Moje milá smrti

Rok jsem sbírala odvahu. Rok jsem sbírala prožitky. Rok života po smrti mého milovaného manžela mi přinesl tolik krásných věcí, kolik jsem si nikdy nedokázala představit. Skrz svůj osobní příběh chci zprostředkovat, že smrt se dá vnímat i jinak než ztráta. Že vedle hlubokého zármutku lze zažívat i hluboké, dechberoucí štěstí. Chci vrátit smrt zpátky do našich životů, protože věřím, že díky ní může každý z nás žít mnohem naplněnější a naplňující život plný lásky, vědomé přítomnosti a pochopení sebe samých....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/35_/354982/moje-mila-smrti-KjN-354982.png 4.457
Žánr:
Literatura česká, Duchovní literatura, Osobní rozvoj a styl
Vydáno:, Veronika Hurdová
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (16)

Přidat komentář
Leusee
03. července

Hned na prvních stránkách jsem musela zadržovat slzy. Je poznat, že Veronika je úžasný a velmi silný človíček se srdíčkem na správném místě a podání knihy a celá myšlenka se mi moc líbila. Rozhodně jsem nikdy nic takového nečetla a je pravda, že o tématu "smrt" se spíše nemluví a to by se mělo změnit.
Akorát na konci knížky už se většina myšlenek spíše opakovala, ale jinak rozhodně doporučuji! Začala jsem i poctivě sledovat autorky blog.

VladkaBU
22. června

... asi na tom něco je zvládnout smrt blízkého člověka tímto způsobem. Sama si to neumím ani v nejmenším představit, ale hltala jsem každé slovo. Krkavčí matku už mám na sociální síti v oblíbených. Veronice přeju v životě jen to nejlepší.

lagina
31. května

Rozhodně doporučuji. Některé náhledy pro mě byly úplně nové. Půjčila jsem ji dál a doporučila i v rodině, což je nejvyšší pocta pro knihu :D

TinaStar
24. května

Krásná kniha, která ve finále není jen o smrti, ale spíš o životě. Sleduji autorčin blog, její styl psaní i uvažování mám moc ráda.

čtenářka301
18. května

Hluboká kniha, která otevírá tak důležité téma. Veronika má dar psaní, donutí člověka zamyslet se, dívat se na věci z jiného úhlu. Je to kniha, která by neměla chybtě v žádné knihovně.

kacenka72
02. května

Upřímná a velmi otevřená zpověď Veroniky mě dostala natolik, že jsem knížku přečetla hned dvakrát za sebou. Nejprve jako celek, poté pro hlubší zamýšlení na jednotlivými myšlenkami. Z literárního pohledu nejde o příběh, ale spíše o sbírku myšlenek a článků z jejího blogu. Moc oceňuji otevření tabu, které ve společnosti stále ještě je - myslím, že její kniha bude na počátku dlouhé cesty, kterou naše společnost musí ujít, než se smrt zase stane něčím, co zcela nepopíráme a budeme brát jako součást cesty.

Zanda21
20. února

Krásná upřímná knížka! Veronika neskutečně popsala, jak se dá ke smrti přistupovat. Dnes to asi není nic neobvyklého, že někomu odejde blízký člověk, ale okolnosti u Veroniky musely být opravdu zdrcující. Ustát odchod manžela se dvěma dětmi a třetím na cestě muselo být opravdu těžké. Ale Veronika z cel situace vyšla mnohem silnější s o to větší pokorou. Kloouk dolů Spousta věcí se tam opakuje, což možná není od věci, protože se mi některé myšlenky lépe vryly pod kůži. Díky za krásnou knihu, někdy se k ní ráda vrátím.

orson
18. února

Jako jednu z posledních knih v minulém roce jsem přečetl Moje milá smrti od Veroniky Hurdové. Tuto blogerku příležitostně sleduji (tip na ni mi dala manželka, která si její knihu koupila).

Asi nejvíce jsem byl zvědav na její životní příběh, ale nakonec mě mnohem více zaujaly její myšlenky o životě a smrti. Škoda jen, že si nedala tu práci a text ještě více neučesala, trochu moc z něj totiž trčí fakt, že to jsou sesbírané články z jejího blogu a tak se tam některá fakta a myšlenky zbytečně několikrát opakují (hlavně pak v uváděných rozhovorech). Každopádně se ke knize určitě někdy vrátím.

jana1986
14. února

Knihu jsem měla půjčenou, přečetla, vrátila, ale... určitě si ji koupím, abych se k Veroničiným myšlenkám mohla postupem času vracet.
Kniha je totiž nejen o smrti, není pochmurná, naopak, je optimistická... sama jsem v ní nalezla spoustu myšlenek (nejen o vyrovnání se se smrtí, ale taky o přístupu k dětem a celkově k životu) které jsou ve své podstatě tak jednoduché, jasné a přirozené, ale v tom každodenním shonu na ně prostě zapomínáme. Snažím se je aplikovat do každého dne...a ono to fakt funguje! Za mě tedy plný počet hvězd.

