splichalka komentáře u knih

Autorův charakteristický rukopis. Trochu lásky, trochu tajemství, trochu víc depky a hodně reality. Jiří Hájíček mě prostě baví čím dál tím víc. A tímto ho vyzývám - prosím, pište dál, pište víc!

10 07.09.2014

Obvykle mě povídkové knihy moc nebaví a nevyhledávám je, ale na doporučení jsem udělala výjimku, a dobře tak. Bylo to tím, že povídky byly v knize jenom tři delší, proto bylo možné se do příběhů dostatečně začíst. Hlavně to ale bylo autorčinou schopností skvěle popsat běžné i dramatické okamžiky života, vykreslit jednotlivé postavy a přesně vystihnout jejich niterní pocity. Myslím, že povídku "Zmizel" se mi jen tak nepodaří dostat z hlavy..

9 18.10.2014

Ten pocit, když je vám zase 12, objevíte nepřečtený díl ze série Stopy hrůzy a přelouskáte jej za jedno odpoledne po škole. Díky za tu nostalgii.

8 07.07.2022

Jiří Hájíček si mě definitivně získal - Selský baroko se mi líbilo, ale Rybí krev se zařadila do seznamu srdcovek. Příběhu, od kterého se nedá odtrhnout, i když musíte dělat tisíc jiných a důležitějších věcí, a navrch se Vás dotkne tak, že o něm přemýšlíte i ve chvílích, kdy knihu nečtete a ještě dlouho po přečtení, pak prostě nemůžete jinak, než dát plný počet a plus k tomu!

8 25.04.2014

Děkuji ti, Joe, za další skvělou lekci z historie jednoho konfliktu podanou tak, abychom si uvědomili, že informace poskytované médii jsou většinou omezené, jednostranné a vytržené z kontextu. V mém případě nastal díky této knize čas pochybovat o obecně přijímaném západním politickém světonázoru, a to nejen v případě Palestiny a pásma Gazy.

6 27.09.2014

Od prvotiny Na kopci vnímám u autora výrazný posun. Sice se mu úplně nepodařilo zachytit jakousi temnou tíseň daného tématu a tím pádem běží jen tak po povrchu, ale jako vypravěč je Březina opravdu dobrý. Od první do poslední stránky mě udržoval v napětí a na každou další kapitolu jsem se vyloženě těšila. S Tomášem Volfem se ráda setkám i podruhé.

5 09.04.2016

Tuhle knížku zbožňuju, stejně jako jejího hlavního hrdinu. Jak už tady někdo psal, i mně připomínal někoho mezi Forrestem Gumpem a Švejkem (věřím, že tam ta autorova inspirace skutečně byla!). Objevila jsem ji někdy loni na podzim, když reklama na ni běžela ve všech Jančurových busech. Přinesla jsem si ji z knihovny a po přečtení prvních asi 50 stran jsem věděla, že ji chci mít doma vlastní. Smála jsem se nahlas, fakt. Okouzlující, chytré, vtipné.

5 06.10.2013

Pokud tuhle knihu nenapsal pod pseudonymem Patrik Hartl, tak jsem přesvědčená, že přesně takto to dopadne, až se jednou rozhodne napsat detektivku. A to nemyslím nutně negativně. Sametové iluze jsou spletenec bizarních vztahů stereotypních postav a nepravděpodobných situací, ale vlastně je docela zábavné jej stránku po stránce rozplétat.

4 29.10.2019

Takhle, Markéta Lukášková je sympatická osoba a rozhodně má dar slova, vtipu a nadsázky. Ovšem to, co zřejmě sama uvádí jako svůj klad, tedy že "do každý věty musí narvat alespoň tři vtipný přirovnání a dva popkulturní odkazy", podle mého názoru textu spíš ubírá. Losos v kaluži je současné a celkem zábavné čtení, ale jako celek působí jaksi přemoudřele, těžkopádně a nepřirozeně. Nicméně autorku budu minimálně na instagramu sledovat dál :-) Jo, a obálka je jedna z nejhezčích, jaké jsem za minimálně poslední rok viděla.

4 27.03.2018

Nebylo to úplně zlé, ale pro mě po přečtení na základě zdejšího vysokého hodnocení docela zklamání. Spisovatelův projev je trochu těžkopádný a děj příběhu dost přitažený za vlasy. Nemůžu si pomoct, styl severské krimi založený na brutálních vraždách a vyhořelém vyšetřovateli mi v českém prostředí prostě nějak drhne. Svého oblíbeného domácího autora detektivek budu hledat dál.

4 20.11.2016

Chystáte-li se strávit parný víkend u vody a mezi koupáním vám přijde vhod pohodová společnost celkem sympatické hrdinky, je to ideální kniha. Ale současně počítejte s tím, že s příchodem pracovního týdne už si možná ani nevybavíte, o čem příběh vlastně byl.

