Deník Ellen Rimbauerové - Dům v růžích
Joyce Reardon (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/94_/94061/mid_denik-ellen-rimbauerove-dum-v-ruzic-G0e-94061.jpg
4
121
36
Na počátku dvacátého století si Ellen Rimbauerová, mladá manželka seattleského průmyslníka Johna Rimbauera, začala psát pozoruhodný tajný deník. Svěřovala se v něm se svými úzkostmi ohledně manželství, vyjadřovala zmatek nad novou podobou sexuality, jež se v ní probouzela, a zamýšlela se nad životem, který se pro ni postupně stával noční můrou. Deník sleduje přerod dívky v ženu, rovněž však popisuje vznik Rimbauerova honosného sídla zvaného. Dům v růžích, které se v následujících letech stane místem mnoha strašlivých a nevysvětlitelných tragédií. Deník Ellen Rimbauerové – Dům v růžích je jedinečný dokument poskytující neobvyklý pohled na život aristokratické společnosti na začátku dvacátého století, odhaluje skryté emocionální utrpení jedné ženy a zaznamenává záhadné a šokující události v Domě v růžích.... celý text
Literatura světová , Horory , Romány
Vydáno: 2011 , Beta-Dobrovský
Originální název:
The Diary of Ellen Rimbauer , 2009
více info...
Přidat komentář
Není to čistokrevný horor, ale je to velmi čtivé. Navíc pro ty, kteří viděli film naprostá povinnost, poté uvidíte film jinýma očima.
Na začátku jsem si myslela, že kniha je hororovým žánrem, ale není tomu tak. Jde o životní příběh hlavní hrdinky Ellen Rimbauerové, jehož základní doménou je sexuální náruživost a zneužívaní (především) žen. Na mnoha místech mě Ellen překvapuje svojí vnímavostí, zaujatostí pro spravedlnost, ale také zrcadlem chladnosti a chuti po odvetě. Žena je zde popisována jako bytost, která se svému manželovi a jiným mužům ve všem podřizuje; podvoluje se jejich sexuálním touhám, choutkám, přitom si nemyslím, že sex by byl pravým účelem. Tím hlavním a snad jediným účelem sexuálního chtíče muže je jeho nadvláda nad ženou. Autor pod pseudonymem popisuje sexuální úděl ženy, sexuální rozkoše s manželem, její služebnou a s manželem a služebnou dohromady. Ellen, stejně jako ostatní ženy jsou sexuálně zneužívány hlavně jejím manželem Johnem Rimbauerem. Sexuální chtíč a náruživost. To je to, oč se v knize jedná. Nikdy by mě nenapadlo, že budu číst knihu o tom, jak to bylo s pohledem na sex v letech 1907 až cca 1928. Na několika místech je kniha hororově laděná, ale hororový žánr to rozhodně není. Pocit strachu a mrazení v zádech kniha nenavodila, což mě v tomto případě nevadí, protože příběh je svěží, zajímavý a poutavý, i když jinak, než jsem očekávala. Rozhodně nelituji, že jsem knihu přečetla, bylo to pro mě něco jiného, něco, co mi možná chybělo v repertoáru přečtených knih, nebo knih, které mám přečíst. Knihu hodnotím poměrně vysoko. Proč? Zaslouží si to.
Tak tuhle knihu jsem dočetla jen silou vůle. Bylo to tak hloupě napsané, tak nějak naivně... Nemělo to ani silný příběh, ani dobrý jazyk, ani napínavou nebo mysteriózní atmosféru, jak by člověk očekával, prostě nic.
Dočetla jsem s vypětím všech sil - přišlo mi to jako nuda. Nezaujala mne ani hlavní hrdinka ani děj, který je zvláštní kombinací popisu citového rozpoloženíhlavní hrdinky, podivné mysterióznosti a duchařiny.
Deník Ellen Rimbauerové má pěkný začátek, který naneštěstí brzo sklouzne k vyprávění o manželské nevěře, táhnoucí se odněkud nikam. Hádám, že být to povídka o padesáti stranách, vykřesal by Ridley Pearson z námětu maximum. Takhle se drobně potácí mezi úmyslem čtenáře vyděsit a nutností napsat těch necelých tři sta stran. Pročež se nejslabším článkem řetězu stává hlavně samotná hrdinka, jež možná za prokletí Domu v růžích může, ale možná taky ne. Z jejího nadšení i strachu z něj to nevyčteme. Na konkrétní odpovědi proto můžete zapomenout, zato potěšit má pravděpodobně spousta náznaků, jež mohou znamenat cokoliv. Autor evidentně počítá s tím, že když znáte seriál, všechno podstatné už víte, a pakliže neznáte, měli byste se na něj podívat.
Co však zůstává perfektní, je myšlenka viktoriánského domu, který musí být neustále renovován a rozšiřován, jinak se strhne teror. Jednoduchý, ale přitom báječně strašidelný motiv. Jen je otázkou, jestli náhodou nepochází z původního televizního seriálu.
Kniha nemá příliš kladné hodnocení, ale se mě četla velmi dobře. Televizní minisérii Dům v růžích jsem shlédla před lety a naprosto mě zaujal. Kniha psaná formou deníku není pouze příběh o domu v růžích, jak si mnozí mysleli. Ellen se zpovídá o všem, co ji v životě potkává, trápí, jaký život vede společnost ve které se pohybuje. Přesto vás kniha vtáhne do děje, já si dokázala při čtení Ellen představit vedle sebe, jak mě vše vypráví a zároveň jsem se dostala přímo do děje a na místa, o kterých se zmiňuje. A samozřejmě nechybí dům v růžích a všechen ten děs v něm. V knize najdete erotiku i hrůzu ze strašidelného domu. Pro mě parádní čtení a jsem ráda, že se mě povedlo knihu sehnat.
