Red_Fox komentáře u knih

Láďa má můj obdiv, že něco takového dokázal. Já se však jen přesvědčila o tom, že by takové tůry nebyly nic pro mě. Mám ráda pěší turistiku a miluju objevování nových míst a zemí. Ale zároveň mám ráda ten pocit, když si po celodenní námaze dám sprchu, lehnu si do pohodlné postele a hlavně si zajdu v klidu na záchod :D.

Bylo ale milé vidět, že se najde tolik lidí, kteří dokážou neznámého poutníka vpustit do domu, nakrmit ho a vlastně od toho nic nečekat oplátkou.

U knihy jako takové mi vyhovovaly krátké kapitoly doplněné o vtipné obrázky. Lehce se četla, zkrátka oddechovka. Nejvíc mě zaujaly úvodní články každé kapitoly, u kterých se člověk fakt zamyslel. Co jí však škodí je to, že po pár listech vám začnou připadat jednotlivé dny stejné a tím pádem i nudné. Celkově bych hodnotila tak 3,5. Fotky z cesty najdete na Láďově Facebooku.

5 07.04.2019

Cizince jsem objevila náhodou v knihovně a sáhla jsem po něm hlavně díky Waltariho jménu, od kterého mám už pár děl načteno. Nicméně doposud šlo o historické romány. Cizinec byl pro mě tedy naprosto nečekaná záležitost. Musela jsem si zvyknout, že se děj odehrává v době existence elektřiny a aut.

U Waltariho se mi více líbí použití ich-formy. Přijde mi, že se o vypravěči více dozvím. V tomto případě byla použita er-forma (vyprávění ve 3.osobě) a párkrát jsem se kvůli tomu ztrácela. Člověk musí být připraven, že se příští odstavec může týkat jiné postavy.

Každopádně si určitě přečtu Dohru, pokračování příběhu.

5 27.01.2018

Po shlédnutí seriálu The Borgias (z roku 2011-2013) jsem byla zvědavá, do jaké míry se tvůrci opírali o skutečná fakta. Takto jsem se dostala k této knize.

Pro mě to byla poměrně náročná četba, protože šlo o první kompletně přečtenou knihu tohoto typu. Historické romány mám ráda, zde šlo však čistě o biografii.

Můj slovník byl obohacen o několik nových slov.
Dozvěděla jsem se hromadu zajímavých informací nejen o tomto, své doby, mocném rodě, ale i o tehdejších poměrech v Itálii. Protekce platí dnes, platila i tehdy. A co teprve mít za příbuzného papeže! Na jednu stranu paráda - člověk získal majetek, případně významnou pozici. Na tu druhou - po smrti papeže nastaly nepokoje a pokud jste si po zvolení jeho nástupce dokázali své místo, někdy i život, udržet, měli jste štěstí.

Co dále oceňuji, jsou poznámky, odkud byly čerpány některé informace. Rázem jste dostali tipy na různé jiné tvůrce, kteří se zabývali touto tématikou...

... a nebo v tomto období žili.
Pane Machiavelli, už si pro Vás běžím do knihovny :)

5 18.06.2017

Začátek knihy mě opravdu oslovil.
Souhlasím s tím, že vlastně celý život pracujeme. Pracujeme pro peníze. A také souhlasím s tím, že nás ve školách v tomto směru učí do života málo.
Aby se člověk dokázal dostat z krysího závodu, musí být dostatečně finančně gramotný (nikdy není pozdě se vzdělat) a hlavně musí mít na podnikání a podobné činnosti buňky (a to už je horší).

Bohužel asi v polovině nadšení opadlo a knížku dočíst pro mě byl porod.
Přijde mi, že jsem nedostala dostatek zajímavých, užitečných informací, které by udržely mou pozornost a zájem.

5 07.01.2017

Pro mě osobně se Mikael Sinuhetovi zdaleka nevyrovnal. Nepopírám, že je to částečně způsobeno mou oblibou Egypta a tedy i zajímavostí obsahu. Avšak Sinuheta jsem měla i jako postavu radši.
U Mikaela mě často mrzely poznámky na Anttiho a jeho "hloupost", nijak zvlášť hloupý mi nepřišel. Čtení dlouhých románů mi nevadí, přesto bych ocenila některé části kratší, bez tlachání.
Nejvíc mne zaujala kniha pátá a šestá (Barbara, Hranice).

Přesto všechno musím uznat, že se mi líbí čerpání Miky Waltariho z historie. Osobně jsem si z knihy určitě něco odnesla a o některých postavách a událostech jsem si přečetla více.
Andělský hrad přibyl na seznam míst, které ráda uvidím živě.

5 28.09.2015

TO je moje první přečtená kniha od Kinga (když nepočítám pár listů Geraldovy hry, kterou jsem před lety nakonec odložila).

