Verunka289
komentáře u knih
Símka
Lucie Hušková
Další výborná česká depka. Bylo mi tak strašně smutno z toho, že Símka by pro maminku udělala naprosto všechno, všeho by se vzdala jen za kousek pozornosti a lásky. Ale všechny snahy byly marné. A asi je potřeba si uvědomit, že mateřská láska není automatická a že máme obrovské štěstí, pokud se nám jí dostává.
Kopírák
Sam Holland
Thrillerů mám načtených poměrně hodně, takže už mám problém s tím, že jen tak něco se mi nelíbí. Kopírák byl ale napínavý, čtivý, plný zvratů a poměrně nečekaného rozuzlení. Četl se mi hodně dobře hlavně proto, že odkazoval na jednotlivé sériové vrahy a já, jakožto fanynka true crime, jsem byla velmi potěšena, protože mám v tomto "oboru" celkem přehled. Určitě se pustím i do další knihy autorky.
Poslední gambit
Jennifer Lynn Barnes
Po úžasném druhém díle opět trošičku sešup dolů. Určitě čtivé, napínavé, ale bohužel až příliš překombinované a místy dost nelogické. Romantická linka Avery a Jameson nezajímavá, spíš až zbytečná, neměla tam žádný smysl.
Odkaz Hawthornů
Jennifer Lynn Barnes
Druhý díl série byl super, knížka měla spád, napětí, zajímavou zápletku. Ze Hry o dědictví jsem moc nadšená nebyla, tady jsem si docela spravila chuť.
Romantická linka za mě naprosto zbytečná, ale nic, co by mi zásadně překáželo.
Hra o dědictví
Jennifer Lynn Barnes
Měla jsem od knihy asi až přehnaně velká očekávání. Slyšela jsem o ní na každém kroku, každý z ní byl nadšený, tak jsem si myslela, že z ní jednoduše padnu na zadek. No, nestalo se. Kniha měla naprosto úžasnou anotaci - obyčejná holka náhle zdědí veškerý majetek miliardáře, kterého v životě neviděla, vůbec ho nezná, nic o něm neví... Za mě luxus. Jen škoda, že pak kniha naplno nevyužila ten potenciál, který dle mého měla. Nemůžu si pomoct, ale necítila jsem tam to napětí, nutkání číst knihu pořád dál a dál a neodložit ji. To se u mě nedostavilo. Dalším dílům dám samozřejmě šanci, abych se dozvěděla, jak to celé bylo, ale zatím ten hype kolem knihy asi úplně nechápu.
Soběstačný
Zuzana Dostálová
Opět další česká úžasná depka. Jsem moc ráda, že jsem od loňského roku začala mnohem víc číst české autory, protože nacházím opravdu velmi silné a dojemné příběhy, které pro mě mají obrovský přesah a nad kterými přemýšlím ještě dlouho po dočtení.
Moc se mi líbil přístup Štěpána k jeho nelehkému životnímu údělu a s radostí jsem sledovala, v jak výjimečného mladého muže dospívá. To, co dokázal on, by nesvedl leckterý dospělý.
Zvonkohra
Eliška Václavíková
Nejvíc se mi asi na knize líbil celý ten koncept - příběhy psané od konce k začátkům a hlavně nádherné autorské skladby (moc se mi líbilo načítání pomocí QR kódů, je fajn, že literatura jde v tomto směru dopředu).
Příběhy jako takové byly moc milé, takové pohlazení po duši, první půlka za mě asi lepší, závěr už slabší. Literárně to asi nebylo nic až tak převratného, ale při čtení mi bylo pěkně, usmívala jsem se a měla jsem hřejivý pocit, a to mi v ten okamžik stačilo.
Navždycky
Nofreeusernames (p)
Ačkoliv nejsem cílová skupina, občas si nějakou young adult knížku s radostí přečtu. Bylo to takové milé, naivní počtení, zpestřené humorem a hláškami z Harryho Pottera (což mi nevadí, jsem HP fanynka). Hlavní postavy byly takové docela dětinské, nedokázaly spolu pořádně mluvit o problémech. Nevím, jestli je to pro ten středoškolský život typické, už si to vlastně asi moc nepamatuju. Ale ve výsledku jsem dostala asi přesně to, co jsem od knížky očekávala, takže jsem spokojená.
Nešťastná za mě byla ta velmi pevně lepená měkká vazba, to se fakt četlo hodně špatně. Doufám, že u dalších dílů už to tak nebude.
Někdo cizí v domě
Shari Lapena
Tato kniha se mi asi líbila o něco víc než Manžele odvedle, ale taky teda nic moc světoborného, děj je hodně předvídatelný, zápletka za mě taková tuctová. Ale kdyby to byl můj první thriller v životě, asi budu hodnotit jinak, pravděpodobně velmi pozitivně. Pokud ale už má člověk nějaký žánr hodně načtený, tak zjistí, že se motivy opakují a že ho už nic moc nepřekvapí.
Další knížky Shari Lapeny si ale stejně určitě přečtu, až budu chtít něco nenáročného, co se bude rychle číst.
Za pět minut zvoní
* antologie
Povídkové sbírky od Yoli mám moc ráda. Tato za mě zrovna nepatří k těm nejlepším, tam mám jiné favority, nicméně mě vždy moc potěší, kolik nadějných mladých autorů v ČR máme.
Smršť
Jozef Karika
Poslouchala jsem jako audioknihu a upřímně musím říct, že jsem doposlechla jen díky skvělému přednesu Vasila Fridricha. Jinak kniha jako taková mě příliš nezaujala. Budiž ještě první polovina, ta byla docela zajímavá. Ale ty filozofické řeči na konci knihy byly za mě úplně zbytečné a pro děj neměly za mě žádný význam.
