Krvavá lázeň

od:

Krvavá lázeň

Mládí a podivuhodná dobrodružství Mikaela Karvajalky v mnoha zemích do roku 1527, jak je sám upřímně vypráví v deseti knihách Nejrozsáhlejší historický román Miky Waltariho (spolu s druhou částí: Šťastná hvězda) se odehrává v první polovině 16. století. Waltari líčí neobyčejně poutavě a čtivě dobrodružství dvou finskýc... celý text

Mládí a podivuhodná dobrodružství Mikaela Karvajalky v mnoha zemích do roku 1527, jak je sám upřímně vypráví v deseti knihách

Nejrozsáhlejší historický román Miky Waltariho (spolu s druhou částí: Šťastná hvězda) se odehrává v první polovině 16. století. Waltari líčí neobyčejně poutavě a čtivě dobrodružství dvou finských mladíků, hloubavého a vychytralého studenta Mikaela a jeho druha, siláka Anttiho, jejich boje v německé selské válce i ve válečných taženích habsburského císaře Karla V., pikle, intriky a protivenství, krásné ženy na jejich cestě i hledání lásky a naděje ve světě často bezútěšném. Waltari nemá iluze o spravedlivosti dějin, ale jeho chmurný pohled je vyvažován humorem. méně textu

https://www.databazeknih.cz/images_books/30_/30727/krvava-lazen-SA6-30727.jpg 4.4165
Série:

Mikael Karvajalka (1.)

Originální název:

Mikael Karvajalka (1948)

Žánr:
Literatura světová, Romány, Historie
Vydáno:, Hejkal
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (28)

Přidat komentář
Čtec
10. srpna

Líbí se mi (byť trochu nepřesná) definice pikareskního románu, kterou jsem objevil na LangSoft.cz: "Pikareskní je román, kde je hlavní hrdina tak trochu darebák." Takže si začínám zvykat... Léta jsem se pral se všemi těmi Reynevany, Martiny ze Stvolna, Petry Kukani da Cucan, prostě s podobnými imr vére iritujícími individui - jenže ejhle! Právě oni jsou tou základní ingrediencí tohoto typu románu - protipólu "pravého" rytířského románu - který se datuje už někdy tak zhruba od Cervantesova Dona Quijota. A tak tam tedy musí být, a musí v jednom kuse otravovat, štvát a překážet - protože bez nich by to prostě nešlo, ať si o tom myslí kdo chce co chce.

Já ale to báječné slovo "pikareskní" zaznamenal až nedávno, v souvislosti s Neffovou ságou o Petrovi z Kukaně, když jsem se jej zoufale snažil nějak katalogizovat, abych přišel na kloub tomu, co že je to vlastně za týpka... Dalším takovým výživným exemplářem páně Vladimíra Neffa je pan Epík ze Srpna.

Nuž a Waltariho Krvavá lázeň je rovněž tímto typem románu, v hlavní roli tentokráte s nesnesitelným finským vzdělaným blbounem Mikaelem Karvajalkou. Ovšem teď už jsem byl poučen a na jeho pikaresknost jakž takž připraven, protože jsem zhruba věděl o co půjde. Sedm set stran s takovýmto hrdinou je ale i přesto dostatečná zkouška čtenářových nervů... S Waltariho osobitým humorem se to utáhnout dá, ovšem do jiskřivosti humoru Neffova má na míle daleko.

Ještě jednou vlastností se ovšem podobné romány vyznačují - jsou depresivní. Především tím, že výše zmínění virtuózní spisovatelé skutečně virtuózně, a do často velmi nechutných detailů, popisují středověk. V tom si mohou Sapkowski, Neff i Waltari podat ruku (nejsem si jen jist, jestli by ji podali o poznání ploššímu Vondruškovi).

Takže - obrňte se trpělivostí, shovívavostí k hlavnímu hrdinovi, čtěte raději s prázdným žaludkem než s plným... a nějaká ta antidepresiva na nočním stolku, pro sichr, taky neuškodí. O prášcích na spaní nemluvě.

L_Into
16. března

Krvavá lázeň je z informačního hlediska neuvěřitelně komplexní kniha, lepší, než tisíc učitelů dějepisu a filozofie :) Druhý díl epického příběhu Mikaela, Šťastná hvězda, mě však svými meditativními úvahami a jiným pohledem na islám oslovila ještě víc.

OldřichHanton
01. března

Poměrně rozsáhlý historický román o putování dvou finských mladíků Evropou 16. století, při kterém potkají většinu známých osobností té doby a zúčastní se mnoha slavných dějinných událostí. Nechybí dlouhé popisy všemožných středověkých hrůz, které jsou v dnešní době už celkem klišé. Četli jste snad nějaký historický román ze středověku, kde by nevystupovala inkvizice? Co mi však přišlo zajímavé a i na dnešní dobu originální bylo, že Waltari se dívá na všechny tragédie s jistou nadsázkou. Román je z jistého úhlu pohledu vlastně groteska.

zeros
28. ledna

Jak už psali někteří přede mnou, je to opravdu hodně obšírně napsané, někdy možná až moc podrobné v detailním líčení historických událostí a poměrů, jazyk je poměrně nezvyklý...jenže přes to všechno jsem jednoduše nedokázal přestat číst. Na tu Mikaelovu ukecanost si zkrátka brzo zvyknete a potřebujete vědět, co bude dál. A k tomu si ještě doplníte pár mezer z dějin.

martas79
28. ledna

Pro mě Krvavá lázeň představuje první setkání s Mikou Waltarim. Stal jsem se navždy poutníkem. Mikael a jeho přítel Antti mě vzali na dlouhou cestu.

