TaNya_

Příspěvky

Konec civilizaceKonec civilizaceAldous Huxley

Já se bavila! Takový ten šibeniční humor trochu v tomhle případě, protože on třeba Huxley nemusí být tak daleko od pravdy. Jen by mě strašně zajímalo, jak se hraje takový "elektromagnetický golf"?

včera


MrázMrázBernard Minier

Delší a táhlejší detektivka než na co jsem zvyklá, no mrazivá atmosféra a zajímavá skupinka vyšetřovatelů udržovali mou pozornost, i když se zrovna nekonala žádná velká akce. Jak jsem si už od půlky knížky říkala, všechno závisí na rozuzlení. Díkybohu se mi celkem líbilo, nějaké ty nevysvětlené otázky zůstaly, ale suma sumárum se to povedlo. Nejspíš se kouknu i po dalším dílu.

07. srpna


Spasitel DunySpasitel DunyFrank Herbert

Zdaleka to nebylo tak ohromující jako samotná Duna, ale i tak jde zde poznat autorův rozsáhlý styl stavící především na náznacích a komplexnosti. Musím uznat, že jsem se při čtení musela soustředit o malinko víc než u běžné četby, ale stálo to za to. V žádném případě nejsem zklamaná, už na začátku jsem si byla vědoma toho, že první díl nebude překonán.

09. července


Paní jezeraPaní jezeraAndrzej Sapkowski

Krásné a trošku dojemné zakončení dlouhé ságy. Tím vůbec nechci říct, že by Sapkowski vytvářel nějaký patos, jenom popisuju ten pocit, kdy člověk dočte poslední díl a ví, že tím to končí. Za mě Geraltova linka dostala logický a i snad správný závěr. Musíme to brát reálně a jenom pohádky končí tak, že všichni dostanou úplně vše, co chcou. No nic, teď si asi půjdu zahrát Witchera III. A zabít u toho pár monster ;)

06. července


SestraSestraRosamund Lupton

Celkem zajímavá kniha, kterou čtete s napětím a konec vás malinko překvapí, ale zrovna dnes v záplavě důmyslných a mrazivých severských thrillerů se toto dílo trochu ztratí.

28. června


Mistr a MarkétkaMistr a MarkétkaMichail Bulgakov

Kdysi na střední mě češtinář nadobro od podobné literatury odradil. Po letech jsem se přes nechuť zapříčiněnou jeho výkladem přenesla a Mistr a Markétka je dalším klenotem, který jsem si mohla sama v klidu užít. Není třeba rozebírat všechny nadčasové roviny příběhu, zapíšu si tu jenom, že po přečtení mi zůstal skvělý pocit, který stále trvá (přečteno před několika měsíci) a tak si nejspíš knížku ještě někdy vytáhnu.

28. června


Věž vlaštovkyVěž vlaštovkyAndrzej Sapkowski

Ze začátku jsem se trochu lekla, že celý díl bude pohledem Ciri. Ač je to jedna z hlavních postav, tak mě její linka tolik v předchozích knížkách nechytla. No nejenom, že jsem jí tady přišla na chuť ale všechny ty vedlejší linky a odbočky posouvají celý svět na tak vysokou úroveň, že nezbývá než stránky hltat. Mimochodem celá Geraltova družina je partička k popukání.

18. června


Křest ohněmKřest ohněmAndrzej Sapkowski

Tak jak jsem si u předchozích dílů vrněla blahem v několika paralelních liniích, tak tady mi děj převážně soustředěný na Geralta přišel jako skvěle zvolený zlomový prvek a ještě zajímavější zobrazení světa v obležení Nilfgardem. Už ve hře jsem se setkala s Regisem a Cahira znám ze seriálu, ale tady se mi obě postavy líbí mnohem víc, tak doufám, že je autor jenom tak nevypustí.

02. května


Čas opovrženíČas opovrženíAndrzej Sapkowski

Není možné, ale příběh se ještě oproti prvnímu dílu zlepšuje. Stejně jako postavy nabírá Sapkowski sebevědomí a ukazuje nám svou ohromnou fantazii. Hltala jsem jak rychle plynoucí, tak rozvláčnější pasáže, protože každá část měla svůj podstatný význam a děj nás vede směrem, který by většina neočekávala. Jednorožec byl vlastně jenom špičkou ledovce.

