Twinny

Příspěvky

Lži, dokud můžešLži, dokud můžešMary Kubica

Začátek vypadal zajímavě. Měla jsem tři scénáře, co se mohlo stát. Netrefila jsem ani jeden. Nejdřív to bylo napínavé, ale postupně to sláblo. Jako celý děj. Hlavní hrdinka byla napřesdržku.

15. listopadu


Než jsem zemřelaNež jsem zemřelaS. Tremayne (pseudonym)

Autor opět přichází s příběhem, kdy rodinu na samotě pronásleduje duch minulosti. Opět nevíme, zda tu hrozí reálná hrozba, nebo jde jen o divokou představivost postav.
Než jsem zemřela je opět napínavým thrillerem, lepším než Dítě ohně, ale na Ledové sestry to nemá. Musím říct, že jsem vůbec do poslední chvíle netušila, co se stalo a jak to bylo. Autor nezklamal.

07. října


Vítr z horVítr z horAndy Wildwood

V první řadě chci poděkovat autorovi za poskytnutí knihy.
Bohužel jsem nedočetla. Když jsem zjistila, že ani po půl roce čtení nemám přečteno ani 150 stran a dál se mi fakt číst nechce, tak jsem to vzdala. Příběh má možná potenciál, ale bohužel si nedokáže držet mou pozornost a po pár stranách mně přestal zajímat.
To, že se hlavní hrdinové do sebe zamilovali asi za pět minut, raději nebudu komentovat. Celkově psychologie postav mi za těch pár přečtených stran přišla nezvládnutá.

14. září


Dívka, která kopla do vosího hnízdaDívka, která kopla do vosího hnízdaStieg Larsson

I když jsem předchozí díl četla před více než rokem, musím říct, že si tento příběh pamatuju docela dobře. Třetí díl Milénia je zamotanější a mnohem složitější a spletitější než první a druhý. Moje nejoblíbenější postava je Lisbeth a jsem ráda, že se konečně dozvídáme celý její příběh.

02. září


Duch domu AshburnůDuch domu AshburnůDarcy Coates

(+ SPOILER) Miluju duchařské horory. Miluju je jako filmy a proto jsem se rozhodla, že bych si konečně mohla nějaký přečíst a sáhla jsem po této knize.
Autorka píše velmi čtivě a děj dobře odsýpá. Ani mi nevadila vata, kde hlavní hrdinka jen vařila nebo krmila kocoura. Četlo se to fakt dobře. I trocha toho napětí tam byla. Na odpočinek dobrá knížka, ale pro opravdový strach a bušení srdce musíme zalovit v jiných vodách.
Co se týče rozuzlení, už jsem zvyklá, že horor je napínavější a strašidelnější, dokud se neodhalí pravda. Pak už to většinou jde z kopce a ztrácí kouzlo. Bohužel Duch domu Ashburnů v tomhle nebyl výjimkou.

Jen mě tam zarazilo několik nesrovnalostí. Resp. věcí, které nedávaly moc smysl. Autorka to takhle napsala jen proto, že bez toho by se příběh vůbec nestal, nebo by skončil po pár stranách:

SPOILER!
Adrianne nemá peníze a proto nemá mobil. Ale má notebook. Ten se rozbije a proto nemá práci a peníze. A proto si nemůže koupit mobil. Ale, že by třeba hledala práci v Ipsonu jako výpomoc, uklízečka nebo něco? Ne to ji nenapadlo.
To samé bylo s elektrikou jen v přízemí. Zbytek domu byl bez elektřiny a díky vypadlým pojistkám se do tmy zahalil celý dům. A Adrianne je po tmě. Ale že má celou půdu svíček, které by mohla zapálit, to jí také nedojde.
Je jasné, že tohle nelogické chování autorka použila proto, aby si hrdinka nemohla zavolat pomoc, bála se a byla uvězněna v domě. A protože světlo svíce našeho zombíka zastrašovalo, ani pro tu svíčku jí nedovolila autorka si dojít.
KONEC SPOILERU

12. srpna


PohřebPohřebNeil Cross

Autor měl určitě zajímavý nápad, ale to zpracování moc nedopadlo. Myslela jsem si, že se vžiju do hlavního hrdiny a budu s ním prožívat jeho trápení, ale bohužel to nevyšlo. Spíš mě to celkově moc nebavilo. Nakonec jsem to dočetla proto, abych se mohla začíst jinde, konec mě vlastně už moc nezajímal.

