Mojepočteníčko komentáře u knih

Taková dobře napsaná detektivka. Víc asi nemám co dodat. Žádné extra emoce ve mně příběh nevyvolal.

3 26.12.2019

Simona Votyová je spisovatelka, která mi prostě sedí. Můžu vám vřele doporučit jak román Provařená, tak její novou knihu Chci tě mít ve skříni. Baví mě styl autorčina vyprávění, příběh je čtivý, ze života, psaný z pohledu muže i ženy. Vyzkoušejte - věřím, že nebudete litovat!

5 26.12.2019

Zklamání. Pokud se nepletu, jde o autorčinu prvotinu ( v případě mýlky prosím o upozornění). Musím přiznat, že byl příběh svižně a čtivě napsaný, vyhovovaly mi krátké kapitoly a nevadila mi ani hlavní hrdinka. Nicméně mám pocit, že kniha postrádá vyšší smysl a vzkaz, který měla předat vyznívá do prázdna. Navíc se zhruba od poloviny příběhu objevuje mnoho do očí bijících nahodilostí, které sklouznou ke klasickému klišé závěru. A to mě fakt nebavilo.

1 26.12.2019

Nyxia byl po dlouhé době young adult román, který mě doopravdy bavil. I když jde o první díl, kde víceméně poznáváte prostředí a charaktery jednotlivých postav. Nechyběly zvraty, akce, napětí a závěr, po kterém prostě potřebujete číst dál. Druhý díl už čeká v knihovně a já se na něj moc těším!

4 26.12.2019

Životopis o životě silné a odvážné ženy, který rozhodně musím doporučit. Je čtivě a poutavě vyprávěný, obsahuje velký kus dostihové historie i špetku poznatků či výpovědi ze současnosti. V dostihovém prostředí jsem prožila několik let a o to víc mi tato kniha byla milá. Doufám, že si ji užijete stejně jako já!

1 26.12.2019

Jenny Colgan je v knihovně mojí stálicí a Báječný krámek s čokoládou patří k těm povedenějším kouskům. Příběh je odpočinkový, bavil mě, oblíbila jsem si hlavní hrdinku a užila si "nepřeslazený'' závěr. Oddechovka se špetkou něčeho navíc - doporučuji :-)!

26.12.2019

Tak tuhle knihu jsem si užila! Jde o příběh " ze života a o životě'', jak s oblibou říkávám - a ty mám nejraději. Setkáte se s Terezou, která po sedmi letech ukončila svůj vztah a vrací se zpět k rodičům do svého dětského pokoje. Zbožňovala jsem její vnitřní monology - nešlo se v nich nenajít :-). Také poznáte Tereziny rodiče a manželství, které halí tajemství a nakonec prababičku Marii, která pomáhala během 50. let ukrývat ty, jež se rozhodli před režimem utéct přes hranice. Láska, odvaha, vztahy, partnerství, manželství, tajemství i nebezpečí. Svižné a čtivé - doporučuju!

3 26.12.2019

Znamení čarodějky pro mě bylo spíš zklamáním. První díl této severské fantasy jsem si nesmírně oblíbila a rozhodně vám ho k přečtení doporučuji. Byl svižný, plný akce a postava paní Studu mě fascinovala. To však o druhém dílu nemůžu říct. Postrádala jsem dynamiku, akci, zvraty a neseděl mi ani jazyk, jakým byl příběh vyprávěn. Nicméně věřím, že by kniha mohla upoutat čtenáře ve věku 10-11 let, jak avizuje na obálce.

26.12.2019

Příběh, který ve mně zanechal mnoho pocitů. Na jednu stranu šlo o milé vyprávění, které přineslo spoustu úsměvných momentů. Někdy jsem se smála i nahlas. Taky mě bavilo pozorovat, co děti v Kátině věku považovaly v daných situacích za podstatné, jaké problémy je tížily a co jak řešily. Na druhou se nemůžu ubránit dojmu, že se do knihy promítá doba, ve které vznikala a byla vydána...

1 26.12.2019

Nemám co dodat. Autor píše skvěle, o čemž svědčí i fakt, že je tato kniha již pátým, značně objemným románem, který jsem se rozhodla číst. S ním prostě nejde šlápnout vedle. Čtivé od první stránky, postavy, jež si zamilujete a budete nenávidět, tajemství rozklíčované na konci, situace, které vám zlomí srdce, spousta překvapivých zvratů a propracovanost. Folletovy knihy by vám prostě neměly ujít.

2 26.12.2019

Kouzelný příběh s nádhernými ilustracemi. Knížku jsem pořizovala na letošní Vánoce a zařadila ji mezi příběhy, kterým jsem chtěla vánoční čas věnovat. Doporučuji k přečtení i jako dárek. Nezklame vás :-)

2 26.12.2019

Olga se mi líbila, i když nepatří mezi příběhy, které bych v rámci příštího roku opět vzala do rukou, abych si ho přečetla. Líbila se mi první část, kdy se Olga s Herbertem poznali, jejich odlišnost a vývoj jejich vztahu. Druhá část vybízí k srovnávání (jak už anotace předvídá) s knihou Přečítač, protože je zde popisován vztah stárnoucí Olgy s o dvě generace mladším mužem, který ústí ve velmi silné přátelství, ba dokonce závislost. A třetí část tvoří láskyplné i nenávistné dopisy, které Olga Herbertovi posílala ještě dlouhou dobu po jeho zmizení. Pokud dojdete až do konce, věřím, že se neubráníte drobnému pousmání, díky kterému knížce odpustíte, že není tak dokonalá a poutává, jak jste původně očekávali :)

