Příliš hlučná samota

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Hrdina Příliš hlučné samoty, dělník ve sběrně starého papíru Haňťa, pracuje pětatřicet let ve sklepení sběrně u stařičkého lisu. Z hromad starého papíru zachraňuje vzácné knihy a shromažďuje je ve svém pokojíku, čte si v nich a tak je "proti své vůli vzdělán". Celá novela je vlastně vnitřní Haňťův monolog, psaný sonátovou formou se spoustou stále se vracejících motivů. Čtenář se seznámí s Haňťovou první láskou Mančinkou i cikánkou Ilonkou, která zmizela v koncentračním táboře. Je svědkem každodenního zápasu s horami papíru i s nekonečnými džbány piva, vyslyší Haňťovy citace filozofů i jeho sny o důchodu, do kterého si odvede i vysloužilý mechanický lis. Práce je pro Haňťu rituál, balíky slisovaného papíru jsou umělecká díla, v jejichž útrobách se nacházejí poklady ducha. Moderní sběrna, kterou Haňťa navštíví, jej děsí neosobností a sterilitou, nedovede si takovou práci představit, proto, když je přeřazen do sběrny čistého papíru, kde již nebude moci objevovat krásné knihy, je zoufalý až k sebevraždě......celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/431333/prilis-hlucna-samota-xsD-431333.jpg 4.3790
Žánr
Romány, Literatura česká
Vydáno, Maťa
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (92)

Kniha Příliš hlučná samota

Přidat komentář
adorjas
13. května

Nebolo to zlé- chápem symboliku, postavu, strasti a malé radosti, vnímanie- lenže ku mne kniha neprenikla.

zuza9837
09. května

Kniha mne příliš nezaujala. Přesto pohled na svět z role hlavního hrdiny je velmi zajímavý.


petr4927
27. dubna

Ne nadarmo jsou hrdinové knih Bohumila Hrabala pábitelé.

Na první pohled banální příběh o dělníkovi z lisovny na papír. Na pohled druhý něco jiného - filozování o strastech a radostech života. A taky o účelu žití.

multikonik122
22. dubna

"...že soumrakem nastalo období v denním životě, kterému se říká krása."

Moje druhé setkání s Bohumilem Hrabalem. Název útlé knížečky se mi zalíbil ihned, takže jakmile jsem si knihu vzala do ruky, tak jsem si přečetla anotaci a zalesklo se mi v očích, jak na mě samotnou některé věty sedí.
Při četbě jsem byla unášena krásou všedních věcí, kterou Hrabal s lehkostí zachycuje. Příběh doplňují zmínky o jiných autorech a umělcích, takové střípky detailů, které do kontextu zapadají. Dějově jednoduchý příběh zachycuje nádheru "obyčejných" chvil, proměňující se společnost, a sílu a krásu knih.
Střídaly se ve mně pocity okouzlení, smutku, radosti. Přemýšlela jsem nad pomíjivostí a krásou života. Je hezké se zamyslet nad tím, jakým směrem jde dnešní doba a přece jenom, zda není někdy dobré se v něčem vrátit zpět. Zpomalit a všímat si krásy okolo nás.

"...jsem džbán plný živé a mrtvé vody, stačí se maličko naklonit a tečou ze mne samé pěkné myšlenky, jsem proti své vůli vzdělán, a tak vlastně ani nevím, které myšlenky jsou moje a které jsem vyčetl, ..."

Je to kniha pro poetické duše. Co více dodat.

verka5083
26. března

Taková zajímavá kniha o samotě, která Vás aspoň trochu donutí se zamyslet. Kniha se mi hodně líbila, i když mi z ní bylo trochu smutno.

Kuža007
16. března

Docela pěkná knížka. I když Hrabal má určitě lepší díla.

_Gretchen_
05. března

Dlouhé věty, žádné odstavce, přímá řeč neexistuje. Sem tam vysvitne hezká myšlenka jako perla a pak zase nekonečný proud slov o všem a o ničem. Lisování myšek a podobné je už jen třešnička na dortu, který nějak nemůžu strávit. Netroufám si více hejtit, vím, proč je Hrabal ceněný atd.; rozhodně je to ojedinělá kniha, jak formou, tak obsahem. Ale bohužel ne pro mě.

JointlieKat94
22. února

Bylo to takové zvláštní. Úplně mi z toho vyšlo, že "samota je depresivní místo", vlastně i tak to mám já. Když jsem sama, tak moc hloubám a přemýšlím nad vším. A pak trpím depresema a žiju vzpomínkama. To je zlý. Tahle kniha byla jedna velká deprese. A jedna z věcí, která mi vážně vadila, bylo neustálé opakování se. I když to tak normálně taky bývá, ale tady mi to nesedlo.

Vadily mi popisy zabíjení. Zabíjení ježků, myší, shrabávaní strýcova těla, a tak všechno.. bylo to na mně moc depresivní, prostě. Číst už to rozhodně nebudu, stačilo mi to takhle jako e-kniha..

A taky mi občas vadily dlouhé věty.

Ale napsané to bylo dobře. To zas jo.

1

Doporučujeme

Návrat zabijáka
Návrat zabijáka
Nový epochální výlet pana Broučka, tentokrát do XV. století
Nový epochální výlet pana Broučka, tentokrát do XV. století
Němci
Němci
Katyně
Katyně