PeťkaW. komentáře u knih

Už je to několik let, co jsem tento román četla, ale i tak si pamatuji, že se mi kniha líbila a vlastně mě i přivedla k dalším knihám této autorky. Woodová umí psát historické romány a když je proloží ještě trochou mystiky nebo tajemna, jsem naprosto spokojená. Příjemné oddechové čtení, od kterého nesmíte čekat zázraky, ale pokud přistoupíte na autorčin styl psaní, neměli byste být zklamaní. Plamen duše toho může nabídnout opravdu hodně...

2 24.08.2017

Žádné překvapení se nekonalo - Tyl mě zkrátka nebere. Ale v porovnání s jinými knihami, které jsem od něj četla, je tohle slabý nadprůměr, co se dá přežít, proto 3 hvězdičky. Nějaká zajímavá myšlenka nebo pasáž se tu taky najít dají a těch 80 stránek je celkem přežvýkatelných. Pokud už od tohoto přeceňovaného autora musíte něco přečíst, tak Strakonický dudák je dobrá volba

3 18.08.2017

Celou sérii jsem četla asi před 12 lety, takže můj názor na ni může být hodně ovlivněný věkem, ale pamatuju si, že jsem z ní byla tenkrát nadšená. Romantika, silné ženské hrdinky, magie, tajemno, láska... zkrátka všechno, co jsem v té době od knihy požadovala. Knihy mám dokonce ve své knihovně a nejednou jsem si říkala, že bych si je mohla přečíst znovu, ale znáte to - je to podobné jako se seriály vašeho dětství (viz Xena, princezna bojovnice) - v určitém věku je hltáte a žijete jimi, pak je vidíte v dospělosti a nejradši byste si strčili hlavu do písku za to, že se vám to kdy líbilo. A přesně z toho mám trochu strach i v případě těchto knih :D

1 18.08.2017

U filmů natočených podle knižní předlohy se většinou neubráním několika barvitých komentářů a originálních nadávek, ale tady je to přesně naopak - film je opravdový skvost, ale knihu jsem nebyla schopná si užít. Možná je to tím, že jsem ji četla kdysi na základní škole v rámci povinné četby. Kdo ví? Teď bych na ni třeba pohlížela úplně jinak. Jenže po předchozím zážitku nějak nemám chuť zjišťovat, jestli by to tak opravdu bylo.

2 18.08.2017

Další kniha, která patří do škatulky toho, že vás buď chytí nebo při jejím čtení budete trpět. Bohužel jsem spadala do té druhé kategorie. Nebyla jsem schopná se začíst, nebavil mě jazyk, prostředí, postavy... Po veškeré školní masáži a vychvalování jsem čekala něco víc. Oceňuju literární hodnotu a rozhodně netvrdím, že je to špatná kniha - jenom není pro mě.

6 18.08.2017

Výborně vyprávěná série, u které člověk stráví příjemné chvíle. Skvěle se čte, stránky ubíhají skoro samy, děj je zajímavý a autorka má příjemný smysl pro humor, kterým obdařila i svoje vesměs sympatické hlavní hrdiny a já času stráveného čtením rozhodně nelituju. Nicméně... děj třetího dílu byl hodně uspěchaný. Po předchozích dvou dílech, které byly na děj dost skoupé, působí akcí nahuštěná trojka trochu zmatkovitě. Useknutý konec vyloženě zamrzel. Stejně tak mně osobně vadily nedotažené linky, sem tam nelogické události a nedovysvětlené motivy, kterých bylo víc než dost. Lásku doslova až za hrob, která vyústila v oběť nejvyšší po cca týdnu "vztahu", taky komentovat víc nebudu. Myslím si, že autorka si mohla s posledním dílem trochu více pohrát, protože celá série měla obrovský potenciál. Pokud ale nečekáte nic jiného, než relaxační četbu, kterou zaplácnete pár dní, neměli byste být zklamaní.