Kniha měla hodně prvků hororu, na mě však bohužel nezapůsobila tak, jak jsem očekávala. Nezažila jsem pocity děsu a husí kůže, nebo strachu chození za tmy na záchod.
Přesto šlo o příjemné počtení, příběh nebyl špatný, četlo se jednoduše. Celou dobu jsem se však nemohla ubránit pocitu, kdy jsem se těšila, až se hlavní postavy znovu setkají v dospělém věku a nerada jsem se vracela zpět do jejich dětství. Tunelová scéna, kdy postavy v dětském věku řešily cestu ven, mi přišla nevhodná. Nejsem konzerva, ale na jedenáctileté, dvanáctileté děti to bylo trochu moc.

5 06.08.2015

Přiznávám se, že i ze mě se stala zvědavka a pátrala jsem po pravdivosti celého příběhu. Smith asi vědět, proč konec doplnit doslovem. Moc jsem se nedopátrala, ale třeba se to dovím později, ať už prostřednictvím dalších knih a nebo internetu :D
Každopádně jsem moc ráda, že jsem knihu přečetla. Těsně předtím, jsem četla Egypťana Sinuheta od Waltariho a ten se mi tak zakousl do srdce, že jsem se bála, že si nedokážu pořádně užít jinou knihu ze starověkého Egypta, ale ono to šlo a velice hladce :) Postavy byly zajímavě vykresleny a čtenáři, který má rád tento typ počtení, nezbývá než si vychutnat příběh plný lásky, egyptského písku, válek a celkově lidských životů. Za mě rozhodně palec nahoru! :)

5 19.05.2014

Krásná ukázka života ve starém Egyptě. Stačí si zvyknout na zvláštní způsob vyprávění a pak už se jen nechat unášet Sinuhetovým krutým příběhem. Velké plus má u mě to, že se Waltari nechal inspirovat skutečnými událostmi. Tuhle zemi jsem vždycky obdivovala. Její historie je tak... jiná, ve všech směrech a tahle kniha mi to jen potvrdila. Doporučuji :)

5 19.01.2014

Jedna z nejlepších knih, jakou jsem kdy v životě četla. Bavila jsem se od začátku až do konce, místy jsem se dojímala a místy smála. Hodně mě psychicky zasáhla a při některých pocitech si vzpomenu na toho zatracenýho spodního výra... Garp sice nebyl podle mě úplně nejlepší spisovatel :D, ale neberu to jako mínus :) Nemám ráda klišé knížky, kdy je většina toho, co se stane, předvídatelná. Tady jsem neměla tušení a prostě paráda :) Nechala jsem se zlákat i filmovým zpracováním a s knihou je to naprosto nesrovnatelné. O to víc si četby cením :) Předčilo to moje očekávání a můžu s klidným svědomím doporučit ! :)

5 07.10.2013

Knížka se ke mě dostala kvůli doporučené četbě k maturitě. Nečekala jsem ale, že mě tak dostane!.. Hned ze začátku člověk tuší, jaký bude konec. Ale čím víc se dostává do hloubky příběhu, tím víc doufá, že konec bude úplně jiný.... dávám plný počet hvězdiček, tohle dílo si to určitě zaslouží ! :)

5 30.06.2013

Quo Vadis? Jooo, to mi něco říká... Takový byl počátek objevu této knihy. Tehdy bych ani nevěděla, kam ji zařadit. Jen mi její název utkvěl v paměti zřejmě z hodin literatury. Nakonec se z toho vyloupl nečekaně romantický příběh s hořkou příchutí krutého zacházení s prvními křesťany. Ač jsem zvyklá na historické romány s méně sladkou milostnou linkou, vždy ocením knihy opírající se o skutečné události. Skvělá nenásilná forma vzdělávání se.
Je nutné se prokousat začátkem díla, kdy jsem tedy já osobně hojně využívala poznámky v zadní části knihy (a zároveň se děsila, že to tak bude po celou dobu :D. Nebude, nebojte!). Některé dialogy mě úplně neoslovily, spíše mě nudily a bohužel mi to trochu zkazilo celkový dojem s knihy. Nezapomenu na scény v amfiteátru, kdy jsem měla pocit, že sedím mezi diváky.

4 20.10.2020

Tato kniha mnou bohužel prošla bez většího zaujetí. Celkem k ní sedí výraz „neurazí, nenadchne“. Více, než samotný příběh, zaujme spíše autorovo zamýšlení se nad životem, a to i bez ohledu na to, jestli jste rodič. Nad dialogy postav jsem usínala nudou. Četla jsem v rámci letošní čtenářské výzvy a od Backmana šlo o první dílo. Nenechám se tedy odradit od poznání jeho známějších výtvorů. :)

4 30.08.2020

Filmová verze knihy mě doteď míjela, takže jsem neměla konkrétní očekávání. A co jsem dostala? Nahlédnutí do zpočátku idylického života řeckého ostrova, kdy zkrátka pocítíte zoufalou touhu sbalit kufry a jít si válet šunky k moři. Obzvlášť, když čtete v zimě. :D Na druhé straně seznámení s kapitolou nejčernější novodobé historie Evropy, která mně osobně nebyla tak známá.

