Santiniho jazyk

od:

Santiniho jazyk

Nový román Miloše Urbana je nebezpečným pátráním po tajemství univerzální věty. Existuje vůbec? Nebo je to chiméra? A proč někdo neváhá prolít krev, jen aby zůstala utajena? Martin Urann je zaměstnancem reklamky, kterému docházejí nápady, a tak mu hrozí propuštění. Dostane však ještě jednu šanci, úkol, do něhož se nikomu jinému nechce a nikdo nevěří v jeho splnitelnost. Martin Urann musí vymyslet slogan, který by platil pro všechny lidi a všechny situace a mohl by prodat jakékoli zboží. Ve svém zoufalství se hrdina chytne toho, co mu jako první přijde do cesty. Je to dívka, jež čte v metru knihu o světcích, hvězdách a kostelech. Odpověď je možná právě v této knize a inkoustem může být krev....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/10_/1030/santiniho-jazyk.jpg 3.6237
Žánr:
Romány, Literatura česká
Vydáno:, Argo
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (36)

Přidat komentář
laepus
01. listopadu

Až do konce knihy jsem zvažoval, zda dám dvě nebo tři, nakonec bohužel musím jen na dvě. Vysvětlím samozřejmě proč. Každopádně budou to ty stejné neduhy, jaké mi u Urbana vadily u jeho Lorda Morda. Nejdřív, proč aspoň ty dvě za plusy: 1. čtivý jazyk, který se příjemně vnímá a dobře to odsýpá, 2. všechny (škoda, že jich není víc) scény, ve kterých vystupuje úžasná Santiniho (a nejen jeho) architektura. Teď k minusům: 1. často se opakující nelogické chování postav a příliš mnoho neuvěřitelných náhod a setkání, 2. absolutně zbytečně explicitně popsané sexuální a násilné scény, které bijí svou přehnaností do očí. Takže zatím je to 2:2... Na tři nejdu kvůli závěru - znám film a čekal jsem, že autor vymyslí opravdu pořádné rozřešení a ne že se jen na třech stránkách něco jen polovičatě poví a vše je v pořádku? Je mi líto, ale jsem zklamán.

Janek
17. října

Možná si Miloš Urban prostě jen ukousl příliš velké sousto, když se snažil napodobit trochu Browna a trochu Eca. První třetina mě hodině bavila, byla čtivá a napínavá, byl tu slibný příběh. V druhé půlce knihy už se mi ale zdálo, že z příběhu nezůstalo skoro nic, jen ta mysteriózní nálada, spousta symbolů, podivných setkání...a uhnaný hrdina, ženoucí se... za jakým vlastně poznáním? Asi jsem to úplně nepobrala.

Vojslava
21. května

Škoda, že jsem před četbou viděla seriál - na knížku už pak moc mysteriózna nezbylo. Na thriller moc uspěchané a některé prvky jsem ocenila jen díky tomu, že jsem většinu Santiniho staveb viděla na vlastní oči. Neurazilo, nepotěšilo...

hanoule
08. března

Celá kniha mi přišla jako snaha o Šifru mistra Leonarda, akorát dost ujetá. Každopádně zajímavý literární zážitek.

Majdule
28. února

Santiniho jazyk je svižný, čtivý a napínavý příběh. Autor má pro napětí cit, umně balancuje na hraně, tajemno dávkuje ve správné míře. Exkurze do architektury a historie jsou skutečně vzrušující. Velký problém mám ale s odůvodněním příběhu, jeho expozicí. Hledání univerzální věty na základě zadání reklamní agentury? To snad radši mělo zůstat u čistého příběhu bez motivace, prostě jen z touhy po dobrodružství nebo nudy, nebo nevím, ale takhle ne. To slabé odůvodnění se celý příběh vrací jako bumerang. Autor se navíc párkrát neubrání póze a někdy to ruší. A konec, to je moc i na vyznavače sentimentu, ke kterým se v podstatě řadím. Přes to všechno mě Santiniho jazyk bavil a ráda si přečtu i knihu, která tomuto příběhu volně předchází (Stín katedrály).
70 %

BoredCop
28.11.2016

Kniha, u které jsem se sám sebe na konci ptal: "Proč?". Proč se postavy chovají tak, jak se chovají? Proč to celé působí jako drogová halucinace hlavního hrdiny? Proč to není drogová halucinace hlavního hrdiny? Proč to proboha čtu?

Celou dobu jsem doufal, že na konci přijde něco, co by tomuhle WTF dalo smysl a nezůstala jenom pachuť špatné knížky. Nepřišlo a pachuť zůstala.

