Vera Silent Vera Silent komentáře u knih

☰ menu

Vzestup Endymionu 2 Vzestup Endymionu 2 Dan Simmons

Závěr této Sci-fi ságy byl o trochu lepší než většina předešlé části Vzestupu Endymionu, ale konec se mi bohužel nelíbil. Byl předvídatelný, hrůzný a dovětek posledních stránek až moc zdlouhavý. Škoda, že z Raula byla vytvořena taková nablblá postava a že mě motivy Aneina počínání evidentně inspirované křesťanstvím fakt nenadchly. Možná ještě přetrvává šok z hrozné kvality Vzestupu Endymionu 1, který tento díl nezachranil. Čtenářský zážitek pořád zůstává světelné roky za prvními 3 díly kantosu. Jak se to po třech tak skvělých dílech mohlo Simmonsovi stát?

22.08.2020 3 z 5


Píseň o lásce a smrti korneta Kryštofa Rilka Píseň o lásce a smrti korneta Kryštofa Rilka Rainer Maria Rilke

Rilke je skvely basnik. Jeho rec je nadherna a zpevna, impresionisticka basen chytne za srdce a uz ji nedate z rukou. Vzdy kdyz uz chci rezignovat s tim, ze poezie proste neni pro me, staci si precist neco od Rilkeho.

13.04.2020 5 z 5


Až budou viset Až budou viset Joe Abercrombie

Holy c*w, toto byl dost intenzivni zazitek. Bavily me vsechny tri dejove linky, ktere byly srovnatelne napinave a se zajimavymi zvraty. Doslo na masivni epicke bitvy, doslo na sex, doslo presne na ty sceny, po kterych jsem touzila a dost me tesi, ze autor ma stejny vkus. Dokonce jsem parkrat i zavrcela na lidi, kteri se ve vlastni naivite a nevedomosti pokusili na me behem cteni promluvit, coz se za poslednich 15 let urcite nestalo.

Jedine, co me potencialne trosku stvalo, je kdyz ma oblibena dejova linka ma dalsi kapitolu az po 100 strankach. To boli (prvni 15 minut, nez se clovek zase zacte do jine). Na me to funguje trochu rozporuplne - casto pak preskakuji k dane kapitole, ctu to dopredu, samozrejme vyctu nejaky zasadni spoiler, ktery jsem se mela dozvedet az pozdeji, pak se vracim zpatky a v konecnem dusledku ctu nektere casti knihy 2x-3x. Bavi me to stejne, ale toz trochu schizofrenni a casove neusporny vedlejsi ucinek. Ale co uz, byla to jizda!

19.03.2020 5 z 5


Strašidlo cantervillské Strašidlo cantervillské Oscar Wilde

Moc milý a úsměvný příběh, kterému nemám co vytknout. Sice strašidlo je trochu moc lidské včetně schopnosti onemocnět, ale postavy jsou jinak sympatické a děj krásně odsýpa. Holt taková pohodička do vlaku nebo jako audiokniha .

04.02.2020 5 z 5


Sen noci svatojánské Sen noci svatojánské William Shakespeare

Uprimne asi zatim ta nejlepsi ze Shakespearovych komedii, kterou jsem cetla. Vetsinou uprednostnuji tragedie, protoze komedie v knizni podobe jsou chaoticky salat. Tato me ovsem velmi bavila. Jedine minus pro mne byla fraska z posledniho dejstvi o Pyramovi a Thisbe. Sprymovnou vlozku bych nejradeji vyskrtla, jednak proto, ze nebyla vtipna, a druhak me absolutne nezajimala - pro mne uz dej skoncil.

29.05.2019 4 z 5


Inkoustové srdce Inkoustové srdce Cornelia Funke

Jedna z nejoblibenejsich knih, ktere jsem v dospivani cetla. Z vypraveni primo vyzaruje laska ke kniham a ja jsem se v ni uplne nasla. I zpetne na knihu rada vzpominam.