Kniha jako taková byla zábavná, většinou se četla dobře. Oceňuji vyprávění částí příběhu z pohledu různých osob, prokousat se však politickými bylo náročnější a trochu nezáživné. Válečné kapitoly mě velmi zaujaly. Vztah Pelagie a Corelliho byl spíše milý, v jiných knihách jsem zažila mnohem větší jiskření, než u nich. Více mě bolel Carlův život. Myslím si, že u něj byla nakonec i nejvíce rozvinuta jeho psychologie, přestože nešlo o úplně hlavní postavu. Závěr byl na můj vkus zbytečně zdlouhavý a upřímně, nemám ráda konce typu "Já myslel".

4 01.02.2020

Rozjezd byl na můj vkus trochu pomalejší, ale asi od poloviny byla kniha vážně napínavá. Jedná se o klasickou duchařinu se zajímavým příběhem. Pokud sháníte hororovou oddechovku, je to skvělá volba.
Joo a jde vidět, že má spisovatelka chovatelské zkušenosti s kočkami. Wolfgang jakoby byl s vámi v místnosti.

4 16.12.2019

První dojem - Proč se někdo obtěžoval a vydával takový příběh jako samostatnou knihu?

Ale ono to tam někde v hlavě zůstalo...Říkám si, co kdybychom se takhle začali chovat všichni? Osobně se na to však nedívám jen z pohledu NEVZDAT SE, ale jaký by to mělo přínos pro naši planetu, kdybychom tu a tam všichni sázeli nějaké stromy :)?

4 07.03.2018

V některých povídkách se najdou zajímavé myšlenky a čtenář se na věc podívá z trochu jiného úhlu pohledu. Ale našly se i slabší, které mi nic nedaly.

Jinak jednoduché čtení, dobré na vypnutí hlavy.

4 21.12.2015

Moje hodnocení bude trochu spoilerové, takže na to pozor...

Kniha se mi četla jednoduše a rychle. Ale né vždy udržela mou pozornost. Pro mě nejméně zajímavé části byly líbánky. Přišlo mi, že hlavní hrdinka stále dokola přemýšlela, jestli se podvolí muži, nebo ne. Ono by to ničemu nevadilo, ale zkrátka nebylo to téměř o ničem jiném. Asi jsme čekala rychlejší spád, nevím.
Návratem zpět a životem v domě se to zlepšilo. Madam Lu a Sukína dodávaly příběhu vítanou exotiku a dům se začal pomalu probouzet. Kniha se četla opravdu plynule. Co mi však bylo líto, bylo naprosté vypuštění konkrétních sexuálních scén. (Cena za Johnovu záchranu Sukíny). Čtenář bude vědět, které myslím, protože na to Reardonová sama upozorní. Johnova perverze je sice všem jasná a není třeba extrémních brutálností, ale přijde mi, že byl zkrátka čtenář ochuzen o důležitou část a zůstalo po ní prázdné místo. (A to dokonce, i když mě líbánky nezaujaly). Chyběla tam právě změna niter hlavních postav, kdy se z nich stávalo to, co se z nich nakonec stalo...

Přestože kniha nesplnila mé 100% očekávání, určitě vzbudila zvědavost se o domu dovědět více.

4 28.05.2015

Přestože byla druhá polovina knihy malinko slabší, četlo se mi skvěle. S takto pojatou autobiografií jsem se zatím nesetkala, navíc, kde vypravěčka rok co rok předvídá svou smrt. A vůbec, "k tomu se dostanu později"... Doporučuju :)

4 30.06.2013

Eco chtěl napsat knihu jako z pera skutečného dobového kronikáře, případné nesrovnalosti vychytrale skryl za poznámku, že byla z originálu několikrát přepsána. Jde z ní cítit, že si s jejím zrodem dal práci a čtenář si dokáže představit náročný život v opatství kdesi v horách. O to víc mě bolí u srdce mé hodnocení. Čitelnost některých pasáží byla nepříjemná. Předlouhé obsáhlé popisy přecházely až k nudě a opravdu zajímavé myšlenky se střídaly s filozofickou a teologickou vatou. Musím však uznat, že jsem se dozvěděla o problémech křesťanství tehdejšího světa něco nového.

3 09.08.2022

Život je pro mě zázrak, nad kterým nikdy nepřestanu žasnout. Teprve po přečtení této knihy mi však došla ta neuvěřitelná propojenost mezi organismy napříč říšemi. Dawkins opět ukázal, že umí zplodil knižní informační sondu, která vás nenechá chladným. Moc se mi líbilo, že jen tak nepředložil své názory, ale podpořil je argumenty. Navíc jsem získala tipy na další autory z pole naučné literatury. Místy se vyskytly témata pro laika těžko stravitelná a skoro až nepochopitelná, zkrátka nejde o žádnou relaxační četbu, je třeba se soustředit. Není to však nic, co by mě odradilo od dalších děl tohoto autora.

3 05.07.2022