31. července


Byly tady, a už nejsouByly tady, a už nejsouH. Beck (pseudonym)

Začátek se mi líbil velmi, ale postupně to šlo trošku z kopce. Nakonec spíš překombinované. Možná by bylo lepší, kdybychom od začátku nevěděli, jak to bylo doopravdy.

21. června


Skandály a aféry evropských panovnických dvorůSkandály a aféry evropských panovnických dvorůVladimír Liška

Zajímavé příběhy. Některé jsem znala a o těch jsem se dozvěděla pár dalších zajímavých informací. O některých jsem slyšela poprvé.

05. června


Všude kolem černý lesVšude kolem černý lesR. Ware (pseudonym)

Moc jsem od knihy nečekala. Čekala jsem jen průměrný ženský thriller. A dostalo se mi moc příjemného a napínavého překvapení.
Co se stalo mezi Jamesem a Norou mi bylo jasné, jen jsem nevěděla, že to bude trochu jinak a vlastně jeden z důvodů toho, co se na rozlučce se svobodou stalo. Pachatele jsem tušila i když můj hlavní podezřelý byl jiný. Chvílemi jsem si myslela, že v tom jedou spolu.
Taková klasika, kdy člověk přemýšlí, kdo je tu psychopat. Autorka si s tím poradila velmi dobře a pachatelem mohl být kdokoli. Příběh jsem si velmi užila.

13. května


Napsáno krvíNapsáno krvíChris Carter

Těšila jsem se na další případ Huntera a Garcii a opět jsem dostala skvělou jízdu. Promyšlený a napínavý případ. Jednu hvězdičku strhávám za konec Hunter ex machina.

02. dubna


BountyBountyMichael Byrnes

Bounty je děsivě realistická kniha. Příběh, který se může stát i ve skutečném světě. Sympatický agent Novak a ostatní mě provázeli tímto napínavým vyprávěním a dokázali mi rozbušit srdce. Mozek pracoval na plné obrátky.
I přes to, že nejsem zrovna počítačový znalec, skoro všemu jsem bez problému rozuměla. Pachatele jsem odhadla asi stránku před tím, než ho odhalil autor. Pokračování by bylo fajn.

25. února


Co nevíšCo nevíšJoAnn Chaney

Začátek mě moc nebavil. Pak se příběh rozjíždí. Vraha jsem uhodla někde v poslední třetině.
Lorenův způsob vyšetřovaní je zajímavý. Trochu děsivý, ale originální.

09. února


Zimní lidéZimní lidéJennifer McMahon

Dlouho mi trvalo, než jsem se začetla. Ze začátku jsem neměla problém knihu odložit a několik dní se k ní nevrátit. Potom to začalo být zajímavější, ale napětí nebo dokonce strach jsem necítila.
Neodhadla jsem téměř nic z toho, co se stalo. Nakonec to do sebe zapadlo. Ale žádná sláva to nebyla.

22.12.2020


Náš manželNáš manželJo Jakeman

Někdy mám u tzv. "thrillerů pro ženy" pocit, že autorky napíšou povídku polovičního rozsahu a pak ji natahují a vyplňují, aby dosáhly minimálního počtu stran na vydání. A Náš manžel ve mně tento pocit vyvolal několikrát.
První kapitoly byla trochu škoda. Knížka by byla napínavější, kdybychom dopředu nevěděli, jak to dopadne. Příběh celkem napínavý byl. Hlavně jsem čekala, jaké psychopatické jednání vyplave napovrch.
Co se týče postav, jsem trošku rozpačitá. Některé chování naší "dámské jízdy" bylo nelogické. Některé zvraty mi přišly na sílu.

24.10.2020


DomovDomovMats Strandberg

Začátek mě moc nezaujal. Byl velmi pozvolný, člověk dlouho netušil, co se bude dít. Potom to přešlo do zajímavější a napínavé části. Ale jakmile jsem se se zatajeným dechem začetla do konce, byl mu za chvíli konec. A potom tu byl ještě ten konec nekonec.
Autor píše velmi čtivě. Když jsem se prokousala začátkem, tak se to četlo samo. Možná by bylo fajn pokračování.