15.01.2019 5 z 5


Pád Hyperionu Pád Hyperionu Dan Simmons

Za mě lepší než první díl. Jednak jsem se už orientovala v terminologii a barvitém světě příběhu, druhak jednotlivé dílky skládačky začaly dávat smysl. Upřímně je kniha plná velmi promyšlenych point, které já bych jen tak nezplodila a navíc bych určitě nebyla schopná to dotáhnout skrze tolik stran do tak výborného konce, který mě dost pobavil. Je pravda, že se kniha občas trošku táhne, ale to je mi milejší než rozcupované nekonzistentní příběhy prvního dílu.

Ovšem je to čtenářská výzva co se týká trpělivosti a pozornosti. Trpělivosti proto, že hlavních postav je neskutečně mnoho a upřímně mě ani nenapadá jiný způsob, jak lineárně sledovat děj těchto 10 postav než neustále přeskakovat ve vyprávění mezi nimi. Deal with it. Na pozornost je zase náročné to, že každá z postav získává jen část odpovědí na všechny otázky a čtenář si to vše může dát dohromady, pokud si ty detaily zapamatuje. Obavám se, že bez dobré paměti může být člověk dost zmatený, protože na stříbrný podnos mu to vážně nikdo nenaservíruje.

18.12.2018 5 z 5


Obraz Doriana Graye Obraz Doriana Graye Oscar Wilde

Snad kazdy zna ten pribeh a ja ke vsemu jeste znala film s okozlujicim Benem Barnesem. Takze jsem necekala, ze me kniha prekvapi, ale dokazala to.

Je to zvlastni dilo. Uplne chapu, ze se nekomu nelibi. Ve dvou castech jsem premyslela, zda netrisknout hlavou o zed: pri zbytecnem vycislovani objektu, ktere Dorian sbiral (od drahokamu po vysivky, vse si to mohl rovnou strcit do te sve jiste okozlujici a pevne ****) a pri Henryho monolozich v zaveru knihy, kdy uz jsem ocekavala vyvrcholeni a on se tam vykecaval na pohovce. Ale kniha me neskutecne a nepochopitelne pohltila a podmanila si me svou krasou jazyka. Pritom je ton vypraveni velmi casto falesny. Je podmanivy tak, ze mu clovek chce verit, ale zaroven az moc nepravdivy, takze skrze tu fales vyjde beztak najevo moralka. Wild dokonale vystihl podstatu umeni (tedy tu, v kterou veril). Krasa a fales na povrchu, a neskutecne moc skryto pod povrchem a mezi radky, prohnilost, stejne jako pravda zivota. Nebo ze smyslne radovanky nejsou to same jako radost ze zivota.

Srovnani s filmem je mimochodem take fascinujici. Byla jsem napjata, kolik toho, co je ve filmu celkem evidentne znazorneno (napr. (homo)sex, drogy a rock n' roll) si Wild dovolil napsat v 19. stoleti do knihy. Dovolil si dost, i kdyz nemohl byt doslovny ci telesne presnejsi. Myslim, ze by se mu libilo, jak to producenti filmu interpretovali a snad by jim i odpustil, ze herec Doriana nebyl blond. Navic film ma neskutecnou gradaci a postava Emily na konci je genialni, jak k sebeuvedomeni filmoveho Doriana tak k potrestani filmoveho Henryho. V knize se mihne pouze nejaka Hetty. Dokonce i to jmeno zni jak lonske seno, ktere nehne fakt s nicim. Sibyl je v knize znacne nerealna a plocha postava, jejiz smrt je naprosto teatralni a bezvyznamna. To ve filmu ji dodali poradny duvod. Konecne u filmoveho Doriana ma clovek pocit, ze to je vlastne stale kladna postava, ale v knize je opravdovy zmetek a ja se pristihla, jak velmi fandim vsem pokusum ho dodelat, at uz skrze Jamese Vanea ci Campbella. No aspon to hosi zkusili.