Martin1974
24.10.2016

Waltari v tomto románe podal svoj pohľad na svet 16. storočia. Vzal si na paškál vládcov, cirkev, ale nič nedaroval ani chudobným. Aj vtedy boli ľudia chamtiví, závistliví, zlomyseľní, brutálni, verní, priateľskí, milujúci. Nešetril pri tom ironickým nadhľadom a vsadením príbehu do konkrétnych historických udalostí, vytvoril pútavý román, ktorý má veru aj súčasnému čitateľovi veľa čo povedať. Obrazne vzaté nastavil ľuďom zrkadlo, aby im ukázal, akí v skutočnosti sú, pretože storočie sa výrazne posunulo, no ľudia sa vo svojej podstate nezmenili. Určite odporúčam prečítať.

Mia77
21.01.2016

Trochu zdlouhavé čtení, některé kapitoly byly zbytečně rozvláčněné, až moc popisu různých válek a víry, člověk se v tom pomalu začal ztrácet :-) Každopádně nelituji přečtení, ale druhý díl dám určitě nejdříve za půl roku.

haremheb
10.01.2016

Pro mne možná nejlepší kniha co jsem kdy četl, Waltariho popis vyplenění Říma je opravdu hrůzunahánějící

Red_Fox
28.09.2015

Pro mě osobně se Mikael Sinuhetovi zdaleka nevyrovnal. Nepopírám, že je to částečně způsobeno mou oblibou Egypta a tedy i zajímavostí obsahu. Avšak Sinuheta jsem měla i jako postavu radši.
U Mikaela mě často mrzely poznámky na Anttiho a jeho "hloupost", nijak zvlášť hloupý mi nepřišel. Čtení dlouhých románů mi nevadí, přesto bych ocenila některé části kratší, bez tlachání.
Nejvíc mne zaujala kniha pátá a šestá (Barbara, Hranice).

Přesto všechno musím uznat, že se mi líbí čerpání Miky Waltariho z historie. Osobně jsem si z knihy určitě něco odnesla a o některých postavách a událostech jsem si přečetla více.
Andělský hrad přibyl na seznam míst, které ráda uvidím živě.

pavel2828
07.09.2015

Nebudu zřejmě objektivní, ale mám rád Waltariho a tato kniha se mi moc líbila. Zdlouhavost a obšírnost jeho psaní mi nevadí, spíše mne přitahuje.

otesánek
06.07.2015

trochu zklamání až příliš rozvleklé

Paulika
26.05.2015

Nejlepsi kniha od Waltariho. Sinuhet je mnohem slabsi.

jiri6607
19.04.2015

Naprosto brilantní podání jednoho člověka procházejícího dějinami Evropy 16. století. Při velmi velkém zjednoduššení lze popsat jako Forresta G. 16. století... :-)

Atuin
15.10.2014

Můj "druhý první":) nejoblíbenější román od tohoto autora. Ano je to dlouhé, ale takové věci se nedají sfouknout na pár stran.

Aaron Lewis
20.08.2014

Egypťan Sinuhet byl rozhodně lepší. Bylo to dlouhý a místy hodně únavné. Mikael mi zrovna moc sympatický nebyl, byl to takový namyšlený blbeček. Anttiho jsem ráda měla a taky mě štvalo jak o něm Mikael pořád říká jak slabounký má rozum, a přitom byl tisíckrát chytřejší:P.

V každé knize byly nové a nové postavy a další zamotané děje a bylo šílené se v tom pořád vyznat, nejpozorněji jsem četla asi knihu s tou jeho manželkou Barbarou, začátek byl nuda největší i to jeho studování. Některý věci byly hodně krutý, ale Waltari to vyprávěl tak nějak suše, že to nebylo ono. Prostě nic moc, mě omyjí, jestli budu muset číst i druhý díl, ale je fakt, že ke konci se to už číst dalo, ale tak nějak v uvozovkách, je to strašně dlouhý.

Sheldon
29.05.2014

Tohle je prostě moje srdcovka. Jako historik umění oceňuji skvělé líčení historických událostí, ale hlavní postava a její vývoj mě nikdy nepřestane udivovat. Jedním slovem skvělé.

filipika
08.04.2014

Krásný zážitek, miluji historické fresky a Waltari nezklame.

