Varvara komentáře u knih

Kniha, které nemám až na sem tam chybějící písmeno co vytknout. Informačně velmi nabitá, ale přesto ne unavující a už vůbec ne nudná. Naopak mě tahle kniha hodně chytla a těžko jsem se od ní odtrhávala. Ale jak píše Yorika, čtení si žádá čas a pozornost. Autor zúročuje jak své rozsáhlé znalosti moderních dějin, tak i pestré zkušenosti z Blízkého východu. Těší mě, že takovou knihu sepsal, obohatila mě. A zřejmě se k ní budu vracet.

7 07.01.2022

Kniha díky rozhovorům se sedmi uprchlými Severokorejci pocházejícími z různých společenských vrstev přidává další dílky do mozaiky o KLDR. Četla se mi dobře, jelikož mě lidské příběhy zajímají. Tím víc, když jde o lidi z takřka neproniknutelné země. Ano, mimo velká města život připomíná to 19. století, jak někdo napsal přede mnou. K tomu je ale potřeba přidat (téměř) absolutní kontrolu na každém kroku i doma, což je dost šílená představa. Paranoia a absence skutečných přátelství, jelikož nikomu se nedá věřit...

(SPOILER) Svědectví o Číně z doby kolem 1. pekingské olympiády. Překvapivé? Až tak moc ne. A to mi většina televizních reportáží autora unikla, protože televizi a její zpravodajství dlouho systematicky nesleduju. No ale dobře mi z toho nebylo. A když si představím, že teď je to ještě horší, tak mi dobře není. A to se chystám na Špitálníkovou.
V knize není zachycené celé období působení T. E. v Číně, ale to by mělo být v další knize, kterou si taky ráda přečtu. A přeju si, aby v ní byla pečlivější korektorská úprava. Barevná obrazová příloha by první knihu nesmírně obohatila, ale už by ji to prodražilo, nj.
Poslední kpt. o pákistánské misi byla sice zajímavá, ale pro mě už nadbytečná (nakousává tíživou problematiku jiné země, kde by snad nikdo dobrovolně žít nechtěl, což už pro mě bylo spíš zatěžující).
Nicméně celkově je kniha hodně čtivá. V první půlce mi přišlo, že hrůza stíhá hrůzu, druhá půlka byla občas odlehčenější (př. líčením krás himálajské přírody), tempo trochu ztrácela. Ale to nebylo na škodu - aspoň jsem neusínala s myšlenkami na příběhy z knihy jako zpočátku.
Znepokojení z téhle velmoci ve mně přetrvává.

4 27.11.2021

Kniha mi mýty o stravování nezbořila, jelikož na to, že není žádný jeden stravovací styl vhodný úplně pro všechny, jsem přišla už dávno a nejsem v tom určitě výjimka. Četla jsem ji, protože mě zajímalo, jestli a jak je vhodná strava propojena s typologií Octo Codes. Něco k tomu v knize je, ale Táňa nechtěla jednoduše naservírovat, co má kdo jíst podle svého typu - a to je dobře. Vede čtenáře k tomu, aby si na to své přišli sami. Nabízí k tomu metodu, která vychází ze systému Whole 30. A s tím já úplně nesouzním (z více důvodů), nicméně věřím, že spoustu lidí kniha dovede namotivovat, aby to zkusili. Nabízí totiž jednak osobní příběh autorky, ale píše se tam i o zkušenostech lidí z prvního Octo Gramu. Z Tániných postojů jsem měla dojem, že bude všem doporučovat výživu na bázi paleostravy, ale není to tak, takže odpůrci masa si v tomhle směru můžou "oddechnout" (kdyby to náhodou tak prožívali...). Uvítala bych, kdyby u kapitol, které nepsala Táňa, byly přímo uvedené autorky. Kniha je čtivá, aspoň pro ty, komu sedí styl T. H.