Neskutecna skoda, ze Wild dostal od svych soucastniku za tuhle knihu takove kapky. Je to upravdu skvely kus umeni.

10.08.2017 4 z 5


Bazar zlých snů Bazar zlých snů Stephen King

Take se musím přidat k názoru, že je tato sbírka co do kvality velmi nevyvážená. Asi každý z nás si najde perfektní povídku (za mě Ur a Duna), povídku oblíbenou většinou čtenářů, která ho zklame (Zlý chlapeček), a špatnou povídku. Většina příběhů není špatná ani úchvatná, člověk po přečtení nelituje , ale zároveň se ani nedostaví kdovíjaky pocit uspokojení. Upřímně Kinga v krátkých povídkách předčí mnoho jiných autorů včetně těch českých.
Co se týká hororové tematiky, tak toho se tu dostane tak maximálně v 1/3. A to je ještě mnohdy ten hororový prvek tak levný, že si ho King snad pořídil ve Walmartu při Black Friday výprodeji. Ve většině jde o lidské vztahy a osudy,což se čte dobře, ale nikoho to moc nevyšokuje. Zkrátka příště sáhnu opět po příběhu, který to dopracoval na román.

27.07.2017 3 z 5


Norské dřevo Norské dřevo Haruki Murakami

Muj prvni japonsky autor a proto jsem mela velka ocekavani, ktera se moc nevyplnila. Jak uz bylo zmineno, dopadlo by to lepe, kdyby clovek necekal nic.
Cetba me nenudila ale ani nenadchla. Pribeh si me srdce proste neziskal. Se zadnou z postav jsem se nedokazala ztotoznit, snad jen Midori mi prisla jako hrozne fajn holka zijici v realnem svete. Vsechny ostatni postavy se zdaly zit ve svych kouzelnych mydlovych bublinach a spis proplouvaly zivotem nez skutecne zily. Toru je sice vcelku hodny clovek, ale taky je to flegmatik, nekdy ignorant, nekdy natvrdly a na muj vkus prilis pasivni. Celkem veskere postavy pro me postradaly schopnost akce, jednani ci konstruktivniho mysleni, snad az prave na Midori, ktera ma obdivuhodnou vydrz. Sebevrazda popsana zde se do schopnosti jednat moc pocitat neda, protoze se objevuje tak casto a neutralne stylem "uz me nebavi cekat, tak to vezmu zkratkou, at mam klid". Timto zpusobem se me smrt postav stejne jako jejich zivot nedotkla. A podobne neutralne pro me byly i spise vyjimecne a prilis vecne sexualni sceny. Vypravec pro me nedokazal navodit napeti, protoze k tomu by bylo zapotrebi smyslneho popisu a ne jen petkrat zminit nazvy pohlavnich organu. Kdepak, motiv sexuality je ve stovkach knih lepe a obsirneji zpracovan. Celkove proto hodnotim jako "zvlastni".

29.06.2017 3 z 5


Restaurant na konci vesmíru Restaurant na konci vesmíru Douglas Adams

Druhy dil je opravdu slabsi nez jeho predchudce. Ani ne kvuli nahodnosti, protoze kdo dava pozor, pochyti Adamsovi naznaky a vysvetleni roztrousene po cele knize. Ale jsou tu urcita hlucha mista, ketra tolik nebavi. Jeste ze je vzdycky nasleduje nejake dostatecne silene dobrodruzstvi. Za me nejvtipnejsi je kosti zardousena liska, jejiz hnijici telo otravi studanku, intergalakticka monster-koza a krava, ktera v restauraci nabizi hostum casti sveho tela. Co treba rostenka, krava ten sval specialne cvicila, takze je libovy... Desive? A neni desivejsi snist zvire, ktere nechce byt snedeno? Presne takhle bavi Adams.

25.03.2017 4 z 5


Archa zrůd Archa zrůd Pavel Fritz

Po přečtení této sbírky povídek zklamání rozhodně nehrozí. Kvalita povídek sice není stejná, ale ne v každé mušli se hned najde perla. Upřímně je autor velmi dobrý vypravěč a před jeho fantazií a schopností najít dobrý námět se klaním.

