Vězeňkyně

´Knihu jsem komentovala v roce 1924:
Jana"12
Kniha začínala zajímavě, čtení napínavé, ale rozvláčné a hodně překombinované vztahy mezi lidmi. Výhodou krátké kapitoly, které daly nahlédnout do života finančních boháčů, kteří většinou ze strachu o své bohatství, nemají život lehký. Hlavní hrdinka byla statečná, uměla se porvat i s nepřízní života.

Slabší, ale ne úplně špatné.

Jak normálně B. A. Paris zhltnu, tak tady jsem vůbec neměla problém knihu odkládat. Příběh byl dost neuvěřitelný, samotná hlavní hrdinka mi nebyla dvakrát sympatická a samotné rozuzlení bylo takové nijaké. Nemělo to žádný wow efekt a byla jsem spíš ráda, že je kniha u konce. Autorka umí psát, takže mě to donutilo knihu dočíst, ale ve výsledku hodnotím jako slabší průměr.
Hodlám číst i další knihy od autorky, ale opravdu doufám, že budou o krapet lepší. Třeba něco ve stylu "V pasti lží" nebo "Za zavřenými dveřmi".

pěkné, hezky se četlo, ale "mohla jsem se od knihy odtrhnout", na několik dní, to se mi u B.A. Paris tolik nestává, docela promyšlené, ale až takřka neuvěřitelné

První část knihy se mi líbila,bylo to napínavé,jak se to vyvrbí....Druhá část mi přišla taková více zamotana,že jsem si občas četla víckrát,abych to přesně pochopila,ale to byl můj problém s touto knihou...

Opět zajímavý thriller od autorky, ale možná nejslabší. Líbilo se mi střídání kapitol z minulosti a přítomnosti.

Moc mě bavila. Na začátku jsem byla trochu zmatená, spíš jsem nechápala, co se vlastně děje, ale právě to mě nutilo číst dál. Bavilo mě, jak se střídala minulost a přítomnost, to dodávalo příběhu napětí, a líbilo se mi, jak se obě roviny nakonec spojily. Jazyk byl sice trochu amatérský, ale čtení šlo rychle a dobře se to četlo. Konec mě překvapil – byl trochu zmatený, ale celkově mě hodně bavil.

Nevím jak tuto knihu hodnotit, začátek mi přišel zajímavý a čekala jsem, co se z toho vyvine. Napětí jsem z knihy moc nepociťovala, že bych se od ní nemohla odtrhnout, to se také nedá říct, postupem času spíše nuda a dočetla jsem to jen ze zvědavosti.

Všech pět předchozích knih B. A. Paris jsem zhltnul téměř na jeden zátah, bavily mě od začátku do konce. U Vězenkyně to bylo – k mému velkému překvapení – přesně naopak. Po pár kapitolách jsem knihu na delší čas odložil a při druhém pokusu ji sice dočetl, ale do dalších kapitol jsem se musel vyloženě nutit, takže se čtení natáhlo skoro na dva týdny. Po velmi pomalém začátku přejde příběh pro změnu do slušné fantasmagorie. Tohle bylo tak přitažené za vlasy, až to bolelo. Vzhledem k ještě horšímu hodnocení nejnovějšího Hosta to skoro vypadá, jako by jinak báječné autorce začal docházet dech...

Napínavé od první stránky! Vězeňkyně mě hned vtáhla do děje a až do konce jsem netušila, komu vlastně věřit. Autorka si skvěle pohrává s psychologií postav a pořád hází nové otázky. Četlo se to rychle, bylo to plné napětí, zvratů a atmosféry, která mi místy fakt lezla pod kůži. Pokud máš ráda thrillery s šokujícími momenty, tohle tě bude bavit.