Výborné pokračování prvního dílu, které drží jeho čtivost a vtip. Člověk se při čtení nejednou opravdu upřímně zasměje některé hlášce nebo myšlenkovým pochodům postav, a myslím si, že to je právě hlavní předností knihy. Děj rychle ubíhá, sem tam vás trošku naštve nějaké opakování motivů, nebo nelogičnost chování hlavních hrdinů, ale není to nic, co by se nedalo přežít. Je to opravdu milá série, co se čte skoro sama. Na dovolenou a odpočinkové čtení jako dělaná. Jediné mínus bych viděla v tom, že jde o ten typ knih, u kterých se výborně bavíte, skvěle se čtou, ale po týdnu si nevzpomenete na jméno hlavní hrdinky.

1 05.08.2017

Ruda jako rubín je pro mě moc milým překvapením a po jejím přečtení se těším na další díly. Jestli hledáte nenáročnou, pohodovou četbu na léto, kde není nouze o vtipné hlášky, trochu toho napětí a akce a je vám blízký tento žánr s trochou fantasy, tak tohle je trefa do černého. Sympatické postavy s myšlenkovými pochody, které dokážou rozesmát, jsou už jenom třešinkou na dortu, stejně jako výborná čtivost a volba slov autorky. Nejde o žádné veledílo, ale knížka se mi výborně trefila do "čtecí nálady" a tak hodnotím, jak hodnotím. Příběh se čte skoro sám a já ráda doporučuji jako oddychovou knížku.

2 01.08.2017

Neobyčejně lyricky napsaný román o vnitřních pochodech a myšlenkách nesmrtelné bytosti, která se se vším snaží vyrovnat po svém. Během první poloviny knihy jsem se musela do čtení dost nutit. Neustále jsem měla tendenci srovnávat knihu s filmem a nemohla jsem se od toho oprostit, což samozřejmě čtení rušilo, ale to je problém můj, ne autorky. Její "problém" je zvolení hodně těžkého květnatého jazyka, které spolu se zamotanými myšlenkami a filozofickými pochody Louise, jsou pro čtenáře někdy opravdu hodně těžce stravitelné a dost lidí to může od čtení odradit. Což je škoda, protože druhá pasáž knihy je už o poznání epičtější a více zaměřená na samotný život/neživot Louise a jeho společníků. Ubylo filozofování, kňučení, přibyla akce, nové postavy, změnilo se prostředí... Osobně mě moc bavil vývoj postavy Claudie, která by mohla být jako námět pro román mnohem zajímavější. Jsem ráda, že jsem se konečně dokopala k tomu, abych si po výborném filmu přečetla i knižní předlohu. Ale znovu se k ní vracet nehodlám.

4 29.07.2017

Kdyby Mead zůstala u sérií, asi by udělala lépe. Byla jsem zvědavá na jednodílný román, ale musím s politováním říct, že s touto výzvou se moc dobře autorka nepopasovala. Obvykle nadávám nad zbytečně natahovaným dějem, kterým se snaží spisovatelé vyplnit prázdná místa, ale v tomto případě by 100 stránek navíc knize jenom prospělo. Děj byl dost hrr a neměl šanci se pořádně rozvětvit a obsáhnout všechno, co by čtenáře zajímalo. Nápad byl dobrý, zůstala spisovatelčina čtivost, i základ děje byl originální a měl potenciál, ale bohužel zpracování a uspěchanost ho pohřbily. 3 hvězdy dávám jenom kvůli závěrečným stránkám...

