Per-quiee
komentáře u knih
Tulák po hvězdách
Jack London
Tulák po hvězdách je opravu mistrovské dílo a ráda si od Londona přečtu více knih. Každý jednotlivý popsaný život Darrella Standinga by vydal na samostatnou knihu. Trochu mi stylem připomíná Ranhojiče nebo Egypťana Sinuheta, také jde vlastně o putování hlavního hrdiny, jen tentokrát minulými životy. Líbila se mi myšlenka, že lze porazit jakoukoliv bolest silným duchem a člověk se tak stává nezlomným. Jak se vnímáním a prožíváním těch nejobyčejnějších věcí dá udržet zdravý rozum i na tak nehostinném místě. Ta nenávist jakou Darrell musel cítit vůči zrádci Winwoodovi! Je těžké si to vůbec představit.
Hvězdy nám nepřály
John Green
No tohle se tedy stává velmi vzácně, ale film je o tolik lepší než kniha! Všechno je hrozně nahuštěné a nedostatečně vykreslené. Jsem z knihy zklamaná.
Snídaně u Tiffanyho
Truman Capote
Chtěla jsem přečíst knihu, než se podívám na film, na který se hodně těším. Zprvu se Holly zdá šílená, ale myslím, že nakonec měla nejvíc rozumu ze všech. Knížka se mi líbila, ale musím říct, že mám raději delší knihy, protože za tak krátkou dobu se nedá s postavami příliš seznámit.
Příliš hlučná samota
Bohumil Hrabal
(SPOILER) Hezká odpolední jednohubka. Zanedbaný alkoholik, kterého jednoduchá práce u lisu nepochopitelně naplňuje a péči, kterou každému balíku věnuje bohužel nikdy nikdo neocení. Nejhorším trestem je pro něj práce s čistými papíry, ze kterých už nemůže tvořit své promyšlené kombinace slisovaných knih. Je to až tak nesnesitelné, že se ve svém starém lisu pokusí o sebevraždu. Ta, jak se dozvídáme na konci, se však odehrála pouze v jeho snu.
Kroniky prachu
Lin Rina
Byla jsem zklamaná. Prvně je to trochu moje chyba, protože podle obálky jsem předpokládala, že to bude fantasy, což není. Jinak byla ale kniha velmi povrchní, nešla dostatečně do hloubky a děj byl předvídatelný. Po dalších dílech určitě nesáhnu.
Netrpělivost srdce
Stefan Zweig
Moje první kniha od Zweiga. Antonovo chování bylo dost naivní, takže mě místy trochu rozčiloval, ale musím uznat, že mě samotnou překvapilo, jak dramaticky celý příběh s Editou dopadl. Nejvíce se mi líbila postava Kekesfalvy, na kterém se ukázalo, že i ten z vnějšku nejvíce neporazitelný a mocný člověk se může velmi rychle ocitnout na kolenou a vzbuzovat akorát tak lítost.
Tyranie: 20 lekcí z 20. století
Timothy Snyder
Must have v knihovničce pro každého milovníka demokracie.
Polnočná knižnica
Matt Haig
(SPOILER) (četla jsem v anglickém originále) - Tahle kniha mi připomněla, že bych se měla raději zaměřit na časem prověřené knihy. Obrovský hype, který dle mého nebyl odůvodněný. Už po prvních 20 stranách víte, jak příběh skončí (samozřejmě že vyzkouší stovky životů a ukáže se, že ten její byl ze všeho nejlepší bla bla). Jako oddechovka dobré, ale bohužel jsem čekala víc.
Účinný lék
Arthur Hailey
Po přečtení "Hotelu" jsem si řekla, že si prostě musím přečíst nějakou další Haileyho knihu. Opět velmi čtivý příběh, tentokrát o farmaceutickém průmyslu. Opět žádné laciné ani přehnaně dramatické zápletky. Zároveň román upozorňuje na problémy v tomto odvětví. Líbilo se mi spojení s reálnými událostmi, které se ve farmacii odehrály, jako např. kauza thalidomidu, který způsobil znetvoření tisíce dětí v 50. letech.
Komturova smrt
Haruki Murakami
Já už jsem Murakamiho skalní fanoušek, takže ať napíše cokoliv, líbí se mi to. Komturova smrt byla jeho typickým románem, hodně podobné Kafkovi na pobřeží - hlavní hrdina je muž, který se vydává na cestu sebepoznání. Moc se mi líbilo propojení se světem umění, jak byly popisovány obrazy a jejich tvorba, ale také hudba. Opět jsme nevěděli, kde je přesná hranice mezi realitou a fantazií. Opět je vše psáno "jednoduše" a lehko člověk sklouzne k myšlence, že se vlastně nic pořádného neděje. Ale po dočtení si uvědomíte, jakou to má celé hloubku a že je v tom všechno. 5/5
Nepodstatné záležitosti
Paolo Sorrentino
Náhodný úlovek u Dobrovského a musím uznat, že skvělý. Přečtená je kniha velmi rychle. Jedná se o samostatné povídky o každém z lidí na fotografiích. Ne všechny příběhy byly stejně zajímavé, ale některé jsem si velmi užila a obdivuji, že na pár stránkách lze postavu tak dobře popsat. Určitě si nechám v knihovně a založím si své oblíbené.
