Vesmich
komentáře u knih
1918: Vražda na konci války
Andreas Pittler
Už první díl mě nadchnul dobovými reáliemi a zachycením všedního dne nějakých normálních lidí, běžných. Pokračování je snad ještě sugestivnější. Taky ta doba! Popis den po dni, jak se rozpadala monarchie je parádní!
QualityLand
Marc-Uwe Kling
Mně to vůbec nepřišlo z budoucnosti! Sem tam drobný technický detail, ale jako celek? To je realita, takhle my si tu žijem na planetě naší modré a nikdo extra neprotestuje, až tedy na pár těch nýmandů s hodnocením pod 10. Můj nejoblíbenější produkt jsou Tusůlcuky a již jsem je zařadila do slovníku, teď ještě do jídelníčku. Moje nové příjmení bude, myslím, Trafikantka, což mě, samosebou, hází někam blízko k nýmandům, ale zamakám na své kupní síle a do konce roku to nějakou tu 12. vytáhnu!
Smrt v oblacích
Agatha Christie
Je to vždycky k vzteku, když si jeden něco pěkně a opravdu důmyslně naplánuje a jako na potvoru se tam musí někde motat Šedé buňky!
Mlha nad Shadow Sands
Robert Bryndza
Zde toto pokračování tamtoho předchozího, je samosebou naprosto totéž = tento typ textů si vždycky ráda poslechnu jako audioknihu, když je někde ve slevě. Pěkně mi to pomáhá čistit hlavu, protože jak je to o ničem, tak to pěkně přetluče hlavu plnou práce a tak vůbec. A nejlepší na nich je, že uplynou třeba tři dny a já nemám nejmenší tušení, o čem to bylo! Takže to má naprosto univerzální nekonečné použití jako smyčka! Ekonomicky se to velice vyplatí. Nehledě na to, že autor rozhodně umí zacházet se slovy, text plyne, písmena si tančí, je to všechno nekostrbaté a hladké! V případě audioknihy i příjemně načtené. Vzhledem k tomu, že jsem obě knihy (možná jich je víc, ale jako audio jsem narazila na první a druhý díl) to doposlouchala asi před 14 dny, netuším už moc o čem to bylo. Pamatuji si, že se zase potkali. Ona, ono, on. Jsou o něco starší, ne o moc. Jeho postava má jakýsi vývoj! Její ne. A ono? To má dost co dělat samo se sebou, protože v jeho věku se mu toho stalo už docela dost na to, aby mu z toho hráblo.
Kanibal z Nine Elms
Robert Bryndza
Tento typ textů si vždycky ráda poslechnu jako audioknihu, když je někde ve slevě. Pěkně mi to pomáhá čistit hlavu, protože jak je to o ničem, tak to pěkně přetluče hlavu plnou práce a tak vůbec. A nejlepší na nich je, že uplynou třeba tři dny a já nemám nejmenší tušení, o čem to bylo! Takže to má naprosto univerzální nekonečné použití jako smyčka! Ekonomicky se to velice vyplatí. Nehledě na to, že autor rozhodně umí zacházet se slovy, text plyne, písmena si tančí, je to všechno nekostrbaté a hladké! V případě audioknihy i příjemně načtené. Vzhledem k tomu, že jsem to odposlouchala asi před 14 dny, už netuším vůbec o čem to bylo. Akorát si pamatuji, že ona ho ASI milovala, on ji ASI taky, celé se to ovšem nějak zamotalo a pak měli taky dítě. A to se taky zamotalo.
Hlas kukačky
Hana Marie Körnerová (p)
S autorkou jsem se čtenářsky potkala u Heřmánkového údolí, které mě nadchlo. Autorčino jméno jsem následně konzultovala s kamarádkou knihovnicí, která mě ujistila, že se jedná o známou autorku románů pro ženy. Hmmmm. Nic jiného jsem od té doby od ní nečetla. Až tady tu kukačku. Tady toto je také román pro ženy. Hmm. Takže to vypadá, že jsem propadla románům pro ženy. No, proč ne? Pro mě byly všechny propletené příběhy naprosto autentické. Každá z žen byla zasazena do přesného prostředí a kontextu, nic nikde neskřípalo. Téma vyhánění Čechů není nyní zas až tak často literárně zpracované. S odstupem let, nicméně opřené o realitu, je tady velmi působivě uchopené.
Nekonečná noc
Agatha Christie
Agatha má některé zvláštně dech beroucí knihy, ve kterých rozebere podstatu nějakého zločinu naprosto geniálně. Jednou z nich je (pro mě) Nultá hodina, která je ovšem, ve srovnání s tímto, dost laskavá. Toto je nekonečná noc a to, co po ní v hlavě zůstane je jenom temnota. Náruživý čtenář ve zralém věku často přijde na to, že vlastně vystačí s jedním autorem, někteří i s jednou knihou. Když čtené doplní vlastními zkušenostmi, už se netřeba nějak extra pídit po nové a nové duševní potravě. Já u sebe zjišťuji, že všechno, co jsem kdy potřebovala vědět, najdu v Agathě.
Dvanáct rozhněvaných mužů
Reginald Rose
Tak je to divadelní hra, a když čte člověk divadelní hru, musí počítat s tím, že to bude poněkud chudší než kdyby to někdo jiný hrál. Nebo alespoň četl. Ke cti zde tomuto slouží, že to je tak mimořádně povedené dílo, že ani tento způsob konzumace mu neubere a to netřeba extra velké představivosti! Jak se povedlo zachytit 12 různých přístupů k jedné věci...
Záhada pro blázny
Patrick Quentin (p)
A toto je krásný příklad toho, že přebytek peněz může jednoho snadno přivést k Chocholouškovi a tam na něj, alespoň v této knize, nečeká nic extra příjemného.