2 23.07.2017

Kouzelná... i bez kouzel a magie v příběhu. Asi ještě nikdy jsem nečetla román psaný tak lyrickým a básnickým jazykem a myslím, že právě to dává Gejše punc výjimečnosti. Příběh jako takový je jednoduchý, ale milý a dozvíte se z něj spoustu věcí ze života těchto elegantních žen i japonské kultury jako takové. Rychle utíká, čte se skoro sám a nejedna myšlenka vás donutí k zamyšlení. Díky dlouhému časovému úseku, který děj pokrývá, si můžete celkem snadno udělat komplexní přehled a názor na jednání postav a jejich chování. Musím říct, že tu není moc co vytknout a já vlastně ani žádný mínus hledat nechci. Gejša si mě získala a plným právem si zaslouží plné hodnocení.

7 20.07.2017

S touto knihou mám podobný problém jako s Dívkou ve vlaku - příliš velké očekávání. Člověk před samotným čtením slyší samou chválu, o jak úžasný příběh jde. Já třeba dříve viděla i filmovou adaptaci, ze které jsem byla nadšená. A tak čtete a čekáte, kdy přijde to velké Ó, které nad knihou uděláte a jste rozčarovaní a zklamaní, když ten moment jaksi nepřijde. Tento pocit nenaplnění mi pak bohužel zkreslil celkový dojem, jenž by jinak nebyl vůbec špatný. Příběh se dobře čte, a i když jde o téma, které je těžké a depresivní, autor ho podává s ironickými vložkami a průpovídkami, které ho krásně odlehčí. Zajímavé jsou i filozofické dialogy a samotné téma rakoviny, nemoci a boje s ní, člověka určitým způsobem fascinuje a děsí zároveň. Postavy jsou uvěřitelné, v rámci možností i docela sympatické. Ale zkrátka... jsem čekala něco víc.

6 13.07.2017

Když vidíte na obálce knihy nálepku "Světový bestseller a kniha roku 2015", tak nějak čekáte, že si z příběhu po pár stránkách sednete na zadek, nebudete moct přestat číst, bude se vám tajit dech a stránky budou ubíhat jedna za druhou... Jenže když po oněch pár stránkách zjistíte, že to takhle nebude, je to velké rozčarování a zklamání. Paradoxně se mi nejvíc líbil začátek, kdy Rachel popisuje svou jízdu vlakem - ten byl tak krásně melancholický a tajemný. Jenže pak čtete dál, zjistíte, že Rachel je jako postava naprosto nepoužitelná, nesympatická, těžko uvěřitelná a zbytek jejích sekundantek jakbysmet a celý počáteční dojem je v háji. Střídání rovin bylo fajn, ale ocenila bych nějakou změnu i ve stylu vyprávění. Všechno na jedno brdo, všechny ženy s vnitřními démony, kteří mi přišli neopodstatnění a jaksi kýčovití, šílený zmatek v datumech... no zkrátka - posledních 20 dobrých stránek příběhu opravdu celou knihu nespasí a já si ze čtení odnáším dost neuspokojivý pocit.

7 22.06.2017

Myslela jsem si, že zdejší komentáře pějící ódy na tento díl, jsou přinejmenším trochu přehnané a nebude to tak horké. Mám už něco načteno, především v tomto žánru, tak si přece jen tak z něčeho nesednu na zadek, ne? Jenže já na něm seděla i několik hodin v kuse jenom proto, abych mohla číst dál a dál... Maas si mě omotala kolem prstu už sérií Skleněného trůnu a tímto počinem smyčku kolem mého čtenářského srdce utáhlo nadobro. Nevím, co víc ke knize napsat? Kde nečetl, nepochopí. Ano, má své mouchy, ale to má ve výsledku každá kniha, protože to, co jednomu sedí, druhému už se tolik líbit nemusí... Nezavděčíte se všem, ale tohle byla zkrátka jízda a moje věčně fantazírující duše plesá!

