Vesmich
komentáře u knih
Yankee z Connecticutu na dvoře krále Artuše
Mark Twain (p)
Zábavná demonstrace toho, jak je dějepis ošemetný školní předmět, protože na svět se dá dívat z různých úhlů pohledu a interpretace událostí může vypadat hodně různě. Podnikavý a sebevědomý Američan, technický pokrokář má co dělat, aby rozdýchal móresy šestého století a svým razantně neomaleným způsobem přináší svému okolí změnu, o kterou nemusí hned každý stát. Četlo se to krásně a bavila jsem se výborně.
Kdo šije u Podolské?
Lucie Hlavinková
Mě to teda nadchlo! Jak obsahově, tak provedením. Taková vysoká krejčovina. Postupné poválečné plížení, které nejprve vypadá jako taková humoreska, později už se nikdo zas tak moc nepobaví a ještě později je rád, kdo to přežije se zdravou kůží. Kniha mě přiměla vyhledat si víc informací o zdejších módních salónech a jejich předválečné slávě. A k tomu ty budovatelské verše! Vybrané tak přesně, že působí tak hloupoučce, ovšem vzhledem k tomu, kdo je vytvořil, se to zrovna na tohle svádět nedá...Taky bych to ráda viděla ve filmu, vyloženě se to nabízí.
Typická architektura Krkonoš a Jizerských hor
Jiří Louda
Pro majitele starých roubenek nádherné počtení! Jak se co opraví a jak co neopravovat. Hodně fotek a velmi praktické postupy. Kniha je dostupná volně i v PDF přímo od KRNAPu. A to zde:
http://webserv.krnap.cz/data/KRNAP2010_Architektura_CZKomplet_www.pdf
Prameny Vltavy
Petra Klabouchová
Jak jsem jen mohla nevědět, že kdosi takový píše! Ono, jak píše kdekdo, tak se ve všech "novinkách" může nejspíš orientovat jen někdo, kdo tomu věnuje mnoho času. Nebo všechen. Je to žánrově úplně čisté a přesto rozmanité, vrstva tady, vrstva onde, každý si po libosti najde to své. Šumaváci a ti, kdo tam často courají, ještě i mnohé jiné. Já to četla nejdřív jednou, pak podruhé pomaleji, pak jsem si to stáhla jako audioknihu, což bylo spíš slabší, neb moc dramatizované a pořád mi to tady otevřené leží, takže asi ještě noch einmal krucinál!
Cíl
Eliyahu Moshe Goldratt
Jak vidno, o fabrice a složitostech jejího řízení se dá psát i tak, že se to dá číst.
Magorie
Alexandra Berková
To si můžu číst pořád dokola a stále se toho nepřesytím. Ty výrazy! A taková mistrná zkratka v poezii bez veršů! Ty krystalické lidské typy, zlomy, proměny...Nádhera!
Rok perel
Zuzana Brabcová
Pozvolna v próze rozvedený famózní písňový text Gabriely Osvaldové o tom, jak "mám jen teď, žádný pak, přejels mě jak náklaďák".K smetení všech těch srágor do urny a tesání památného hrobového nápisu o tom, aby chcípnul, když mě už nemá rád(a), se tady Lucie už nedostala. A bůhví jestli dostane. No v každým případě jsem díky tomuto textu úplně přesně pochopila jak vypadá ten, kdo je citem a zradou zcela přejetej. No mazec!
Malá cesta po Francii
Henry James
Zápisky z cest, docela jakoby si je dělal pořídil sám - pozorování, dojmy, poznatky, postřehy. Velmi příjemně se to čte. Jakmile si čtenář může popisovaná místa, alespoň tedy některá, vybavit z vlastních cest a srovnávat tak autorův pohled z 19.století s tím svým, je to ještě příjemnější.
Strach za oponou
Vilém Křížek
Takže tentokrát divadelní prostředí a to také bylo na textu to nejlepší. Proč je nebo byla opera takovým fenoménem, kdo je v divadle kdo a co dělá. Detektiv Hrdina mi nějak lezl na nervy, přestože v první knize ne. Čím to bylo nevím, ale nejspíš mám nějak plný zuby všeho toho čichání a rozborů nosů. Také tady asi tentokrát na mě bylo příliš málo přítele Křížka a příliš mnoho brilantního nosaře Sattlera. Také mi nějak zůstalo utajeno, jestli je to především kniha o divadle a aby se to dalo nějak uchopit, tak je tam zločin, anebo kniha o zločinu a aby se to dalo někam zasadit, tak do divadla.
