Dům ozvěn

10 02. ledna

První knížka od autorky i o duchařinách. No, docela jsem se bála, i když střed knížky byl trochu jednotvárný, zdlouhavý, ale nakonec se to rozjelo.

3 06.12.2021

Spočiatku to vyzeralo, že kniha ma bude baviť. Anglický vidiek, obrovské sídlo opradené tajomstvom, v ktorom zjavne straší, číhajúce prízraky v kútoch... No, vyzeralo to naozaj nádejne. Ale čím viac som čítala, tým menej ma to bavilo. Hlavné postavy boli na zabitie – Joss, ktorej nikto neveril a ktorá si nechala skákať po hlave. Jej sestra Lyn, ktorá u nich pracovala ako opatrovateľka a ktorá ničomu neverila a len vyvolávala hádky. Ako mať takú sestru, tak ju v okamihu vyhodím, hlavne keby ma tak krivo obviňovala ako to Lyn robila Joss. No a Jossin manžel, Luke, ktorý Joss takisto neveril a rád si protirečil – na jednej strane Joss hovorí, že nech na chvíľu opustí dom, že ním je posadnutá a na ďalšej strane (doslovne) jej hovorí, že nikam nemôže ísť. A to sa tam točilo stále dookola – niečo sa stalo, väčšinou deťom, Lyn obvinila Joss, Joss nikto neveril, nejak sa to zahovorilo a potom znova. Tajomstvo domu, aj keď spočiatku vyzeralo celkom nádejne, ma nakoniec veľmi nezaujalo a rozuzlenie sa mi nepáčilo. Kniha sa síce čítala dobre, ale veľa mi nedala, pre mňa je to čistý priemer a ďalšie autorkine knihy už pravdepodobne skúšať nebudem.

01.12.2021

Autorka nezklamala. Krásná kniha.

1 29.10.2021

Knížku jsem četla už před několika lety a když jsem na ni nedávno narazila v knihovně, neodolala jsem a přečetla ji znovu. Tehdy se mi moc líbila a nezklamala ani teď, i když musím uznat, že střední pasáž se celkem táhne a opakuje.
Od autorky jsem četla několik knih, ale ty mi splývají, tahle mě zaujala nejvíc a asi to tak zůstane. Možná je to tím, že mám slabost pro staré opuštěné domy :-)

1 06.05.2021

Krásně napsaná kniha autorka nezklamala mě osobně vtáhla do děje doporučuji

1 03.05.2021

Kdyby tento příběh měl 150 stránek, tak by měl možná šmrnc ...
Víc k tomu není co dodat. Také mě překvapuje poměrně vysoké hodnocení?

18.04.2021

Moc mě to nebavilo. Klidně lze vynechat prostředních 200 stránek, protože se opakoval pořád ten samý vzorec: něco se přihodilo - báli se o děti - ale zase je nechali samotné - zase další příhoda - zase se báli - zase je nechali samotné... Závěr byl předvídatelný.