saruse saruse komentáře u knih

☰ menu

Volání hvězd Volání hvězd Emma Donoghue

Úžasná kniha. Přerušila mi dlouhé období "čtecí krize" :-) a bylo mi velmi líto, když jsem ji za dva dny dočetla. Příběh mě zcela fyzicky přenesl na to mrňavé oddělení, kde se naděje nastávajících maminek mísila s beznadějí z nevyzpytatelného onemocnění. Celý ten kontext skutečné historické události uvnitř nemocnice i za jejími zdmi byl mrazivý. Prožívala jsem každý boj o život nového miminka i jeho mámy. Porodnictví je i za běžných okolností pro mě milé téma v knihách i filmech, seriálech (Zavolejte porodní sestřičky) i v životě. Postaveno do světla celosvětové epidemie získalo ještě více na obdivuhodnosti. Historické reálie (jedna z postav je podle skutečné osobnosti irských dějin), poměry v irských klášterech a sirotčincích atp. jen dokreslují ponurou atmosféru, která s sebou ale zároveň nese osobní statečnost mnoha lidí a jejich touhu žít, přežít, pomoct. Určitě si přečtěte! P.S: V doslovu neopomeňte odstavec, v němž autorka uvádí, kdy knihu psala, kdy dopsala a kdy vydávala. Asi se nic neděje náhodou.

26.04.2024


Božidara Božidara Veronika Hájek Hurdová

Téma příběhu fajn, ale na to, jak je kniha tlustá, jsou některé věci tak nějak nedotažené, hop sem, hop tam... Některé myšlenky zaujaly, jiné jako by byly tak nějak "na sílu". Kdysi jsem sledovala autorčin profil Krkavčí matka - a i tam mě některými příspěvky oslovila, ne-li nadchla, jinými někdy i naštvala pro jednostrannost pohledu a jakýsi nesmlouvavě sdělený názor "je to tak a nejinak a basta". Vychvalované jsou její dvě knihy Agnes, tak možná zkusím ještě jednu z nich, ale až po čase.

17.04.2024 3 z 5


Les v domě Les v domě Alena Mornštajnová

Tohle jsem dala na jeden zátah, na úkor spánku. Protože nešlo jen tak odložit knihu, do samoty a ztracenosti hlavní hrdinky vložit úhlednou záložku, zhasnout lampičku a pokojně usnout. Potřebujete sakra rychle vědět, jak to všechno bylo!! Až mě mrzelo, že jsem si tuto knihu nechala až na tak pozdější dobu od jejího vydání, protože jsem za ten čas potkala spoustu hodnocení, recenzí i článků v kauze s Toy Box, což mě připravilo o ten hlavní wow efekt (Co se vlastně dělo? A kdo to páchal?? ...náznaků spousta, konkrétnější odhalování až za polovinou knihy). Ono ale dalších okamžiků, kdy jsem cítila soucit, mrazení či jen bezradně přivírala oči, bylo i tak dost. Dívka, jejíž jméno ani jednou nezazní (což jen umocňuje tu surovou a nepatřičnou lhostejnost, s níž k ní téměř všichni přistupovali), prostě jen cácora, žila naprosto bezútěšný život a je velmi bolavé si uvědomit, že to tak bývá nejen v knihách. Měla jsem chuť ji obejmout, pohladit, oslovit nějakým pěkným jménem a odvést odtamtud co nejdál, třeba někam na jahodovou zmrzlinu. Podle mého geniálně napsané. (Podobné emoce mi vyvolaly rovněž skvělé knihy Vrány, Pláňata, Símka, Soběstačný.)

22.02.2024 5 z 5


Včelař z Aleppa Včelař z Aleppa Christy Lefteri

Silný příběh. Je těžko představitelné, že bychom museli čelit něčemu podobnému. Hrůzy války (či spíše jen bezmyšlenkovitého zabíjení a bombardování), ztráta domova, ztráta smysluplné práce, ztráta blízkých, dětí!!!!, nejistota putování za bezpečným místem k životu, za záchranou holého života! Aleppo pro mě byl jen pojem z trýznivých zpráv z hlavního zpravodajství, díky této knize najednou vím víc a nejsem z toho zrovna šťastná... Je ale důležité to znát.

15.01.2024 4 z 5


Pláňata Pláňata Petra Dvořáková

Stejně jako Vrány i toto je trýznivě pravdivé a geniálně napsané = odposlechnuté od života. Někdo psal níže: číst to občas až bolí. Člověk by až propadl beznaději, že některé věci se už nenapraví a že bludné kruhy v rodinách se někdy nepodaří přerušit, zastavit... Skvělá kniha.