1 21.09.2019

Musím přiznat, že mě tento příběh velmi mile překvapil.
Líbil se mi autorčin styl vyprávění, propojení se světem andělů nebo přírodními živly či způsob, jakým byly ukončovány jednotlivé kapitoly. Oblíbila jsem si postavu Rielle a s chutí bych se pustila i do dalšího dílu, JENŽE...
Překlad a jazyková úprava. Právě díky těmto dvěma aspektům utržil, podle mého názoru, příběh spousty šrámů. Opakování slov ve větě, krkolomná slovní spojení,chybějící písmena, skloňování...

I přesto hodnotím Furyborn kladně a ráda vám ho k přečtení doporučuji :)

2 09.09.2019

Bavilo! Možná nejde o jednu z mým TOP, každopádně mě nezklamala, ba naopak mile překvapila. Provázanost s řeckou mytologií, vývoj hlavní hrdinky, řešení závěrečných kapitol, obálka i grafická úprava jednotlivých kapitol - prostě super. Nad drobnými nesrovnalostmi nebo sem tam podivnými přirovnáním jsem proto přimhouřila oči :) Jediné, co mi vadilo, byl pocit, že autorka během vyprávění dlouhou dobu tápe, než se jí podaří příběh správně usadit.

16.08.2019

Spisovatelku Alenu Mornštajnovou jsem poznala prostřednictvím knihy Hana, která byla jednu dobu vidět, téměř všude. Mě osobně tato kniha až tak nezaujala, ačkoli musím přiznat, že se četla téměř sama. To se však nedá říct o Hotýlku.
V okamžiku, kdy jsem ho začínala číst, jsem si myslela, že půjde jen o dobře vyprávěný příběh. Ale moc jsem se mýlila. Autorka je skutečně výbornou vypravěčko, skvěle zachytila charakteristiku doby i společnosti, kterou promítla do charakterů, myšlení i jednání hlavních postav. Knihou navíc prostupuje tematika morálky, rodinných vztahů, viny - odpuštění, křivdy, pomsty a mnohých dalších. Příběh se mi moc líbil, zaujal mne i zasáhl. Knížku k přečtení moc doporučuji :-)

15 12.08.2019

Občas sáhnu po žánru, který běžně nevyhledávám. Prostě mě to zláká :) A Duch domu Ashburnů byl právě jednou takovou volbou.
Příběh byl čtivě napsaný a bavil mě svým rámcem - odhalování tajemné rodinné minulosti. Nicméně atmosféra mě nijak nezasáhla ani neprobudila ty správné emoce. Názvy kapitol jsou sice úderné a doslova vybízejí k odhalení dalšího kousku tajemství, ve výsledku však jejich obsah vyznívá tak trochu naprázdno. Občas jsem se musela i vracet několik stran zpět, abych si připomněla, proč se autorka rozhodla rozvíjet příběh tím, nebo jiným směrem. Popřípadě, proč konkrétní situaci uchopila daným způsobem. Knížka bude nejspíš záležitostí osobního vkusu čtenářů. Vyzkoušejte, uvidíte :-)

2 12.08.2019

Tahle knížka pro mě byla velkým překvapením. Četla jsem ji na doporučení, aniž bych si předem prostudovala anotaci a cirkusové prostředí mě moc nelákalo.
Nakonec se z toho vyklubal úžasný čtenářský zážitek. Kniha se odehrává během druhé světové války, je skvěle napsaná, čtivá, silná a myslím, že i přístupná širšímu čtenářskému publiku. Autorka skvěle vykreslila i podtrhla atmosféru prostředí cirkusu, nevyjímaje charaktery postav. Čtení jsem si moc užila, uzavření příběhu pro mě nebylo kýčovité. Moc doporučuji!

3 12.08.2019

Nečekala jsem mnoho a taky netvrdím, že mě tahle kniha nějakým zásadním způsobem překvapila. ALE, i když ve mě nezanechala žádné hluboké dojmy, je zpracována způsobem, díky kterému bych se ji neváhala zařadit mezi četbu pro starší děti (9.třída, střední škola). Dokonce jsem objevila pár pasáží, které mě přiměly k zamyšlení. Řadím mezi knihy pro méně náročné čtenáře.

3 03.08.2019

Barbara Wood napsala mnoho úžasný a skvělých knih. Mohla bych vám jich hned několik doporučit. Hra osudu by mezi ně ale nepatřila. Hlavní hrdinka mě rozčilovala a hrdina, který mě od začátku zajímal se nakonec stylizoval do postavy, která mi tak trochu připomínala Indiana Jonese. Jeden ze slabších kousků...

1 03.08.2019

Oblíbená kniha, oblíbená autorka. Nějak se s tou oblíbeností nemůžu ztotožnit. Něco málo jsem si z tohoto příběhu odnesla - lhala bych, kdybych tvrdila, že mi nepřinesla vůbec nic. Líbil se mi autorčin nápad, respektive způsob, jakým se příběh rozhodla zpracovat. Ale na zadek jsem si z toho tedy nesedla...Bohužel.

2 03.08.2019