Nejlepší z povídek za mě rozhodně "To, co milovalo Arthura Brookse".

04.12.2016 4 z 5


Middlemarch Middlemarch George Eliot (p)

Nejprve jsem nechapala, co okolo tehle knihy vsichni tak blazni, a rikala si, ze Austenova je lepsi. To proto, ze sila seriozni Eliotove neni v okamzitem slovnim vtipu jako u Austenove, ale spise ve vytrvalosti a propracovanosti, kterou clovek zacina ocenovat az s ubivajicimi strankami. Tento rozsahly roman da nahlednout takovym zpusobem do svych postav, ze se neubranite silnym emocionalnim reakcim. Urcite dospejete k tomu, ze nekterou z postav budete zboznovat (za me Lydgate a Dorothea) a jine naprosto nesnaset (ehm, ruzovy horor jmenem Rosemund, to si clovek gratuluje, ze zije v dobe, kdy existuje rozvod). Ale musite tomu dat cas. Na zacatku me taktez vadilo preruseni jedne dejove osy a prevedeni pozornosti na jiny osud, kdyz mne prece po tolika stranach zajimalo, jak dopadne ten prvni. Nakonec jsem ovsem hltala pribeh vsech hlavnich hrdinu bez vyjimky. Koho navic zajimaji realie viktorianske doby, ten se tu mnoho dozvi. Sila tohoto romanu je v jeho propracovanosti a delce, urcite nebudete litovat te casti sveho zivota, kterou s ni stravite. Navic je to jedna z knih, ktera ve vas neco zanecha...

07.09.2016 5 z 5


Barva nachu Barva nachu Alice Walker

Pribeh Celie me velmi zaujal! Cekala jsem nejakou brutalni odysseu, kvuli kterym obvykle nerada ctu africko-americke autory, ale tato kniha me prekvapila svym pozitivnim ladenim i koncem. Celii se rozhodne staly strasne veci, ale ty byly v knize vecne a rychle vyrizeny a hned se pozornost obracela k jinym tematum. Predevsim jsem na tom pochopila rozdil mezi feminismem a womanismem. Nejde tak ani o rovnocenost muze a zeny jako spis o "my zenske si musime pomahat, protoze chlapi nas nicej". Ne politika nebo valky, ale proste chlapi. Celie se diky pratelstvi zen dokazala vyporadat se vsim. Diky jeji sestre se prenesla pres mnohe tragedie v rodine, Sofia ji ukazala, ze zenske si muzou pomahat a byt silne a Shug ji zase naucila milovat a dodala ji odvahu postavit se ekonomicky na vlastni nohy. Z toho "nic" se Celie dopracovala az k vlastnim nazorum a vlastnimu charakteru a prijde mi velmi priznacne, ze teprve potom se zlepsily i jeji vztahy s muzi. Nemluve o velmi zajimavem popisu zneuzivani africkeho kontinentu a ozebraceni africanu.

Forma dopisu mi vyhovovala. Mohla jsem diky ni cist i po malych castech a delat casto pauzy, takze jsem nemusela tuhle knihu vytahovat az kdyz se blizila letni boure stylem "ted se od toho dve hodiny nehnu". Mohla jsem si ji vzit na 10 minut, aby si oci odpocinuly od monitoru, ke kafove pauze atd. Podezrivam autorku, ze tohle se svoji knihou urcite zamyslela. Ze chtela, aby se ke cteni dostaly i zamestnane zeny, ktere pracuji, maji na plotne pet hrncu a decka jim vriskaji v obyvaku, proste tech par minut na jeden dopis se vzdycky najde. Ovsem pozor, tato cetba je extremne navykova.

P.S. Original stoji za to. Gramaticky primitivni, psan "mluvenou" anglictinou, tedy spelling neodpovida. V pripade pochyb si staci slovo rict nahlas a hned je jasne, ktere to je.