Pojednání o mé radostné cestě od kolébky ke krematoriu
Vladimír Komárek
Četla jsem kdysi v devadesátkách, jak to vyšlo a nyní jsem si to během víkendu dala ještě jednou. František Nepil psal podobně, ovšem laskavěji. Vladimír Komárek se s tím nemaže. Popis studentského života s jeho nemilosrdnými recesemi a angažmá v semilském domu kultury a osvěty.Taková ta práce, jejímž výsledkem není nic a kdyby vůbec nebyla, nic se nestane a nikdo to nepozná, ukazuje všechnu tu vyprázdněnost, ze které někdo dáví a někomu přijde jako celkem dobrý džob. Nic neděláš, nic nezkazíš, jen se tak nějak plácáš od kolébky ke krematoriu. V devadesátkách jsem si říkala, že je to přesný obraz našeho zdejšího šedo-komunismu, dneska vím, že to s komunismem nemá až tak co dělat! Je to životní styl. To bylo pozoruhodné prozření!
Hoši od Bobří řeky
Jaroslav Foglar
Jednou za čas profesionálně neuškodí pročíst si tento gejzír nápadů v oblasti učení prožitkem. Tak silný formativní vliv, jako Foglar, měl málokterý český pedagog. Všechna ta čacká dušínovská ušlechtilost z člověka časem postupně vyprchá, život ho obrousí a poněkud vyučí, ale pro mladého člověka to pořád je dobré a pořád je dost dětí, které se chtějí nechat vést nějakou takovou cestou. Rychlé šípy jsou parádní komiks, ale Hoši od Bobří řeky spolehlivě přenesli autora do věčných a nesmrtelných Věčných lovišť.
Příběh Martinovy boudy
Tomáš Topí Pigula
Na těchto publikacích, které se věnují jednomu jedinému domu a jeho historii, je pokaždé nejlepší sledovat, jak autor sám u toho prožívá pořádné dobrodružství. Jak pátrá, zjišťuje, tvoří si obraz a názor a ten se pak nějak pokusí předat čtenáři. V případě Martinovky se to rozhodně povedlo!
Čarodějky malostranské
Petra Kubašková
Že je pondělí občas hodně dlouhý den, to si všimne nejspíš kdekdo, ale takhle dlouhé pondělí! No tě pic! Nejdřív, ale jen docela krátce, mi přišlo, že to nemá cenu číst, ale pak mi přišlo, že to budu číst. Ještěže tak! Je to nápadité, má to spád, myšlenku a dokonce i začátek, prostředek a konec! O holkách a pro holky, o ženách a pro ženy. Jistěže si to může přečíst i nějaký chlap, dámy v knize jsou sice obezřetné, ale nikterak úzkoprsé!
Vražda potřebuje reklamu
Dorothy L. Sayers
Jako příručka pro marketingového pracovníka jistě pozoruhodné. Pro nemarketingového místy zábavné a vtipné. Také retro náhled do doby předdigitální, kdy většinu činností vykonávali nějací lidé, každý tu svou a kanceláře se jimi jen hemžily, je zajímavý. Jako detektivka je to mizérie, cholera a černý kašel k tomu!
Vítek
Adalbert Stifter
Ajajaj..tak to tedy nevím, jestli byl dobrý nápad, seznámit se se Stifterovou tvorbou prostřednictvím tohoto díla...něco tak slabého, aby pohledal! Vyškrábnu v sobě zbytky velkorysosti a zkusím jiné šumavské texty...
Doktor Živago
Boris Leonidovič Pasternak
Oj, holoubku můj sivý, nikdo se nedokáže zavrtat do duše tak, jako Rus! Vrtat, tahat za nervová vlákna, uvláčet, uslzet, vyvolat chandru a současně nějakou naději, samozřejmě že marnou. Tak jednou za deset let si to vždycky přečtu a jeden by řekl, že už si na to zvyknu, že otupím. Kdepak, otupět se nedá.
