Kluk z kostek

od:


KoupitKoupit eknihu

Alex svou ženu Jody miluje, ale zapomněl, jak jí to dát najevo. Zbožňuje i svého autistického syna, ale ani za mák mu nerozumí. Sam je plný překvapení a svět je pro něj hádanka, kterou bez pomoci nedokáže rozluštit. Až díky hraní Minecraftu pro sebe otec se synem najdou společný prostor, v němž se začnou lépe poznávat a navzájem se chápat. Dokáže se rozpadlá rodina kousek po kousku, kostku po kostce dát znovu dohromady?...celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/32_/323320/kluk-z-kostek-Gky-323320.jpg 4.3141
Orig. název:

A Boy Made of Blocks

Žánr:
Literatura světová, Romány
Vydáno:, Plus
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (58)

Přidat komentář
alef
17. října

„Co Sam? Kolem téhle věty se točí naše životy. Sam, planeta starostí a zmatku ...“

Samův svět ... obrovský motor, který musí fungovat určitým způsobem ... předvídatelně, aby se Sam mohl cítit v bezpečí. Tohle je alfa a omega, základní pravidlo – svět, jako systém. Druzí, lidé, kteří se pohybují v jeho světě, s jejich nepředvídatelným chováním, jsou pro Sama jen chyby v systému, a pak jsou tu samozřejmě i další lidé, řekněme přátelé, podle Sama bychom je mohli definovat jako „lidé, které tak nějak snáší“ :-).

V téhle knížce máte jednu z mála šancí podívat se na svět trochu jinak, určitým osobitým způsobem, vlastním pro lidi s poruchou autistického spektra, podívat se, jaké to je:
... když je svět jednou velkou hádankou ... v příběhu, který máte před sebou, bohužel nejen pro autistického Sama, ale i pro jeho otce, protože pak už není žádným velkým překvapením, že problémy, kterých je spousta, narostou přímo do obřích rozměrů,
... když je svět jen napodobeninou ... kde se všechno děje tak nějak automaticky a znovu říkám, bohužel nejen pro Sama, ale i pro jeho otce, protože pak totiž vůbec není překvapením, že problémy narostou do obřích rozměrů.

Alexovi to trvalo dlouhých 8 let, než alespoň trochu pochopil,
... že svět jako systém, který musí určitým způsobem fungovat, vlastně není až tak odlišný od toho našeho,
... že ta propast není nepřekonatelná,
... že tam vlastně možná ani žádná není, 
... že možná stačí podívat se na společenský systém jen trochu jinak – protože pak uvidíte, stejně jako Alex, že se vztahy to máme podobně vlastně všichni ... podívejte se dostatečně zblízka (použijte klidně drobnohled) ... a uvidíte, že i valná většina našich vztahů funguje a vychází ze zvyku, zvyklostí, konvencí ... tak schválně, projděte si jednotlivé interakce:
„... ptáme se, jak se kdo má, ... říkáme klišé, jako že se musíme potkávat častěji, ... smějeme se blbým vtipům, a přitom ve skrytu duše víme, že jsou to jen kecy ... série opakujících se společenských tiků“ :-) ... jediný rozdíl je, že když se narodíte s autismem, nedostane při narození příručku, jak to všechno funguje, takže když všichni kolem hraji tuhle velkou hru, lidé jako Sam jsou nuceni pochopit ji za chodu, pravidla nedostali ...

Alexovi trvalo dlouhých osm let, než alespoň trochu pochopil,
... že úlohou rodiče je být příručkou ... vysvětlovat pravidla, pořád dokola, a to i v případě, že Samovi některá nebudou dávat nikdy smysl,
... že problém má hlavně on, že věta: „Já vím, jenže ...“, tu prostě neplatí, že něco musí udělat, hlavně sám se sebou ... a že byl nejvyšší čas přistát na tvrdé podlaze.

Bylo zajímavé sledovat, jak díky Minecraftu pustil Sam Alexe do svého světa, jak Alex dostal „druhou šanci – hrát se svým synem“ :-) ... šanci na další dobrodružství.
Bylo zajímavé sledovat, jak první, kdo to pochopil, byl Sam, že „při dobrodružství je normální přicházet o věci“, a že to nevadí, protože „dobrodružství jsou nebezpečná, právě proto jsou to dobrodružství a ne procházky“ :-).