Smrt staré posluhovačky
Agatha Christie
Jakmile jde o zločiny v panských domech, tak mě ze všeho nejvíc zajímají ty vztahy mezi panstvem a služebnictvem. Jak jedny druhé sekýrují a druzí prvním tak či onak vzdorují. Anebo taky ne. Kolik vlastně času ten zaměstnanec tráví v zaměstnání....volno občas odpoledne..občas celý den..jinak furt jen v práci!
Bez motivu
* antologie
Soubory povídek jsou, docela samozřejmě, takovým degustačním menu, kde všechno, co je předloženo, není nutně strávníkovi po chuti. A tak, když k tomu dojde, to prostě odloží a přejde k jinému chodu. Ono by stačilo nezačínat tím, co člověku nejvíc chutná a dá se to dopředu tušit. V mém případě Daphne d.M. U ní se mi nikdy nestalo, že by mě nezajímalo, jak to bude a když jde o povídky, je to vždycky přesně podle starého dobrého Čechovova pravidla - není tam slovo zbytečně, jakmile se objeví puška, musí vystřelit. Ta její povídka byla tak mimořádná úplně ve všem - v zápletce, v průběhu i v tom konci, že je pak těžké "jíst"ještě cokoliv dalšího.
Není kouře bez ohýnku
Agatha Christie
Tu jsem milovala za velmi ranného mlada! Asi jak byli všichni mladí a životaschopní. Takhle po letech to vyjde nastejno. Výborné je, jak se na tom vyšetřování podílí půlka vesnice. Jakmile je nejhůř, je třeba ovšem povolat slečnu Marplovou, jinak by to zase Yard i všichni ostatní celé pokazili! Jen se tam mihne, tak akorát.
Hospoda Jamajka
Daphne du Maurier
Některé texty, které mě kdoví proč minuly, mi teď, kdoví proč, přicházejí do cesty. Napínavý to bylo jak za starých časů, kdy naše babička měla pod postelí pohrabáč na zloděje a jakmile se cokoliv šustlo, už s ním mlátila o zem. Ještěže má člověk jako dítě dobré spaní a kdykoliv nás to třískáni probudilo, hned jsme zase zabrali. Ale vyděsit nás uměla pořádně a nejen tím tlučením. Vykládala nám často večer příběhy tohoto druhu. Máňa Jelenová měla ovšem pro strach uděláno! Ta by si z nich nic nedělala!
Poslední podzim
Ivan Alexejevič Bunin
Úplně jsem zapomněla, jak vypadá pravá ruská chandra! A také mnohé jiné pradávné emoce a přístupy, ale ta chandra, ta je jedinečná.
Příliš hlučná samota
Bohumil Hrabal
Jak mě to uchvacovalo v mládí, tak mě to znovuuchvátilo v nemládí. Hanťovo dělení knih dle speciálních kategorií jsem si osvojila a udržuji celý život.
Hrůza v Dunwichi a jiné horrory
Howard Phillips Lovecraft
Jakmile čtu tady pana Klasika, tak si na to musím chvíli zvykat, protože postavy z jeho příběhů jsou pokaždé o mnoho vyděšenější než já, a jak jsou pořád vyděšení a z něčeho úplně paf, tak mě tím ruší, protože já bych taky chtěla být vyděšená, ale jak oni předbíhají a jeví se, tak já furt nic. No ale třeba zrovna Hrůza v Dunwichi super! Tam jsem se s aktéry pěkně synchronizovala :)
Zpěv v rahnoví
Ngaio Marsh
No tak Agatha to není, ale dialogy jsou výborné, napínavé je to také přiměřeně, detektiv je sympaťák a zločinec je úměrně a věrohodně pošahaný. Takže sečteno podtrženo - pěkně se to četlo.
Tajemství Hrobaříků
Pavla Horáková
Je to inspirativní příběh pro ty, kteří rádi objevují, rádi si na věci přijdou sami, a proto na ně čeká dobrodružství hned za vlastními dveřmi. A je to docela jedno, jestli je čtenářem dítě nebo dospělý člověk - není to věkem, je to náturou. Parádní bylo, jak Hrobaříci čerpali z klasických pramenů - z archivu, knih, starých novin, to mě úplně překvapilo a pokládala jsem to za záměr, než mi došlo, že kniha vyšla před jedenácti lety = v pravěku. Jak ten čas v tomto století tak bleskově letí, tak by člověk dnes očekával, že budou všechno hledat na síti, což je rychlé a také přesné, ale právě v této knize je krásně vidět, že rychlost při dobrodružství není pokaždé ten klíčový parametr. Některá cesta je zajímavější, když je delší. Já bych se svými žáky tuhle knihu četla a uměla s ní pracovat v mnoha směrech.
Obrázky z domova
Karel Čapek
Ve světle Čapkových krátkých textů, reportáží a vůbec novinářských textů, které čtu až ve své hluboké dospělosti si stále říkám, proč jsem jako dítě byla ve škole otravována kupříkladu Matkou, do které se těžko ve čtrnácti vciťovat nebo Bílou nemocí se všemi jejími dilematy, která tou dobou nepotřebuje nikdo řešit. Toto psaní je tak lehké, tak jasné a stále aktuální, tak uživatelsky příjemné, že je škoda, když je čtenář na poslední stránce a rozumí tomu každý.
Kapsa plná žita
Agatha Christie
Toto je jedna z mých nejoblíbenějších, jak ta Agatha umí toho darebáka tak krásně vystavět! Také mám ráda ten život v těch panských sídlech - pokojská, služebná, panská, kuchařka...jak bych toto všechno využila!!!!