Twinny komentáře u knih
Autorčina prvotina a zároveň první příběh o novinářce Kate - Vdova - mě zaujala. Nedalo mi to a pořídila jsem si i Dítě. A udělala jsem dobře.
Napínavý a dobře vystavěný příběh, postavy zvládnuté na jedničku. Všechno do sebe logicky zapadá. Jak to vlastně bylo už mě napadlo někdy ve druhé třetině. Asi čtyřicet stránek před koncem mi bylo jasné, že se nepletu. Autorka nechala dostatek stop, aby na všechno čtenář přišel sám, ještě před cílovou rovinou.
Jak napsala Kekik, taky mě trochu zarazila tahle chyba. Louise se určitě narodila deset let poté a ne před deseti lety.
Detektivka je "můj" žánr, který jsem díky povinné četbě dlouhé tři měsíce nedostala do ruky. Proto jsem se na Clonu strašně těšila a přečetla ji za tři dny, což je na mě opravdu rychlé tempo.
Postavy, které jakoby v Sově zamrzly na stejném místě a od Anděla se nepohnuly, se konečně vyvíjí dál. Proto se mi Clona líbila víc než Sova. Bála jsem se, že si nebudu pamatovat postavy, ale postupně se mi vybavily. Dokonce jsem si vzpomněla i na děj Sovy, který jsem, na rozdíl od Anděla, málem zapomněla.
Kniha mě bavila, napínala, občas svedla na falešnou stopu. Nenudila jsem se, postavy ani děje se mi nepletly. Za mě bez problému 5*
Musela jsem knihu přečíst dvakrát. Po prvním přečtení jsem jen nevěřícně kroutila hlavou. Po druhém už chápu, co tím Kafka nejspíš chtěl říct. Lidi si neváží toho, co pro ně druzí dělají a když to už nemohou dělat, tak je zavrhnou.
Konečně poslední povinná četba! Musím přiznat, že se mi stará čeština těžko četla. Ale příběh je pěkný, chtěla jsem vědět, jak to s postavami dopadne. Autorka umí zaujmout.
Knihu jsem si půjčila, protože jsem chtěla znát předlohu filmu. Nevěděla jsem, že jde o víc povídek. Většina z nich se mi nelíbila. Zkrocená hora byla nejlepší, ta je za *****.
Musím uznat, že Wolker se čte dobře. Upřímně ale nevím jak tuto básnickou sbírku ohodnotit. Ne všechny básně jsem pochopila, ne všechny se mi líbily. Proto 3*
Zajímavá myšlenka, ale zpracování...
Knížečka je útlá, polovina jsou obrázky, takže máte za chvíli přečteno. Absolutně jsem nepochopila myšlenku knihy. Námět byl dobrý, jen s nevyužitým potenciálem.
Povinná četba a pro mě jedna z lepších a čtivějších knížek. Pěkné a zajímavé autobiografické povídky, ze kterých mě nejvíce zaujaly Nejdražší ve střední Evropě a Otázka hmyzu vyřešena. Otův tatínek byl skvělý.
Pokud si jí chcete přečíst, neváhejte. Rozhodně stojí za to.
Prase nebude! - 4*
Běh Prahou - 5*
Zajímavý příběh, vykreslující manipulaci a touhu přežít. Autor podává svědectví o praktikách a nelidskosti tehdejšího SS. Bohužel se mi to moc dobře nečetlo.
Epigramy nevystihují jen Rakousko-Uherskou společenskou situaci v 19. století. Kritizují společnost jaká je bez ohledu na dobu.
Chceš-li v strachu, v nepokoji žít,
musíš k tomu vtip a rozum mít;
chceš-li dodělat se vezdejšího chleba,
bývej hloupým, kde je toho třeba.
Válečné? Ne, jen příběh o klukovi, kterej má problém se svým "kámošem".
Uf, pár stránek a já čtu skoro týden. Nesedl mi styl psaní a příběh jako by nebyl.
Kdyby nám češtinářka neřekla, o čem kniha je, nepochopila bych to. Čekala jsem více informací o odboji. Těch sexuálních eskapád tam bylo na těch pár stránek docela dost.
Už mi narostly třetí parohy, jak jsem z toho jelen…
Dočíst, nebo se na to vykašlat? Tahle myšlenka mi proběhla hlavou snad při každém otevření knihy. Natěšená jsem ji načala, ale kouzelná obálka bohužel kouzelný příběh nepřinesla. Ztrácela jsem se v čase, místě i postavách. Často jsem nevěděla, o čem postavy mluví a co se právě děje.
Příběh působí jako spletenec několika povídek. Které jako by autorka zamotala dohromady a umístila na pozadí cirkusu. A uzel tak utáhla, že nebyla s to, jej smysluplně rozmotat. Vzala nůžky a cvak.
Já raději jiná kouzla…
Kniha začíná napínavě. Simon je sympaťák, celou dobu jsem doufala, že jeho tajemství nebude prozrazeno. A hlavně jsem mu přála, aby se už konečně setkal s Bluem. A zjistila jsem, že HP je naše společná vášeň.
Blua jsem poznala hned. Sice jsem chvilku váhala, ale postupně mi bylo jasné, kdo to je. A teď mě právě mrzí, že kniha má jen necelých tři sta stran, vůbec bych se nezlobila, kdyby byla delší.
Doufám, že ve druhém díle se bude jejich vztah rozvíjet i když jen na pozadí. Blue je prostě roztomilý :)
Už se těším, až se kniha zařadí vedle Muffina a čaje, protože tohle dílko nesmí v mé knihovničce chybět.
Tyrolské elegie, Křest svatého Vladimíra a teď Král Lávra. Ten Borovský má něco do sebe. Jeho básně mají kouzlo, vtip a poselství. Nemůžu jinak než doporučit.
Hlavní postava ve mně vyvolávala rozporuplné pocity. Na jednu stranu to byl chlapík bez svého názoru. Na druhou mi přišel slizký, jak se pořád usmíval a hlavně ta jeho mluva.
Kniha dobře popisuje Hitlerovskou propagandu a vymyté mozky. Bohužel i přes svůj malý rozsah je neuvěřitelně rozvleklá a všechno se tam zopakuje minimálně pětkrát.
Komedie? Aha a ten vtip byl kde? Ano, bylo to psané v době, kdy byl majitel mužských pohlavních orgánů považován za něco víc. Dřív to mohlo pomoct těm chlapům, kteří to doma tak v rukou nedrželi, cítit se jako páni tvorstva. Ale dnes jedna z nejhranějších her? Vážně?
Opět jsem si potvrdila, že díla, o kterých se učíme na hodině literatury, nemusí být vždy jen nudná. Křest svatého Vladimíra - vtipná, pravdivá a výborně napsaná satira.
Mohu jen doporučit.
Krásná báseň plná sarkasmu a ironických narážek. K pochopení poselství Tyrolských elegií potřebujete znát některé historické souvislosti.
Hra na kočku a myš. Miluju, když se na vyšetřovatele pověsí psychopat a pronásleduje ho.
Z Winetra občas vážně nemůžu a musím se smát.
Podivný příběh, který mě moc nezaujal. Zajímavý byl akorát Giuseppe a jeho příběh. Nic jiného jsem si z toho nevzala.