toni-az
komentáře u knih
Hořící most
John Flanagan
Oproti prvnímu dílu konečně nějaký konflikt a akce. Charaktery pořád černobílé a námět tuctový, ale jak jsem psal minule, čas od času to je fajn a hlavně je to znovu super napínavě napsané.
Ke konci jsem si říkal, že to vypadá, že se příběh uzavře a další díl si dám až časem, ale kvůli tomu cliffhangeru to nakonec nějak nešlo a musel jsem začít rovnou s trojkou.
Každopádně by mi přišlo o něco lepší, kdyby první dva díly byly jedna kniha, aspoň by se ušetřily ty připomínky minulého dílu...
Právo nálezce
Stephen King
V rámci jedné knihy je King mistr gradace, ale v tomto případě mi přišlo, že oproti vygradovanému ději v minulém díle to bylo trochu na nižší převodový stupeň. První třetinu jsem si říkal, jestli tam vůbec bude Bill, ale nakonec se objevil. Klasická trojka znovu v akci nezklamala, ale přeci jen na plný počet to tentokrát není.
I zde mě rozčilovala autorova neznalost IT, přestože se v tom dost rejpal. Na druhou stranu bylo fajn to zbožňování literatury.
Rozvaliny Gorlanu
John Flanagan
Na to, že to je první díl z mnnoha to bylo lepší než jsem čekal. Ano je to jedno velké klišé, ano není v tom žádný zajímavý nápad, ano je to vlastně jen pro děti. Ale je to zatraceně dobře napsané, napínavé a nedá se od toho odtrhnout. A vlastně občas člověku vyhovuje, že je předem jasné jak to dopadne a kdo je hodný a kdo zlý. Vlastně asi jediné, co mi tam vadilo, je poměrně dlouho doznívající konec, vzhledem k tomu, že příběh bude stejně pokračovat a knížka je to kraťoučká.
Skvěle předčítáno Matoušem Rumlem.
Nohy z jílu
Terry Pratchett
Mám rád příběhy s Hlídkou, takže za mě tento jeden z nejlepších zeměplošských dílů. Navíc když vychází z pražských pověstí. Co se týče detektivní linky, rozuzlení nebylo žádným překvapením, ale o tom Pratchett rozhodně není.
Návrat diplomata
Dick Francis (p)
Nevím jestli už jsem Francise přesycen (ale čtu tak max jeho 2 knihy za rok) nebo tahle byla fakt slabší, ale tak nějak mě moc nebavila. Samozřejmě řemeslná kvalita standardně vysoká, pachatel standardně nečekaný, ale chyběl mi tam nějaký trochu drive, něco zajímavého co by člověka nutilo číst dál. A hodně, opravdu hodně to zkazil překlad.
Klub nenapravitelných optimistů
Jean-Michel Guenassia
Tak tahle knížka mě fakt dostala. Nejsem nadšenec ani do revoluce ani do šachů ani do intelektuálovství, takže zpočátku jsem myslel, že to ani nebudu číst dál. Ale pak se nějak rozjely charaktery a těch asi 30 hodin audio uběhlo, že jsem ani nepostřehl jak. Nakonec jsem si musel dát znovu ten úplný začátek, abych vůbec zjistil, jak to celé dopadlo. Sice to člověk věděl od začátku, ale nesměl by to zapomenout. Jediné co mi vadilo, že Saša není jméno ale zkratka od Alexandr. Ale i na to se dalo zvyknout.
Diabol v zrkadle
Juraj Červenák
Sympatické postavy, porce humoru, atmosféra. Ale nevím jestli to bylo tak nějak slabší protože to nebylo známé prostředí nebo protože se autor začíná trochu opakovat. Každopádně na zadek jsem z toho nepadnul na rozdíl třeba od prvního dílu.
Stojednaletý stařík, který se vrátil, aby zachránil svět
Jonas Jonasson
Pro mě takový Jonassonovský standard. Stařík šmrcnutý Andersem a Analfabetkou. Tak trochu vykradl sám sebe, ale pořád se tam dalo najít něco nového, zasmát se hláškám na nácky (vč. Trumpa) a bláznivé politiky (vč. Trumpa) a užít si sice podobný, ale pořád dobrý příběh. Napsáno klasicky kvalitně, postavy mají charakter a i když se často chovají naprosto nesmyslně, mají své kouzlo a jsou neskutečně sympatické. Jen jedna věc by mě zajímala, kam se poděla ta jeho ženská z prvního dílu?
Načteno jako obvykle taky dokonale.