04.08.2016 5 z 5


Krambambuli Krambambuli Marie von Ebner-Eschenbach

Kratký, ale krasný příběh. Plyne samovolně, nenuceně, nepodsouvá čtenáři žádné morální odsouzení té či oné postavy. Pro mne například trest za trhání lipových větví naprosto nepochopitelný. Jen to ukazuje, jaká propast panovala mezi chudou a bohatou vrstvou společnosti. Jedna druhou nesnášela a vinila ze zla, viník byl vždy na té druhé straně.

Doporučuji zfilmování s Tobiasem Morettim v roli pytlaka. V jeho podání je to sexy tajemný hrdina a film rozvádí tématiku mnohem obšírněji.

27.07.2016 5 z 5


Krev na sněhu Krev na sněhu Jo Nesbø

Muj prvni Nesbo, tak proc nevzit neco kratsiho, at vim, zda za to stoji... A rozhodne ano! Neporovnavam postavu se svym standartem "dokonalosti", nemusim se do ni zamilovat nebo se s ni ztotoznit, happy end pro me neni zarukou kvality a nesoudim kazde fiktivni dilo dle zapadniho medialne-moralniho kodexu. Chci proste jenom dobry pribeh, ktery si uziju. A ten Olafuv byl skvely! Vypraveni nadherne plyne, ctenar sice tusi nejaky zvrat za rohem, ale stejne ho to nakonec prekvapi, atmosfera perfektni a davkovani detailu vyrovnane. Neni to znicujici roman plny citaci, ale zaroven to ani nezni nahodne a zcela blbe (and God knows, ze uz me nejeden novodoby radoby inteligentni roman zklamal hranim si na sofistikovanost, clovek pak ma chut zarvat na autora napr. "kdyz neovladas vic nez kliknuti mysi v MS Word, tak sakra nepis roman z prostredi IT!!"). Tento pribeh byl bravurne vypraveny nekym, kdo evidentne umi zachazet s timto zanrem. Rozhodne me to nalakalo k tem bichlim (pokud se postesti, ze nekdo nejakou do te knihovny konecne vrati a ja se dockam jako X-ta v poradi rezervace :D Vsem clenum verejnych knihoven zdar a at se te vypujcky Nesba dozijem!! :D

P.S. Cetla jsem v AJ, protoze jakmile je to cizi jazyk, tak si to nikdo nepujcuje. Pokud nerozumite norsky a taky se pres knihovny k ceskemu prekladu nedostanete, tak kouknete, jestli vedou preklad v jinem jazyce, ktery davate. Preklad je preklad, to uz je sumak jaky vezmete, co bylo jednou ztraceno v prekladu, se stejne nedozvite. Konkretne AJ je pohodicka, nic tezskeho, pribeh si uzijete a to bez cekani.

26.07.2016 5 z 5


Hamlet Hamlet William Shakespeare

Jak je Iago v Othellovi nejpodlejsi zaporak, tak je Hamlet asi nejcnostnejsi kladas, ktereho Shake stvoril. Moc zapornych rysu mu tedy nedopral, Hamlet je muz stesteny: krasny, mlady, ctnostny, odvazny, inteligentni, bohaty, milovany... Az do zacatku jeho tragedie, kdy postupne prijde o vsechno. Kolo stesteny: kdo je uplne nahore, muze jen spadnout. Skvela hra, jen pro me se skutecne rozjela az od tretiho dejstvi. Kupce benatskeho stale povazuji za lepsiho (a ano, Kupec je pro me tragedie).

Z me zkusenosti lze Shakespearovy tragedie spise doporucit k cetbe nez komedie ci historicka dramata. Uz jsem od Shakea cetla vsechno mozne, tak si i muzu dovolit podobny usudek. Jeho dramata nebyla myslena pro ctenare, vzdyt tehda lide skoro necetli, a prave u komedii je to citit. Ty se ctou vetsinou strasne, chce to videt na podium, kde mnohe teprve vynikne. Hamlet s nejakym sexy hercem v jeho roli a v roli Leartese je pro me do budoucna "must go".