Na tuhle knihu jsem slyšela velkou chválu na kurzu Doprovázení pozůstalých, což mě přimělo si ji konečně přečíst. A... U mě se žádné velké wow nekonalo. Souhlasím, že příběh autorky je inspirující a hodně oceňuju, co udělala/dělá pro "popularizaci" nepopulárního tématu, kterým smrt je. Nicméně její náhledy na smrt a její přístup k ní pro mě nejsou nové, mám to v lecčems podobné jako ona. Např. pro mě není zas tak zvláštní, že po smrti manžela zažívá vlastně velmi šťastné období (navzdory smutku, který tam pořád je, jak jsem pochopila). Takové rozpory mi taky nejsou cizí. Co už obdivuju, je, že neřeší, že by manžel umřel "příliš brzy", "příliš mladý" apod. Jinak mě kniha obohatila spíš mimo téma smrti v oblasti cestování s dětmi, minimalismu a práce na volné noze. Ze začátku jsem se od knihy hůř odtrhávala, tempo však postupně sláblo a musím přiznat, že úvahy v cca poslední třetině mě někdy vyloženě nebavily (a to zřejmě právě proto, že tam s postoji a pohledy Veroniky souzním a texty mi nepřinášely nic nového). Myslím, že by kniha snesla přísnější editorské oko. Některé informace se v knize opakují. Podotýkám, že jsem blog V. H. nečetla. Takže za mě tři hvězdy povýšené na čtyři kvůli tomu, co Veronika svou knihou přináší širší veřejnosti.

1 19.07.2021

(SPOILER) Inspirativní kniha. Oceňuju otevřenost autorky i ochotu podělit se se čtenáři o své hlubiny a stíny. Jak už tu mnozí psali, není to až tak cestopis jako osobní příběh - cesta víc k sobě a tedy i k lepšímu zdraví. Monika má můj obdiv, že se na cestu vydala a zvládla ji. Líbí se mi, že si přiznala své limity a nakonec se stejně vrátila do části, kterou prve přeskočila. Nabízí se srovnání s knihou Lucky Kutrové, ale obě knihy jsou dost jiné. Dá se říct, že Lucka se v sobě tak nebabrá a je znát, že je hodně extrovertní. Oproti Moničině knize je tam na můj vkus nějaký ten balast, ale je to deník, tak to má svou logiku. Moje pacifická hřebenovka je stručnější (to vůbec není na škodu - to podstatné tam je) a fotky jsou tam méně kvalitní. Já si ráda přečetla obě tyhle knihy, obě ženy mě zaujaly a inspirovaly.

4 18.05.2021

Slečna Střelkyně v akci :-) Já bych z ní asi rostla, kdybych s ní měla "hikovat", ovšem to samozřejmě nehrozí. Sympatizuju s těmi, co zvládli PCT, i když to není vyloženě můj sen. Lůca, jak si sama říkává, chtěla inspirovat, to se jí myslím povedlo. Hlavně tím, jak dokázala být svá. Uvítala bych větší hloubky, ale i takhle je to pro mě v pořádku. Čtení mě bavilo a fotky knihu určitě pozvedají.

3 10.05.2021

Ač knihy o tarotu moc nečtu, nakonec jsem si tuhle knihu mladé české kartářky objednala a nelituju. Je svěží a rozhodně obohacující, ač se vykládání nějaký ten pátek věnuju. Kniha má říz, stejně jako autorka. Takže to není žádné suché a rozvláčné čtivo, naopak tu chybí zbytečné okecávání a opakování myšlenek. Ne každý musí samozřejmě souznít s přístupem autorky k výkladu, ale tak je to se vším. Kniha ve mně rozhodně vzbudila chuť brát karty do rukou (víc než běžně). Na druhou stranu na spoustu otázek, u kterých autorka taktéž vybízí vyložit si, hledám odpovědi radši jinými způsoby. Ale kniha je o vykládání, takže je to na místě.
Jediné "výtky" mám k formě - uvítala bych větší písmo (a to na blízko vidím dobře) a strany v obsahu odpovídající skutečnosti.