8 02.06.2017

Netřeba dlouhého komentáře - Dvůr trnů a růží má přesně to, co by měla dobrá kniha mít. Dobře vyvážený koktejl napětí, strachu, lásky, tajemna, naivity... Já dostala přesně to, co jsem čekala a možná i něco víc. Na plný počet to sice není, protože mi v knize místy něco chybělo, sem tam zase přebývalo, ale i tak... Řekněme si to narovinu - jestli Maas něco umí, tak vyprávět. Jen málo současných autorů je schopných tak hladce překlenout i slabší místa v knize tak, aby se čtenář nudil co nejméně. A vzhledem k tomu, že je druhý díl podle ohlasů ještě lepší, než tento, mám se asi na co těšit.

4 31.05.2017

Vyjádřením puberťáků za použití třípísmenných vyjádření bych knihu popsala asi takhle - OMG! a WTF? Začátek byl tak zmatený, že jsem ho musela číst 2x a i tak mi věci nedávaly smysl. Kdyby autorka držela od začátku časovou posloupnost, udělala by líp, než takhle skákat od jednoho k druhému. Postavy byly tak nereálné, že jsem jim nevěřila ani slovo. Děj to samé - kupa lásky, sebedestrukce, obviňování, deprese řešená alkoholem, pak zase sluníčko, duha a jednorožci... 320 stránek čtete o heroické, epické, nehynoucí lásce a na 321 (poslední) vám je naservírováno, že to teda jako prostě nevyšlo. Jak se podobné knihy stávají bestsellerem pro mě bude asi věčným otazníkem. Sem tam se v ději objevilo světlejší místo a děj prozářila dobrá hláška nebo zajímavá myšlenka hlavní hrdinky. I její rozhovory s Jakubem byly někdy docela vtipné a dobře mířené, ale jinak... opravdu slabota plná zbytečných vulgarit, naivity, nereálného děje neděje a spoustu dalších záporů.

4 14.05.2017

Krvavé ostří by klidně mohlo být samostatnou knihou, nejenom povídkovým souborem, protože jednotlivé příběhy na sebe časově i dějově dobře navazují. Jsem za toto doplnění série ráda, protože jsme tak dostali šanci zjistit, co se dělo před Endovierem a co vedlo Celaenu k tomu, že je taková, jaká je. Je pravda, že v těchto povídkách je trochu frackovitější a otravnější než v následných dílech, ale k vývoji její postavy to sedí. Osobně se přikláním k tomu, aby se tento prequelový soubor četl až po hlavních titulech, protože si myslím, že bez znalosti jejich děje, by mohl ledaskdo být trochu zklamaný. Autorka zkrátka počítá s tím, že hlavní vlna čtenářů je četla už předtím, a proto kupu věcí, míst a motivů vůbec nevysvětluje. Návrat do historie jsem si užila do poslední stránky, i když konec byl značně depresivní a ani znalost původních knih vás na něj nedokáže dost připravit, a doporučuju ho každému, koho Skleněný trůn chytil za srdce.

3 24.04.2017

Za běžných okolností bych se ryze chlapeckému tématu vyhnula na míle daleko, ale referáty a učitelé si moc nevybírali, takže jsem ji jednoho dne přečíst musela. K mému překvapení nebyla fotbalová tématika ani zdaleka tak hrozná a kniha se výborně četla. Děj je jednoduchý, pěkně ubíhá, jazyk čtivý... pokud musíte číst něco z tohoto období kvůli škole, je Bassova jedenáctka dobrou volbou.

3 03.04.2017

Z díla vyloženě čiší pesimismus a deprese, které Neruda během psaní prožíval. Básně jsou plné bolesti, beznaděje, smutku, takže se není čemu divit, že byla sbírka ve své době zatracena. Skepse se nenosila a Neruda vybočoval z "duhové" tvorby té doby. Tím spíš si zaslouží tato sbírka pozornost.

2 03.04.2017

Jedna z prvních knížek, kterou jsem vytáhla ze své dětské knihovničky a sama ji přečetla. Krásné ilustrace jsem si prohlížela pořád dokola a příběhy znala skoro zpaměti. Díky tomu budou mít tyto bajky už napořád místo v mé čtenářské duši.

3 03.04.2017