19.10.2020


Její život v očích panenkyJejí život v očích panenkyIngrid Desjours

(+ SPOILER) Musím říct, že jsem od knihy čekala něco jiného. Hodně jiného.
Jediná postava, která mi byla sympatická byla Barbara na začátku knihy. Potom už tam nebyl nikdo, koho bych si mohla oblíbit, komu fandit.
Při čtení knihy jsem se zmítala mezi dvěma pocity. Někdy to pro mě byl dobře vypsychovaný thriller, jindy totální nesmyslná slátanina.
Nějak jsem měla problém věřit Marcovi, hlavně ke konci knihy. U Barbary zase občas nebylo jasné, co je a není halucinace.

POZOR SPOILER!
To, že jsou Barbařina matka, Raoul a dítě mrtví jsem si myslela, resp. to bylo z jejich "chování" jasné. U dítěte jsem to poznala hned. U matky a Raoula jsem si musela počkat na upřesnění. Nemyslím si, že ji nutili k prostituci. To už byli dávno mrtví.
KONEC SPOILERU

14.10.2020


NefilimNefilimAsa Schwarz

Když milujete Supernatural, kniha s názvem Nefilim Vám nemůže zůstat lhostejná.
Příběh byl parádně zamotaný. Většina knihy byla napínavá. Tak nějak se mi podařilo odhalit, kdo do toho byl zapletený, ale dohromady už jsem to neposkládala. Při odhalení vraha jsem koukala. Můj typ byl trochu vedle.
Bála jsem se spojení s Greenpeace, ale nakonec mě to nerušilo. Občas mi vadilo Novino přepočítávání všeho na množství škodlivých látek.

Poznámka mimo: Když u detektivek a thrillerů anotace téměř nečtete, tak Vás při výjimečném nakouknutí chyba ve jménu hlavní hrdinky nepotěší :D

10.10.2020


Temný měsícTemný měsícJ. Sandford (pseudonym)

Říkala jsem si, že už nebudu rozečítat další série. Hlavně ne detektivní, těch už mám rozečtených dost. Ale koupila jsem si Krvavou pomstu, aniž bych tušila, že jde o druhý díl série. Tak jsem si půjčila první. Že jde o "doplňkovou" sérii k jiné sérii jsem se dozvěděla nějak během čtení Temného měsíce :D. Ale nevadí.
První co mě u této knihy napadne je nesympatický vyšetřovatel a vyšetřování celkově - Flowers si mě nedokázal nijak získat a jeho vyšetřování mě moc nebavilo. Přišlo mi, že ho něco jen tak napadlo a dělal si celkem co chtěl. Napětí a nějaké motivace číst tam bylo pomálu. Nějaká místa - spíš místečka - byla napínavá velmi, ale bylo jich vážně málo. Občas jsem ztratila přehled o postavách, nebo o tom, co se tam už stalo.
Zápletka byla docela složitá a neodhadla jsem skoro nic a můj domnělý vrah byl někdo jiný.
Krvavou pomstu přečtu a pak uvidím. Možná zkusím i Pravidla oběti. Ale jenom možná.

04.10.2020


Pohřbený životPohřbený životAllen Eskens

Ehm. No. Nejdřív mě to nebavilo, potom ano, pak ne, pak ano, a tak pořád dokola. Chudák Joe si nemohl ani trochu oddechnout. Ale přišlo mi to takové, já nevím. Hlavnímu hrdinovi se najednou změní celý dosavadní život.
Stejně jako k autorově další knize - V cizí kůži - k tomuhle nemám co napsat. Přečetla jsem, ale za pár týdnů už nebudu vědět, o čem to bylo.

26.09.2020


Kateřina Aragonská: Pravá královnaKateřina Aragonská: Pravá královnaAlison Weir

Musím říct, že příběh Kateřiny Aragonské se mi četl těžko. Většině politických a náboženských věcí jsem nerozuměla, ale tak to mám u všech historických knih, filmů a seriálů. Kateřinu vidím jako silnou ženu, která i přes všechna příkoří bojovala o svá práva a o práva své dcery.
Příběhy dalších Jindřichových žen si přečtu. Anna Boleynová byla nejspíš opravdu velká potvora, ale jsem zvědavá i na její příběh a příběhy dalších tudorovských královen. Protože i přes vliv ostatních byl Jindřich králem a to, kam až to všechno zašlo, byla především jeho vina.