A abych nezapomněla, taky bylo moc zajímavé sledovat Samovu mámu, která věděla, jak Samovi vysvětlit, jaký je svět – převést zážitky do jazyka, který používá a kterému rozumí. Zatímco Alex mlčel a vykrucoval se, máma dělala Google překladač :-), Alex k tomu potřeboval Minecraft ... vygenerovat novou krajinu a začít znovu ... i v životě. Alex totiž postrádá, jednu důležitou vlastnost otců (všech dětí, nejen těch autistických) ... být přirozený, uvolněný a schopný sdílení, vzájemné blízkosti, zato velmi dobře umí vršit komplikaci na komplikaci.

Každopádně se jedná o knížku zajímavou, navzdory tomu, že je psaná z pohledu jednoho ukňouraného rodiče :-). Nemůžu se vyhnout srovnání s před časem přečtenou knížkou Marka Haddnona, Podivný případ se psem, kterou hodnotím minimálně o dva levely, vyjádřeno v herní terminologii :-), výš, tedy z 5* jsou jen 3, přesto stále zajímavé, *.

zuzana1471
14. září

Ze začátku mě hlavní hrdina dost štval svou odevzdaností a sebelitováním, ke konci už se aspoň začal chovat jako chlap a postavil se ke všemu čelem. Povedená knížka.

Jirinamac
03. září

Je těžké pro rodinu přijmout fakt, že jejich dítě bude jiné. Každý se s tím vyrovnává jinak. Otec který ,,selhal,, měl i sám trauma ze svého dětství, ale přes počítačovou hru si dokázal najít cestu ke svému synovi a zapojit se do jeho výchovy. Knížka se mi četla dobře.

martiline
26. srpna

Citlivý a dojemný příběh. Ze začátku se mi do čtení až tak nechtělo, s autismem jsem se setkala pouze tak nějak z dálky (že ta a ta rodina a to a to jejich dítě). Ale kniha mne vtáhla hned po přečtení prvních řádků. Nesmírně mne bavilo sledovat cestu táty k duši syna. Je pravda, že tu k dětem nejsme od toho, abychom říkali "to je špatně, mělo by to být jinak". My se můžeme jen a jen přizpůsobit a milovat je takové, jací doopravdy jsou.
Dočítání bylo tak dojemné a krásné - uzavření životního kruhu, smutku i z toho všeho vznikající štěstí ... že jsem se rozbrečela ...

Ivanule
07. srpna

Autismus - vývojové mentální postižení,slova,se kterými se nikdo kdo se s touhle poruchou nesetkal,moc nerozumí,já také ne,ale tahle kniha mi o tomto postižení daleko více vysvětlila než mnoho odborných knih. Krásně popsaný příběh otce a syna s autismem,otce,který nevěděl jak se svým synem komunikovat, věnovat se mu,poznat ho tak jak by jistě chtěl,kdyby ... Tato kniha mi hodně dala a myslím,že rozhodně stojí za to si ji přečíst!!

romi94
02. srpna

Zdlouhavější začátek, ale příjemně podané závažné téma autismu. Doporučuji

veronika3141
29. července

Zajimava kniha.Syn ma detsky autismus takze mi je toto tema blizske.Knihs je psana ze zivota zivotem.Za me ji doporucuji precist i lidem,kteri nemaji zkusennosti s autismem autisty,jelikoz ne vzdy nam rodicum techto deti druzi rozumi...

medvedice3
02. července

"Život je dobrodružství, ne procházka. Proto je to těžké." (Skoro) motivační věta - pro syna i pro otce, který téměř pozdě pochopí, že autistický syn není něco, co se mu přihodilo a je všemu překážkou.

janinca
08. května

Ze začátku mi kniha připadala nudná a říkala jsem si, že ji odložím. Kolem 100 strany jsem se začetla a nakonec ji přečetla celou!
Přes na mě moc velký happyend hodnotím jako zdařilou sondu do rodinného života autistického dítěte.

eiramka
22. dubna

Váhám mezi dvěma a třemi hvězdami, protože tohle je velké zklamání. Takhle nosné téma - vztah otce a autistického syna - a tak promrhané. Většinu knihy jsem měla vztek na otce, který se "donutí" přečíst si knihy o autismu , až když je synkovi osm. . Tohle mohl být skutečně zajímavý příběh, kdy se otec snaží přiblížit svému autistickému synovi s pomocí počítačové hry. Mohl, ale nestalo se.