28.02.2021

Obohacující kniha. Když jsem prvně narazila na placentový rituál, přešla jsem ho v domnění, že je to záležitost čerstvých matek a novorozeňat. Ale pak jsem se k tématu vrátila a zjistila, že tenhle rituál může být (aspoň podle autorky) přínosný v jakémkoliv věku. Zkušenost zatím nemám, tak nemůžu sama posoudit. V knize je popsaný návrh takového rituálu jak pro děti, tak pro dospělé. První část knihy je takovou ódou na placentu, která mi přišla až příliš růžová (a ve stylu "kdo byl jako dítě předčasně odpojen od své placenty, nemůže plnohodnotně žít a placentový rituál tohle všechno - zkráceně ne-dostatečné uzemnění - vyřeší") a celkem na jedno brdo. Zajímavé byly úvodníky žen z oblasti většinou přirozených porodů. Ve třetí části knihy jsou příběhy. Některé z nich jsou i na blogu autorky. Uvítala bych víc příběhů dospělých, kteří prošli placentovým rituálem. Z hlediska formy je kniha moc pěkná, hezky graficky zpracovaná a s působivými ilustracemi.

17.12.2020

Tohle je nečekaný poklad, který si mě našel v antikvariátu. Kniha plna hlubokých moudrostí podávaných nenásilnou a jemnou formou - prostřednictvím příběhů skutečných lidí. Bez moralizování, s velkým nadhledem a pochopením, s přijetím bez podmínek. A to mě zasáhlo na dřeň. Z jiných důvodu, než bych bývala očekávala. Přála jsem si, aby kniha neskončila... (haha) Kniha pro lékaře i léčené a jejich blízké, pro umírající (a jejich blízké) a pro kohokoliv dalšího, koho zavolá. Wow. Kniha o hloubce opravdové lidskosti. Děkuju za ni.

2 25.11.2020

Poselstvi knihy je důležité, vyznamove na pet hvezd, prinejmensim. Ovsem zpracovani obcas drhlo, chovani postav mi pripadalo leckdy nerealisticke a postavy byly spis plytce vykreslene, krome hlavniho hrdiny, navic zaver byl dost predvidatelny, takze proto ty tri hvezdy. Jednou jsem se i nahlas zasmala, casto mi vsak radobyvtipna prirovnani pripadala spis trapne rozpacita.

5 14.11.2020

(SPOILER) Poutavě psaný příběh dvou filovirů, se kterými se chce potkat jen málokdo (a to leda v labině s nejvyšším stupněm zabezepečení). Český název je zavádějící, protože kniha je i o Margburg viru. Oceňuju práci, kterou si autor dal se sháněním informací o tom, jak co proběhlo. Občas píše asi až příliš expresivně, ale vlastně se tomu nedivím. Tyhle viry budí respekt a já bych na krvácivou horečku umřít nechtěla. Dost mě zarazil prvotní váhavý přístup Amíků k řešení ohniska. Konec knihy byl trochu odbytý (myslím letmou zmínku o znovuobjevení se eboly v opičinci).

Hodně zajímavá kniha, četla se mi jako detektivka. Teda, ne že bych detektivky četla, ale tak nějak si to představuju. Autorka postupně odhalovala příběhy pacientů s možnými příčinami jejich neurologických onemocnění, která měla emoční příčinu. Někdy to vypadalo jasně, někdy jen naznačila. Příběhy jsou prokládané historickým vývojem pohledu na různé poruchy, což pro mě bylo taky zajímavé. Ano, v knize to dost hýří odbornými pojmy, ale některé takové pasáže se myslím dají lehce přeskočit. O psychosomatických příčinách fyzických nemocí jsem snad nikdy nepochybovala, přesto mě tahle kniha mnohokrát přivedla k úžasu, co všechno je tělo schopné "vyrobit". A je smutné, že ještě pořád jsou lidi s takovými poruchami vnímáni jako hypochondři apod.

2 15.10.2020

Taková jednohubka na odpoledne/večer. Je to vesměs "obrázková" kniha, resp. kniha plná barevných fotek Rudových psů, textu je tedy poměrně málo. Čte se dobře, přecejen Ruda umí psát pro mě poutavě. Spoustu věcí, které zmiňuje, jsem od něj už slyšela. Je to kniha hlavně pro úplné začátečníky, konkrétní rady, co si počít s problematickým chováním, tu nenajdete. Čtenář se v knize, nepřekvapivě, dozví hodně o Rudově přístupu k psům. Takže pro jeho fanoušky určitě dobré. Aktuální bazarové ceny jsou za mě přepálené, já ji sehnala nečekaně v antikvariátu za pár pětek.