03.01.2024 5 z 5


Únikové cesty Únikové cesty Barbora Haplová

Vyšehrad, no. Takže krásná kvalitní kniha - zároveň žádné lehké čtení. Mi ovšem vyhovovalo. Podobně jako kniha Na Seně (Vojtěch Rauer) je to totiž sonda do cítění, prožívání a vztahů dospívajících, a to mě zajímá, protože mám takových pár doma :-), a ne vždy jim úplně rozumím, ne vždy jsem si jistá, že dělám věci správně... Zároveň mi četba evokovala některé mé vlastní prožitky z dětství, z mládí; ne vždy jsou věci nalakované na růžovo, anebo právě: jsou nalakované, ale pod tou růžovou jsou odstíny temnější a bolavější. Dobrá kniha.

05.10.2023 4 z 5


Tsunami Tsunami Karin Krajčo Babinská

Velmi překvapující, souhlasím do puntíku s komentářem SirenKa. :-) Dobré čtení, za dva dny hotovo, protože jsem byla nedočkavá na každou další kapitolu. O překvapivé dějové zvraty nebyla nouze po celou dobu, ale že zásadní překvapení nastane i na posledních dvou stranách, to bych neřekla a už jsem jen zůstala s otevřenou pusou. Doporučuji!

12.09.2023 4 z 5


Druhá půlka Augusty Hopeové Druhá půlka Augusty Hopeové Joanna Glen

Na tuto knihu jsem dlouho číhala. S pocitem, že si ji POTŘEBUJU přečíst. Všude na mě vyskakovaly upoutávky na ni a dráždily mě, protože v knihovně jsem ji měla rezervovanou až jako "ikstá". :-) Když konečně v knihovním pořadníku na mě došla řada, byla jsem hrozně natěšená. Po 10 - 15 stránkách jsem ale nějak rozpačitě knihu odložila... a naštěstí po pár dnech znovu vzala a začetla se dál. Pak už jsem nemohla přestat. Kromě toho, že mi čím dál víc připadalo, že je o mně a mých blízkých, což mě zvláštním způsobem zneklidňovalo a uklidňovalo zároveň, jsem hrozně a rychle a už už potřebovala vědět, jak všechny ty střípky a náznaky do sebe zapadnou. I když od poloviny příběhu už se dalo lehce tušit. Tato kniha je nádherným příběhem spletitosti mezilidských vztahů, je o životě plném náhod, které se nakonec zdají být řízením osudu než náhodami. Úžasná. Přečtěte si.

10.10.2022 5 z 5


Tohle jsem měla napsat v přítomném čase Tohle jsem měla napsat v přítomném čase Helle Helle (p)

Tohle je přesně to, co mě potěší, když najdu v knize. Pomalý běh dnů se vším, co přinášejí - což není akčnost každou vteřinu, ale tisíce drobných, nudných, opakujících se činností... V nichž se ovšem dá najít záchytný bod k přemýšlení, k odhodlání se k nečemu, nebo naopak k beznaději, k pocitu "co teď, co dál, proč vůbec...". Podle mě výborně popsaná realita mladého člověka na hranici mezi bezstarostným mládím a zodpovědností dospělosti.

19.08.2022 4 z 5


Mojenka Mojenka Olga Stehlíková

Kniha je nádherná příběhem i ilustracemi. Pasáže o přírodě by se mohly zdát příliš rozsáhlé a odvádějící pozornost od dívky Majdy Mojenky a její rodiny, ale opak je pravdou. Ale vlastně se nemůžu více rozepsat, abych příliš neprozrazovala. Psáno poutavě, zajímavě, včetně přírodních líčení a rozprav; pokud nemáte problém se vcítit do světa hlavního hrdiny, tato kniha vám přinese nevšední zážitky, možná i návrat do dětství a živé vzpomínky na toulání lesem. Ale i něco víc - protože ani dětem se nevyhýbají neveselé a smutné životní okolnosti, které otřesou základními jistotami jejich dětství.

30.05.2022 5 z 5


Soběstačný Soběstačný Zuzana Dostálová

Skvělá kniha. Je v ní všechna tíha mladého klukovského života, když život kolem nejde, jak by měl. Zároveň je v ní velká touha a odvaha a naděje mladého klukovského života. Štěpán je báječný.

