Komturova smrt ekniha

od:


KoupitKoupit eknihu

Možná, že jednou budu s to zachytit podobu nicoty… Bezejmenným vypravěčem románu je výjimečný portrétista, který dokáže vystihnout tvář člověka tak, aby se líbil sám sobě. Všechno funguje téměř dokonale, dokud ho nenavštíví muž bez tváře s žádostí o portrét. A dokud ho neopustí jeho žena. Vnitřní rovnováhu nalezne v horské samotě, odhodlaný s tvorbou podobizen navždy skoncovat. Nečekaně však přichází další nabídka – taková, která se opravdu nedá odmítnout. Následuje vír událostí, které s ním cloumají ze strany na stranu: Jaké tajemství skrývá obraz Komturova smrt? Kdo přesně je tajemný pán „z domu odnaproti“ a jaká je jeho minulost? Proč si za horentní sumu objednal svou podobiznu? A jak je možné, že právě jeho portrét prolomí vypravěčovu tvůrčí krizi a probudí v něm uměleckého ducha? Haruki Murakami ve své fenomenální románové partii opět úspěšně buduje stále spletitější síť otázek, nejistot a pochybností. Nad tím vším ovšem kraluje otázka, která se v díle opakovaně vrací: Co je špatného na tom, když umělec ztvárňuje jen to lepší z nás?...celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/396609/big_komturova-smrt-yvd-396609.jpeg 4.2423
Žánr:
Literatura světová, Romány

Vydáno: (ekniha), Odeon
Originální název:

騎士団長殺し Kišidančo goroši, 2017


více info...
Nahrávám...

Komentáře (117)

Kniha Komturova smrt

tamara1351
10. října

(+ SPOILER) Co to s tím Murakamim jen je? Dokáže vás poklidně vést příběhem a přitom vás loupat jako cibuli,jak se děj odvíjí,proniká hlouběji a hlouběji až nakonec zůstanete odhaleni na dřeň.Vaše nitro se otřese v základech,plazíte se tmou,derete se dál a dál,popadáte dech a jsou to vaše vlastní strachy, které vám brání jít dál.Silné téma,věčný boj dobra a zla, temné stránky v každém z nás ,víra a možnost volby,tak tohle je Murakami.

Aya81
20. září

Žádný komentář nedokáže vystihnout interní dojem z knihy. Slova těžko mohou postihnout to abstraktní cosi, co se při čtení knihy rodilo v mé mysli. Ne, to bych musela být tak dobrá jako autor, abych tohle dokázala. Nedokončené a přece hotové, tak vnímám příběh já. Stejně jako obrazy namalované hlavním hrdinou. To podstatné, ta základní esence je v díle přítomna. Jakýmkoli dolaďováním detailů by hrozilo, že na povrch vyleze něco.. něco, co už vidět nechceme.
Cítím vůni spadaného listí v hájku. Slyším zvuk rolničky. A když zavřu oči, vidím i svět tam za poklopem..
A co je úplně skvělé, dostala jsem obrovskou chuť něco namalovat. Jen tak mísit barvy na plátně, protože tvary nesvedu. Najít v barvách podstatu všeho.
Skvělé dílo.


raduz_
20. srpna

Krásně dlouhé. Nepochopené, avšak příjemné, nenudné.

sharik
21. května

Murakamiho rozsáhlý román Komturova smrt (přes 700 stran velmi drobným písmem) patří přesně k těm knihám, které jsou na první pohled vlastně o ničem, ale když se trochu zamyslíte (stačí věnovat tomu pár minut po dočtení poslední stránky a nebýt jako polovina tuzemských literárních kritiků :)) ), dojde vám, jak je celá ta stavba a struktura téměř geniální. Tedy, má své mouchy, ale k těm později.
Neskutečně pomalu vyprávěný komorní příběh o několika měsících v životě jednoho malíře - portrétisty - v době, kdy se dočasně rozešel se svou ženou. Oba si našli někoho jiného, on se uchýlil do izolace v horách, kde žije a maluje v domě po jednom mnohem slavnějším kolegovi. A celý ten příběh lze samozřejmě číst jako malířovu iniciační cestu, která vede (do jisté míry) zpátky na začátek, kdy se toho nakonec zdánlivě příliš nepromění, jen si náš milý malíř projde krátkým obdobím plném magických podivností, což ho nějakým způsobem přeformuje, avšak ne až tolik.
Zajímavější je však ta druhá rovina románu. Text je totiž doslova přecpaný metaforami a celý ho rámuje fakt, že je jakousi studií metafory, v jeho jádru je metafora metafory (tedy jakási meta-metafora), což je prostě skvělé. A když si tuhle základní myšlenku uvědomíte, najednou začne dávat celý román zcela jiný smysl, každý jeho detail má své místo, každá drobnost odkazuje k jiné a najednou z Komturovi smrti vyvstává neskutečně provázaný a plastický text, kde skutečnost, že se stalo mnohé, aby se zas tolik nezměnilo, nejen přestane vadit, ale pojednou působí jako jediné možné rozuzlení.
Leč drobné výhrady mám. První je topornost a neuvěřitelnost dialogů, zvlášť v případě některých postav, například vypravěčovy manželky Juzu. Ale těžko říct, zda je tohle chyba autora, či překladu. Druhá výtka je, že pomalé tempo vyprávění je někdy pomalé až příliš, a to zejména vinou mnohého opakování již řečeného, někdy navíc opravdu příliš rychle za sebou, což otravuje (ale zdá se, že u japonských autorů nejsou tyhle nadbytečné repetice nic neobvyklého). Trochu mě mrzelo i to, že se autor na konci trochu zpronevěřil úvodu, kdy se už nevrátil k předjímající situaci, již celý román začíná. Na druhou stranu v metaforickém smyslu (a o ten tu jde především), lze i tohle obhájit...

TeraBla
23. února

Poklidný příběh s prvky tajuplných okamžiků, míst a lidí. Komturova smrt se četla krásně, nebyl to příliš akční děj, přesto vyprávění a popisování obyčejných věcí bylo poutavé. V napětí čtenáře udržoval obraz, rolnička, tajemný soused i Marie. Jediné co mě trochu nudilo byl svět za poklopem. Za mě asi nejlepší kniha pana autora. Velké díky překladateli.

Kristy78
13. února

Opět skvělé vyprávění alá Murakami. Opět promyšlený příběh, kdy nikdy nevíte co bude dál. A co bylo nevyřčeno - vše - to si můžete sami představit, dokončit,....

Kicune
10. února

Konečně jsem přišla na to, proč Murkamiho knihy miluji. Protože příběhy, které vypráví, jen tak nikdo nevymyslí. Protože v každém okamžiku čtení nevím, co bude dál a jak to dopadne, o to víc chci číst dál. Komturova smrt není jiná a přináší skvělé postavy, nálož na fantazii (ty obrazy bych chtěla vidět), sem tam i hororové prvky a pomrkávání již známých motivů z jiných Murakamiho knih (což je velice sympatické). Bravo!

Jenys07
06. února

Pro mě suveréně nejzajímavější a nejpropracovanější Murakamiho román.

1