Adventní kletba
Vlastimil Vondruška
Na Krašov jsme jezdívali s bratrem a jeho kamarády "vandrovat". Dobře si vzpomínám, jak jsem si cestou tam udělala na patě puchýř, který byl velký jak půlka míčku na ping-pong a vzbudila tím všeobecnou pozornost! Bylo to ostatně to jediné, čím jsem ji vzbudila...óó krásně dny našeho mládí! Oldřich z Chlumu tentokrát v nebývale drsné poloze! Až mě překvapilo, že to nemusí být až takový Mirek Dušín.
Černé jazyky
Dita Táborská
Občas ten titul na mě někde vykouknul, ale ta anotace mě odrazovala. Proč by se nutně musely složité rodinné vztahy odehrávat kdesi v Tramtárii, když se mohou docela dobře odehrávat v Lounech? Autorku jsme neznala. Tak jsem to zkusila....a...byla to famózní jízda!!! Musela se odehrávat v Tramtárii, protože každý kout světa má svoje "špecifiká". První část si plyne tak, jak plyne něčí život den po dni. Nic neobvyklého, proto velmi pozoruhodného. Dalo by se to určitě napsat i blbě, ale to se rozhodně nestalo. Druhá část má takový spád, že je potřeba dýchat kontrolovaně, aby jeden nečap kyslíkový dluh, a na konci zásek jak seknutí mečem. Celou druhou část jsem si říkala, jestli dá autorka někomu šanci, jestli tam šoupne alespoň mikro světlo...Je tvrdá! .Občas narazím na knihu, která je celá pro mě, ale jakoby si autor nevěděl rady s koncem, jakoby se mu to vymklo....tak tady se to nevymklo! Má to začátek, prostředek, konec a hlavu i patu! Pro mě rozhodně kniha měsíce!
Eragon
Christopher Paolini
Když to před lety vyšlo, nahlédla jsem a pokoušela se začíst. Nešlo to. Přišlo mi to jako velmi dobře zobchodované NIC. Nicméně jsem nebyla cílovou skupinou ani tehdy.Teď to bylo v Audiotéce ve slevě a dalo se to tedy poslechnout profesionálně načtené, což mnohé knihy tohoto typu dokáže docela vystřelit ke hvězdám. Tady se to nestalo. Přišlo mi to stejně zbytečné jako kdysi. Nicméně jsem vydržela, protože v autě a při nádobí a tak...Takové písání žánrově sečtělého hocha pro jiné děti, které až tak sečtělé být nemusí. Tady si přečetl o dracích, tam o starých jazycích, tady kouzla, tam ztráty, tam nálezy, tady dospívání a tady něco jako láska a všechno do jedné misky a míchy míchy.... Nejfamóznější mi na tom přijde, že to dokázal dobře prodat! To klobouk dolů! O tom teda žádná! Pokoušela jsem se přenést do svého dospívání, jestli by mi to bývalo bylo přišlo čitelné tehdy....myslím, že nepřišlo.
Strašák
Frank Goldammer
Rozjezd je famózní! Detektivka z Drážďan těsně před velkým bombardováním a krátce po něm, ukazuje dobu a místo neobvyklým způsobem. Vlastně podobně, jako v Laskavých bohyních je zachycený Berlín ve stejném období. Celé ty reálie a kulisy byly pro mě poutavější, než detektivní zápletka a to i proto, že Drážďany máme z Čech blízko a autem je tam člověk za chvíli. Samotný detektivní příběh byl napínavý tak chvilku, potom mi to začalo být jedno, kdo co páchá, protože v jednu chvíli jsem se úplně ztratila a přišlo mi, že v knize snad chybí nějaké stránky...A pak ještě ten Saša Zajcev...tak v Rusku jsou snad i jiná jména...než zrovna Saša Zajcev...Max Heller je uvěřitelný typ a pořád mi připomínal ty komisaře z KRIPO v Laskavých bohyních...tou buldočí zahryznutostí. Kam se bude jeho policejní kariéra ubírat dál budu sledovat určitě.