06.09.2020


Miami BluesMiami BluesCharles Willeford

Knihu jsem dostala zadarmo a sama bych si ji, ač detektivky čtu často a ráda, nejspíš nekoupila. Možná to bylo těmi osmdesátými léty, ale nepřišli mi zajímaví ani hlavní psychouš, ani hlavní detektiv. Příběh byl takový ehm. Za chvíli nebudu vědět, že jsem to četla.

04.09.2020


Podělaným navrchPodělaným navrchBecky Albertalli

Začátek mi přišel nezáživný a knihu jsem dvakrát odložila. Bylo mi to docela líto, protože Simona i Holku mimo rytmus mám moc ráda a četly se skvěle. Mám ráda autorčin humor.
Myslela jsem že ji budu muset oželet. Ale potom jsem zjistila, že je kniha součástí "Simonova světa" a dala jí třetí šanci.
Když jsem konečně prokousala začátkem, tak se to rozjelo. Fandila jsem Molly, aby se konečně dočkala. Zamilovala jsem si Reida. Od začátku bylo jasné, jak to dopadne, ale návrat do puberty a vzpomínky na první lásku jsem si užila.

31.08.2020


Dívka v leduDívka v leduRobert Bryndza

Dívky v ledu (není už těch "dívek" nějak moc?) jsem se bála kvůli tomu, že je tak populární a je připodobňovaná knihám, které mě zrovna nenadchly.
Začátek mě vůbec nebavil. Soustředit se mi dělalo velký problém. Některé věty jsem musela číst opakovaně, jak mi myšlenky utíkaly mimo příběh. Až posledních sto stran mě to začalo bavit.
Ze začátku je Erika nesympatická, ale její frustraci z vyšetřování jsem dokázala pochopit. Moci pracovat jen s fakty, které neohrozí pověst rodiny a muset ignorovat všechno ostatní. To by štvalo každého detektiva, kterému jde o vyřešení vraždy.
Četla jsem to čtyři dny a dneska dočetla a už si nevybavím, jak k nějakým věcem došlo a proč se to tak stalo. To se mi pár hodin po přečtení nestává. Něco mi přišlo spíš jako náhoda a "osvícení z hůry", než pořádná detektivní práce.
Vraha jsem odhadla v půlce. Hlavně mi napověděl jeho úhel pohledu. Bez něj bych možná podezřívala někoho jiného, ale ten sám o sobě většinu podezřelých vyloučil.
Abych to shrnula - pozvolné vyšetřování, do kterého zasahuje otec oběti, přehlížení zjevných faktů, které by se u jiné oběti braly v úvahu, nakonec rychloakce alá Kobra 11. Na jedno přečtení dobré, na koupení dalších dílů už ne. Krimisérii, které ráda věnuji část rychle ubývajícího prostoru v mé malé knihovničce, budu hledat jinde.

14.08.2020


V temnotěV temnotěCara Hunter

Hůř se mi začítalo a začátek mě moc nezaujal. Nicméně potom se vyprávění rozjíždí a člověk ví, že tam pořád něco nesedí. Jak to bylo, jsem odhalila, když to začínalo být pomalu jasné a i detektivové zavětřili správnou stopu.
Do deseti stran před koncem to byla slušná detektivka, které bych dala s klidným srdcem čtyři hvězdičky. Líbila se mi trochu víc než Někdo blízký. Ale těch posledních pár stran? Muselo se to ještě takhle zamotat? Copak nestačilo to, co se stalo?
První díl jsem měla koupený, ale ten mě tolik nezaujal, tak jsem si druhý raději půjčila a jsem za to ráda. Kompletovat sérii nebudu a ani nevím, jestli se mi ji chce dočítat. Přece jen, detektivek a thrillerů je spousty. O krimisériích nemluvě.

