A hory odpověděly

od:

A hory odpověděly

Khaled Hosseini, autor světově úspěšných románů Lovec draků a Tisíce planoucích sluncí, vydává třetí román, v němž se opět vrací do rodného Afghánistánu, ale zavede nás i do Paříže či Kalifornie. Vypráví příběh sourozenců rozdělených v dětství. Abdullah vyrůstá v chudobě afghánského venkova a nepřestává toužit po ztracené sestře, zatímco Pari, která zapomněla, že kdy měla nějakého bratra, vychovává bohatá rodina v Kábulu a Paříži. Na pozadí téměř šedesáti let dramatické afghánské historie se odehrává příběh lásky, ztrát i obětí. Je lepší být odtržený od rodiny než trpět bídou? Co mohou či mají udělat bohatí pro chudé? Jak silná jsou rodinná pouta a jaké následky mají naše rozhodnutí? Na tyto otázky hledá Hosseini v mistrovském vyprávění odpověď. Sejdou se ještě někdy Abdullah a Pari? Otevřete knihu....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/17_/172925/a-hory-odpovedely.jpg 4.3767
Originální název:

And the Mountains Echoed (2012)

Žánr:
Literatura světová, Romány
Vydáno:, Argo
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (206)

Přidat komentář
Audrina
11. října

A hory odpověděly pro mě byly posledním nepřečteným příběhem z pera Khaleda Hosseiniho, takže jsem věděla, co mám přibližně očekávat. Co mě překvapilo byla skutečnost, že anotace vás naláká na jednolitý příběh, přičemž kniha je spíš sborník devíti povídek vyobrazující rodinnou lásku, a i když mají příběhy nějaký propojující prvek, některé mi do celkové skladby úplně nezapadaly.
Kniha byla nesmírně čtivá, ale bohužel jsem od Hosseiniho zvyklá na o fous lepší

E_Lan
23. srpna

Připadám si jaksi starší po přečtení této knihy. Jako bych prožil nějaký cizí život, a ne jeden, ale mnoho a dost se z toho poučil. Většinou to bývá tak, že když se člověk s autorem přes nějakou knížku seznámí, tak další knihy autora už nejsou tak významné oblíbené. Četl jsem Lovce draků a musím říct, že tato kniha je ještě o pořádný kus lepší. Nestává se mi často, že bych doslova nemohl spát jak mě tato kniha přiměla přemýšlet o životě a budoucnosti. Neskutečné!

mirektrubak
19. srpna

O knize A hory odpověděly se píše jako o románu, ale v mých očích se jedná spíše o devět povídek, které spojuje stejné téma a točí se kolem osudů lidí, kteří jsou vzájemně propojeni. Tím, že jsem k tomu přistupoval takto, jsem nebyl zklamaný, když byla další část vyprávěna jiným stylem, odehrávala se v jiné době a nebyly v ní postavy, ke kterým jsem v předchozím ději přilnul.
Líbilo se mi, že ačkoli je kniha o lásce, nebyly hlavním tématem partnerské vztahy a menší prostor byl i pro vztah děti-rodiče. Tím se dostalo na další typy rodinných vazeb, které nejsou v literatuře popisovány tak často (sourozenci, bratranci, strýcové a tetičky...) - to mně přišlo hodně zajímavé.

Všechny příběhy, které v knize najdeme, jsou popsány tak, že dokážou chytit za srdce. A to způsobem, který není laciný. Hosseini se sice někdy pohybuje na hranici kýče a některé dějové zvraty jsou trochu jako z červené knihovny, ale ke cti mu slouží, že nepřekročí hranici vkusu a neuchyluje se k nějakým laciným trikům. Naopak - hned několikrát nás překvapí a nečekaně zápletku zakroutí proti obvyklým postupům románové tvorby (nejzajímavější v tomto smyslu byl příběh Idrise a malé Roši). Tím mě jako čtenáře příjemně znejistil, protože jsem si tím pádem nemohl být jist, jakým způsobem uzavře hlavní dějovou linku - a ta taky nakonec dopadla jinak, než jsem čekal .

