihy jsem pak stránky vyloženě hltala a ve výsledku mi bylo líto, že to opravdu dopadlo tak, jak to dopadnout muselo. Nejradši bych přidala ještě nějakou hvězdičku navíc - za to, že i čtenář, který rád nad vším hloubá, si přišel na své... "Ježto čas obíhá v kruzích, pamatuje si holt člověk občas i něco z toho, co teprve nastane."

* A snad se autor nebude zlobit, když sem vložím jeden z MNOHA mých oblíbených odstavečků, ke kterým jsem se v průběhu čtení ráda vracela, aby mi znovu vykouzlily na tváři úsměv: "Všichni věděli, že jeho nedochvilnost je naprosto spolehlivá a že domluvit se s ním na určitou hodinu má stejný účinek jako pobídka: "Stav se někdy odpoledne," jelikož byl tím bohémským typem, který si v trenkách odskočí pro cigarety a rodina se ho dočká za tři dny, což bylo o to víc zarážející u někoho, kdo je zaměstnaný jako řidič hromadné dopravy s povinností být v určitou minutu na určitém místě, a ten nesoulad nebylo možné vysvětlit jinak, než že si na venkově kompenzuje městský život rozfázovaný jízdním řádem." :-)

2 10.06.2020

Jé, tak v takový zážitek jsem vůbec nedoufala! :) Pro mě to byl vyloženě koncert jednotlivých postav, nebo spíš charakterů... perfektně, s lehkostí odprezentovaný... Všechny hrdinky mi byly sympatické, to se málokdy stane - žádná nebyla superhrdinka, ale ani supermrcha, každá měla své mouchy, ale i obdivuhodné vlastnosti. Ve více komentářích už byl děj přirovnaný k puzzle - přijde mi to trefné; člověk si kousek složil, ale super bylo, že když si dva další dílky úspěšně přidal, tak zároveň musel jeden předchozí sebrat, protože najednou zjistil, že nepasuje ;-) Celkem mi děj přišel takový snadno uvěřitelný (samozřejmě když odhlédnu od rozdílů mezi povahou českých a australských matek ;)), nic mi v tom "nehaprovalo", nedostavil se žádný pocit typu "tohle už je přehnané, to tam neladí". Hned se jdu podívat po dalších knížkách od autorky :)

6 04.06.2020

Očekávala jsem, že se děj bude odehrávat podle typického "langdonovského mustru" - a ano, opět se autorovi povedlo celé vyprávění vtěsnat do několika hodin až dnů, a opět se seznámíme jak s tajuplnými reáliemi (tentokrát jde o Itálii a Turecko), tak s určitými historickými souvislostmi smíchanými s vědeckými teoriemi. Ale přesto se tu objevily i nové prvky; nechci spoilerovat, tak řeknu jen obecně, že pro mě byly čímsi nové ty zvraty v průběhu děje, i ten závěr jako takový a to, že si vlastně doteď nejsem jistá, jestli to skončilo dobře nebo ne :-o A taky jsem tu tentokrát nenašla nic moc konspiračního, nic, co by si autor musel nějak přikrášlovat či vyloženě cucat z prstu, aby mu to do románu zapadlo. Čili za mě opět super počtení! :) Obdivuju autorovu fantazii - jak ho prostě napadne proplést tolik věcí do čtivého příběhu... a taky smekám, kolik si toho opět musel vypátrat a nastudovat, než to do sebe mohlo všechno takhle zapadnout :-)

3 30.05.2020

Kniha se mi moc příjemně četla, byla chytlavá - a střídání tří časových rovin mi vůbec nevadilo, dalo se v tom snadno zorientovat. Vyprávění o životě na anglickém venkově (ve všech dobách) na mě mělo takový správný "uklidňující" vliv ;)... Asi i proto, že tentokrát mi to nepřišlo až tak strašidelné, jak jsem jinak u autorky zvyklá. Takže půlku hvězdičky srážím za to, že jsem se nebála tak, jak jsem se těšila, že se bát budu ;), a půl hvězdičky srážím za to, že některé postavy mi tam přišly navíc a zbytečné (ty jejich příběhy se na konci nepropletly AŽ TAK, jak jsem čekala na základě dříve přečtených knih od B. Erskinové).

1 29.05.2020

Román má podle mě trochu zavádějící název - čekala jsem něco jiného, ale i tak bylo to, co jsem dostala, perfektní: napínavé, svěží, rychlé, plné překvapivých zvratů, bezvadně odvyprávěné... a trochu i k zamyšlení nad tím, že teoreticky by se ta hrozba uskutečnit mohla i v reálu, protože šílených a přitom bohužel dost geniálních lidí by se ve světě pár našlo... :-/ Jinak většinu románu vypráví v ich-formě prezident USA Jon Duncan - a souhlasím s příspěvky níže, že je to takový ideální kladný hrdina, nebo spíš autorova představa dokonalého prezidenta ;), ale nijak mě to při čtení nerušilo a neotravovalo ;).