D.V.Spudil
08.09.2016odpad!

Dal bych jednu hvězdičku, protože jsem se sem tam něco málo historického dozvěděl, ale kniha je tak špatná, že by na hvězdičku nestačil ani důkaz k teorii strun.
Takzvaná hluboká myšlenka knihy, která se čtenáři představuje se značnou pompou a hrdostí na nebývalý objev, zní ,,Konej, ale neubliž" a vyslovuje ji postava, které je víceméně fuk, že rozvrátila vlastní rodinu a žije se dvěma ženskými najednou a cestou nechala umřít spoustu jiných lidí dost divnou smrtí, který sice lituje, ale v zásadě by neměnila.
A snahy vykládat Santiniho jsou dost zoufalé - zvlášť potažmo na to, že autor je v křesťanství relativně vzdělaný, ale navzdory tomu ho asi absolutně nechápe. No nic, aspoň konečně vím, jaký je rozdíl mezi věřícím a religiózním autorem.

pobijecmuch
22.07.2016

Televizní zpracování od Jirky Stracha bylo daleko zajímavější. Psanou předlohu jsem četl až potom a už mně nebrala.

Sparkling
20.05.2016

První kniha, kterou jsem od Urbana četla (a díky které jsem si ho zamilovala). A po všech jeho dalších knihách je pro mě stále tou nejlepší.

angloumene
17.02.2016

Zajímavá, chytrá a trochu mysteriózní knížečka z prostředí českých luhů a hájů (a taky Prahy). Příběh vypráví o Martinovi, který si ani nevšimne že v honbě za univerzální větou začal hledat sám sebe. Prostředkem v hledání se mu stává architekt Santini, který má skrze svá díla co říci i dnes. Nakonec toho vlastně řekne o dost víc, než by kohokoliv na začátku této pouti mohlo napadnout.
Kromě poutavého, čtivého příběhu tohle dílko nabízí i příjemné seznámení se se zmíněným Santinim. Určitě také naplánuji výlet na některou z jeho nejvýznamnějších staveb. Co se týče charakterů a motivací jednotlivých postav, musím říci, že jsou dost svébytné, přesto uvěřitelné.

Majrek
22.09.2015

Pravda, autorův sloh není nejbrilantnější a poněkud vynucené erotické scény toto dílo zbytečně sráží do kategorie lehčího žánru. Na druhou stranu si myslím, že kniha přispěla k popularizaci Santiniho umění, což je chvályhodné.

Taji
13.07.2015

Podle mě o něco horší než Stín katedrály, ale šlo to.

Gothard
14.06.2015

Zajímavě napsaná kniha obsahující plno dokonalých nesmyslů. Během čtení jsem měl několikrát pocit, že snad autor chtěl napsat parodii na (třeba americké) mysteriózní romány, kdy hlavní hrdina sledující mysticko - morbidně - krvavé stopy přežije absolutně vše a navzdory logice, zdravému rozumu a snad i sám sobě nakonec vytáhne z rukávu oslnivé, leč pitomé vysvětlení. Ale tady o to (snad) nejde, protože autor se vzápětí bere velmi vážně. Samotný motiv románu - hledání dokonalé reklamní věty u Santiniho - by devět z deseti redaktorů donutil nebohého autora pronásledovat až do sousední ulice, u Miloše Urbana tomu ovšem tak samozřejmě není. A tak hledáme Santiniho poselství (tyto pasáže jsou jednoznačně nejzajímavější) a krom toho celkem nevzrušeně pomíjíme řadu brutálních vražd, několik velmi podivných postav a nepochopitelné chování dalších jednajících. A stále častěji se ptáme: Proč se tak dotyčný chová? Je to stále méně logické a stále více nevěrohodné, až nakonec je čtenář dokonale otrávený vršící se kupou nesmyslů, že se dost možná už ani nemá sílu divit se a zlobit. Kdyby se autor více zaměřil na mysterium Santiniho staveb a celý ten moderní balast prostě vyškrtal, kniha by byla třetinová, ale určitě zajímavá. Škoda, zklamání veliké.