Andrushka
10. února

Moc mila kniha, byla jsem tak natesena, az ji prectu, ze jsem se cela trasla, kdyz se mi dostala do ruky. Moc pekne se cetla, velice inspirativni. Trochu mi ale vadilo, ze se nektere myslenky az prilis casto opakovaly. A proto s postupem casu se moje nadseni ztracelo. Nicmene kniha stoji za precteni.

girdi
09. února

Krásná hluboká kniha. Ač se věnuje smrti, oslavuje život a dokáže pohladit po duši.

Drábuska
19.12.2017

Velmi silná a inspirativní kniha s příběhem, který by leckoho položil. Paní Veronika se s osudem poprala po svém a dává nám v knize nahlédnout do svého nitra. Kniha se mi dostala do rukou zcela náhodou a jsem moc ráda, že si ke mně našla cestu.

Ronny
15.12.2017

Veronika Hurdová zažila v životě velké štěstí a velkou bolest. Tím štěstím byl dlouholetý naplněný a inspirující vztah s manželem, kterého jí pak neočekávaně vzala smrt v době, kdy čekala jejich třetí dítě. Smrt a narození jsou dvě silné události v životě člověka, které spoustu věcí změní a dotyčného někam v jeho vývoji posunou. Že Veronika prodělala v krátké době po duchovní stránce velký skok je zřejmé z její knihy, během jednoho roku vyzrála a zmoudřela jako někdo ne za celý život. Z tohoto pohledu je její kniha ojedinělá a stojí za to si ji přečíst. Hluboce se skláním nad tím, jak to zvládla a přeju jí do dalšího života hodně štěstí!

Tejuš
29.11.2017

Strašně jsem se na tuhle knížku těšila, až si na ní udělám pořádně čas a klid...
A předčila všechna má očekávání!
Nejenom silou, která z knížky ční, pozitivním myšlením, které vychází z Veroniky, ale také jak je výstižná a velmi čtivá. Veronika si opravdu umí hrát se slovíčky, skvěle napsané!
Moc se mi líbí, že je psaná retrospektivně, Veronika nepopisuje sled událostí od seznámení s manželem po současnost , kdy musí žít bez něj, ale ke všemu se postupně vrací podle tématiky kapitol, někdy na přeskáčku. Nicméně příběh není to hlavní, co vám kniha chce říct, a už vůbec ne to poslední, čím vás dostane. Kapitoly vyprávění, co se jak stalo nestalo, se jakoby naprosto přirozeně protkávají s kapilotami, kde popisuje význam těchto událostí pro ni samotnou... S každou další otočenou stránkou jsem Veroniku obdivovala a jen souhlasila snad se všemi postřehy a názory, které jsem přečetla.
V neposlední řadě, jelikož zatím nemám děti, mně teda "rozsekal" pohled dětí na tátovu smrt, který tam Veronika skvěle vyzdvihla.

peliska85
07.10.2017

Určitě doporučuji k přečtení. Téma smrti je opravdu většinou lidí ve společnosti tabuizováno a raději o něm nikdo nepřemýšlí, protože je příliš depresivní. Velmi se mi líbí staro-nový pohled, který Veronika Hurdová, neboli Krkavčí matka, nabízí, přináší a knížka může pomoci nejen v situaci, kdy se člověk vyrovnává se smrtí blízkého člověka, ale obecně když si potřebuje utříbit priority.

Simikik
20.09.2017

Knihu jsem schroustla na dovolené za 1,5 dne. Příběh Veroniky je strhující. S pláčem i smíchem jsem pročítala jednotlivá slova. Kniha je takovým shrnutím toho, co se stalo, jak se to stalo a co se dělo od té doby až po dnešek (rok 2017). Kniha je rozdělená na několik částí a jednotlivé kapitolky jsou takovým uvažováním nahlas. Kniha je plná myšlenek o smrti, dětech, rodině, lidství a lásky. Někdy mi vadilo, že se autorka v knize opakuje a v jednolivých kapitolách se vrací k již probranému tématu. Přisuzuji to ale tomu, že je kniha psaná v průběhu celého roku a myšlenky plynou..
Kniha je vlastně takovou životní inspirací. Líbí se mi styl přemýšlení a to, jak jsou slova na papíře psaná s jistotou ve vlastní život. Někdy jsem ale byla zmatená z pojetí života. Chvíli se V. odkazuje na Pána Boha, chvíli na numerologii, chvíli na osud a v jiné části na vesmír... vím, že se nepovažuje za křesťanku. V knize se odkazuje na víru v "Pána Boha", že něco/ někdo je a naše bytí zde dává smysl.. Přeji autorce, aby tenhle smysl nalezla ..
Těším se až se ke knize třeba s odstupem vrátím a naleznu zase jinou inspiraci.