Twinny komentáře u knih

Velmi zajímavé básně. Některé mě oslovily velmi, jiné méně. A u některých nevím, jak je uchopit.

I kdo má moudrosti nejvíce,
málo jen chápe a myslí.
Kolem nás světů je tisíce,
pro které schází nám smysly.

Všichni mi lhali, všichni mi lhali,
blázna si ze mne dělali.
Přede mnou citem se rozplývali,
za zády se mi vysmáli.

4 21.09.2019

K prvnímu dílu Milénia jsem přistupovala s nedůvěrou a zároveň velkým očekáváním. Devadesátiprocentní hodnocení slibovalo mnohé. Dostala jsem výborně propracovaný thriller, ve kterém je do sebe zasazených několik složitých příběhů.
Musím říct, že některá tajemství jsem odhalila spolu s Mikaelem a Lisbeth. Ale nejdůležitější kousek skládanky mi vyrazil dech. Lisbeth je naprosto skvělá a těším se na další díly.

25 15.09.2019

Bavilo mě sledovat příběhy Sila a Turnusu, které se na konci druhého dílu série protnuly. Ráda jsem se vrátila k Jules a Lukovi. Byla jsem napjatá a jen čekala, jestli vůbec někdo přežije. Konec byl velmi zajímavý.

12 09.09.2019

Na začátek musím přiznat, že přestože je Pýcha a předsudek jedna z nejoblíbenějších knih, na mě valný dojem neudělala. Četba mi zabrala celý týden. Možná to bylo těmi jazykovými obraty (četla jsem nový překlad), nebo jednoduše tím, že mě příběh moc nezaujal. Po pár kapitolách mi bylo jasné, kdo koho „klovne“ i když to tak během čtení nevypadalo.
Začalo mě to bavit, až když Lydia zamíchala dějem.
Spíš, než že by mi přišel příběh vtipný, mi některé věci přišly úsměvné. Hlavně věci, které jim přišly jako čest, pocta, hanba nebo ostuda, zatímco dnes nám připadají naprosto normální. Bylo zajímavé dozvědět se o této době něco víc. Lidé se dřív chovali uctivěji a ochotněji. Otázkou ovšem je, do jaké míry to mysleli upřímně a odkdy už to byla jen přetvářka a snaha nepoštvat proti sobě veřejné mínění.
Proto bych nechtěla žít v té době. Složitá společenská pravidla, nemluvě o dědickém právu, které jsem totálně nepochopila. Čekala jsem přísnější sňatkovou politiku. Manželé odpovídající si jak postavením, tak majetkem. Pokud se tedy autorka nepokoušela vzbudit v děvčatech své doby naděje na šťastné manželství. A nejvíc mě překvapilo, že otec netrval na sňatku dědice jeho majetku s jednou ze svých dcer. Mohl by se utěšovat, že zůstane jeho potomkům, a ne cizím lidem.
Celkově mám z toho dojem, že žena před dvě stě lety byla spíš ozdoba rodiny. Nebo spíš otce a manžela. Jakmile se trochu ušpinila, tak si musela dlouho získávat zpět přízeň rodiny. Když se ušpinila trochu víc, tak byla rodinou nenávratně odvržena. Nejvíc jsem kroutila na hlavou nad tím, co přinesl největší „společenský poklesek“ této knihy. Zatímco ONA si odnesla ostudu na celý život, ON na tom vydělal (a dobře, taky zachránil její čest). A kdyby na podmínky nepřistoupil, nic by se mu nestalo, zatímco dívka by přišla o svou čest a mohla by jít rovnou skočit z mostu.
Takže suma sumárum, dozvěděla jsem se něco o anglické společnosti na začátku 19. století, pocítila vděčnost za dobu, ve které žiju, což je pozitivní. Na druhou stranu mě to moc nebavilo, jsem ráda, že už to mám za sebou. Moje oblíbená romance to nebude. Takže hodnotím průměrem.