Jako hlavní klad knihy vidím Hosseiniho schopnost vytvořit atmosféru, která čtenáře pohltí - nejvíce to na mě působilo v částech, které se odehrávaly v Afghánistánu. Dalším pozitivem je schopnost vykreslit charaktery, které jsou uvěřitelné. Postavy v knize sice mají řadu chyb, ale jsou popsány tak, že jsem s nimi spíš soucítil a litoval je, než že bych si je nějak ošklivil.
Kdybych hledal slabiny, tak bych asi zmínil trochu rozvleklejší tempo v pasážích, které se odehrávaly v západním světě. A někdy trochu přílišná doslovnost, kdy popisuje motivace a pocity postav i tam, kde by mohl nechat čtenáře, aby si je sám domyslel z děje - jako by svému čtenáři příliš nedůvěřoval a raději mu to naservíroval na stříbrném podnose.

Každopádně: A hory odpověděly byla moje první kniha od Hosseiniho a jsem opravdu rád, že jsem mu dal šanci. A těším se na další.

amanek
08. srpna

Krásne....

alfinha2321
08. srpna

Krásně rozpracované příběhy, které vykreslují tragičnost jednotlivých postav. Ačkoliv jsem se do knihy vůbec nechtěla pustit, nakonec nelituji - strávila jsem několik večerů s Parí, Nabím, Abdulláhem a jejich předky, potomky, příbuznými a známými. Moc se mi líbilo střídání perspektiv pomocí vyprávění jednotlivých postav a posouvání příběhu dál. Klidně bych snesla ještě pár dalších postav a jejich vyprávění :)

Dagmar58
07. srpna

Smutná, ale čtivá kniha se silným příběhem. Jednotlivé postavy jsou autorem skvěle popsány, stejně jako různá prostředí, ve kterých se postavy ocitnou. Člověk si musí zvyknout na střídání časových úseků. Doporučuji k přečtení.

Hasko
16. července

Kniha mě vedla k zamyšlení, že si dnešní lidé ani neuvědomují jak se máme v ČR dobře. Střecha nad hlavou, žádná válka, žádný hlad, děti mají (někdy až moc ) to ,co potřebují......Konec knihy mě rozbrečel -to přiznám- bylo mi líto, že Abdulláh Parí už nepoznal . Knihu doporučuji,jen mi vadily časové přeskoky a to, že jsem na začátku každé kapitoly začáteční stránky tápala,ke komu že se tato část knihy bude vázat.

MagicM
18. června

Nejoblibenejsi ❤️

janavan
18. června

Nevím. Ta knížka je dobrá, ale... něco jí chybí. Takové to "ono", ten pocit po přečtení, že je vše tak, jak má být.

Příběhy jako samotné jsou neskutečně čtivé, ale v momentě, kdy vás každý příběh úplně pohltí, je najednou useknut a začíná jiný, který s ním zpočátku vůbec nesouvisí. Byla jsem postupně okouzlena příběhem Abdulláha a Parí, Bábá a Nábího, Níly, Markose, Roši,... O každém bych mohla říct, že byl můj oblíbený. Ale jako celek to nefunguje. Je to vyprávění o postavách, které, ačkoli jsou lehce spojeny určitými vztahy, mají kolem sebe prázdno a plují sami časoprostorem.

Stále čekáte, kdy dojde k tomu osudovému protnutí osudů a ona tam ta protnutí jsou tak jemná, že to nevyvolá pomalu žádné city. Je to škoda. Hosseini zde vždy úžasně zpodobnil vztah 2 lidí a pak jej tak nějak nechal rozplynout.

Dávám 4 hvězdičky za čtivost, za úžasně vykreslené prostředí a postavy.

Tyet
16. června

Třetí kniha od Khaleda Hosseiniho, kterou jsem četla, a v té trojici se u mě umístila na vrcholu. Žádná krev, žádné válečné drasťáky, žádné utrhané končetiny ani surové bití. V téhle knížce jde o lidské příběhy, o sourozeneckou lásku, o dobré srdce. o kořeny, kterými vězíme v zemi, kde jsme se narodili, aniž bychom je vnímali. Ale hlavně o zodpovědnost a volbu. Vřele doporučuji.

Pavlaj
13. června

Škoda, že hodnocení je možné jen na pět hvězd, pokud by bylo na 10, dala bych 10. Tématem vztahů mezi sourozenci a mezi rodiči a dětmi mě knížka oslovila nejvíc z Hosseiniho knih. Což bych po tom, co jsem přečetla Lovce draků, nikdy nevěřila, že řeknu.