Chemiczka
16.02.2015

Pro mě oddechovka po trošku "těžším" čtení. Neupírám čtivost, příběh jsem zhtla během pár dnů (a pokud bych neměla povinnosti, tak bych to snad zvládla za jeden večer). Samozřejmě jsem měla pocit, že se mi občas do hlavy vkrádá Brown se "svými" knihami, a víc než často jsem se dostala do "hluché" pasáže, kdy jsem po pár odstavcích nevěděla o čem vlastně byly a proč tam jsou (zbytečností a nelogičností bylo více). Na druhou stranu knihu jsem četla až pozhlédnutí filmu (p. Stracha zbožňuju), vlastně až teď jsem spoustu věcí pochopila a pospojovala dohromady. Shrnutí kniha je zajímavá, ale pro snadno zapomenutelná (za pár let si asi jen matně vzpomenu o čem byla, zůstanem mi v hlavě jen "koso-gilotina" a zajímavé Santiniho stavby, které mě lákají k návštěvě).
Ovšem od Urbana ruce pryč nedávám.

Rade
10.11.2014

Souhlas s Neo 1 tex.
Ještě poznámka se SPOILEREM:
Hlavní hrdinové bez jakékoliv logiky nebo náznaku zdůvodnění odstraňují nalezené dost brutálně zohavené mrtvoly a tato činnost se jim zdá normální.... Nakonec se zjistí, že že vraždy páchala jim blízká osoba, takže tím odstraňováním mrtvol ji dost pomáhali. Jak to ale tito hrdinové mohli na začátku vědět, když byl vrah odhalen až na konci příběhu?
Závěr knihy, kdy si hlavní hrdina postaví se třemi ženami (vlastně zatím se dvěma, ale tu třetí podle vypravěče zřejmě už brzy pustí z ústavu, protože i když brutálně zavraždila několik lidí, bylo to jen takové milé pomatené nedorozumění) dům ve tvaru Sanitního symbolu a šťastně tam pak společně žijí, se mi zdá už zcela mimo a bez nějakého hlubšího smyslu.

janavan
20.08.2014

Musím se přiznat, že kvalitou mě tato kniha nijak neoslovila.

Co mám na této knížce ale ráda je to, že jsem díky ní našla cestu k Santiniho božským stavbám.

Hombre
22.04.2014

Pořád nemůžu uvěřit tomu, že tohle napsal autor Hastrmana. Sedmikostelí mě ještě vtáhlo, ale po téhle sériovce už nemám chuť na žádnou další "Urbanovku". Studené, prvoplánové, nevěrohodné, sexistické, plné nejrůznějších klišé. Příběh se postupně hroutí a rozpadá jako špatně vymyšlená stavba. Tohle si snad Santini nezasloužil..

MarketV
25.03.2014

Nejprve jsem viděla stejnojmenný film od Jiřího Stracha a pak jsem natrefila na knihu. Detektivní zápletka je celkem zajímavá, ale jelikož se zajímám o umění a architekturu, tak mě spíše nadchly popisy Santiniho staveb a různé jiné okolnosti děje.

efka.saf
27.01.2014

Pro mě docela zajímavá kniha. Četla se sama o sobě dobře, mně osobně se Urbanův jazyk a styl psaní zamlouvá. Tuto knihu jsem četla od autora jako první, a to právě kvůli Santinimu, který je mojí srdcovou záležitostí a myslím, že díky jistým lidem, kteří mě pro něj dokázali nadchnout, o něm už také nemálo informací mám. Navíc jsem fanoušek detektivního žánru, takže kombinace více než lákavá. Kniha ale není psaná jako prvoplánová detektivka (to ale žádný Urbanův román), a proto je nutné dívat se na ni ve více rovinách, především zdůrazňuji rovinu dochovní, která se mi jeví důležitější, než mrtvoly, které Urban čtenáři předkládá. Srovnání s Brownem, které se asi přímo nabízí (a především kvůli nedávno uvedenému filmu), je podle mě trošku nespravedlivé. Brown i Urban se totiž učili u stejného autora, ale přesto když srovnáte, jaké možnosti měl asi Brown pro studim "kulis", do kterých zasazuje svoje postavy....... no, posuďte sami :). Ano, uznávám, Miloš Urban by měl trošku dopilovat zakončení svých románů, tam má, myslím, ještě mezery, ale jinak k němu moc výhrad nemám. Zasloužené 4 hvězdy :).

Lazebník
25.12.2013

Spíše zklamání :(

Adelajda_4
17.11.2013

Zajímavě pojatá kniha, která se mi dobře četla, avšak místy byla trochu dost zmatená. Nepochopila jsem některé souvislosti, chtěla jsem si ji přečíst ještě jednou, ale když tak koukám na reakce přede mnou, asi jsem nebyla jediná, kdo knihu úplně nepochopil.

karelk
19.07.2013

Pocity smíšené, podobně jako většina hodnotitelů přede mnou. Nepochopil jsem spojitost Santiniho s reklamou (a vlastně ani tu existenci univerzální věty), vraždy se stávaly jakoby nic, na konci se prostě řeklo, že je měla na svědomí nemocná dívka... Oproti Sedmikostelí měla tahle kniha aspoň trošku spád, ale i tak jsem po dočtení cítil takové velké WTF.