4 06.07.2015

Páni, kolik dojemných příběhů se vejde do necelých čtyř stovek stran! Musím uznat, že se autorovi podařilo mě rafinovaně obelstít, když z víceméně povídkové knihy udělal jednotlivými postavami dokonale propojený a ucelený příběh. A to tak, že jsem ani jednou netápala, o kom se vypráví a jakou hraje v příběhu roli. A i když jsem si řekla, že s Lovcem draků srovnávat nebudu, nakonec to udělám. Pro mě rozhodně o poznání méně srdcervoucí a dramatické, ale o to víc opravdovější a citlivější. Sama jsem na vážkách, která kniha se mi líbila víc..

4 25.01.2015

Knihy Ismaila Kadareho jsou pro mě jako poslední díl dortu. Lákají mě, těším se na ně, ale zároveň si je šetřím až na tu pravou chvíli a náladu. A pak když se zakousnu.. pěkně pomalu kousek po kousku už jen vychutnávám. A jako vždy je to slast. P.S. Opakuju se, ale jen tři autorovy knihy přeložené do češtiny jsou fakt ostuda

3 09.08.2017

Musím říct, že jsem se knihou prokousávala víceméně ze setrvačnosti doufajíc, že už od příští stránky chytne příběh spád vystavěný více na samotné zápletce než na zběsilém pobíhání hlavních hrdinů italskými uličkami. Připadá mi, že se Dan Brown spíš soustředil na vytvoření akčního scénáře pro další film s Tomem Hanksem, než na kvalitně napsaný příběh. Až na scény z Istanbulu trochu nuda (a to ještě ani ne proto, že by byly tak dobré, jako spíš proto, že jde o mé oblíbené město).

3 05.04.2015

Definitivně jedna z nejpůsobivějších a nejrealističtějších knih o válce v bývalé Jugoslávii, která se mi kdy dostala do rukou! Zajímala mě už delší dobu, ale pořád jsem měla problém s tím, že je to komiks. Nějak jsem si nedovedla představit to podání války v obrazech, a pak jsem byla překvapená, jak silný je ten zprostředkovaný prožitek. Dimenze lidskosti zde převažuje a celý příběh se vám zaryje pod kůži víc, než by dokázal kdejaký film nebo literatura faktu. Mistrné!***Po půl roce doplňuji komentář - když vás kniha donutí navštívit místo, kde se její děj odehrává, není pochyb, že vás skutečně zasáhla. Srdcovka!

3 19.02.2014

Tak jako většina jsem se k Netopýrovi dostala až po Spasiteli a Sněhulákovi. A stejně jako většina si myslím, že jejich kvalit v napětí a zápletce úplně nedosahuje, nicméně pořád je to Nesbo - takže je to čtivé, je to zábavné. A brzy chci zase další :-)

3 20.11.2013

Pamatuju si, že nám z téhle knížky předčítala učitelka češtiny v šesté třídě a my, pubertální ignoranti opovrhující literaturou, jsme se zaposlouchali a smáli se jako blázni. Pak jsem si knížku přečetla celou a byla jsem z ní nadšená. O několik let později jsem ji koupila na Vánoce bratrovi, který do té doby nepřečetl snad ani Čtyřlístek, s přesvědčením, že tohle je určitě TA kniha, která ho donutí přečíst ji celou. Nebyla. (To byl až životopis Tomáše Řepky:)) Ale já jsem si ji přečetla znovu. Je pravda, že "zvracející autobusová scéna" už mi nepřipadala tak super vtipná jako tenkrát v šesté třídě, ale co, pořád si myslím, že je to povedené.

3 07.10.2013

Moje nejoblíbenější. A to už hezkou řádku let, a pořád nebyla překonaná. Dojemné a naprosto okouzlující, stejně jako její hlavní hrdina. Na konci i slzy byly. Jakmile jsem ji dočetla, bylo mi jasné, že ji budu číst znovu. Ale přiznávám, že k tomu zatím nedošlo. No, tak snad na ni přijde čas v důchodu (stejně jako na tisíc dalších:-)

3 06.10.2013

Psát o depresivních hrdinkách, které nejsou schopné socializace a jejich život je definován patologickým vztahem s matkou, je teď asi dost v kurzu, protože jinak si nedokážu vysvětlit, že to je v průběhu dvou měsíců už třetí kniha, která se mi dostala do rukou a staví na totožném námětu. Předtím to byla Eleanor se má vážně skvěle a Losos v kaluži. Kniha Lucie Faulerové nad nimi vyniká hutným, zvláštně poetickým stylem, ale rozhodně je také nejdepresivnější. Byla jsem ráda, že to mám za sebou, a tohle u knih nemám ráda.

2 18.04.2018

Až na několik nelogických okamžiků a místy drhnoucí překlad se kniha hezky a rychle četla. Ale nechápu, proč do ní autor musel nutně vložit tu současnou vražednou zápletku. Nebyl by příběh, založený jen na historickém pátrání, sám o sobě napínavý bez toho, aniž by hlavnímu hrdinovi na každém kroku hrozilo smrtelné nebezpečí? Zřejmě dnes všechno, co chce být bestsellerem, v sobě musí mít prvek thrilleru. O tom nakonec svědčí i název knihy, který v souladu s dějem opravdu není ani výstižný, ani nápaditý.

2 05.07.2017