Bez motivu

15.08.2022

Povídky mívají krátkou paměť, avšak tyto příslovečně nejsou bez motivu: první přetížená slangem zaujme právě přetížeností slangem; druhá prokazuje románově vyprávěčský talent autorky; třetí sonda do historie postrádá finální archeologický výkop; čtvrtá se noří do klukovského pátracího světa nápomocného dospělým; pátá odsejpá, protože tu neotravuje Marlowe, jinak chandlerovská rutina; šestá je úsečnou anekdotou na téma kdo jinému jámu... Vidíte, že si je s odstupem všechny pamatuji! 24/22

23.09.2021

SPOILER
Oblíbený obří řízek přes celý talíř, žluťoučká bramborová kaše s máslem a nějaký salátek... Nebo kus parádní flákoty, třeba pořádný biftek, hranolky a ty všelijaké omáčky... jak a s čím to ti Američané vlastně jedí..? A navrch kus dortu... Ó jé...
Jenže, velká porce jednoho druhu jídla mnohdy nezachutná tolik, jako pár maličkostí, slaných, či sladkých. Pikantní jednohubky, pestře obložené, a k tomu jako báječná tečka drobné cukroví a koláčky...
Sbírka detektivních povídek, kde každá je úplně jiná a každá jinak zábavná, vyplnila další krátké období mojí čtecí krize. Když se nemůžu začíst, sahám po knihách úplně náhodně, na základě zmínky či komentáře zde na DK, a občas to vyjde. Jako třeba tato výborná skupinka.
Pro mě je to jednoznačně záležitost za 5*, protože všechny povídky mě opravdu bavily. Zdůraznila bych dvě: je to Bez motivu Daphne du Maurier, geniální věc, kterou jsem už dříve četla samostatně. Skvělé! Dokonalé! A detektiv je prostě k sežrání!
Teď konečně ten spoiler: přese všechno u mě nejvíc zabodoval příběh dvanáctiletého syna policisty, ohroženého degradováním, který na vlastní pěst pátrá, odkud se vzalo skleněné oko... až přivede policii v čele se svým otcem na stopu vraha. Bezva!
Poměrně krátké... a stálo to za to :-).

29.08.2021

Soubory povídek jsou, docela samozřejmě, takovým degustačním menu, kde všechno, co je předloženo, není nutně strávníkovi po chuti. A tak, když k tomu dojde, to prostě odloží a přejde k jinému chodu. Ono by stačilo nezačínat tím, co člověku nejvíc chutná a dá se to dopředu tušit. V mém případě Daphne d.M. U ní se mi nikdy nestalo, že by mě nezajímalo, jak to bude a když jde o povídky, je to vždycky přesně podle starého dobrého Čechovova pravidla - není tam slovo zbytečně, jakmile se objeví puška, musí vystřelit. Ta její povídka byla tak mimořádná úplně ve všem - v zápletce, v průběhu i v tom konci, že je pak těžké "jíst"ještě cokoliv dalšího.

21.06.2021

Antologie kromě toho, že pomáhají autorům se zviditelnit na menším prostoru, jim zároveň trochu ubližují tím, že dávají čtenáři možnost srovnání. V tomto případě pro mě tahouny jsou klasikové Chandler a Hammet a s nimi, Daphne du Maurier, která nezklame nikdy. Už jen kvůli jejich povídkám ta sbírka stála za to

27.04.2021

Celým tahounem sbírky je Bez motivu Dafne du Maurier a Nevadský plyn Raye Chandlera. Nebýt těchto dvou příběhů, tak se celá kniha dostává do nehezkého podprůměru. Zavádějící je i název, který neznalého čtenáře přivádí na myšlenku, že všechny příběhy budou mít zápletku, která se na konci vyjeví jako "bez (zdárného) motivu". Přes veškeré výhrady mám jako čtenář po dočtení velmi příjemný pocit.
Ke knize mě přivedlo rozhlasové zpracování povídky Bez motivu v podání Petra Kostky, které mě nadmíru navnadilo. Realita byla sice jiná, ale ne úplně špatná.

13.05.2018

Tenhle soubor povídek mě moc nenadchl. Jako nejlepší se mi jevila povídka Muž, který stál v cestě, ale byl to příběh trochu předvídatelný. Zaujala mě ještě povídka Tančící detektiv, v které jsem poznal předlohu pro TV adaptaci Síť na bludičku.

22.05.2016

Detekktivní povídky Tančící detektiv a Bez motivu patří mezi nejlepší, které jsem kdy četla.

05.04.2015

Trochu nesourodý slepenec šesti povídek nestejné kvality…