Othello

kniha od:

Othello obálka knihy
Mé hodnocení:

KoupitKoupit eknihu

Jako druhý svazek souborného díla Williama Shakespeara v překladu Martina Hilského vychází slavná tragédie Othello. V Poznámce překladatele Martin Hilský píše: „Děj Othella lze převyprávět s větší či menší stručností jako příběh Maura, který ze žárlivosti uškrtí svou bílou ženu Desdemonu. Děj každé Shakespearovy hry samozřejmě lze převyprávět, ale každá taková dějová parafráze zastírá prostou, ale významnou okolnost, že každá Shakespearova hra obsahuje přinejmenším děje dva: děj v tradičním slova smyslu a děj řeči. (...) Zvláštností Othella je, že moc slova má v této hře zcela výjimečnou důležitost. Othello si získá lásku Desdemony silou svého slova. Jago Othellovu lásku promění v žárlivost opět silou slova. (...) Vítězství Jaga nad Othellem spočívá mimo jiné v tom, že Jago dokáže Othellovi vnutit svou rétoriku, svůj jazyk. Othello se v druhé polovině hry nenakazí jenom žárlivostí, ale také Jagovým jazykem. Othello vypovídá o rozpadu osobnosti, který se projevuje rozpadem jazyka.“...celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/44858/othello-44858.jpg 4.2993
Žánr
Literatura světová, Divadelní hry, Umění
Vydáno, Atlantis
Orig. název

The Tragedy of Othello, the Moor of Venice, 1605

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (72)

Kniha Othello

Přidat komentář
Louisareading
04. března

Druhy nejsilnejsi pribeh, ktery Shakespeare stvoril! Krasny text, doporucuju k precteni vsem, kteri s Shakespearem zacinaji.

lianka 2711
09. února

Je to hra, která člověka hned na začátku upoutá hlavně svým tématem. Propracovat takovou postavu jako byl Jago muselo dát doopravdy zabrat. Určitě doporučuji k maturitě, velice dobře se čte.


Kozel
17. ledna

Othello k mému překvapení nebyl hrou náročnou (v kontextu jeho autora). Děj je hrán nebývale malým počtem postav na ještě menším časovém i místním prostoru. Dokonce ani ukrytých myšlenek tu není mnoho a dění má v sobě dost přímočarosti, aniž by se někde zadrhávalo. Pokud bych měl někomu představit Shakespearovy tragédie, patrně bych volil tuto pro její rozsah, celkem malou komplikovanost i dobrý spád.

Ačkoliv se hra zabývá "klasickými" tématy žárlivosti, nenávisti, zla i dobra, něco mi říká, že Shakespeare k látce v tomto případě přistoupil velmi rafinovaně a značně psychologicky.

Dobře je to vidět na kontrastu Jaga s Othellem. Oba jsou dodnes symboly - jeden čirého zla, druhý šílené žárlivosti. Žárlivost však symbolizují z mého pohledu oba, jen ji každý směřuje jinam - Jago proti muži, který údajně svedl jeho ženu; Othello proti ženě, která měla morálně padnout. A oba se svou nenávistí z prapodivného důvodu najdou průsečík v Cassiovi. Přitom se oba šeredně (rozuměj tragicky) pletou a oba to zaplatí životem (nejenom svým). O tom, že Jagova schopnost manipulace je téměř geniální stejně jako je Othello „hlupák, tupec, chápavý jak lejno!", se není třeba dál šířit.

Za to ženy u Shakespeara znovu vládnou. Zatímco oba pánové se staly symboly zla, Desdemona se stala symbolem čistoty, věrné lásky, síly. Pro mě osobně se největší hvězdou hry stala Jagova žena Emílie. Už po několikáté mě zaujaly Shakespearovy vedlejší postavy; až se začínám divit, že bývají tolik přehlížené. Ostatně Emílie, celou hru oplývající nebývalou duševní silou a dobrotou duše, pronesla slova, která jednak shrnují obsah hry, jednak stojí za delší úvahu mimo rámec Shakespearova díla: "Když žena padne, může za to manžel."

Usměváček
12.11.2020

No... Jsem ráda, že už to mám dočtené. Nijak mě to nezaujalo. Nejlepší byla závěrečná scéna. Teprve tam mě to začalo bavit.

ChrisBlack
15.10.2020

Další kniha, po které jsem sáhl v rámci maturitní četby. Jsem rád, že jsem ji vůbec dočetl. Shakespearovi nemůžu zapřít nadčasové a mistrovské zobrazení problémů společnosti, ale nejsem fanouškem přeintrikovaných příběhů a tady byla snad veškerá špatnost světa nacpána do jedné osoby. Já osobně se k Otellovi už nikdy nevrátím.

vendysantos
13.10.2020

(+ SPOILER) Největším záporákem tohoto dramatu je Jago, který je neskutečně podlý a zákeřný manipulátor. Othello je vlastně pouze obětí Jagových intrik. Navždy bude symbolem chorobné žárlivosti. Konec knihy má velmi rychlý spád, najednou začínají umírat postavy a děj se stává čím dál tím tragičtějším. Když Othella srovnám s jiným Shakespeareovým hrdinou, Hamlet mě bavil více, byl pro mě zajímavější osobností.

tra-my5156
10.10.2020

Othellova tragédie je podle mě nejméně povedený ze všech Shakespearových dramat.

Set123
25.07.2020

Je to v pravdě hrůzná hra, jen co je pravda. Děj této tragédie je již dávno „profláknutý“ a to, jak se ukázalo nejvíce u Hamleta, méně poté u Snu noci svatojánské a Kupce benátského, bývá pro mě faktorem, který mi kazí prožitek z textu. U Othella se mi to však zdálo být méně na obtíž. Hamlet mě vysloveně nudil, Othello mě trýznil. Pokusím se vylíčit proč, předem uvádím, že za to může charakter Othella. Komentář od této části níže bude možná obsahovat větší, či menší vyzrazení příběhu.

Je to tragédie o lásce, žárlivosti, manipulaci a čirém zlu, které je koncentrovánu v duši Jaga, ale zároveň i o čirém dobru, v duši Desdemony. Jago je podle mě hlavní postavou, ale teď k Othellovi.

Othello je chrabrý, šlechetný, krásný, dobrý, ale hlavně, jak řekla jedna z postav: „Hlupák, tupec, chápavý jak lejno!“. Ne, opravdu, Othello je idiot. Málokdy člověk čte o někom, kdo byl až tak hloupý. S Jagem v jeho názorech souhlasím v jednom. To, co Othello považoval za lásku, byl pouhý chtíč. Pravou lásku by Jagova manipulace – sic mistrovská – nemohla během několika dní!, jen tak zlikvidovat. Othello je zkrátka postava, která si svůj osud zasloužila, jenom je škoda, že to za něj odnesla Desdemona, jejíž láska byla čistá jako lože, ve kterém skonala.

Jago se řadí mezi největší cyniky a zloduchy jaké Shakespeare napsal. S Richardem – veliký padouch – je možno alespoň cítit; Apemantus – snad největší cynik – je mi krajně sympatický. Jago ne. Jago není sympatický v ničem. Jeho podstata je zlo, které pijavičí na utrpení jiných. Na druhou stranu je však jeho schopnost manipulace a jeho zjevná inteligence téměř obdivuhodná.

Hra je geniální ukázkou zvrácenosti dřímající v lidech a toho, jak křehké jsou lidské vztahy, je krutá, je tragická, je Shakespearova. Pan profesor Hilský skvěle přebásnil mistrovu další hru a já jim oběma skládám hlubokou poklonu.

1