02. května


Krev elfůKrev elfůAndrzej Sapkowski

Byla jsem natěšená a ačkoliv mi hraní Witchera připravilo sem tam nějaký spoiler, tak mi to nebránilo si zaklínačský svět bez zaváhání vychutnat. Možná o to víc jsem si mohla všímat drobností a vodítek. Sapkowski jimi opravdu nešetří ;) . Skákání mezi rovinami jednotlivých postav, proplétání se mezi zajímavými nebo odpornými charaktery lidí a uvedení do známého příběhu - čtenářské blaho.

02. května


Pěšky mezi buddhisty a komunistyPěšky mezi buddhisty a komunistyLadislav Zibura

Částečně cestopis a částečně lehká groteska. Knížku jsem četla, když autor nebyl ještě tolik známý a hodně se mi líbila. Po pár měsících ale nastal nějaký boom s různými interview a propagacemi a když jsem si přečetla část další knihy, tak už mi přišla trochu podobná této.

29. března


LyrikaLyrikaTorquato Tasso

Jednou za čas dostanu chuť přečíst si nějaký ten kousek poezie a s tou sbírkou jsem stoprocentně nešlápla vedle. Nádherné a procítěné básně, které ale nezabíhají do patosu a jde vidět, že autor vnímal svět otevřenýma očima a stejně intenzivně jej i zaznamenával.

20. března


Údobí mlhÚdobí mlhNeil Gaiman

Úžasné, Gaimanova fantazie nezná meze. Posunul laťku o další level a já dostávám chuť si přečíst i jeho Lucifera. Možná až dokončím Sandmana a s tím jak úroveň stoupá to nebude nijak dlouho trvat.

06. března


Květy zlaKvěty zlaCharles Baudelaire

Jenom kdyby to do nás netlačili kdysi na té střední, tak bych se ke sbírce dostala snad i dřív. A přitom je to krásná záležitost. To je potom o češtináři a jak dokáže lidem zprotivit veškerou klasiku.

02. března


Spřízněné dušeSpřízněné dušeJohn Marrs

Jenda věc je, že jsem knihu celkem zhltla, ale tím by větší pozitiva končily. Nebylo to špatné, ale jsem trochu zvyklá na jiný standard. Moc mě nezaujalo členění kapitol po jednotlivých lidech. Horší bylo, že téměř každý zvrat, který přišel na rádoby napínavém místě na konci kapitoly - aby se hned přešlo na jinou osobu a čtenář tak chtěl jenom číst a číst dál - jsem odhadla už dopředu, takže se žádné překvapení nekonalo. Navíc byly příběhy překombinované a někdy těžko uvěřitelné. Nemyslím tím Match Your DNA, ale jak se postavy chovaly. Čtenář to pozná když je někde nějaký zádrhel, nemusí vycítit přesně kde, ale je poznat, když logika pokulhává. A to mi vadilo.

28. února


Krajina snůKrajina snůNeil Gaiman

Nebylo to tak dobré jako předchozí dvě sbírky, ale když to budu brát jako vsuvku mezi minulý a následující díl, tak mi to nevadí. Chybělo mi tu víc Sandmana, ale povídky samy o sobě jsou dobré.

22. února


Den TrifidůDen TrifidůJ. Wyndham (pseudonym)

Konečně jsem se dostala k jednomu ze základních kamenů dnes už obsáhlého žánru. Nevěřila jsem svým očím, když jsem zjistila datum vydání, no jenom to potvrzuje, že kniha je někde o level výš. A s klidem můžu prohlásit, že za takových sto let (pokud ještě někdo bude číst knihy) bude pořád aktuální.

22. února


Domeček pro panenkyDomeček pro panenkyNeil Gaiman

Snad ještě odvážnější než první svazek a myslím, že mě Sandman naplno chytnul. Víc jsem tady ocenila ilustrace, takže jsem se musela nutit číst pomaleji. U Cereal Convention jsem se opravdu pobavila, to mě regulérně rozsekalo.

19. února


Preludia & nokturnaPreludia & nokturnaNeil Gaiman

Normálně komiksy nečtu, ale dlouho jsem o tomto přemýšlela právě kvůli Gaimanovy. Nečekala jsem to, no Dream se mi zalíbil a jdu shánět další díly. Vůbec mi nevadí drsnější momenty, naopak když už nějaký ten komiks čtu, tak ať mě trochu šokuje.