Nikdo není sám
Petra Soukupová
Tak toto byla opravdu šílená depka. Milovala jsem to čtení, ale bylo mi z něho příšerně psychicky zle. Přijde mi, že většina českých autorek píše tak, že by si člověk při četbě nejradši vyrval všechny vlasy z hlavy (ale v dobrém smyslu). Tam bylo špatně snad úplně všechno - vztah prarodičů s vlastní dcerou i s vnoučaty, nepochopení jiné generace, vztah dětí s jejich rodiči. Chtělo se mi úplně řvát, jak jen jsou takové vztahy možné. Díkybohu za rodinu, kterou mám. Díkybohu za to, že se všichni máme rádi, respektujeme se, vycházíme si vstříc a pomáháme si, upřednostňujeme svoje blízké vůči svému sobeckému já.
Na začátku jsem měla trošku problém se začít kvůli autorčinu stylu psaní - zejména naprostá absence přímé řeči. Hlavní postava Veronika za mě jednala úplně nesmyslně, asi jsem se do ní nedokázala vcítit. Já bych se třeba už dávno přestěhovala za tatínkem, abych mu byla nablízku a mohla mu se vším pomáhat... Ale tam bylo evidentní, že ona svoje rodiče prostě nesnášela, to je pak rozhodování zřejmě jinačí, nedokážu to objektivně posoudit.
Za zamčenými dveřmi
Freida McFadden
Knížka splňovala naprosto všechno, co od thrilleru očekávám. Krátké, napínavé kapitoly, prolínání dějových linek z minulosti a přítomnosti, rychlý spád, žádné zbytečné popisy. Jediné, s čím mám asi trošku problém, je pak takový hodně rychlý závěr, klidně bych si to vychutnala a nechala vysvětlit trošku víc.
Gump: Jsme dvojka
Filip Rožek
Krásný, dojemný příběh psího kamaráda Gumpa. U druhého dílu jsem díkybohu už nebrečela tolik jako u jedničky, ale i přesto mě osudy zvířat strašně moc dojímají. A opět mě knížka utvrdila v tom, že mám raději zvířata než lidi. Zvířata jsou tak strašně čistá, oddaná, milující. A pokud je některé zlé, většinou za to stejnak může jeho majitel.
Zrádci krve
Lynette Noni
Miluju! Miluju všechny tři díly, miluju všechny postavy! Ale třetí díl byl teda snad nejlepší ze všech, byl plný zvratů, napětí, lásky, nenávisti, zklamání. Tohle ve mně bude ještě dlouho doznívat. Moc by se mi líbilo i filmové zpracování. A i když byl Jaren většinu knížky "napřesdržku", tak podle mě musí být snem mnoha žen. V mých snech se rozhodně objevovat bude :D
Zlatá klec
Lynette Noni
Sdílím názor některých dalších níže, že druhý díl byl slabší, obrovsky se to rozjelo asi až na posledních cca 70 stránkách. Děj v knize byl určitě důležitý pro pochopení celého příběhu, ale dalo se to klidně tak o 150 stránek zkrátit. Nicméně na konci opět velký zvrat, takže se hned pouštím do posledního dílu.
Nejkrásnější dárek
* antologie
Nádherná a dojemná sbírka povídek. U nejedné jsem si i dost pobrečela. Vždycky si říkám, jestli jsou ty povídky vymyšlené anebo odráží i skutečný život autorů, protože pokud ano, je mi nesmírně líto, že ne každý má nádherné Vánoce. Povídky Od mámy z lásky (Aleš Novotný), Bratrské pouto (Martina Mátlová), Maršmeloun pro Ráchel (Veronika Burgerová) a Polička vyřazených knih (Klára Nováková) mě totálně rozsekaly, u těch jsem bulela jak želva.
Historky ze tmy
* antologie
Po povídkové sbírce Všechny barvy duhy, která pro mě byla docela zklamáním, toto bylo opravdu překvapení, povídky mi hodně sedly. U některých jsem se i docela bála. Nejlepší (nejstrašidelnější) za mě asi povídka Toby od Anny Musilové, vyvedená byla taky povídka Mikuláš nosí smrt od Rádi Blažka. Opět musím obdivovat, kolik nadaných mladých lidí v České republice máme.
Vězeňkyně
B. A. Paris (p)
Asi tady budu v hodnocení docela přísná, ale mě knížka prostě nějak neuchvátila, místy mě spíš nudila. Nemělo to takový ten drive, co vás nutí číst pořád dál a dál a neodkládat, což u thrillerů většinou mívám. Takže za mě bohužel zatím asi nejslabší kniha B. A. Paris.
Vrány
Petra Dvořáková
(SPOILER) Tohle bylo hodně skličující... Hlavně, když si člověk uvědomí, že takoví rodiče reálně existují a není jich zrovna málo. Cítila jsem tak obrovskou bezmoc. Já chápu, že Barča občas nebyla zrovna vzorem ideální dcery, ale byla to prostě normální dospívající dívka, která potřebovala jen trochu pochopení, podpory, vyslechnutí, obyčejné rodičovské lásky.... Učila se pěkně, ve škole měla hezké známky, byla výtvarně velmi nadaná... a jestli neuměla uklidit dle požadavků matky, to je snad úplná prkotina. Proč sakra aspoň ten otec neměl "koule" a nestál si za svým názorem? Totálně zvrácená rodina.... Už když matka mluví o svých dcerách jako o Katušce a Baruně, tak je jasné, že není něco v pořádku.... Ach jo.... Je mi smutno...