Sen noci svatojánské

Pohádková komedie plná omylů se šťastným koncem. Musím říci, že mě až překvapilo, jak skvěle dokázal autor vytvořit komickou situaci, kdy dva muži nejprve tíhnou láskou k jedné ženě, aby se následně vlivem kouzla stejnou razancí zamilovali do ženy druhé. Sám jsem se přistihl, že jsem se během čtení několikrát hlasitě zasmál. Scény s divadelní společností pana Klubka jsou zábavné a vtipné i v dnešní době. Ostatně, kdo by se nesmál, když banda dospělých herců vážně debatuje o tom, jak nejlépe zahrát zeď ohozenou maltou s malou dírou ve zdivu, skrze níž si budou dva jiní herci povídat.
Při detailnějším čtení může čtenář odhalit i odkazy na Shakespearovy sonety (zejm. 4, 5 a 6) vyzývající posluchače, aby měli děti, jelikož tím zajistí přežití svého odkazu, stejně jako tresť růže zachová její vůni, i když růže dávno uvadla.

Mě patří léto celá jeho síla, se mnou se staneš nesmrtelným duchem společně budem létat vzduchem

Dlouho jsem váhala, zda číst zrovna tuto divadelní hru. Nějak jsem si spíš oblíbila jeho tragédie, než komedie, ale i ty mají, díky tomuto „čaropisci“, něco do sebe. Květnatá mluva tak typická pro Shakespeara dodává dílů údernost. Možná i díky tomu, že autor zde pracuje s blankversem. Celkově jsou jeho díla opojná a kouzelná, jemná a tak bohatá. Ve hře se také odehrává další hra. Takový nečekaný prvek, který mě překvapil. Dílo hodnotím kladně, leč v paměti mi dlouho nezůstane.

Po zhlédnutí divadelní hry v Ypsilonce jsem se rozhodl, že opět splatím kousek svého dluhu vúči Shakespearovi. Musím říct, že mě to bavilo. Místy několik skvělých vtipů, které pobaví i dnes, humorná zápletka a do toho několik skvělých herců z lidu mozolnatého. Děj mi ubíhal poměrně rychle, ale musím říct, že jazykové je mi to již vzdáleno (možná proto, že jsem zvolil volně přístupnou verzi z webu pražské knihovny).

Do knížky Sen noci svatojánské jsem se pustila, protože se chystám na hru do divadla, tak abych věděla, co a jak. Vlastně ani nevím, z jakého důvodu jsem knihu nečetla dřív, třeba na maturitu.
Každopádně, asi to tak mělo být, protože se mi to moc líbilo. Děj byl zábavný a svižný. Je to opravdu otázka možná dvou hodin, protože kniha má asi 100 stran. Tím, že se jedná o scénář, tak to ani nejsou plnohodnotné strany popsané kompletně.
Po přečtení mám chuť zkusit i další Shakespearova díla.

Tato kniha byla už třetí, kterou jsem četla od Williama Shakespeara, a i když mě z jeho děl zatím oslovila nejméně, stále oceňuji její jedinečné zpracování. Možná je to tím, že mě tolik nebaví prostředí starověkých Athén a témata spojená s antickým světem, která se zde odráží.

Příběh začíná v Athénách, kde se král Théseus chystá oženit s královnou Amazonek Hipolytou. Do toho přichází měšťan Egeus s prosbou, aby jeho dcera Hermie uposlechla otcovu vůli a vzala si Demetria. Hermie však miluje jiného – Lysandra. Mladí milenci se proto rozhodnou uprchnout do lesa. V téže době se v lese scházejí divadelní ochotníci, aby nacvičili představení na královskou svatbu, a zároveň se zde odehrává hádka mezi králem víl Oberonem a jeho ženou Titanií. Do hry pak vstupuje kouzelná bylina a skřítek Puk, díky čemuž vzniká řada komických i kouzelných situací.

Ze začátku jsem se trochu ztrácela ve jménech a musela jsem si některé věci dohledávat, abych děj pochopila. Přesto kniha nabízí zajímavý pohled na vztahy, lásku i sílu kouzel. Pro čtenáře, které baví snová atmosféra, magie a antické motivy, to určitě bude skvělý zážitek.