Ostravská mystéria
Marek Skřipský
Zdaleka jsem neobjevil tolik historických a faktických nesmyslů jako Waul, ale i tak mi hodně vadily. Co mi vadilo snad ještě víc, byl půlstránkový popis každé pistole či revolveru, který některá postava vzala do ruky. A pak různé drobnosti, jako že se pořád řešilo jaké přesně pivo, panáky a jídlo si kdo dal. Nicméně za mě zajímavá atmosféra, ne úplně tradiční fantasy doba a prostředí a poměrně čtivý a místy napínavý příběh. Bohužel po chvíli se povídky tak nějak začaly opakovat a byly trochu na jedno brdo. I tak na průměrné hodnocení to stačilo.
Orel v písku
Simon Scarrow
Už několik posledních dílů jsem čekal kdy dojde autorovi invence na nové zajímavé zápletky a konečně jsem se dočkal. Ono prostředí je nové, takže to samo o sobě skýtá možnosti, ale co se týče příběhu a zpracování, tentokrát mi to přišlo nějaké slabé. Popisy prostředí byly místy nekonečné a často ani neprobíhaly v souvislosti s dějem. Na druhou stranu hlavní postavy byly stále stejně sympatické a sršely typickými hláškami, takže nebyl problém doposlouchat do konce. A drobné narážky na původ křesťanství byly třešničkou na dortu.
Specialista: Ve znamení trojzubce
Robert O'Neill
Popis výcviku byl zajímavý, po něm už to bylo takové nějaké fragmentovité a nesouvislé, ale pro mě zajímavé vyprávění o tématu, které jsem dosud neznal. Určitě by člověk mohl najít všechny zmiňované informace na internetu, ale tady to bylo spojené dohromady příběhem jednoho člověka. Jestli nepřeháněl, tak ty americké vojenské akce jsou na mnohem profesionálnější úrovni než jsem si myslel.
Hon na Usamu byl pěkné vyvrcholení, to co se odehrávalo po něm už byl jen takový dojezd.
Všude kolem černý les
Ruth Ware (p)
Asi to měl být psychologický triller. No psychologie obsahovala pouze nekonečné kňourání a přemílání pořád se opakujících pocitů. Triller? Ne, to opravdu triller nebyl. První půlka čirá nuda, druhá půlka opruz. Postavy se chovaly naprosto nelogicky, příběh moc nedával smysl. Pachatel byl jasný ještě dřív, než se něco stalo, nikde nic zajímavého či dokonce překvapujícího. No dobře, byly tam asi 2 drobnosti, které jsem nečekal a místy tam byl i náznak nějaké atmosféry, takže úplný odpad to není. Ale každopádně jméno Ruth Ware si musím dobře zapamatovat, abych od ní omylem nezačal číst něco dalšího.
Co se týče audiokniky, Simona Postlerová je dobrá herečka, takže načteno bylo profesionálně, to byla asi nejlepší věc celé audioknihy. Na druhou stranu bych čekal, že příběh v ich formě bude číst někdo v přibližně stejném věku jako je hlavní postava, nikoli dvakrát starší dáma.
Nevermore Baltimore
Petr Heteša
Začátek mě tedy moc nebral, konec byl takový nějaký nedokončený, ale to mezi tím bylo super. Trochu klišoidní, ale mám rád přesně tento typ příběhů, kde se soutěží pomocí nějakého dobrodružství. Tedy soutěží... Úkoly byly dost banální, zažil jsem spoustu bojovek a šifrovaček s mnohem pestřejšími úkoly během pár hodin.
Sice spousta věcí byla trochu přitažená za vlasy, občas se týpek choval dost nelogicky, např když skoro nevyužíval pomocníky, ale jinak to jelo dobře. Navíc styl vyprávění připomínal trochu noire detektivky ze staré školy a postapo atmoška Baltimore taky moje krevní skupina.
Poslouchal jsem jako audio, zpočátku mi vadilo ráčkování interpreta, ale brzo jsem si zvykl a musím uznat, že to jinak bylo jedno z nejpřirozeněji znějících namluvení audio knihy co jsem potkal. Rozhodně se s interpretem strefili přesně do stylu knihy. Nebo je tak dobrej, že se do něj prostě dostal sám a dostal by se i do jiných stylů?