8 04.09.2019

Příběh byl celkem dobrý a ke konci napínavý. Víc mě bavila minulost než přítomnost. Určitě si člověk uvědomí, na co si dát ve vztahu pozor. Přítomnost byla taková ne nijaká, ale nic, co by mě popohánělo číst dál. Tady hrály prim časy minulé.
Čekala jsem jiné vysvětlení, nějaký šok, zvrat. Ale bohužel. Ale bavila jsem se, kniha se četla příjemně. Pokud na nějakou knihu od autorky narazím, ráda si jí přečtu.

1 26.08.2019

A sakra. Zatímco Stmívání celkem šlo, Nový měsíc byl na hraně čitelnosti. Nejvíc mě bavilo přátelství mezi Bellou a Jacobem. Paradoxně nejslabší linie této fantasy je - ano, je to tak - ono fantasy.
Možná je to tím, že jsem první díl četla nedávno, ale zde ta "láska" byla už vážně otravná. Dám si delší pauzu a někdy se zase do příběhu Edwarda a Belly ponořím.

19.08.2019

Kniha je velmi čtivá. Po sté stránce i hodně napínavá. Hltala jsem ji. Budování atmosféry vyšlo na jedničku. Každou druhou kapitolu jsem měnila své přesvědčení, což byl určitě autorčin záměr. Trochu jsem to odhadla, až na pár detailů. Nakonec to všechno do sebe zapadlo.
Velmi dobře zpracované zajímavé téma. Psycho jak má být. Rozhodně bych se nezlobila, kdyby autorka přišla s pokračováním.

4 07.08.2019

Podle toho, co jsem o Stmívání slyšela, jsem to čekala mnohem horší. Nebylo to vůbec špatné. Celkem mě to bavilo. Někdy jsem se dokonce musela smát.
Ano, bylo to naivní, ale takové miloučké. Spíš takový románek s nádechem tajemna. Místy byl příběh i celkem napínavý. Jsem zvědavá na pokračování.

3 21.07.2019

Po přečtení Sila jsem měla spoustu otázek. Turnus na všechny odpověděl, ale vyvolal ve mně, jak už to tak bývá, mnoho dalších. Líbil se mi pohled "ze shora".
Prolínání minulosti a soudobého dění. To, o čem hrdinové jedničky neměli ani tušení, tady bylo samozřejmostí. Těšila jsem se i na Sólovu minulost, za jejíž popis děkuju :)
Akorát mi dělaly problém nějaké technické záležitosti, proto mi přečtení trvalo o něco déle. Kdyby tohle byl první díl ságy, tak bych ho možná ani nedočetla, natož číst celou ságu. Silo rozehrálo skvělou hru, kterou Turnus vlastně doplňuje. Proto 4*.
Nicméně mohu říci, že tahle série nemá problém udržet si mou pozornost. Věřím, že ani závěrečný díl nezklame.

11 17.07.2019

Dítě ohně jsem rozečítala pomalu, ale nakonec jsem četla snad v každé volné chvíli. Stejně, jako v případě Ledových sester, autor skvěle zvládl vybudovat napínavou atmosféru. Opět jsem zapomínala dýchat a div nepřeskakovala slova, abych se dopátrala vysvětlení. Neskutečně mě to bavilo. Musela jsem vědět, co se sakra stalo.
Postavy byly zvláštní, stejně jako v Ledových sestrách. Fandila jsem pokaždé někomu jinému. Nakonec to dopadlo celkem logicky.
A jestli je taková náhoda možná? Nejspíš ano. Svět je hodně malý.
V mojí knihovně zůstane, i přes některé slovní obraty. Ledové sestry se mi líbily víc.

4 06.07.2019

Po několikátém přečtení Bajek Barda Beedleho bylo na čase začít se chystat do Bradavic. Učebnice Mloka Scamandera mě navnadila na hodiny magizoologie. A až mě madame Hoochová naučí létat na koštěti, prostuduji si i publikaci Famfrpál v průběhu věků :D.