Janis97
25. března

nejdřív jsem si myslela, že mě kniha nebude bavit,proto jsem ji dlouho odkládala,nakonec mě ale překvapila. Přece jen minecraft mě nezajímá,na druhou stranu téma autismu mě opravdu zaujalo. Dočítala jsem skoro se slzami v očích. Nádherná kniha, čtivá, krásné a smutné téma. Za mě velké překvapení a mohu jen doporučit. :)

Dala
16. března

Skvělá knížka

micha-ella
13. března

Problematika autismu mě zajímá od mých pedagogických dob. Přečetla jsem o této mnohavrstevné poruše hodně odborných knížek i skutečných životních příběhů. Tento příběh mě místy nudil (pasáže o hře Minecraft), ale jinak to bylo čtivé. Osud rodiny s postiženým dítětem je vždycky těžký.

Květ
06. března

Román o tom, jak se může rozpadnout vztah, pokud se rodičům nenarodí normální dítě. Román o hledání cesty otce k autistickému synovi a k záchraně rodiny. Kluk z kostek je nenáročné čtení, vyprávěné z chlapského úhlu pohledu, spisovatel vychází z vlastních zkušeností s autistickým synem. Z knížky si nesednete na zadek, ani vás nebude dojímat na každé stránce, ale na konci možná uroníte slzu jako já. Není bůhví jak čtivá ani překvapivá, ale zajímavá je určitě a stojí za přečtení.

sirojezkin
14. února

Velice zajímavý pohled do světa hráčů Minecraftu a autistů. Jistě je těžké být rodičem takového dítěte. Hezký román s dobrým koncem.

Haen
20. ledna

Zajímavý román o tom jaké to je, když se narodí "jiné" dítě. Hledání cesty k autistickému dítěti je popsáno s pochopením i nadhledem, je vidět, že autor tento svět dobře zná a cesta k vlastnímu synovi jistě nebyla snadná.

alka1
15. ledna

Čtivá, s nenáročným dějem, žádné překvapení. Pěkné vykreslení autismu, komunikace mezi rodiči ...

sgjoli
14. ledna

Přiznám se, že téma autismu bylo pro mne v literatuře novinkou. O to víc mne zaujalo zjištění, že autorem je člověk, který má s výchovou autistického dítěte své vlastní zkušenosti. To bylo pro mne jistou záštitou, že autor ukáže svět autistů takový, jaký opravdu je. Ve výsledku to byl pro mne opravdu zajímavý čtenářský zážitek. I přes to, že mi hlavní hrdina Alex byl místy nesympatický, nabízí kniha spoustu silných, dojemných pasáží, které člověka nemohou nechat chladným a nejednou ho přivedou k zamyšlení. Doporučuji.

LuckyZ
28.12.2017

Na knihu jsem se těšila, ale z počátku se mi četla hůře. Mohla být napsaná více čtivým stylem. Ale rozhodně doporučuji přečíst všem, kdo se zajímají o Minecraft, rodičovství, autismus a hlavně mezilidské vztahy.

Marekh
12.12.2017

Kniha se mi moc líbila.

Příběh otce, který se odstěhuje z domu kvůli svému synovi, který je autista. Nemůže přenést přes srdce, že nemá normálního zdravého syna, se kterým by si mohl "normálně" popovídat, provozovat různé aktivity, které tátové se svými syny dělají. Postupně si však k němu nalézá cestu přes počítačovou hru Minecraft. Závěr knihy byl moc dojímavý.

hopla
18.11.2017

Citlivě napsaný příběh s věrohodnými dialogy. Velmi čtivý, s dobře vykresleným prostředím i atmosférou. Žádná vata a natahování děje, naopak velmi účinné prostřihy mezi kapitolami. Proto mne překvapilo, že autor není až tak spisovatel, jako spíš ajťák - než jsem se dočetl, že příběh je tak trochu i jeho osobní. A kdo jiný by nás měl seznámit se světem autismu, než ten, kdo jej prožívá osobně, ve své rodině...? Jsem rád, že v sobě objevil talent psát víc, než články o počítačových hrách a doufám, že u nás brzy vyjdou i jeho "Days of Wonder."

buccaneerka
20.10.2017

Ačkoliv je kniha velmi vychvalovaná, nemyslím si, že by patřila k nejlepším, co se týká problematiky autismu. Myšlenka je zajímavá a pasáž, kdy Sam vysvětluje, proč na soutěži postavil to, co postavil, je dojemná, ale vadí mi příliš mnoho odboček. Příběh sestry Emmy by mi vůbec nechyběl, kdyby tam nebyl. Stejně tak Matt a Clare. U jména Prudence jsem na konci knihy musela uvažovat, kdo to vůbec má být. Není to špatná kniha, četla se snadno a přemáhat jsem se nemusela, ale že bych z ní byla nějak příliš nadšená, to se říct nedá. Za mě průměr a například kniha "Nejsem jako vy" byla o 100 % lepší.