LG73
09.06.2013

Velice zajímavě podaný detektivní příběh zasazený do architektonických skvostů barokního architekta Santiniho. Miloš Urban dokonale propojil záhadnost a jedinečnost Santiniho staveb s detektivní zápletkou, při níž čtenáře často mrazí v žilách. Možná mě trošičku zklamal samotný závěr, ale pro tohoto autora je vcelku typické nechávat svým příběhům otevřené konce s tajemným nádechem, nutící čtenáře zamýšlet se nad tématem.

Sklenička
07.06.2013

Skvělá knížka založená na santiniovských reáliích, i když chvílemi mi to přišlo trošku přitažené za vlasy. Ovšem bavila jsem se. Na můj vkus zbytečně moc detailů u sexuálních scén, ale asi to k tomuhle autorovi patří. Kdo je líný číst, doporučuju stejnojmenný film.

Neo1tex
01.06.2013

Před hodinou jsem tuhle knihu dočetl a do této chvíle si kladu jedinou otázku: co to sakra mělo jako být? Mám pocit, že si Miloš Urban snaží hrát na českého Dana Browna, ale upřímně - nedaří se mu to ani na sekundu.

Tahle knížka vyniká třemi aspekty. 1. její děj se odehrává a hrdinové se chovají naprosto nelogicky. 2. příběh je asi tak uvěřitelný, jako předpověď počasí na půl roku dopředu. 3. minimálně stokrát si při čtení téhle knihy řeknete něco jako "No to si dělá prdel, ne?".

Zkrátka. Mám rád sci-fi, mám rád fantasy, takže nemám problém číst něco, co není a nikdy nebude realitou. Ale autor zasadil svůj příběh do malé české kotliny a v příběhu se vraždí, věší lidi na plot, vyřezávají jazyky, střílí po policajtech ze sportovního luku a nic se neděje. Děj plyne dál, hlavní hrdina se svými kumpány jezdí po republice a Evropě, jako by se nechumelilo, hlavní záporáci ho všude sledují a všude ho najdou (asi jsou telepati, protože si to jinak neumím vysvětlit), u toho vraždí, nastražují pasti a kuchají lidi jako na běžícím pásu a nic se neděje.

A ten závěr? To už jsem se musel skutečně nahlas rozesmát. Jeho vznik si představuji asi takhle. Autor psal, u toho nahlížel do svých poznámek a najednou zjistil, že už v debilníčku nemá nic, o čem by mohl psát. Hmm... co s tím. No nic. Pošleme všechny postavy na jedno místo, zavřeme je do jednoho kostela (to jsou zase náhodičky - ale jsou to vlastně všechno telepati, tak proč ne) a na dvou stranách to odbudeme. Střílí se z pistole, z luku, propichuje se, krvácí se, na dva odstavce se vedou strašně oduševnělý kecy o Santinim a je to hotový.

Tohle byla jedna z nejhorších knih, co jsem kdy četl. Neskutečná blbost. Vyhněte se tomu obloukem. Od Miloše Urbana už nechci číst ani fejeton.

Ignis
07.04.2013

Zatím nejslabší kus od Urbana co jsem četla. Jestli mě v Sedmikostelí postavy štvaly, tak aspoň jejich motivace jsem dokázala alespoň částečně pochopit, něco podobného se dá říct o Stínu katedrály. Ale tady? Stejně jako Verrunka nechápu souvislost Santiniho s reklamou, a celkově mě tentokrát neoslovila atmosféra jako v těch ostatních 2 knížkách, co jsem od Urbana četla. A ten konec? To je vysloveně vtip.

kolacky
04.03.2013

Mně se taky zdá nejlepší, stejně jako dalším kolegům, speciálně i proto, že si na Santiniho stavby potrpím.

Askarinka
19.02.2013

Má nejoblíbenější! Doporučiji!

Lily96
21.01.2013

Moje první a zatím jediná kniha od Urbana. Doufám, že ne poslední. Knížka se mi líbila, dobře se četla a strašně mě zaujala problematika Santiniho staveb. Uvidím, jaká budou jeho další díla...

Bránolog
03.02.2012

Můj první Urban a musím říct, že ani Sedmikostelí, tím méně Boletus, ho nepřekonaly.