18. února


Deset malých černouškůDeset malých černouškůAgatha Christie

Poirot je můj oblíbenec a od autorky čtu spíše jenom jeho vyšetřování, ale toto je klasika. Tohle by měl přečíst každý nadšenec pro detektivky.

06. února


Tři vyvoleníTři vyvoleníStephen King

Jak mi tenhle díl po dočtení celé série chybí. No, kdo se už dostal až k Dark Tower pochopí. Myslím, že s knihou Čaroděj a sklo bude toto moje oblíbená část. A když "ka" dovolí, ráda se k ní ještě vrátím.

06. února


Meč osuduMeč osuduAndrzej Sapkowski

Podobné jako první část povídek, takže naprostá spokojenost. Sapkowski má úžasnou fantazii a jeho zaklínačský svět je obrovský.

05. února


Poslední přáníPoslední přáníAndrzej Sapkowski

Tak v porovnání s hrou a seriálem to Sapkowski napsal trošku jinak, ale jako zastánce všech předloh a knížek držím při něm. Originální a napínavé povídky s Geraltem jsem přečetla víceméně během chvilky a už se chystám na další.

05. února


Pýcha a předsudekPýcha a předsudekJane Austen

Tak tuhle jsem četla opravdu hodněkrát, myslím že to vlastně byla první knížka, kterou jsem přečetla anglicky a od té doby už jsem se k překladům nevrátila. Zbožňuju ten příběh, pokaždý v něm najdu něco, co mi zabrní u srdce.

05. února


UbikUbikPhilip K. Dick

Jsem nadšená a znovu se potvrzuje že PKD je jedním z mých nejoblíbenějších autorů. Nepotřebuju knihu, která mi odpoví úplně na všechny otázky, při takové náloži stačí náznak a já si mileráda domyslím, co tím chtěl Dick vlastně říct. A že toho, hlavně tou poslední stránkou, řekl dost, co? ;)

02. února


Smrt na NiluSmrt na NiluAgatha Christie

Tak tady jsem uhodla motiv i vraha víceméně na začátku. Agatha nepřestane udivovat propracovaností svých knih a zápletek. Horká atmosféra Egypta na mě sálala a to když nám venku mimo barák mrzlo.

19. ledna


Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné dětiSirotčinec slečny Peregrinové pro podivné dětiRansom Riggs

Čekala jsem to asi trochu vyspělejší, alespoň po tom nadějném začátku. Jenže jak jsem si všimla, kniha patří do young adult literatury, takže v tom se ten průběh nezapřel. Chyběla tomu větší propracovanost postav a i když se jedná o děti, tak se všichni nemuseli chovat tak povrchně. Na druhou stranu fotografie v knize byly skvělé.

19. ledna


KómaKómaRobin Cook

Anotace mě sice hned zaujala a knížku jsem si kvůli tomu taky přečetla, no na druhou stranu vyspoilerovala, to co se čtenář dozví víceméně až na konci. Navíc jsem s touto znalostí hned uhodla "padoucha", takže moc velké rozuzlení to pro mě nebylo. Jenže styl psaní je skvělý a alespoň průběh děje byl napínavý, takže i přes ztrátu překvapení jsem to spokojeně zhltla během chvilky.

28.12.2021


DunaDunaFrank Herbert

Knížku jsem si chtěla přečíst ještě předtím, než se vůbec začalo uvažovat o filmu, jenže jsem se k ní dostala až potom, co film vyšel. Ohlasy na něj jsou dobré, no moje spokojenost s četbou také. Je to potom velká challenge to překonat. Zajímavě, osud Paula mě moc nebral. Na to že byl hlavní postavou, je to zvláštní, ale já si oblíbila snad všechny ostatní. Těším se na další díl a moc si přeju abych nebyla zklamaná, protože úroveň prý klesá.

25.12.2021


Jak se co děláJak se co děláKarel Čapek

Takto, knížka se mi sice líbila, ale ve své neaktuálnosti mě trochu odrazovala. Já vím, že v minulém století byly postřehy jako "o tom se před dámami nemluví" a "toto povolání dělají pouze muži a to zas jen ženy" naprosto normální a ve většině případů i dobře myšlené, ale právě ono vědomí mi kazilo dojem u čtení. Čapek za to nemůže, jenže to jeho vtipné generalizování bylo zrovna v této situaci (pro mě) na škodu.

05.11.2021


1