Čtenář z vlaku v 6.27
kniha od: Jean-Paul Didierlaurent
KoupitKoupit eknihu
Guylainu Vignollesovi je třicet šest, je osamělý a nenávidí svou práci. Je naprosto nenápadný, nikdo by si ho patrně ani nevšiml, kdyby spolucestujícím z vlaku každé ráno nepředčítal několik stránek, které se mu večer předtím podařilo zachránit před záhubou. Jeho přáteli jsou hlídač, který komunikuje téměř výlučně ve verších, a bývalý kolega, který následkem nehody v práci ztratil svoje nohy a kousek po kousku je sbírá zpátky... Jednoho dne dostane Guylain ve vlaku nevšední nabídku a o něco později v něm také objeví USB, které jeho šedivému životu znovu dodá barvy. Tolik lze říct, aniž bychom toho o příběhu vyzradili příliš. Autor totiž čtenáři pravdu odkrývá postupně a nutno zdůraznit, že Čtenář z vlaku v 6:27 je jednou z mála nepředvídatelných výjimek. Bývá charakterizován jako „moderní pohádka“, a ačkoliv draka supluje kovová příšera živící se papírem, princ bydlí v kutlochu pod střechou se zlatou rybkou, která mu žádná přání neplní, a princeznu najde na místě, kde by ji ani náhodou nehledal, román zůstává hřejivým – a velmi poetickým – příběhem o laskavosti lidského srdce, důležitosti přátelství a lásky....celý text
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/259012/ctenar-z-vlaku-v-6-27-rqb-259012.jpg 3.9253| Žánr | Literatura světová, Romány |
| Vydáno | 2015, Knižní klub |
| Orig. název | Le Liseur de 6h27, 2014 |
| více informací... |
Komentáře (93)
Kniha Čtenář z vlaku v 6.27
Na začátku nebyla žádná velká očekávání – lockdownový víkend a sluníčko venku mě vyhnaly na zahradu, kde jsem v přestávce mezi hrabáním starého listí usedla v jarně studeném, ale krásně slunečném dni s kávou na terase (krása po dlouhé zimě) a začetla se do připravené odpočinkové četby.
A čtenář z vlaku v 6.27 si mě fakt získal!
Svou klidnou atmosférou … „dvacet poklidných minut, během nichž se v něm na povrch dral život“ … až se mu to podařilo! Život si totiž vždycky cestu najde :-) … protáhne se i skrz zatuchlé roury „Velkého drtiče příběhů“, aby dal šanci jednomu úplně obyčejnému člověku, prožít téměř neobyčejně dobrodružné hledání … vlastního štěstí!
Během 173 stránek mezi námi vzniklo téměř důvěrné pouto, filozofovali jsme a klábosili s jeho letitými i nově získanými přáteli … prostě, o všem možném! A mě přirostli k srdci všichni ti nejobyčejněji obyčejní lidé, které (podobné) normálně bez povšimnutí míjíte venku na ulici, se kterými se běžně setkáváte, a nevíte o tom … jako třeba lehce přehlédnutelná, a přitom velmi přátelská, kadeřnice v obchodním centru, dvě velmi, velmi staré dámy z domova pro seniory na cestě do města, za nějakou nezbytnou záležitostí, které každé ráno cestující vlakem v 6.27 jen, aby si poslechly zvláštně neodolatelného čtenáře, vrátný recitující na potkání básně v alexandrinech, stařík venčící každé ráno svého ještě staršího psa, či nezlomný a nezlomený invalida na vozíku, hledající své nohy o které přišel, a taky, jedna mladá filozofující „hajzlbába“ :-). Zdá se vám to, jako zvláštní seskupení? Nedejte na první zdání, uvidíte, že vás příběh překvapí, až objevíte souvislosti, mezi tak zdánlivě nesourodou skupinou prachobyčejně působících osob, či spíš, věřte nebo nevěřte … zajímavých osobností!
Takže, musím potvrdit anotaci, jako mávnutím kouzelného proutku mě na začátku obestřelo zvláštní poetické kouzlo … nečekaného, nečekaně křehkého příběhu plného … čistých duší.
Knihu jsem po kouscích přelouskala během jednoho dne. Nejspíš by se vzhledem k délce dala zvládnout za kratší čas, ale příběh mě nezaujal natolik, abych ho chtěla přečíst na jeden zátah. Kniha má vcelku pomalý děj, až mi v některých chvílích připadalo, že se to příliš vleče. Ani jedna z hlavních postav se mi příliš nezamlouvala a po dočtení mám pocit, že spousta scén byla v knize zbytečná, protože nijak nezasahovala do děje (například neustálé rozjímání nad Tím). Navíc autor neuzavřel všechny načaté linky a nemám dojem, že to bylo úmyslné. Aspoň že se to četlo rychle a Juliin deník byl poměrně zajímavý, jinak je to takový průměr. Co se odpočinkových knih týče, četla jsem mnohem lepší tituly. 2.5/5
Roztomilá love story o shledání dvou osamělých duší, jejichž život se dosud potácel mezi nezáživnou prací, hovory s akvarijní rybkou a posloucháním tajemných zvuků ze záchodových kabinek. Poselství je jasné - i když je život bezútěšný a monotónní, vždycky je v něm dost místa pro naději, lásku a nečekaná přátelství.
Přečíst si tuto knihu mi bylo nejspíš souzeno.... už asi tři roky na mě občas někde vyskočila nebo se o ní zmínil někdo z mého okolí. Takže když se přede mnou zjevila v knihovně, hned jsem si ji půjčila. Mám tento typ příběhů ráda, takže celá kniha mi přesně sedla a líbil se mi i styl, jakým je napsaná. Pro mě to bylo příjemné pohlazení na duši.
Ďalšia príjemná jednohubka, tzv. feel-good román. Štýlom mi kniha pripomínala Čakanie na Mr.Bojanglesa alebo S eleganciou ježka alebo Podivuhodný život osamelého poštáka . Trošku čierno-biele- dobré postavy len dobré, zlé výslovne zlé bez hlbšej perspektívy, ale ak potrebujete ulahodiť srdiečku, tak kniha spraví svoje.
P.s. Aj ja chodím ráno vlakom 6:27 :D
Štítky
Autor knihy
Podobné knihy
Kniha Čtenář z vlaku v 6.27 je v
| Právě čtených | 4x |
| Přečtených | 334x |
| Čtenářské výzvě | 103x |
| Doporučených | 26x |
| Knihotéce | 146x |
| Chystám se číst | 138x |
| Chci si koupit | 15x |