pollyn komentáře u knih
Ach Rio a Paříž dvacátých let. Muselo být úžasné být při vzniku Ježíšovy sochy.
Příběh z minulosti mě opravdu uchvátil, první sestra méně, ale i tak jsem si ji nakonec oblíbila.
(SPOILER) Špatné uvedení žánru. Opravdu to není kniha pro ženy s prvky erotiky, ale knížka pro dívky ;)
Nesedělo mi automatické zařazení hlavní postavy jako sukničkáře. Vůbec to k němu nesedí. A jak to bylo s tím údajným znásilněním? Vůbec to nebylo vysvětleno.
Nebo že ho od smrti bratra nikdo neobejmul?
A bratr si vzal život, ale na škole se o tom nevědělo?
Až na ty duchaplné chvilky, plné filozofických frází ... které mimochodem taky úplně nešly z pusy Wesse, ale byly krásné.... má kniha spoustu mezer a otázek.
Jsem dojatá. Přečteno na jeden zátah. Uff. Čekala jsem nějakou prvoplánovou zápletku aneb nešťastná - pan dokonalý - trochu trable - happy end. To jsem se přepočítala.
Knížka je jedním slovem o laskavosti. Přátelství a naleznutí rovnováhy.
Audrey tomu dodala humor, Grace zase realitu života.
Přečtu ročně spoustu knih a po čase se hlavní postavy rozplynou jako jejich příběhy, ale tyhle dvě ženy mi v hlavě zůstanou hodně dlouho :)
(SPOILER) Achjo, to bylo... Slabý! Takovej potenciál ten příběh a hlavně postavy měly. Prsa, sourozenecká láska, Mason, kámoška na vozíků, fanynky, snobska matka... Kdyby alespoň jedno z těch naznačených témat šlo trochu do hloubky na úkor "kadění". Je to škoda, s Kulti se nedá srovnávat.
Všechno zapadlo a propojilo, proto na mě druhá půlka působila jako magnet a vztah ke všem postavám se obrátil. Výborný!
(SPOILER) Knížka má dva velké plusy - postavu Jacka (která mohla dostat trochu víc prostoru) a hezky popsaný background bezpečnostní agentury. Ostatní je tam šíleně šroubované. Robby je postava úplně mimo až to bolí. Hanna má pásek z kde čeho, ale disciplínu a emoční stabilitu bychom u ní asi těžko našli. Nejhorší jsou ty její motivační psychologické úvahy a proslovy. Ach jo. Knížka začala tak slibně, krystalizovalo i silné zrnko vážného tématu (matka, alkohol) a autorka najednou otočí a je z toho plytké nic s fňukající Hannou.
Když se poprvé zmínila, že se zakoukala do Jacka, začala jsem listovat zpátky jestli mi něco neuteklo, protože jsem nechápala kdy to jako stihla :)))) nakonec vlastně ani nevím jestli byla teda vtipná nebo ne, nebo jestli měla být vtipná nebo sarkastická?
P.S. Taylor pomáhá vybírat šaty na rande? Vážně? To už jsem fakt obracela oči v sloup...
Masakr. Paráda. Rezonuje mnou hlavně první půlka. Ta byla dechberoucí, výjimečná. Tleskám. Nemyslela jsem si, že se v tomhle žánru dá ještě napsat něco zbrusu nového.
Premiér? Jako vážně? :D
Ono to není úplně blbý. Čtivé to je, ale takovéto boty to vždycky úplně zabíjí
Brooke teda blbá je, to sorry, ale povrchnější hrdinku, aby člověk pohledal :)
(SPOILER) Kniha má hodně slov, ale ostatních věcí málo. Málo propracované postavy. Ruby je takový emocionálně nevyspělý třeštiprdlo, který zamrzlo někde ve čtrnácti. Chováním, slovníkem...ale proč? Třeba její matka je tam vykreslená krásně. Stejně tak o Aaronovi víme jen, že měl 20 holek a je záhadně zádumčivý. Vlastně ještě víme jaký má rád chipsy a pizzu a další naprosto irelevantní věci.