07.05.2022 5 z 5


1945 1945 Jiří Padevět

Hmmm... Jednoznačně pět hvězd. Takhle dát do kontrastu poklidné mikropovídky s historickým vysvětlením v závěru každé z nich, takhle nás poeticky seznámit s postavami, krajinami, náladami - a vzápětí je v historickém dovětku rozbít, rozstřílet, zakrýt temným mrakem... Takhle rozrušit zdánlivou černobílou, jakou by se zdála být válka verus mír v roce 1945. Ba ne, je to o lidech a ti nikdy nebudou situace malovat jen černě, nebo jen bíle. Skvělá kniha.

30.04.2022 5 z 5


Stvůra Stvůra Kristýna Trpková

Hodně dobré. Nečtu detektivky, tohle byla snad moje třetí. Ale skvělá. Nemohla jsem se odtrhnout, vždycky jsem si řekla - ještě do konce kapitoly, ještě dvě stránky, ještě další dvě stránky a už jdu něco dělat... A vždycky mě každou další větou autorka zlákala číst dál. Vrah se dal tušit, ale sotva si člověk byl jistý, najednou zvrat a nový obviněný a jo, ono to zase dávalo smysl, takže kdo vlastně?? Dobře gradovaný děj a autorka nezapomněla dovést do konce ani jediný náznak či drobnost, všechno do sebe zacvaklo, měla jsem pocit, že tu vraždu řeším já. :-) Fakt dobré.

30.04.2022 4 z 5


Dopisy, které nikdo nečetl Dopisy, které nikdo nečetl Iona Grey

Krásný příběh. Nejdřív jsem ho vybrala do výzvy do kategorie "název bez písmena a" nebo do "kniha s více než 333 stranami". Ale po přečtení bez váhání přesunuji do knih o nešťastné lásce. Ráda jsem se zas jednou zasnila u takové romantiky. :-)

19.02.2022 5 z 5


Svědectví o životě v KLDR Svědectví o životě v KLDR Nina Špitálníková

Velmi těžké čtení. Člověk si to ani neumí představit. Tím, jak různorodí lidé byli vybráni k rozhovorům, si čtenář mohl udělat celistvější obrázek o celé situaci v Severní Koreji. O spoustě věcí jsem slyšela, další si člověk domyslí, ale přece jen číst přímá svědectví těch, kteří v tom žili... to je síla.

29.01.2022


Po troškách Po troškách Weronika Gogola

Proud dětského vzpomínání na prosté i neobvyklé rodinné události, na příbuzné, kamarády, na lumpárny, smutky i radosti. Mezi řádky je stále zřetelné, co se nemusí říkat nahlas, ale co má v životě smysl.
Krásné.

28.01.2022 5 z 5


Jizva Jizva Danuta Chlupová

Dobrá kniha, stejně jako Šikmý kostel mě popostrčila si něco vyhledat o popsaných historických událostech a navštívit místa v příběhu zachycená. Historická linka příběhu mě bavila více než současná, ale jedna bez druhé by nebyla, nebyl by příběh. Zajímavé, čtivě napsané. Ale nějak rychle to bylo "sfouknuto", přivítala bych osudy a povahy postav rozepsané i na větším počtu stran.

18.01.2022 4 z 5


Poslední věta Poslední věta Lisa Genova

Velmi detailní a tím pádem zdrcující pohled do pocitů bezmoci toho, kdo nemoc má a toho, kdo o něj pečuje. Anna 13 níže napsala krásný komentář. Víc není co dodat. Pět hvězd knize a maximální úcta ke všem takto nemocným a jejich pečovatelům.

04.12.2021 5 z 5


Čekání na spoušť Čekání na spoušť Lidmila Kábrtová

Moc jsem se na tuto knihu těšila, v kalendáři od jara zaznamenáno datum 15.10., kdy měla vyjít. Přesto pro mě jedničkou zůstává kniha Koho vypijou lišky. Čekání na spoušť je souborem nádherných příběhů, psaných krásnou češtinou. Proto dávám pět hvězdiček, i když budu muset přečíst ještě jednou, protože mi unikaly návaznosti mezi jednotlivými příběhy a postavami. Nebyla jsem asi dost soustředěná, vzhledem k okolnostem jsem nemohla číst tzv. "na jeden zátah", což si tato kniha zaslouží a jistě by se tím pro mě stala srozumitelnější v provázanostech jednotlivých osudů postav.

15.11.2021 5 z 5


Máma odchází do kláštera! Máma odchází do kláštera! Stéphanie Combe

Kniha na pomezí beletrie a duchovní literatury (populárně naučné). Určitě se v ní dá najít návod, jak se zklidnit a najít víc pokory a pohody. Tipy ze závěru každé kapitoly mohou pomoci.

31.10.2021 3 z 5