Duna
Frank Herbert
Myslím, že popsaný svět je naprosto originální a chápu, proč je Duna považována za kultovní. Měla jsem stejný problém jako někteří čtenáři tady se začíst, do světa jste od začátku "vhozeni" bez jakéhokoliv vysvětlení kdo je kdo. Musím uznat že i v polovině knihy jsem pořád měla problémy s tím rozeznat, kdo vlastně koho nesnáší. Každopádně originální dílo to je a jsem ráda, že jsem si ho přečetla. Další díly mě ale nelákají.
Dvacet tisíc mil pod mořem
Jules Verne
Chvíli mi trvalo, než jsem se začetla a občas mě nudilo zdlouhavé vyjmenovávání druhů zvířat, ale četba to byla pěkná. Byly mi sympatické rozdíly mezi osobnostmi "zajatců" na Nautilu, od tvrdohlavého Neda po Conseila bez názoru. Jsem ráda, že jsem si přečetla něco od Verna jako klasiku, ale po dalších knihách už nejspíš nesáhnu.
Pramen Povýšení
Brandon Sanderson
První díl mě nalákal na pokračování série, ale bohužel druhý díl byl trošku zklamáním. Děj byl předvídatelný a hlavní hrdinka mě v některých pasážích vyloženě rozčilovala. Po dalším dílu už nesáhnu, ale musím uznat, že jako oddechovka dobré.
Cirkadiánní kód
Satchin Panda
Knížku jsem přečetla na základě Hyde Parku Civilizace se S. Pandou. Jsem ráda, že se o této problematice začíná mluvit. Určitě doporučuji přečíst každému a minimálně vyzkoušet, jaký na vás dodržování bude mít účinek.
Vzdelaná
Tara Westover
Autorčin příběh je bez pochyby zajímavý, ovšem druhá půlka knihy je už dost nezáživná - točí se v kruhu a nemůže z něho ven. Myslím, že kdyby kniha byla kratší, příběh by působil silněji, takto už jsem se k dočtení opravdu nutila.
Nikdykde
Neil Gaiman
Velmi originální fantasy příběh o objevení Podlondýna obyčejným člověkem. Přečetla jsem román jedním dechem, líbila se mi ta nevinnost a jednoduchost Dvířky na jedné straně, na druhé straně brutalitu a nesoucit Vandemara a Croupa. Stylem mi příběh velmi připomíná Terryho Pratchetta.
Na Větrné hůrce
Emily Brontë
Román se četl dobře, ale bohužel mě vůbec nezaujal. I přesto, že téma pomsty a proměny Heathcliffa je zajímavé, přišlo mi, že jeho osobnost nebyla dostatečně vykreslená, prostě jen působil jako psychicky nemocný. Postrádala jsem nějakou hloubku.
1Q84: Kniha 1 a 2
Haruki Murakami
Myslela jsem si že moje nejoblíbenější kniha od Murakamiho bude vždy Kronika ptáčka na klíček, po přečtení 1Q84 jsem to však musela přehodnotit. Překvapivě velmi dějově bohatý příběh se zajímavými postavami, ať už vražedkyně Aomame nebo všestranně nadaný Tengo. Oba svými znalostmi vyjímeční. Všechno navzájem geniálně propojené, Murakami opět dovede udržet pozornost čtenáře a neustále překvapuje. Místy byl děj dokonce velmi napínavý, což u něj nebývá běžné. Přesně jak to máme rádi ani v této knize nevíme, co je realita a co představy postav.
"Po dovršení určitého věku se život člověka změní v jeden veliký řetězec ztrát. Všechno, co vám v životě bylo kdy drahé, vám jedno po druhém začne vyklouzávat z rukou, jako když se lámou zuby na hřebeni. A náhradou za to nezískáte víc, než pouhé bezcenné imitace. Tělesné síly, touhy, sny, ideály, jistota, smysl, anebo lidé, co máte rád, všechno a všechny začnete postupně ztrácet. Rozloučí se a odejdou, anebo prostě jen jednoho krásného dne bez varování zmizí. A jakmile je jednou ztratíte, už se k vám víckrát nevrátí. A náhradu za ně se vám taky najít nepodaří. Zasáhne vás to tak, že byste nevěřil. Občas to bolí, jako by vás krájeli na kusy."
Cesta
Cormac McCarthy
Nevím jestli je covidová doba tou nejlepší, anebo nejhorší pro četbu této knihy. Každopádně jsem se od ní nemohla odtrhnout. Kniha zachycuje čiré zoufalství a beznaděj, zanechá ve vás mnoho otázek, zároveň však pocítíte vděčnost, že máte život, jaký máte.