Zorka
14.10.2017

Knih o autismu už jsem přečetla mnoho. Některé byly lepší než Kuk z kostek, jiné horší. Proměna Sama pro mě byla trošku náhlá, nicméně chápu ji spíše jako proměnu vnímání Sama ze strany otce. Pak ano, člověku se může dítě měnit před očima. U autistů to tak bývá. Když je člověk nechce chápat, dokážou mu lézt na nervy. Ale když víte... cestu si najdete stejně, jako si ji našel Samův otec. Je ale jasné, že ne vždy je to takhle jednoduché.

bara5465
08.10.2017

Hezké, zajímavá proměna hlavní postavy. A ten závěr poslední kapitoly. Boží.

Kabátice
05.10.2017

Moc pěkně napsané, i když jsem čekala, že to půjde trošku víc do hloubky. Ale i přesto mě kniha dojala. A po dočtení jsem si stáhla demo verzi Minecraftu, abych si zavzpomínala, jak jsem před pár lety budovala svůj vlastní svět :-)

broskev28
28.09.2017

V jednom z komentářů je srovnání s knihou Řvi potichu, brácho - tady jde o jiný typ autismu, o dítě, které je autistou, ale přitom je průměrně (někdy i nadprůměrně) inteligentní. A přesto, i když se to nezdá, je jeho výchova pro rodiče ukrutně náročná.
I já mám doma inteligentního autistu a tahle knížka mě nadchla. Okamžitě jsem pochopila, že autor má osobní zkušenost s autismem, není to žádný vykonstruovaný příběh. Náročnost výchovy autisty má velmi často za následek rozpad rodiny - většinou právě otec neunese tu jednotvárnost, přesně nalinkovanou existenci plnou nesmyslných a často zdlouhavých rituálů. Mnoho otců má navíc pocit vlastního selhání, když jejich potomek není schopen normálního života. Mámy bývají psychicky odolnější a své děti neopouštějí, i když se vymykají běžným normám.
O to větší poklonu zaslouží otec, který má snahu své autistické dítě pochopit a který nově hledá způsob komunikace nejen s ním, ale i se svou ženou. Nevím, nakolik kniha čerpá z autorova života, ale přesto smekám.
Mimochodem: víte, že autistického syna vychovává také spisovatel David Mitchell? Vskrytu duše doufám, že jednou i on napíše knížku na toto téma - už teď se na ni těším . . .

qydko
12.09.2017

Řekla bych, že autistický chlapec je trochu idealizovaný, ale jinak příjemné čtení.

Magriva
06.09.2017

Dvakrát jsem se nad knihou dojala: když se znovu stavěl Tower a Sam si našel kamarády a když překonal svůj strach a vystoupil před davem lidí. Knížka je napsána z pohledu rodiče, docela hezky, ale nijak hluboce. Mám možnost srovnání a v tomto směru byla lepší kniha Marka Haddona: Podivný případ se psem. Možná i proto, že se tam víc řeší vnitřní svět autisty.

Verrrunka
04.09.2017

Sakra, to byl ale doják. Nevím, jestli se mnou jako ještě nemlátí poporodní hormony, ale konec, i když jsem ho samozřejmě čekala, mi prostě vehnal slzy do očí. Jsem prostě měkká. Alexe jsem ze začátku fakt neměla ráda, ale postupně jsem začala chápat jeho situaci, každý by někdy nejradši od všeho utekl pryč. Další skvělá knížka o autismu, která vás prostě polapí a nepustí až do konce. Čtivě napsáno, ten britský styl mi trochu připomněl Nicka Hornbyho.

Agatha84
18.08.2017

Dojemné, milé, úsměvné a inspirující. Úžasná kniha. "Tak jo, do toho!"
Autorovi mile ráda odpouštím nedokonalost a slibuji, že si Kluka z kostek přečtu ještě minimálně jednou!


TIP: Máte rádi Databázi knih? Podpořte ji v Křištálové lupě (Zájmové weby) - hlasujte zde.

Štítky

autismus Minecraft (hra)

Autor knihy

Keith Stuart

Keith Stuart
anglická

Podobné knihy

Uživatelé mají knihu

v Právě čtených3x
v Přečtených166x
v Čtenářské výzvě36x
v Doporučených17x
v Knihotéce42x
v Chystám se číst166x
v Chci si koupit31x
v dalších seznamech3x