Cesty za oponu času 3 - Bomba pro T.G. Masaryka a další příběhy hrdinství a zločinu

07.08.2023

(SPOILER) Šestá kniha od Standy Motla, kterou jsem dosud přečetl. Pouze publikace o Češích a Slovácích ve španělské občanské válce mě mírně zklamala, s ostatními knihami jsem však byl velmi spokojen. Cesty za oponu času 3 obsahují celkem 25 kapitol, z nichž se dobrá polovina z větší míry dotýká německého nacismu, druhé světové války apod. Nejvíce mě zaujaly příběhy: Hledání Viktorky (Terezie Viktorie Židová zemřela přirozeně ve vyšším věku), Bomba pro T. G. Masaryka (neúspěšný pokus Maďarů o likvidaci našeho prvního prezidenta v roce 1921), Odkud přišel Adolf Hitler (fámy o židovském původu Hitlerovy babičky, jež měla pocházet z Polné na Vysočině), Chlapec mezi vrahy (asi nejzajímavější z knihy vůbec náctiletý Oldřich Doleček z Bezpráví se zapojil do protinacistického odboje, poté byl umístěn do koncentračního tábora pro mladistvé v Moringenu, zemřel v srpnu 1945 na následky zrůdných nacistických lékařských pokusů), Legenda o Pérákovi (se zmínkami o Žiletkáři či slovenském Fosforákovi), Vlčí dítě (devítiletá holka, kterou na Ústecku zavřeli do podkrovní místnosti její matka a nevlastní otec, 50. léta 20. století), Stopy ve tmě (děsivé a nevyřešené vraždy z let 1991-1992: Dita Hrabánková, Kamila Fajtová), Lodě piráta Vikiho (likvidace Československé námořní plavby darebákem Viktorem Koženým). Jako nejméně zajímavé hodnotím tyto kapitoly: Smutek Huga Haase, Čechy bez Čechů, Okradená paní Fischmanová, Ztracená závěť Lídy Baarové. Celkově hodnotím knihu 4,5 hvězdičkami.

20.04.2021

Soubor různorodých životních příběhů, historických událostí a i policejních či soudních případů v podání neúnavného autora mne zase hodně potěšil. Některé popisované události znám i z jiných zdrojů, ale způsob, jakým je zpracovává pan Motl je vynikající a plně osvětlující!

09.02.2015

Opět skvělý Stanislav Motl, všechny příběhy zaujmou, pro mě snad nejpůsobivější příběh bratří Bienertů; před lety jsem v Kyjovském údolí u Krásné Lípy objevila na kameni skromný památník a vždy mě zajímal osud těchto osob. Skutečnost svou otřesnou brutalitou a nespravedlivým osudem obou bratrů bohužel předčila všechny představy... Klobouk dolů pro autora i pro to, že o svých hrdinech nejen píše, ale do pátrání po jejich osudech aktivně zasahuje.

11.11.2013

Z knihy cítíme autorův rukopis. Je tedy pochopitelné, jakou cestou se vydal, jestliže svou kariéru zasvětil žurnalistice. Zpracování jednotlivých osudů se děje pomocí vyprávění příběhů s badatelským zamýšlení co je vedlo k tomu činu, v jakých podmínkách dotyční vyrůstali, působení rodiny, přátel a jejich ambice se stát vysokými úředníky, vědci anebo jen se vydat po své životní dráze. Případy známých osobností, které nám Motl pootkrývá jsou jasné a srozumitelné. Mne utkvěly dva, příběh T. G. M. a Viktora Koženého. Oba dva měli něco společného ale také odlišného. Byli to čechoslováci, resp. česi, kteří žili ve 20. stol (T. G. M. v 19. a 20. a Kožený 20., žije dosud), potřebovali společnost, ve které rozvíjeli své znalosti a čerpali informace. Na oplátku ji něco dávali, T. G. M. po mnohých diskuzí a přemýšlení zavrhl Rakouský stát jako degenerativní podrobený Německé říši s novou myšlenkou na svobodný stát pro Čechy a Slováky a Kožený, jenž tvořil na ustavených podmínkách, spíše šlapal a rozkládal československý majetek (pak český) myslel na své vlastní blaho. Kniha nám nabízí pohledy známých ale i neznámých lidí, kteří nám něco zanechali ať už je to bolestivá vzpomínka anebo odkaz generacím.

21.10.2012

Pan Motl mě opět nezklamal i když je vidět, že se moc neprozrazovalo novinářum jako dříve. Opravdu by mě zajímalo jak to stát udržoval v tajnosti. Několik věci jsem znala tak jsem byla překvapena především Annou Letenskou nebo Závětí Lídy Bárové. Ovšem čím jsem byla překvapena to byli kauzy Vlčích dětí nebo Osudy sourozenců Bienertových.Nebo kauza Lodě piráta Vikiho- je vidět že náš stát od 90.let vedou hochštapleři.