...nostalgie...

4 01.07.2019

To jsem si chtěla přečíst už dávno. Náš maturitní ples se odehrával v duchu filmu z roku 2017 a když jsem měla možnost knihu koupit, neváhala jsem.
"Šťastná sedma" mi dělala společnost dva týdny. Zavzpomínala jsem si na své dětství. Příběh byl velmi dobře napsaný, skvěle propracovaný. U některých částí jsem sotva dýchala a musela číst dál a dál. Při čtení mé zostřené smysly vnímaly každý záchvěv pohybu, nebo ten nejjemnější zvuk. Zablikání žárovky mne dokonce vyděsilo. Tak dobře dokázal King popsat tu tajemnou a děsivou atmosféru.
Ale přesto to bude jen za 4*. Příběh je velmi, velmi dlouhý. Vyprávění se dalo trochu zúžit a vynechat nepodstatné detaily, protože se tady Stephen nechal trochu unést. Potom jsem narazila na pár nesrovnalostí. Těžko říct, jestli to bylo tím, že jsem si špatně pamatovala, chybou překladu, nebo to zrovna autor nevychytal.
Každopádně, takhle si představuji HOROR.

5 24.06.2019

Zmizelá je fenomén. Většina knih podobného ražení je označována jako "kniha pro fanoušky Zmizelé" nebo "pokud se Vám líbila Zmizelá, budete nadšeni". Četla jsem pár knih, které jsou takto označeny – Dívka ve vlaku, Poslední dívka a Vdova. Milovníci Zmizelé říkají, že ONA je jiná. Jiná než ty, které jsou jí připodobňované. Souhlasím, pro mě je totiž horší.
Samozřejmě opět sehrál svou roli výborný marketing. Proužek na její horní straně a zlatá placka. Aneb, jak zhyzdit slušnou obálku. Achjo.
Už jsem zmínila ty nadšené výkřiky na zadní straně obálky? Ne? Fajn, použiju je k popsání mých pocitů z knihy a jejího příběhu.

DŮMYSLNÉ – překombinované. Na konci jsem se chytala za hlavu.

ÚŽASNĚ ZÁLUDNÉ – na podstatu zmizení Amy jsem přišla asi v polovině první části. Od té doby to bylo zoufale předvídatelné.

NEMILOSRDNĚ ZÁBAVNÉ – nuda.

OSTRÉ JAKO BŘITVA, HROZIVÉ, UKRUTNĚ CHYTRÉ, SKVĚLÉ – občas, ne, nemyslím, nesouhlasím.

13 04.06.2019

No. Konečně je Ta přede mnou za mnou.
V minulosti mě štvala absence uvozovek. Musela jsem si domýšlet, co bylo řečeno nahlas a co si Emma jen myslela. Potom mě napadlo, že tím autor chce odlišit minulost od současnosti, protože v některých pasážích mi Emma s Jane splývaly. Nebylo divu, když se prakticky to samé opakovalo.
Upřímně musím říct, že pro mě nebyl příběh napínavý. Četla jsem rychle, protože kniha je čtivá - jedno z mála plus. Ale po půlce už jsem se jen usmívala a říkala si, "aha. Jasně a co dál?" Snaha autora budovat děsivou atmosféru u mě vyšla na prázdno.
Pachatel mě napadl, když se tam začal více vyskytovat. Ale zároveň jsem měla ještě dvě verze Emmina osudu - upřímně? Byla to taková píp, že mi jí ani nebylo líto. Když bylo jasné, co se stalo, bylo mi jasné, co se stane dál.
Bohužel zklamání.

