Rind komentáře u knih
Taky se kloním k názoru, že je zajímavější pro dospělé. Za mě super, syn to tak nějak projel se mnou… já 4* / syn 3*
Ohledně příběhu - neumím se zcela vcítit do role týrané ženy. Můžu si jen představovat... Renatu nepochopím v tom, že se nepoučí z předchozích situací a dobrovolně se vzdá důkazu proti tyranovi, že podepisuje věci, kterým nerozumí... Spousta věcí je ospravedlnitelná, ale tomuto opravdu nerozumím.
Ale jak se říká - nemůžeš nikoho soudit, když neujdeš míli v jeho botách.
Snad se Renata bude mít už jen líp.
Ohledně knihy jako takové - bohužel spíš nic, než moc. Neustálé opakování, že tohle se děje ve vyspělém, civilizovaném Švýcarsku, mi vadí. Copak my jsme banánová republika?
Není to zemí, je to konkrétními lidmi, včetně paní z české ambasády a řady lemplů, kteří jsou všude na světě.
Neustálé opakování již zmiňovaných věcí, jako by čtenář neudržel myšlenku déle než 5 minut, je protivné.
Sem tam věcná chyba nebo možná pro dramatičnost knihy - přes TeamViewer bez internetu v nezapnutém notebooku v krabici ve skříni - nikdo opravdu recovery disku neudělá.
To všechno jsou věci, které bohužel na kvalitě knize nepřidávají...
Nevím, jestli kniha pomůže Renatě. Pokud by pomohla komukoliv, je to moc a moc dobře, ale kniha jako taková (bez otřesného obsahu), by nestála za moc.
Mně se líbí pořád stejně. Můj syn ji měl rád ve školkovém věku. Teď je mu 8 let a už se na ni moc netvářil. Holt, pro dnešní vrstevníky knižních hrdinů, už to nemusí být to pravé ořechové.
Hodnocení dávám za syna.
Já mám výhrady k hrubkám a překlepům, ale příběh byl milý.
Pokud Vás jen trochu zajímá psychologie, asi to nebude žádný objev roku. I když s autorem ve všem nesouhlasím, rozhodně to není ztráta času.
Kdo by si ale povinně měl knihu číst (nebo poslouchat) alespoň 1x měsíčně - je většina učitelů. Kapitola věnovaná právě jim mi přišla nejpřínosnější.
Tak teda nevím.
Pro mě první a poslední Márquez - já prostě nejsem cílová skupina.
Pustila jsem se do ní díky výzvě. Téma mi přišlo víc než zajímavé...
Jenže se mi nějak nepodařilo odhalit, co všichni na knize vidí. Obrovské množství postav, ke kterému aby si jeden udělal poznámky. Nikdo nic neudělá, protože si např. jde domluvit domino na večer apod.
Rozvláčný popis děje mě taky nezaujal.
Nečetla jsem dopředu anotace. Nevěděla nic o autorovi. Byla to drsná, syrová PECKA.
Romantika tak, jak ji čekáte. Se vším klišé. Pokud jste cílovka, nebo prostě jen u knížky nechcete přemýšlet (a to myslím v dobrém - někdy je potřeba vypnout) směle do toho.
Chtela jsem oddychovku. Spolubydlici ma vysoke hodnoceni, tak jsem po ni sahla. Prvni polovina se mi libila, vcelku vtipna a napadita. Od chvile, kdy se ona a on setkali, cetla jsem klasicky naivni divci romanek. A ja mam divci leta uz nejaky patek za sebou :-). V “dospelem” romanu mi proste nesedi, ze dospely chlap cte Stmivani a dospela zenska nekolikrat vzpomina Gillmorovy devcata. Dokonce i lehke dotknuti se zavazneho tematu se uplne vytratilo
Ja jen doufam, ze autor neni ve skutecnosti takove “jelito”, jako Alex.
Me rozcilovalo, ze otec 8-leteho kluka s poruchou autistickeho spektra vubec zacina zjistovat informace o dane nemoci. S velkou slavou popisuje, jak s k dite drepne, aby ho videlo a vnimalo...