Knihu jsem si vypůjčila v knihovně. Po televizní trilogii,která byla zoufalá,jsem byla zvědavá,co tomu předcházelo. Kniha se mi líbila,četla se dobře,dovedu si představit,že si ji přečtu ještě jednou.
Na knihu som sa neskutočne tešila, nalákal ma ňu film Dům v růžích, ktorý neskutočne zbožnujem. Zohnať knihu bola poriadna challange, nakoniec som ju zohnala nie práve najlacnejšie. Kniha však bola neskutočné sklamanie, veľmi nudne nezáživne písaná. Kniha je krátka, ale trvalo mi dlho než som ju skonala. Slabotka.
Moc mě láká tématika stašidelných domů a tak, když jsem objevila Dům v růžích, byla jsem doslova lapena! Hbitě jsem se pustila do čtení a čekala a čekala... a ono nic. Četlo se to lehoučce, líbilo se mi to deníkové podání, ale až příliš pozdě jsem pochopila, že tohle duchařina prostě nebude. Vlastně to celkově působilo tak nějak zvláštně, bohužel proti očekávání ani strašidelně, ani tajemně. Za to ubírám na hodnocení. Nicméně zajímavé to bylo a nelituji.
Je to velice zajímavé čtení. Literární dílo rozhodně nečekejte, ale to se od deníku ani snad očekávat nedá.
Neříkám, že tomu úplně věřím. Duch domu, pro mě není moc reálná představa, spíš je to vždy o lidech. Ale nelituji, že jsem knihu přečetla. Něco v sobě jistě má a každý si to najde.
Kniha je vyprávěna mladičkou Ellen, které se dvoří John Rimbauer, kterého si později vezme, procestuje s ním svět a poté se navrací do Seattlu, kde John nechal postavit obrovský dům, který Ellen pojmenovala Dům v růžích. To co knize nemůžu upřít je její čtivost a to i přesto, že se tam mnohdy vůbec nic neděje, my co známe Dům v růžích víme co dokáže, jenže v deníku se poměrně málo událostí, které by měli být pro dům typické a většina oněch událostí přichází až s několika málo posledními stránkami. Z počátku se Ellen rozepisuje především o sexuálních praktikách a neutuchající touze jejího manžela, o večírcích a o tom jak její manžel navštěvuje jiné ženy.
Největší výhodou téhle knihy je to, že deník je napsán velmi autenticky a přesto, že se v knize neděje nic zásadního, až na pár drobných výjimek. Kniha je víceméně svižná za což může právě ta forma jakou je kniha psána a nepochybně také kvůli postavě Ellen Rimbauerové. Z počátku vás kniha nahlodá, jenže s postupem času se o nic nejedná a typické rysy Domu v růžích se projevují jen nahodile díky tomu ten příběh působí hodně nudně.
Přečteno během pár hodin. Kniha byla skvělá.
Kdysi jsem viděla Kingův rádoby horor Dům v růžích.....a vůbec jsem ho nepobrala (děs). Po přečtení knížky už ho vidím jinak (pořád děs, ale už mi to aspoň dává smysl). Teď jsem zkoukla i horor Deník Ellen Rimbauerové z roku 2003 a.....je to úplně jiný šálek kávy, než Dům v růžích.
Zajímavé čtení.Od začátku jsem byla vtažena do děje, jako bych se nacházela přímo v domě. Díky knize vidím film Dům v Růžích z úplně jiného úhlu.Doporučuji.
S chutí jsem si knihu pořídila a začala číst...I když jsem ji dočetla brzy celou, byla jsem v důsledku zklamaná.
Zajímavé čtení, které líčí poutavý příběh Ellen a jejího manžela Johna - jejich problémy ve vztahu a stavbu honosného sídla. Kniha se četla jedním dechem. Ani jsem nevěděla, že už jsem ji kdysi četla, ale po pár stránkách se mi děj vybavil.
Po shlédnutí filmu jsem věděla, že si tuto knihu budu muset přečíst, protože film mne neskutečně bavil. A jsem ráda, že mne nezklamala ani kniha. Je to skvělé doplnění bohaté o detaily a úžasně to dokresluje ten svět a atmosféru, v němž se odehrával film. Hrozně mě bavilo sledovat vývoj hlavní postavy Ellen – její přerod z lehce naivní a ne až moc sebevědomé ženy v ženu, která ví, co chce a jak toho dosáhnout. Atmosféra byla skvěle tajemná a napínavá a celkově to bylo napsané velmi čtivě a živě, že jsem se od knihy nemohla odtrhnout.
Autorovy další knížky
| 2011 |  Deník Ellen Rimbauerové - Dům v růžích |
| 1995 |  Dobrodinec |
| 1994 | Spodní proudy |
| 2011 | Přehlídka |
| 2008 | Petr & zloději stínů |
Kniha Deník Ellen Rimbauerové - Dům v růžích je v
| Přečtených | 163x |
| Čtenářské výzvě | 15x |
| Doporučených | 9x |
| Knihotéce | 99x |
| Chystám se číst | 45x |
| Chci si koupit | 13x |
| dalších seznamech | 2x |
Prvních pár kapitol jsem měla pocit, že čtu harlekýnku. Pak se to přehouplo k něčemu, co připomínalo erotický román (velmi cudně napsaný) a jak příběh postupně temněl, v mixu všeho na konci převážila duchařina. Jako byste z denního světla přecházeli do soumraku a pak do noci. Ellen od začátku do konce působí velmi osaměle. Ke konci se už ani nesnaží vysvětlovat věci, které podle ní jsou zjevné. Věřila jsem jí.
Moc mě to bavilo.
p.s. King i Pearson se nechali inspirovat domem Winchesterových v Kalifornii