2 29.05.2020

Za mě lahůdka! Majstrštyk! Ke knize jsem se dostala náhodou... ehm ehm... a jakkoliv jsem už předtím měla k náhodám zvláštní "vztah", po přečtení knihy se tento vztah posunul na další úroveň ;) Málokdy se mi poštěstí přečíst si něco, co ve mně zanechá stopy v tolika rovinách: perfektní nápad, chytlavé odvyprávění, první pointa, druhá pointa, třetí pointa (nebo bych spíš mohla říct "twist v twistu v twistu" ;)), téměř filozofické úvahy, romantická linka, dojetí... to všechno tam bylo. Všechno do sebe perfektně zapadlo, ale skoro mám pocit, že si to budu muset přečíst znovu, jestli jsem přecejen ještě něco nepřehlédla v těch mnoha vrstvách jednoho příběhu... Plus pro mě i něco jako inspirace a studijní materiál ;), protože takhle dobře umět psát, to tedy všechno oblečení dolů! :)

4 29.05.2020

Očekávala jsem takový ten živější, jiskrnější vypravěčský styl, jaký znám z "shopaholic série", ale i tak jsem byla příjemně překvapená :). Děj románu se odehrává v několika dnech těsně před megasvatbou. Díky vyprávění v er-formě nebyla kniha až tak záživná, ale zvolený vypravěčský styl zase umožnil na celý příběh nahlédnout z pohledu mnoha zúčastněných postav. Myslela jsem, že linka příběhu bude jednoduchá a přímočará, ale překvapilo mě tam několik neočekávaných, přesto krásně uvěřitelných zvratů nebo třeba změn v uvažování postav.

1 13.05.2020

Souhlasím s tím, že je to oddychovka. Ale možná až moc nudná :( Všechno je tam takové prvoplánové a průhledné, unylé, bez života - jako když si čtu tzv. "příběhy čtenářů" v nějakém časopise: na konci dvoustránky si pomyslím "hm", otočím list, a do pěti minut nevím, o čem to bylo... natož abych si třeba utvořila k hlavním hrdinům nějaký vztah. Každá postava, která se v románu objeví, sehraje svou roli - navíc přesně tu, co od ní od samého začátku čekáte, čili žádné zvraty, překvapení. Navíc mi to přišlo takové až moralizující - že v podstatě za každým příběhem některé z mnoha kamarádek, kolegů a dalších postav se skrývalo nějaké poučení do života... Asi jsem taky měla od paní Lanczové radši ty YA románky, ty byly takové... živější ;). A jedno PS - vážně někdy někdo někomu v reálu řekne "miluji tě"? :-o Neslyším to ani v žádných filmech nebo seriálech... Vím, že dřív se ty knihy psaly tak jakože hodně spisovně, korektně; ale dnes už mi to přijde jako přežitek, který akorát zbytečně bije do očí... Inu, za mě dvě hvězdičky, a tu třetí dávám čistě z nostalgické lásky k paní Lanczové, protože díky ní jsem objevila YA knížky :-)

2 09.05.2020

Dobře se mi to četlo; myšlenky, poznatky a rady v knize mi přijdou logické, smysluplné, následováníhodné :-)

2 06.05.2020

(Budu tak trochu opakovat to, co jsem psala u knih pana Vladimíra Kafky, ale nemůžu jinak...) I tato kniha obsahuje hluboké myšlenky a na jednu stranu převratné, na druhou stranu přitom jednoduché a logické názory a závěry. Už jenom číst si tu knihu je uzdravující samo o sobě, natož když si z ní odnesete alespoň nějaké rady nebo poučení a včleníte je do svého života :). Doktora Vojáčka mám i naposlouchaného, takže jsem při čtení slyšela jeho uklidňující, dobrou náladou a optimismem sršící hlas, jak ke mně promlouvá - a to má taky léčivý efekt :). Z té knihy prostě zdraví vyloženě tryská :). Díky lehkému, optimistickému vypravěčskému stylu a nadhledu autor snadno vzbudí ve čtenářích nejen důvěru, ale hlavně naději hraničící s jistotou, že všichni máme své zdraví (a celý svůj život) JEN ve svých rukou - a pokud chceme vyhrát, tak prostě nemůžeme nevyhrát :-)

2 05.05.2020

Příběh byl čtivý a poutavý jako první díl, ale přecejen chvílemi mi to už přišlo trošku přeplácané. Například v popisech těch různě barevných sklenitů a jejich vlastností jsem se začala ztrácet a topit, a nejen v tom... Přišlo mi, že autorka toho nemusela rozehrát "tolik najednou", bohatě by stačila polovička všech těch záhad a tajemství - a tu polovičku vzít trošku víc do hloubky. Hrdinka Ilan mi navíc přišla ještě vzdorovitější a netrpělivější než v prvním díle, přitom už by se ze svých zbrklých chyb mohla trochu poučit ;). Kvůli tomuhle všemu dávám tedy o hvězdičku méně... ale na závěrečný díl jsem natěšená neskutečně! :-)

4 05.05.2020

Za mě prostě pošušňáníčko, byla radost to číst! Uchvátilo mě to, pohltilo, vcuclo, na pár hodin jsem se přemístila do téměř pohádkového (= fantasy) světa. Malinko mi vadila zbrklost a až nestydatá zvědavost hlavní hrdinky, ale je holt už taková; plus trošku mě rozčilovalo to množství nových (vymyšlených) slovíček - několik pro oživení vyprávění bych pochopila, ale tohle množství už mě trochu rozptylovalo od jinak hladkého plynutí děje. Ovšem to je za mě k prvnímu dílu jediná výtka :) A ačkoliv takhle zpětně souhlasím i s negativními komentáři ohledně toho, že "pětadvacítka se chovala moc rozměkle" nebo že "Ilan měla pro pětadvacítku pracovat, ale to se nedělo", tak tyhle nedostatky mě osobně při čtení nijak nerušily (resp. jsem je přehlédla jako totálně nepovšimnuté ;)).

13 05.05.2020

Neotřelý nápad, celkem čtivě a svižně zpracovaný, ale spousta věcí zůstala nedořešených a otevřených. Děj osvěžovaly autentické dialogy psané hovorově a "tak, jak nám zobák narost", s nimi pak zajímavě kontrastovaly různé filozofické postřehy. Ale na víc než tři hvězdičky mi tam něco chybělo, aniž bych dokázala říct, co.

05.05.2020