V lese visí anděl
Samuel Bjørk (p)
(SPOILER) Oproti jiným severským detektivkám mi to přišlo takové slabší. V podstatě veškeré pátrání je standardní detektivní práce, kterou zvládne každý trochu schopný detektiv jinde a stopy jim padají do klína takřka samy od sebe. Navíc kdo je vrah bylo jasné asi tak od půlky a jen jsem si říkal, proč se všichni nechávají tak jednoduše nachytat. No zde se to snad dá vysvětlit aspoň únavou no.
Úplně mimo mi připadá linie kolem sekty, vůbec nezapadá do děje a s vyšetřováním v podstatě nesouvisí. Na druhou stranu Tobias je nejsympatičtější postava a jeho linka mě bavila nejvíc, takže za ni jedna hvězda navíc. Jinak by to byl mírně podprůměr.
Ken Wood a válečné zvony Rhótů
Jiří W. Procházka
Och, tak to bylo na můj vkus až příliš brakové. Jako odpočinkovka jakž takž, ale bylo to tak naivní a neosobní (mám raději knížky se sympatickým hlavním hrdinou, s nímž se dá ztotožnit), že jsem se trochu musel do knihy nutit, takže mírně podprůměr. Co mi ovšem přišlo fakt zajímavé, je myšlenka zvonů jako ultimátní zbraně.
Santiniho jazyk
Miloš Urban
První a patrně poslední setkání s autorem. Jedna hvězda za jistou řemeslnou kvalitu, jedna za práci ohledně santiniovské architektury, Nicméně "příběh" je jeden velký blábol, motivace a jednání postav naprosto nesmyslné, nikde žádná sympatická postava. Až do konce jsem čekal, kdy se stane něco zajímavého, ale nějak jsem se nedočkal. Co nejvíc nechápu, že si někdo takový blábol vybere na natočení filmu, to musí být blábol na druhou.
Ocelové město
Jules Verne
Vzpomínám si, že jako malý jsem verneovky miloval. Teď po 30 letech musím uznat, že minimálně tato nestála za nic. Příběh nula, napětí nula, pochopení fyziky nula. Ale jako dobře, na svou dobu zajímavé myšlenky, takže nějakou tu hvězdu si to přeci jen zaslouží.
Jak jsme se nedali aneb Kapitoly z dějin národního úpění
Zdeněk Šmíd
Velmi vtipné shrnutí českých dějin a mýtů. Jen škoda, že končí předčasně, docela by byly zajímavé glosy k událostem 20. století. Každopádně jak mě ve škole dějepis nebavil, tak jsem si aspoň mohl zajímavější formou trochu zopakovat, resp. objevit, jak to vlastně přibližně bylo s těmi našimi vládci i nevládci. Jen místy mi ten humor připadal až příliš nucený a prvoplánový. Ale i tak doporučuji všem, kteří nejsou v české historii zrovna kovaní.
Irčan aneb Tak vy malujete kvartýry
Charles Brandt
S touto knihou jsem šlápnul trochu vedle, nějak jsem si při koupi nevšiml, že to je biografie. No co už, přečteno, informace zajímavé a místy znepokojivé, nicméně tam bylo dost narážek na nějaké osoby a události, o nichž nemám ani potuchy. Navíc to ani nebyla moc dobře napsaná kniha, zmateně se tam skáče v čase dopředu a dozadu, což je dosti matoucí, spousta informací se omílá kolem dokola několikrát. Navíc jsem se ztrácel v počtu lidí, pletly se mi vzájemně podobná jména a přezdívky. V audioknize byl nějaký dost dlouhý konec (tak asi třetina knížky), který už byl pouze takový přílepek a moc se ke zbytku nehodil.
Irčan a spousta dalších jeho kolegů je v knize z nějakého mně neznámého důvodu popisován jako sympatický a férový chlapík. Ale nenechme se mýlit, bezskrupulózně "vyřešil" nejméně 25 lidí, nepočítaje oběti bojů za války. Tihle lidi nejsou hodní ani pohodoví. A dost mi vadí, když je tak někdo prezentuje.
Každopádně, knihu už si podruhé nepustím.
Nasterea
Petra Stehlíková
Na tento díl jsem se musel nějakou dobu těšit a dopadlo to jako obvykle, když má člověk příliš vysoká očekávání. Tedy ne že by to bylo špatné, ale tak nějak to nebylo to, na co jsem si zvykl v předchozích dílech. Takové nemastné neslané úvahy pořád kolem dokola, přitom dost překombinované i když řemeslně samozřejmě skvěle napsané.
Dal bych i 4*, ale jedna dolů za nejčastější větu knížky, která mě opravdu vytáčela od asi tak druhého použití.
Do prasečí řitě!