Shardlake
31. května

Během četby jsem se občas ztrácela v tom, kdo ke komu patřil po rodové linii, ale jinak pěkný příběh.

adelinka
01. května

Pre mňa veľmi pekné čítanie, veľa postáv, veľa generácii. Musela som pozorne čítať, aby som hľadala spojitosť medzi osobami a ich osudom. Niektoré osoby ma nemilo prekvapili, niekedy som si želala krajší osud, ale je to dobré, tak, ako to je napísané. Niektoré scény pre mňa moc dojímavé.......

jasnyj
23. dubna

Po přečtení jsem si přečetl recenzi. Zde je velmi přesně vystižen obsah knihy. Není co dodat. Snad jen, že první dvě knihy Lovec draků a Tisíce planoucích sluncí byly více strhující a velmi dobře popisovaly těžký a drsný (zejména pro ženy v případě Tisíce planoucích slunci) život v Afgánistánu, ale tady po skvělém startu nastává v některých případech popisování běžných úkonů, které mi pro zajímavou knihu připadají zbytečné.

bosorka78
16. dubna

Autor je neuvěřitelný vypravěč,umí vtáhnout do děje,můžu jen doporučit.

kamibe
23. března

Mně docela stačila úvodní "pohádka". Měla jsem ji na mysli po celou dobu a divím se, že mi to docvaklo až na samém konci (dojemném) - byl to jasný obraz a pohádka se stala skutečností. Jak však pohádka pro jednoho může ublížit jinému, v konci však tomu, komu měla prospět, o tom také je tento příběh. Je dlouhý, hutný, mnohovrstevnatý a je dosti náročné u něj vydržet bez přestávek. Hosseiniho příběhy rozhodně nepatří mezi lehké oddychové čtení.

miky103
27. ledna

Musím se přidat spíše k rozčarované polovině čtenářstva. Po naprosto dechberoucím Lovci draků je toto moje druhá kniha od daného autora a s jeho prvotinou se teda vůbec nedá srovnávat. Což o to, hlavní myšlenka je poutavá a příběh nepochybně zajímavý, ale kvůli kompozici čtenář nedostane příležitost, aby k postavám skutečně přilnul a situaci zcela procítil. Spíš mi to přišlo, že se jen tak sklouzne po povrchu, místo aby šel do hloubky. Navíc některé postavy mi přišly nadbytečné a jiné zase dost nesympatické. A odklonění děje z Afganistánu příběh obralo i to kouzlo exotického neznáma, které bylo tak lákavé u Lovce.
Nelituju, že se mi knížka dostala do ruky, ale znovu už určitě číst nebudu.

Sireen
20. ledna

Příběh mnoha lidí a mnoha generací, často se prolínající osudy. Nemohu si pomoci, Hosseini je dobrý, o tom není pochyb. Ale tato jeho kniha mi úplně nesedla. Ta rozvleklost má určitě cosi do sebe, ale preferuji údernější vyprávění. Nebýt to tak roztahané, mohlo to být i mnohem dojemnější - a počítám, že o dojemnost tu šlo. Chvílemi jsem se ztrácela. Asi se raději soustředím na pár konkrétních postav, celou knihu se s nimi sbližuji a prožívám vše s nimi. Tady se vám té šance moc nedostane - pro mě bohužel.
Velké plus hořkosladkému konci :)

Alaglesia
14.12.2016

Od tohoto autora jsem četla vše a i tahle kniha mě nezklamala. Zabývá se zase úplně jinou problematikou, kde v pozadí se opět dozvíte něco o dějinách Afganistánu a něco z jeho kultury. Příběh byl napínavý a dojemný zároveň. Čekala jsem happyend, ale je to ze života a v životě se mnoho heppyendů nestává. Hlavně u lidí, co mají tak komplikovaný osud, jako hlavní hrdinové knihy.

danazeskolky
07.12.2016

Přidávám se k pochvalným komentářům. Jen taky dávám za pravdu těm, kteří by uvítali některé příběhy dovyprávět (Abdulláh a Parí po odloučení), Roši.. Střídání různých časových úseků mi nejdříve trochu dělalo potíže, ověřovala jsem si letopočty na začátku kapitoly, ale pak už to nějak fungovalo samo. Mohu doporučit, i když vím, že ne každému. Lovce draků jsem také doporučovala a našli se tací, kterým se nelíbil.

