Rade komentáře u knih

Asi nejslabší z "langdonovských" knih, byť rozhodně obdobně čtivé a napínavé. Zatímco ale v ostatních knihách jsme se pohybovali v evropských městech - Paříž, Řím, Florencie, Istanbul, kde jsem buď osobně byla, nebo je aspoň znám z popisů, fotek, cestopisů, takže to knižní běhání po slavných evropských lokalitách bylo moc fajn a patřilo pro mě k velkým kladům těchto knih, New York neznám ani trošku, a tak jsem podrobnou znalost města nemohla nijak ocenit a prožít. A pointa - ta se mi zdála dost slabá... Nicméně stále dávám vysoké hodnocení, protože přes všechny výhrady to přeci jen průměr není. Horší 4.

10 09.02.2015

Stejně napínavé a čtivé jako předchozí knihy s Robertem Landgdonem, zklamala mě však pointa, to mi už přišlo trochu za hranu.
Nicméně už to úžasné putování po Florencii s autentickými popisy koutů a památek tohoto krásného města je nezapomenutelé a stojí za to. Vždyť jaká knížka vás donutí najít si mapu města, fotografie....
Ani autentický popis Benátek a pak Istanbulu a vložení děje do slavné Cisterny nemá chybu.

10 09.02.2015

O něco horší než Šifra, zvlášť závěrem. Přesto hodně napínavé, úžasné jsou honičky a putování Římem pro milovníky tohoto města.

10 09.02.2015

Mně se to opravdu líbilo. A na rozdíl od ostatních knih s Robertem Langdonem byla i skvělá pointa. Jen nechápu, proč spousta lidí řeší, zda je kniha "pravda" či není a podle toho ji hodnotí. Je to román, který staví na určitých faktech, známých reáliích, historii, náboženství, a vhodně, chytře a s obdivuhodnou logikou fabuluje; copak u všech románů budeme řešit, co je pravda a co lež? To bychom pak mohli uznávat jen literaturu faktu.
A i když je film dost haněn, mně se líbil i film, těžko zfilmovat jinak. Bez znalosti knihy lze ale film sledovat trochu s problémy. Líbil se mi i občas kritizovaný Tom Hanks, protože tak nějak jsem si Roberta Langdona představovala.

43 09.02.2015

Trochu detektivka, trochu strašidelný příběh, trochu historie, trochu dějiny náboženství... zvláštní kniha.
Jak ale jednou někoho lapí, nelze se odtrhnout. Alespoň pro mě to platilo absolutně. Vracela jsem se k ní mnohokrát a vždy jsem objevila další rozměr.
Dovedl mě k ní stejnojmenný film, který mě kdysi velmi zaujal, ale po přečtení knihy jsem musela uznat, film je jen slabý odvar. Tu mnohovrstevnatou knížku lze totiž převést na filmové plátno jen velmi těžko.

25 09.02.2015

Opět skvělý Stanislav Motl, všechny příběhy zaujmou, pro mě snad nejpůsobivější příběh bratří Bienertů; před lety jsem v Kyjovském údolí u Krásné Lípy objevila na kameni skromný památník a vždy mě zajímal osud těchto osob. Skutečnost svou otřesnou brutalitou a nespravedlivým osudem obou bratrů bohužel předčila všechny představy... Klobouk dolů pro autora i pro to, že o svých hrdinech nejen píše, ale do pátrání po jejich osudech aktivně zasahuje.

7 09.02.2015

Jedna z nejlepších knih Stanislava Motla. Nejpůsobivější snad příběh popisující okolnosti vedoucí k vypálení Lidic.

6 09.02.2015

Tak tady jsem se opravdu bála!
Duch, neduch, mě by dolů do jihlavského podzemí nikdo samotnou nedostal !
A jak je u tohoto autora pravidlem - snaha o objektivitu a nikdy hon za senzací za každou cenu.

8 09.02.2015

Tentokrát hodně napínavý Pierre Boulle. Zajímavý psychologický rozbor člověka, který se pokusil - zprvu celkem úspěšně - udělat ze sebe hrdinu, byť skutečnost byla jiná. O šikovné manipulaci a přebarvování obrazu sebe sama, až na hranici absurdity.

9 08.02.2015

Možné spoilery.
Souhlas s Peterem, zejména jsem stále očekávala, kdo z podezřelých nakonec bude ten ráčkující muž. Trochu mi vadil i zamotaný milostný příběh hlavních hrdinů s celkem dost nelogickými nevěrami, zdálo se mi to pro příběh jaksi nadbytečné.
Nakonec jsem ani nepochopila, proč se hlavní hrdina v dospělosti s matkou vůbec nestýkal, také jsem myslela, že se to na závěr nějak objasní, nebyla ani vysvětlena scéna, kdy hlavní hrdina zemřelou matku bezpečně poznal ve svatoštěpánském chrámu ve Vídni.
Nicméně příběh byl napínavý se zajímavou zápletkou a dobře se četl a tak knížku přece jen nezatracuji...

6 08.02.2015

Každá povídka o něčem jiném, každá jinak napínavá, některá strašidelná, některá dojemná, některá děsuplná... A protože i pro mě představa vody, zvlášť když je jí moc, vyvolává negativní pocity, a mou častou noční můrou jsou valící se vodní spousty (proč nikdy ne například požár?), působily na mě povídky velmi silně.