Za mě jedna z nejlépe vyvážených Shakespearových komedií se silným dějem, bohatými postavami, magickou atmosférou i skvělým humorem. K tomu mi navíc přišla srozumitelnější a přístupnější než některé jiné jeho hry, a to hlavně díky té nádherné kombinaci romantiky a kouzel, které se krásně prolínají. A nesmím zapomenout na řemeslníky – jejich nešikovnost a chuť zahrát něco „velkého“ mě bavily snad nejvíc. Jednoduše taková pohádka pro dospělé, která je zábavná a dobře čitelná i dnes.

Asi bych se k přečtení nikdy nedostala, nebýt audio verze na Českém rozhlasu. Chtěla jsem si pustit jen kousek, abych si potvrdila, že Shakespeare není autorem pro mě, ale zázrak se stal! Poslechla jsem to celé na jeden zátah - a co víc - fakt se mně to líbilo! Tato divadelní hra má zajímavou zápletku, nadpřirozeno je skvělé ozvláštnění :-) Nebudu ale lhát. Mnohem víc se mi to líbí právě proto, že je to namluvené. Kdybych hru jen sama četla, asi to takové hodnocení nedostane. Každopádně milé překvapení a pokud vám nevadí poslouchat audio, směle do toho! Je celé vymazlené, včetně ozvěn, odcházení postav a vzdalování se hlasů. Nádhera!

Zajímavé, ale pro mě místy nesrozumitelné dílo. Musela jsem číst v anglickém originále a k dostatečnému pochopení, jsem si dohledávala informace a český překlad. Celkově hodnotím velmi kladně. :)

Posloucháno jako dramatizace a musím uznat, že jsem se místy skutečně nahlas smál. Veselá, jednoduchá hra s verši, jež vaše duše pohladí a bránici rozkmitají.

Na můj vkus příliš mnoho postav, omylů a ztřeštěných situací. Mm šálkem jsou autorovy tragédie.

Zamotaná pohádková divadelní hra o lásce, poslušnosti a o tom, jak jeden malý rozverný rarášek dovede zašmodrchat životy a city lidí tak, že už se v tom dá pramálo vyznat. Nakonec vše samozřejmě dobře dopadne a všichni jsou šťastní. Více než chaotický a bláznivý děj mě zaujaly nádherné košaté verše, bez nichž by zbyla jen průměrná potřeštěná motanice.

Shakespeare mám ráda, ale toto drama mi nesedlo. Pochopila jsem zápletku, ale přišla mi moc povrchově podaná a ukvapeně vyřešená. Verše byly krásné a český překlad kvalitní!

Přečteno v rámci výzvy 2023.
No, nevím, znova číst nebudu.

S touto divadelní hrou jsem se nijak neztotožnil, ale své zastánce a fanoušky si toto dílo jistě najde.

Milá úsměvná komedie s prvky magie, která vše zamotala. Láska a zase láska.

Na tu dobu to bylo jistě velké dílo. Mě divadelní hry nikdy nebavily. Tohle není nic pro mě. Bavila mě pouze pasáž uprostřed. Jsem si jista, že vidět to v divadle mám lepší pohled.

Nic pro mě bohužel.

Tuto hru jsem měla možnost vidět před několika lety v Národním divadle a ten zážitek mám stále v paměti, moc krásné to bylo, tak proč si ho nepřipomenout přečtením této hry.

Opět krásně zamotaný děj, to Shakespeare prostě umí dokonale a také se z něho vždy bravurně vymotá.

Díky raráškovi Pukovi, kterého mám v této hře nejraději, se vlastně všechno zamotá když potře oči kouzelnou šťávou někomu jinému, než mu nakázal jeho pán.

Jde tu opět o veselohru a o záměně lásky od jednoho k druhému a nazpět. Děj je složitější s mnoha a mnoha postavami, ale věřte mi, že stojí za to!

Velice krásná, kouzelná hra, která Vás pohltí..