Pentlička
05.12.2016

Příběh mě hned na prvních stránkách velmi upoutal a nedal mi spát. Přesto jsem pak (asi ve třech čtvrtinách) knihu na nějaký čas odložila a vrátila se k ní s rozporuplnými pocity a neschopností znovu se začíst. V celé knize mě rušily odchylky od hlavní dějové linie, příběhy vedlejších postav, které by jistě stály za samostatné zpracování a trochu i vyprávění podané různými postavami. Celkově však knihu hodnotím kladně, vyvolala ve mně mnoho myšlenek, otázek, pocitů a dojmů.

MirijamFrankl
30.10.2016

Kniha byla velmi dojemná,hlavně ke konci,ale poněkud složitá.Často jsem se ztrácela v postavách.Čteno v AJ(v sedmé třídě).

kaca82
19.10.2016

Hosseiniho miluju, ale Lovci draků a Tisíce planoucích sluncí se mi líbily o něco více. A hory odpověděly má skvělou zápletku, nádherný jazyk a postupné dávkování hlavního příběhu, zase jsem žasla, jak je autor schopen všechno nadávkovta a představit postavy tak, že se v tom ani trochu neztrácím. Hvězdičku dolu dávám ale za to, že spousta rozvleklých příběhů nakonec s hlavním dějem vůbec nesouvisela a byly tam tak trochu zbytečně, tím to bylo trochu víc rozvleklé než by mohlo být...

Zuzaa
09.10.2016

Zajímavé, dost spletité, chvilku chytlavé, chvilku zbytečně rozvleklé.
Přišlo mi, že jednotlivé příběhy končily vždy v nejlepším, když jsem si na hrdiny zvykla a začali mě opravdu zajímat.
Za přečtení to určitě stojí, ale ostatní autorovy knihy se mi líbily víc, i protože se věnují po celou dobu jen jedné základní dějové lince a neustále neodskakují a neotvírají nové situace, které pak nevyjasněně a náhle skončí.

qydko
04.10.2016

Silné, krásné, dojemné... ale asi mi ten styl úplně nesedí, proto čtyři hvězdičky

NeradovaKatka
19.09.2016

Rozhodně silná kniha s opravdu neobvyklým námětem. Za mě je autor rozhodně jeden z nejlepších, kteří se této tematice věnují. Kniha Vás vtáhne do děje, se zatajeným dechem budete sledovat prolínající se osudy rodiny napříč generacemi. A i když je kniha více smutná, dá se najít pár milých, až dojemných momentů, které člověka opravdu donutí plakat. Za mě tročku slabší konec, ale i tak mohu doporučit.

zden-ka
13.09.2016

Několik dní jsem nebyla schopna číst něco dalšího. Vůbec jsem nečekala tak silný příběh a do děje jsem se tak vcítila, že jsem jen těžce brala na vědomí realitu všedního dne. Moc doporučuji všem čtenářům.

nikkifinn
01.09.2016

Nepamatuji, kdy naposledy jsem tak moc plakala u nějaké knihy. Prakticky dvě strany před koncem jsem jen držela hlavu v dlaních a nebyla schopna to na pár minut ani dočíst. Veškerý oční stíny na tričku :) Bože, tohle bylo silný.

Scheila
24.08.2016

Hezká knížka, ale popravdě jsem čekala víc, těšila jsem na víc příběhu dvou sourozenců, co od sebe byly jako děti odděleny. V této knize je hezké to, jak se vlastně zase setkali. Ale jak říkám, uvítala bych víc o osudech těch dvou... Málo emocí, jen takové obecné věci.. :) znovu bych do ní nešla..

TiredLikeDog
15.08.2016

Hosseini umí zaujmout pozornost. Po vlažném úvodu jsem se do knihy úplně ponořila a za den a noc už bylo po knížce.

Zajímavá kniha, ale čekala jsem nějaký super truper závěr.

Lovec draků pro mě zůstává Hosseiniho jedničkou.