9 07.02.2015

Nedovedu si představit číst Smyčku bez znalosti prvních dvou dílů - Kruhu a Spirály. Pro mě není možné říct si - Kruh byl lepší než Smyčka. Protože po přečtení Smyčky jsou najednou oba předchozí díly - Kruh i Spirála - o něčem úplně jiném. Jako kdyby to najednou byly zpětně úplně jiné knihy, s jiným obsahem. A Smyčka končí ve stejném okamžiku jako Spirála, ale přeci se ke stejnému okamžiku dojde úplně jiným pohledem. Úžasně vymyšlené. ..

8 06.02.2015

Ke knížce jsem se dostala přes vynikající film, takže jsem hlavní hrdiny měla před sebou podle herců, kteří je hráli. Asi je lepší vidět nejdřív film a pak číst knížku, obráceně to většinou nefunguje, protože jednak má člověk už vlastní představu a jednak film je vždy tak trochu zkratka. Knížka mi zde navíc pomohla vysvětlit okamžiky, které mi nebyly ve filmu zcela jasné. Film ale u mě vede nad knihou.

10 03.02.2015

Přece jen je znát, že je to kniha z 19. století, takže oslovit dnešního čtenáře je dost náročné. Přispívá tomu i zvolený překlad - kniha vydaná v roce 2013 vychází z původního vydání v Praze v roce 1915, což sice zachovává autenticitu doby, ale ubírá na působivosti textu... Přiznám se, že jsem byla již alergická na slovo rozkošný, které se vyskytovalo na každé stránce i vícekrát.... Myšlenka knihy je ale nadčasová a chápu, že v době svého vzniku mohla být tato kniha považována za "revoluční".

13 01.02.2015

Ač mám Kohoutovy knihy ráda, tady trochu zklamání. Do rozhodně zajímavého příběhu o veliteli z Terezína a jeho rodině, o židovském ghettu a pohledu na tu "druhou stranu" se pletlo příliš mnoho milostných příběhů, které se mi zdály chvilkami naivní a nepravděpodobné.
Trošku SPOILER: A i vyústění příběhu tak nějak postrádalo katarzi, konec války a tragické osudy hlavních hrdinů byly odbyty v pár větách a ani mi nebyl moc srozumitelný osud hlavní hrdinky, která nikdy neuvěřila v holokaust, ale přesto šťastně žila v manželství s bohatým americkým židem.

4 31.01.2015

Pro pokračování platí to samé, co pro první díl: Moje hodně oblíbená kniha ještě z dob, kdy u nás šly na tehdejší dobu velmi silné a působivé filmy podle ní natočené - Emigranti (1971) a Nová země (1972) s výtečným Maxem von Sydow coby Karl Oskarem a neméně skvělou Liv Ullmann jako Kristinou.
V tomto díle mě asi nejvíc popadl za srdce příběh Roberta a Arvida.
Jedna z mých nej nej...

4 31.01.2015

Moje hodně oblíbená kniha ještě z dob, kdy u nás šly na tehdejší dobu velmi silné a působivé filmy podle ní natočené - Emigranti (1971) a Nová země (1972) s výtečným Maxem von Sydow coby Karl Oskarem a neméně skvělou Liv Ullmann jako Kristinou.
Jedna z mých srdcovek.

9 31.01.2015

Nejdříve jsem viděla film, ale už před lety, takže jsem si detaily už nepamatovala a knížku si užila. Konec ve filmu jsem chápala jinak než v knize, respektive jsem se nemohla rozhodnout, čemu věřit a jak to bylo ve skutečnosti. Dva konce, dvě možnosti.
Možné SPOILERY: Knížku jsem si naproti tomu vyložila jen jedním způsobem. Snad to bylo i tím, že zatímco představitel dr. Cawleye ve filmu – Ben Kingsley působil démonicky, to samé platilo o dalším lékaři, kterého výtečně zahrál Max von Sydow, a člověk si dovedl představit, že někde v podzemních prostorech provádějí ďábelské pokusy na lidech, knižní dr. Cawley tak rozhodně nepůsobil. A lobotomie, zákrok na mozku byl – bohužel v 50.letech v USA celkem běžný léčebný zákrok, i když dnes se na něj díváme jako na něco hrůzného a pacienty poškozujícího…
A pokud by úplný konec vše zvrátil, chytře vybudovaná a působivě odhalená pointa by neměla smysl.
Tak asi tak.

14 31.01.2015

Zvláštní a netradiční pokračování Kruhu, kdy hrdinové knihy, kteří pátrají po vyřešení záhady, jsou zcela jiné osoby, než v Kruhu. Záhada, která, se zdála na konci Kruhu v podstatě vyřešená, nabývá zcela jiných, obludnějších rozměrů; závěr se mi zdá již trošku přitažený za vlasy, ale nakonec proč ne, je to sci fi, kde je vše dovoleno...
A ač je vše samozřejmě fikce, po dočtení Spirály mě na zlomek vteřiny napadlo - vždyť já vlastně Kruh četla, takže jsem tím virem taky zasažená... to jen na dokreslení, jak autenticky a věrohodně je vše napsáno a propojeno.
A dovětek: Možná trochu nejasný závěr této knihy se osvětlí po přečtení závěrečného dílu trilogie - Smyčky.

12 28.01.2015

Napínavé, chytré, strašidelné... Níže už je snad řečeno vše, tak snad jen ještě poznámka, že docela příjemně působí návrat do nedávné doby, která sice vypadá současně, ale volat na ulici bylo možné jen z telefonních budek a videopřehrávač byla nutná součást každé domácnosti.

12 25.01.2015