Veci, ktere mi prijdou naprosto prirozene, tady pusobi jako objev roku.
Kdo vubec netusi, o cem je autismus, nebo zivot s autismem, pro neho bude knizka velmi prinosna, ale daji se najit lepsi (Schovanec, Picoult). Nebo procist ty internety. Pribehu ze zivota je vic nez dost.
Na druhou stranu je mic dobre, ze se takovato temata dostavaji k vetsinove populaci.
Tak jsem dala na hodnoceni i pri vyberu detske knihy. Nemela jsem to delat! Nevim, jak jine knizky od teto autorky, ale Pohadky pod polstar pro 3 lete deti urcite ne.
Precetla jsem si o autorce, ze je detska psycholozka, ze pohadky jsou neotrele. Ze je vhodna pro rodice i ucitelky ve skolkach. A pro deti 3-8 let.
Ctu pohadku, konkretne v Certi skolce a je tam: "Jestli dnes konecne neprovedes lumparnu, tak to reknu mamince. JESTLI SI PRO TEBE VUBEC BUDE CHTIT PRIJIT, TY KLUKU NEVYVEDENA".
Je to pohadka o certech, at zlobi. To je v poradku. Ale neprijde mi v poradku cist detem, ze si pro ne maminka treba nemusi prijit do skolky (!)
Leda ze by si pani psycholozka vychovavala klientelu.
Mozna se k ni jeste nekdy vratim, ale urcite ne driv, nez za par let. Strasit sve dite pred spanim, ja rozhodne nechci.
Po všech těch chválách jsem se s nadšením začetla a... a možná mám jiné vnímání než všichni ti chvalozpěvci, ale s knížkou jsem fakt bojovala. A bojovala statečně a dobojovala se až do konce, ale bez nadšení
Pribeh zajimavy, ale je znat, ze uz je to dost patku, co byl napsany.
Je to, jako kdyz ctete film pro pametniky :-)
Dlouho jsem ji měla na seznamu. Náhodou jsem zjistila, že se mi hodí do letošní výzvy, tak hurá na ni.
Forma psaní dopisů jen jedné strany se mi moc líbil, ale pak nadšení opadalo a opadalo. Až tak, že nebýt právě Čtenářské výzvy, nedočetla bych.
Spousta pravdy, spousta uvědomění, ale taky velké tlačení na pilu z pohledu křesťanství. Nevím, jestli je to pochopitelné - možná je prostě jen znát, že mi chybí průprava v nedělní škole - ?
Z anotace mě vůbec nenapadlo, že by se mohlo jednat o červenou knihovnu. A o tu se (minimálně v druhé části knihy) jednalo.
Na tu já si moc nepotrpím a jak se všichni soudržně podporovali co pro sebe někteří jedinci dělali, mi přijde nevěrohodné, až divné. Asi rozumím tomu, jak to autor myslel, ale na mě to bylo příliš.
Moc mě bavily vzpomínky z Ukrajiny. Je fakt, že i když člověk aspoň tuší, co se tam děje, najedou to vnímá jinak - za to dávám * navíc.
Obálku raději nehodnotím, protože bych musela * zase strhnout. Navozuje zcela jiný dojem, než knížka samotná. A od baletu do podsvětí - to je co prosím???
Každopádně jsem moc ráda, že jsem na tohoto autora narazila.
Reklama zafungovala!
Četla se moc dobře, ale hned po dočtení jsem naprosto v klidu vzala svůj telefon i tablet a obavy z umělé inteligence se rozhodně nerozrostly.
Větší obavy ve mně vyvolávají lidi, co o sobě vyzvoní cokoliv. Dobrovolně.
3,5* většina knížky se mi líbila moc. Konec na mě působil jako od jiného autora... škoda.
Neni nad cteni detem, kdyz se u toho bavite sami. PA-RA-DA
Jako oddychovka dobry, cte se dobre, ale zadny zazrak.
Porad nerozumim tomu srovnavani s Lisbeth Salanderovou. Ja to vnimam jako srovnani Jamese Bonda, ktereho znam odjakziva a americke Mission Imposible.
Kdyz dva delaji totez, neni to totez.