TaNya_ komentáře u knih

A tady začala moje opravdová láska ke sci-fi. Už dřív jsem něco málo přečetla, ale Daneel a Elijah se pro mě stali srdcovou dvojicí. A Asimov si nádherně pohrává s myšlenkou xenofobie.

Ta myšlenka je skvělá, ale část s obláčky mi chvílu zabrala než se mi dostala pod kůži. Nakonec z toho byla ta zajímavější linka. Nicméně některé pasáže trochu nudily. Určitě mám od něho oblíbenější knížky.

Četla jsem to kdysi ještě v Česku a přišlo mi to zajímavý. Dělám si mentální poznámku si to přečíst ještě jednou a přehodnotit.

Nebylo to vyloženě špatný, ale tehdy jsem ještě nečetla v originálním jazyce. Ten překlad mi trochu vadil. Nedávno jsem ale viděla film, opravdu dobré zpracování.

Knížka kterou jsem přečetla nejvíckrát za život a ještě s ním nekončím. Umím citovat i zpaměti! Nelze cokoliv vytknout, pro mě je to útěk do světa humoru a nestárnoucí klasika.

(SPOILER) Opět to nedosahovalo kvality prvního dílu. Linka vraha "Chaplina", jeho manželky i sektářské rodiny je ale mnohem zajímavější než linka hlavní postavy. Je to trošku na škodu.

Bylo to trošku horší než první seznámení s Carlem, navíc mě trochu zklamalo závěrečný vypořádání se s těma bastardama. Bylo to moc náhod najednou. Na druhou stranu se pořád jedná o čtivou knížku.

Ten konec jenom tak nezapomenu. Agatha je královna!

Četla jsem to jako děcko několikrát a asi tady se zrodila moje tehdejší posedlost draky přiživovaná Eragonem.

Dlouho jsem odkládala a vyplatilo se. Není to pohádka jako pohádka, ale je to moc hezký příběh. Asi to nebude moje nejoblíbenější, ale stojí za to ju znát.

Měla jsem chuť na něco pro mladší čtenáře a tohle mě dost bavilo. Vůbec ten první díl byl hodně povedenej, představení postav zajímavý a pomalý odkrývání otázek a odpovědí drželo napětí.

Kdysi jsem to četla a vím, že se mi to dost líbilo. Nebyla to taková ta typická mainstreamovka. Další díly jsem pak už ale bohužel nesehnala.

Ajajaj, ještě dlooouho budu mít strach z ovocných koláčů.

Vrátila jsem se po letech k Rolandovi a jeho třem pistolníkům a ta nostalgie mě nádherně praštila. Je to příběv v příběhu v knížce. Prolínání dobře pasuje a všechny vrstvy byly zajímavý.

(SPOILER) Opět jedna z mých mega oblíbených od něho. To skákání v čase bylo boží. Konečně zase jedna pořádně strašidelná, fakt jsem se bála. Malý zaškobrtnutí pro mě bylo konečný setkání s "It", to už mi mo strach nenahánělo, ale King vynahradil to obětováním postav. Nikdo jinej to neumí s takovou grácií, bez citovýho vydírání a se skálopevnou logikou.

Uh, tak tohle mi moc nesedlo. Ani sám King nemůže tvořit klenot za klenotem. Kvalita povídek celkem kolísala, no párnočních můr jsem nakonec měla. Fuj ty žáby.

Zakončení jeho děťátka. Srdcervoucí a svým způsobem i správný. Jeho ego, že se tam dosadil, je dokonalý. Po dočtení konce jsem litovala, že jsem nezastavila, kde mi řekl, ale teď už nelituju.

Co si pamatuju, tak se mi to líbilo. To putování bylo zajímavý ale už jsem to četla dávno, takže detaily úplně nevím. Ten druhej díl, ale zkoušet nemám, to mě po pár stránkách nechytlo.

Trochu opomínaný klenot. Hrozně moc se mi to líbilo, obzvlášť po tom propojení s Dark tower. Když jsem se tím prokousávala, tak kolík byl nedaleko a měla jsem zmapováno, kde mám v pokoji křížek. To snad o něčem vypovídá.

(SPOILER) Yeh yeh yay! Cesta k Dark tower tady začíná a s posledním dílem i vlastně končí. Mistrovské dílo vzešlé z nekonečné fantazie. Roland si nezaslouží sympatii a přitom jej lidi zbožňují.