Málo samotného děje.
Nevýhoda e-knih je i v tom, že moc nevnímáte, že se blíží konec a tak jsem se před epilogem těšila, že konečně přijde kapitola s nějakou zápletkou. Někdo někde umře, začne vyšilovat nebo prostě něco trochu gradujícího. A on rázem epilog. Uf.
Takže kdyby tohle byla jen první půlka knihy tak ok ;)
(SPOILER) Masakr. Ačkoliv jsem nedávno četla Vzduch, který dýchá od Brittainy C Cherry, který má podobný námět i postavy, tohle mě úplně semlelo. Je tam popsáno tolik emocí! Většina tohoto žánru se spokojí s chtíčem, láskou, smutkem a zklamáním. Tady tomu dominuje beznaděj, strach, samota a osamocení , nadšení, krásný smysl pro humor, schopnost užívat si tady a teď.
Nejvíc oceňuju vývoj hlavni postavy. Sice mě trochu rušila Lauren (nesnáším tohle klišé aneb nejlepší kamarádka na telefonu), ale asi byla kvůli vysvětlení potřeba.
Tu kotrmelcovou zápletku jsem odhadla za půlkou, o to bolestnější bylo další čtení.
Sakra, ale fakt dost mi chybí epilog nebo aspoň nějaké číslo, naznačení... :) No nic. Musím to ještě rozdychat :)
Alex je dokonalý. Velmi dokonalý, citlivý, projevující emoce, trpělivý...až se mi zdál neskutečný :)
Za to Poppy byla trochu pomalejší :) a moc mi neseděla.
Rovněž mi vadilo přílišné zabíhání do minulosti. Myslím, že bych pochopila jejich vztah i z kratších kapitol. Naopak víc prostoru bych dala přítomnosti nebo budoucnosti.
Ale jo, bylo to nadstandardní :)
To bylo tak špatné. První půlku jsem myslela, že hrdinka vypadla z románu 18. století. Druhá půlka byla jak laciný Harlequin. Korunu tomu dodala poslední kapitola.
Pohlazení jako vždy, sympatický hrdina jako vždy, hlavní hrdinka by potřebovala trochu proplesknou jako skoro vždy :-) A vážné zrnko pro doplnění příběhu. Vše podle očekávání od této dvojice autorek.
ALE! Oslovení BYTNÁ je fakt hrůzostrašné. Představím si domovnici s holí, silonovou zástěrou a natáčkama na šedivých vlasech. To fakt není sexy.
Konečně to zas nabralo spád! Tentokrát to není jen detektivka, ale zápletka se dost točí v osobní rovině. Dokonce tolik, že vyšetřování má víc děr než cedník :))) Ale přiznejme si, že kvůli krimi příběhu to nečteme, že? :)
Dia mi zase připravila menší infarkt svojí věštbou, ale je fajn, že i její minulé předpovědi byly pravdivé a tak od té schůzky s ní jsem byla celá nedočkavá :))
R a L jsou zlatíčka, Quinn asi utrpěl
transplantaci osobnosti a čtenář ho musí milovat :) no a ta naše můra dhampýrská má snad tělo a sexuální apetit jak robokop :)
Je to ztřeštěné, dojemné i trochu napínavé. Moc se mi líbily obě dějové linky. Přepadla mě z toho melancholie a neopouští mě přihlouplý úsměv :-)
Půjdu proti proudu a přidám tuto knihu mezi tu povedenější půlku série, kterou si rozhodně zapamatuju.
Cecily jsem si bezvýhradně zamilovala. Myslela jsem si, že milostnou zápletku jsem odhadla téměř na začátku Afriky, ale nemohla jsem se víc mýlit. Navíc Cecily prošla neskutečným vývojem během let. Neskutečně silna žena.
Naopak protivná Kiki a Alice ... bavilo mě sledovat i jejich osud ačkoliv trochu pokřivený.
Electře jsem ten progres věřila o něco méně, ale mělo to symboliku se samotnou Cecily a to mě na tom moc bavilo :)
Jednu * navíc za Mariam a islám. Hezká třešinka navíc.