7 26.05.2019

Měsíc jsem nevzala knihu do ruky. Příprava na maturitu mi sebrala všechen čas a sílu. Nicméně pár dní před zkouškou jsem se potřebovala uklidnit nějakou lehčí, ale už přečtenou kamarádkou z mojí knihovny. Po delším přemýšlení jsem sáhla po Muffinu a čaji, který jsem četla přesně před rokem. Což se mi hodilo, protože už na mě čekaly další osudy Daniela a Kita – Koláčky a spiklenci.
Začátek se mi hodně líbil. Užívala jsem si s klukama prázdniny. Dostala jsem chuť se jít vykoupat do rybníka :D.
Jak jsem předtím nesnášela Daniho otce, teď jsem měla chuť mu každou chvíli omlátit hlavu o zeď. O to víc jsem si cenila Kitovy mamky. A musím říct, že mi spiklenci často vykouzlili úsměv na rtech. A občas jsem se musela i smát.
Víc už nelze vyjádřit slovy, tenhle příběh se prostě musí prožít.

5 24.05.2019

Ne. Tohle ne. Dalo se to přečíst, to ano. Ale přišlo mi to jako totální parodie (nic proti parodiím). Možná by se mi to i líbilo, kdyby to ovšem neoznačili za regulérní osmý díl. Ne, tohle pro mě není pokračování. Já skončila u sedmičky.

8 20.05.2019

Moc se mi do Sila nechtělo. Nejsem fanouškem sci-fi a tak se mu trochu vyhýbám. Úžasná obálka mě přemluvila k přečtení tohoto skvělého příběhu a já jsem opravdu ráda.

Silo, podzemní svět. Svět, jehož obyvatelé žijí a pracují podle svého zaměření a barvy svých lacláčů. Svět, jehož obyvatelé jsou pečlivě hlídáni, kontrolováni a důsledně trestáni. Svět, jehož viditelný nejvyšší stupínek na žebříčku hierarchie se krčí při zemi pod neviditelnými a utajovanými stupni.
Příběh mě zajímal bez ohledu na to, kterou postavu zrovna doprovázel. Protože jsem každou z nich doprovázela s ním. Ať už její funkce, barva oděvu nebo myšlenka byla jakákoliv, nenudila jsem se.
Příběh je velmi dobře vyprávěný. Každému jsem byla v patách a jeho pocity jako by se na mě přenášely. Dusila jsem se zkaženým vzduchem, mrzla v ledové vodě, svíral mě strach, nebo jsem cítila uklidňující úlevu.
Nemůžu se dočkat, až si přečtu další díly. A doufám, že se mi podaří vyhrabat pár "poukázek", protože tuhle sérii musím mít.

13 23.04.2019

No, co na tuhle knihu říct. Začátek byl slibný. Dobře se rozjíždějící příběh. Asi tak v polovině mě napadlo, kdo by to mohl být. Pořád mi tam něco nesedělo. Došlo mi to těsně před odhalením.
Neskutečně mě dráždil nesympatický vyšetřovatel. Jak se vždycky o detektivy bojím, tady mi byl lhostejný. A čím dál víc jsem poznávala jeho minulost a myšlenky, tím víc mi byl fuk.

Těsně u konce jsem si řekla, že jestli to dopadne tak jak si myslím, dám jen 2*. Uhodla jsem to a jelikož ten konec byl opravdu zprasený, víc si Mesiáš ode mne nezaslouží.

2 17.04.2019

Celé to bylo takové divné. Příběh mě bavil ze začátku, postupně se to zhoršovalo. V určitých částech jsem měla zmatek. To, co se stalo Claire jsem tušila od poslední třetiny.

1 17.04.2019

Žasnu nad Láďovou odvahou. Tohle bych rozhodně nedokázala a ani si to nedokážu představit.
Jsem ráda, že jsem si jako svůj první cestopis vybrala zrovna tenhle. Lehký humor, úsměvné a někdy i méně úsměvné situace, které mě nerozrušily jen z toho důvodu, že autor je ještě naživu.

10 10.04.2019