10.08.2020


Ona to víOna to víLorena Franco

Moc se mi do thrilleru, který má přes 500 stránek nechtělo. Bála jsem se, že autorka bude plácat páté přes deváté, aby knihu zaplnila. Což se stalo i u dost kratších thrillerů.
Začátek mě nebavil, připomínal mi Dívku ve vlaku. Potom se to dost rozjelo a já hltala každou stránku. V polovině mi došlo, co se stalo a jen jsem čekala, až na to přijde i Andrea. Potom už mě to zase bavit přestalo, protože autorka zbytečně natahovala. Nakonec to bylo přesně tak, jak jsem si myslela.
Jen už mě ty druhé konce po koncích, které mají šokovat, štvou.

18.07.2020


Někdo cizí v doměNěkdo cizí v doměShari Lapena

Cca před dvěma lety jsem četla autorčinu prvotinu Manželé odvedle. Na Někdo cizí v domě jsem se vrhla díky zajímavé anotaci a s tím, že se autorka mohla trochu zlepšit.
Začátek byl zajímavý, pak jsem se začala nudit. Střídaly se zajímavé pasáže s těmi nezáživnými. Stejně jako minule byl detektiv úplně zbytečný. Policejní vyšetřování odbyté.
Toho "cizího" jsem odhalila poměrně brzy, ale celek mi ušel. Po poslední kapitole jsem si řekla, "to je jako konec?"
Přijde mi, že autorka jede na stejném principu jako v předchozí knížce. Dva manželské páry, které si v sousedství žijí relativně normálním, klidným životem. Jednomu z nich převrátí špatná událost život vzhůru nohama. Na povrh začínají vyplouvat nejrůznější tajemství, která zamíchají jejich vzájemnými vztahy. A nakonec konec, který má šokovat.
Měla jsem dojem, že autorka vzala svoji prvotinu a přepsala ji tak, že si něco vypůjčila z Dívky ve vlaku, něco ze Zmizelé a dala tomu pro sebe typický otevřený konec.
Je to stejné jako prvotina, žádné zlepšení ve čtivosti a stylu psaní, ani ve vystavění zápletky. Takže opět za 2*.

06.07.2020


Konec hryKonec hryDaniel Cole

Závěrečný díl skvělé série jsem si musela přečíst hned po Loutkáři. Protože jeho konec vybízel k přečtení pokračování. Nový případ, který je opět osobní a setkáváme se se starými postavami, které se ve dvojce, i přes svou důležitost v prvním díle, stáhly do pozadí.
Opět napětí, skvělá akce, humor. Rozplétání zdánlivě nevyřešitelného. Ovšem musím strhnout jednu hvězdu za to, že ke konci už ubývalo logiky.

28.06.2020


LoutkářLoutkářDaniel Cole

Po půl roce jsem dostala chuť na pokračování Hadrového panáka. Opět se mi dostalo napínavého děje, vtipných hlášek a složitého případu. Tentokrát bylo tempo pozvolnější, méně zvratů.
V této trilogii jsou rozhodně plus jednotlivé postavy. A že je tam Wolfa málo? Jsou i další, které jsem si oblíbila. Hon na pavouka mě dostal :D

25.06.2020


Holčička, která měla ráda Toma GordonaHolčička, která měla ráda Toma GordonaStephen King

Příběh Trishy ve mě vyvolal pocity napětí a strachu. Jak to s malou dívkou dopadne? Dokáže se udržet naživu tak dlouho, aby ji našli včas? A najdou jí vůbec? Neskončí v lese pohřbená na věky?
Trishino putování a boj o přežití jsme prožívaly společně. Bezmocně jsem jí radila a sama se zamýšlela nad tím, co bych dělala já a jestli bych dokázala vydržet tak dlouho. Úžasný čtenářský zážitek. Doporučuji.

20.06.2020


Ráj mrtvých dětíRáj mrtvých dětíRoxann Hill

Nápad rozhodně zajímavý. A to je asi tak všechno. Žádné napětí, žádné postavy, které bych si mohla oblíbit. Možná to bylo stylem psaní, který mi absolutně nevyhovoval, ale dočetla jsem to jen proto, abych věděla, jak to skončí.
Pachatele jsem odhadla, když se tam začal objevovat. Jeho motiv ovšem ne. Otázky, které jsem si během čtení kladla, zůstaly většinou bez odpovědi.
Hlavní hrdinka totálně nesympatická. Atmosféra žádná.

16.06.2020


1 ...