LuciusWlk
21.03.2014

Krvavá lázeň je vynikající román. Životní příběh mladého Fina Mikaela Karvajalky ( tedy, první půlka. Druhé pokračování je Šťastná hvězda ), kdy mladý Mika v církevně rozbouřené Evropě hodlá najít a naplnit poslání božské prozřetelnosti. Netroufám si říct, že je Krvavá lázeň lepší než Sinuhet, nebo Etrusk. Je ale přinejmenším stejně čtivý, báječně napsaný a zajímavě odvyprávěný. Velmi zábavné je charakterizování hlavní postavy Mikaela a jeho společníka Anttiho. Kdy Mika je ten studovaný a chytrý, zatím co Antti hloupý a jednoduchý silák. Své postavení fakticky přijímají, přesto, že Antti je mnohem inteligentnější, respektive věcnější.

kocour_mikeš
18.02.2014

Rozsáhlý román, čtivý a zajímavý (občas dost drsné popisy); párkrát až neuvěřitelné zvraty, občas velmi zestručněné popisy (až odbyté) v postupu děje, na můj vkus. Líbilo a dávám 70%. Jsem zvědav na 2. díl s ještě vyšším hodnocením čtenáři.

Alwiel
21.01.2014

Úžasně čtivá kniha, člověk si s ní zopakuje dějepis, ale přijde mi až nereálné, aby někdo během tak krátkého časového úseku dokázal zažít tolik dějinně důležitých událostí jako hlavní postava. Myslím si, že ,,bláznění" kolem Tomáše Mützera je zde docela věrohodně ukázáno, jak lidé dokázali věřit, že jdou za Boží pravdou a Bůh je s nimi.

Fuchsie
12.01.2014

Dala jsem plný počet hvězd, protože je to opravdu výborná kniha, ale děj je pro mne příliš drsný, protože doba, kterou
Waltari popisuje drsná byla. Radši mám Egypťana Sinuheta a Tajemného Etruska.

Sajdeman
02.10.2012

Když se řekne Mika Waltari, každý si hned vybaví Egypťana Sinuheta. Osobně si ale myslím, že tahle kniha je mnohem lepší. Respektive je mi bližší doba kdy se příběh odehrává.
Vynikající kniha.

gonga
23.08.2012

Úplná nádhera, oba díly jsou naprosto dokonalé, plné moudrosti a poučení. Podle mého názoru jsou Krvavá lázeň a Šťastná hvězda Waltariho Opus magnum, nejlepšími knihami, které napsal.

grapas
07.03.2012

Přečtu cokoliv, ale toto mi dalo neuvěřitelně zabrat. Hrdina mě iritoval svojí hloupostí, ovlivnitelností, najasným názorem na cokoliv a nešlo mu fandit...

stilgar1
19.10.2011

Mikael Karvajalka, klasifikován svou vlastní zemí jako bastard, prochází peklem, kterým je rozkládající se smrdutá "renezanční" Evropa 16. století. Rozklad nachází všude, ačkoliv si to v mnoha případech zpočátku neuvědomuje. Nejprve ve vlastní rodině, poté v rodném městě Turku, v církvi, v rodné zemi Finsku, v dalších severských zemích - zejména Švédsku a Dánsku. Když si to však uvědomí, rozhodne se vydat za poznáním na tehdejší Pařížskou univerzitu. Ale ani tam to není jinak, neboť brzy přichází na to, že i v onom kouzelném a vznešeném světě vysokého učení se nachází pouze hnilobný zápach zbytečností. Mikael dále bloudí světem, hledajíc jistotu, lásku, pochopení a Boží milost. Ničeho z toho se mu ale nedostává ani v oněch dvou slavných, na první pohled velkolepě vyhlížejících hnutích, jako jsou reformace a renesance (mimochodem, ještě jsem nikde neměl tu čest setkat se s takto negativním pohledem na tato hnutí). Její aktéři se ve světle jeho pohledu odhalují jako arogantní, sobečtí a neschopní břídilové. Co je však nejdůležitější - celý tento boj se převrací v boj odehrávající se uvnitř Mikaelova srdce. Bojuje v něm se světem, Ďáblem, Bohem i se sebou samým.
Román Miky Waltariho s příznačným názvem "Krvavá lázeň" je snad nejvíce mnohovrstevnatým románem, jaký jsem dosud četl. Zároveň jde o úžasný příklad toho, jak může být v románu mnohem důležitější cesta (děj), než samotný cíl (závěr). Kdyby to zde bylo možné, dostal by ode mně Mika(el) 2* nad plný počet :-)

Corehead
06.05.2011

Paráda,nádhera,krása.Oba dva díly jsou vynikající,plné informací ze středověké Evropy,vznik luteránství,procesy inkvizice.Protě moc pěkné.

wharewind
19.03.2011

První polovina mě hodně bavila (skvěle líčí např, procesy s čarodějnicemi), potom se příběh začal zamotávat, takže mi přišel čím dál nesmyslnější. Nedočetla jsem...

I.Zi...

Opravdu skvělá knížka plná dobrodružství, informací, náhledů na život, jejíž volné pokračování Šťastná hvězda se mi líbilo ještě více a je mi vážně líto, že pan Waltari už nestihl napsat zamýšlené pokračování třetí. Mám z toho pocit, že jsem o něco přišla.