Obohacující. Škoda, že jsem to nečetla před 25 roky, když jsme si pořídili psa. A škoda, že se tohle neučí na veterině.

Davam pet, ac by se nejake mouchy daly najit ve formalni strance. Tedy ano, dnes hodnotim emocne, protoze je to kniha srdce, plna inspiraci a moudrosti. Zajimavy pribeh o velmi zajimave zene. Knihu davam na roven Zpravam z nitra ci Musela jsem zemrit. Doporucim vsem ne-mocnym, i kdyby je nezajimaly psychoaktivni rostliny a houby. O nich to totiz neni. Nebo je, ale to podstatne je v necem jinem, tedy v individualni ceste (k sobe, teda i k lepsimu zdravi). A Jitka-Juliet tu svou nikomu nevnucuje. A pokud neradi ctete o zvraceni, nebojte, neni na kazde druhe strance. Ani na kazde páté. A jestli nekdo psal, ze mu vadilo, jak autorka zduraznuje svou krasu/stihlost/oci, cetl asi jinou knizku nez ja. Ona se tim nijak nechlubi. V jihoamerickych zemich byl jeji vzhled proste mnohdy exoticky. Nechavam v knihovnicce, protoze se k ni rada vratim.

3 05.09.2020

Po přečtení čtu znovu anotaci, která obsahu knihy odpovídá asi jako titulek novinového článku jeho sdělení... Nic převratného, fascinujícího či kontroverzního jsem se nedozvěděla. Mám z knihy podobny dojem jako magda - také mě napadlo, že by to mohlo/chtělo byt (?) na způsob Browna, ale s hlubším duchovním sdělením. To se nekonalo a styl psaní mi nesedl, byl takovy šroubovaný s dost těžko uvěřitelnými dialogy. Donedávna jsem netušila, že D. Chopra píše i beletrii. Po další už nejspíš nesáhnu.

Hodne uzitecna kniha, je ctiva a opira se o prakticke zkusenosti autorky - jednak v roli treti rodicky, jednak terapeutky, která pracuje s lidmi z komponovanych rodin. Leckdy mi mluvila z duse, v leccems se rada inspiruju. Ac nedavno vysly dalsi knihy na tohle tema, nekonkuruji si, spis se doplnuji. Cena tehle je vyssi, ale jeji hodnota je přinejmenším odpovidajici. Davam za ctyri, protoze bych uvitala prohloubeni nekterych temat. A, ano, jak je na konci zmineno, pohledy deti na treti rodice by byly na samotnou knihu. A takova mi chybi. Jestli existuji, prosim o tipy, diky.

3 10.07.2020

Pěkně a čtivě popsané, jak může vypadat vytěsnění astrologické Lilith, jak u Davida, tak u Kamily. Jediné, co mě na knize mrzí, je "vysvětlení" Davidových motivů v závěru. Za mě zbytečné a čtenáře ochuzující o prostor pro vlastní hloubání.

Mé dojmy z knihy jsou podobné, jak je v recenzi popsala LadySegedin (akorát chování Johna mi tak nerealistické nepřijde - bylo by zajímavé podívat se na věc i z jeho pohledu). Také jsem knihu četla na základě zhlédnutí filmu doufajíc, že víc do hloubky a šířky poznám prožívání hlavní hrdinky. To se nestalo, námět by se dal nejspíš uchopit lépe anebo byla filmová Alice prostě "až příliš dobře" zahraná. Ale i tak je to pro mě dost důležitá kniha, jelikož přináší téma, o kterém se tolik nepíše, a které je pro spoustu lidí děsivé. Však kdo by chtěl zažít demenci, ještě k tomu tak časnou..? Jelikož jsem vždycky obdivovala a lpěla na pronikavém intelektu, ráda jsem se s tímhle tématem konfrontovala. A našla jsem si v tom své. Kniha se mi četla dobře, ač mi její jazyk přišel poněkud odosobněný.
P.S. Ta obálka je teda ostuda, to se druhé o z příjmení Julianne nevešlo do kruhu..?

5 24.06.2020