14.03.2016 4 z 5


Vlhká místa Vlhká místa Charlotte Roche

Asi žádná jiná kniha tu nemá tak rozporuplné hodnocení: polovina je nadšených a polovině se z toho chce blit. To je asi jediný důvod k četbě tohoto žvejku, který tu uvedu. Zjistěte kde stojíte vy.

Jak uz je jasné, ja se pridavam k těm, kteří toto dílo umístí na toaletu, kde tolik cenného papíru najde aspon nějaké upotrebeni. Zkoušela jsem to dočíst, ale začíná mi být jasne, ze je načase přiznat porážku. Protože je to NUDA! Nema to děj ani pointu a vtipný to je taky asi jak chcipla myš. Navic je to nechutný. Přiznám se ze patřím k jedné z těch průměrně (!) čistých dívek a upřímně se divím, že hlavni hrdinka leží v nemocnici kvuli natržené pr* a ne s hepatitidou. Ale tohle znechuceni zabavi člověka tak na dvacet stran, dalších 50 marně hledá dej, 30 stran pretrpi silou vůle a zbytek nese na toaletu. Ja uz to fakt vzdávám a doufám, ze to zfilmování aspoň udál hollywood, protože tady nema co zkazit.

29.07.2015 odpad!


Othello Othello William Shakespeare

Ze vsech Shakespearovskych zloduchu je Jago v Othellovi asi ten nejzakernejsi a nejpodlejsi. Z toho, ze nici okolnim lidem zivot totiz nema nic nez svuj pocit zadostiucineni a pomsty. Co na tom, ze kolateralni skody jsou znacne. Co se tyka Othella, pravdepodobne to neni muj typ - prilis umineny, kdyz se nastve. Ale Jagovi se podarilo zmanipulovat i odolnejsi, takze mu je jen tezko neco zazlivat. Konecne hrdinna Emilia me na konci prekvapila. Nebyla jsem si jista, jestli je to zaporacka nebo je jen neschopna, ale jeji vystup jsem tedy necekala. Celkove tuto hru povazuji za prijemne ctivou.

17.01.2015 4 z 5


Kupec benátský Kupec benátský William Shakespeare

Pro mě osobně je tahle hra strašně smutná. Komedii bych to v dnešní době nenazvala ani náhodou, nepamatuji se, že bych se třeba jen pousmála nad blbostí postav jako třeba v Jak se vám líbí. Oficiálně se to ovšem řadí do "dark comedies", což je taková neprůhledná kategorie pro něco, co je vystavěno jako komedie ale má to i prvky tragédie - napřiklad happy end a svatby versus smrt postav. Jenomže už nežijeme v Shakespearove době a proto se naskytá myšlenka, že to, co nám v dnešni době přijde jako pokrytecké a rasistické, bylo možná v tehdejší době opravdu vtipné. Židé tehdá byli naprosto neoblíbenou rasou a pravděpodobně asi často terčem velmi drsných žertů. Přechytračení Shylocka u soudu tedy mohlo tehdejšímu publiku připadat velmi zábavné.
Další věcí je, že v puritánské Anglii té doby žilo prý jen naprosté minimum Židů. Byla to tedy pro tehdejší publikum věc exotická a neznámá, to by to mohla být komedie rovnou o tom, jak se škubou křídla papouškovi. Co na tom, když žádní papouši nebydlí u nich v baráku?
Shylocka mi bylo upřímně líto a nijak jsem neocenila křesťanské cnosti ostatních figur, které člověka zničí stejně jako podříznutí jen je to "milosrdným" způsobem. Beru to jako poměrně zajímavou ukázku křesťanské logiky. Ovšem Shylock se nechal zaslepit touhou po pomstě a to ho nakonec zničilo...

19.11.2014 5 z 5