Knížka je čtivá, kapitoly jsou krátké, pořád se něco děje, takže mě to docela bavilo. Napětí a klaustrofobii jsem při čtení moc nepociťovala, záporák byl takový nijaký, hlavní hrdinka mi k srdci moc nepřirostla. Ale tak knížku jsem si vybrala jako odpočinkovou četbu, abych "utekla" od klasických strastí reálného života a na chvíli vypla mozek, a tenhle účel splnila.

Kniha se četla sama. Krátké kapitoly odsypaly rychle, děj mne bavil. Za mě 5*

Moje oblíbená autorka. Kniha se četla opět sama a co jsem očekávala, to jsem dostala.

(SPOILER) Potřeboval jsem po čase něco "odpočinkové" a tuhle knihu jsem si koupil na nádraží do vlaku a přesně ten účel to splnilo. Četlo se to lehce, rychle, co se týče příběhu, trochu mi to připomínalo knihu Za zavřenými dveřmi, pouze záporák byl takový trochu nemastný-neslaný. Co se týče klaustrofobického vyznění knihy, ani tam jsem nepocítil nějaké značné napětí, protože *spoiler* ono je z toho celého dost jasně cítit, že hlavní hrdinka v podstatě v nebezpečí není. Celkové odhalení, ani to hlavní, ani to úplně na konci knihy, pro mě nebylo tak neočekávané, jako třeba v knize Přiveď mě zpátky od stejné autorky, ale nemůžu ani říct, že by cenou za to byla uvěřitelnost celého příběhu. Dávám 4 hvězdičky, protože příběh mi zpříjemnil cestu vlakem a dva večery, ale mám od autorky oblíběnější knihy.

B. A. Paris... Za zavřenými dveřmi a V pasti lží jsou asi jedny z nejpovedenějších. Úplně nejmíň se mi líbila kniha Dilema.

Od autorky jsem četla všechny knížky a co se týče Vězeňkyně, musím říct, že se mi líbila.
Je pravda, že některé pasáže byly příliš, ale přečteno jsem měla za dva dny. Nešlo se od příběhu odtrhnout. Bavilo mě to, potřebovala jsem číst pořád dál a dál. A to je důležitý.
Za mě 4 hvězdy, protože napsala už lepší, ale i tak mohu doporučit.

První setkání s autorkou a bylo celkem fajn. Asi chápu, co na ní všichni mají. Byl to velmi dobře promyšlený a zamotaný thriller, který se těžko odkládá a vy musíte číst stále dál a dál, dokud se vše nedozvíte. A pokud si myslíte, že už víte, tak nevíte. Samozřejmě, že některé věci jsou pak tím pádem přitažené za vlasy, ale ono je těžké děj vybalancovat tak, aby nebyl ani málo ani moc.
Nevím proč, ale hlavní hrdinka mi k srdci moc nepřirostla. Přestože jsem se do ní nedokázala vžít, měla jsem pro ni pochopení. Každopádně jsem byla zvědavá, jak to s ní dopadne.
Dalším knihám se nebráním, ale počkám, až mi dojdou thrillery v mé knihovně.

Řekla bych,že Vězeňkyně je slabší kus autorčina psaní,ale nemůžu říct,že by mě čtení nebavilo. Střídá se tu minulost a přítomnost a hezky se to všechno svazuje dohromady jako silný provaz,který na konci někoho rozváže ze sevření a jiného udusí.

Zarazilo mě tady v komentářích pár příspěvků,kde se píše,že by to celé chtělo vysvětlit apod. Já teda nevím,ale vše je v knize rozepsáno a vysvětleno. Já osobně nemám žádné nezodpovězené otázky. Četli jste to do konce? :)

Kniha nepostrádá napětí. Mám ráda prolínání časových linek. Celkově toto téma za mě bohužel nudně pojato. Nicméně mě kniha bavila.

Zpočátku mi trvalo se do knihy zabrat, i když nápad dobrý. Zpracování už trochu pokulhávalo... Střed příběhu mě bavil, konec mi přišel přetažený za vlasy. Škoda, mělo to potenciál, který nebyl využitý.